Většina českých médií i politiků se při letošním kulatém výročí roku 1968 věnovala většinou jen srpnovému příjezdu spojeneckých tanků do Československa a téměř nedotčeny zůstaly společenské procesy, které k jejich příjezdu vedly. Nepřímo to vysvětluje aktuální
článek v Reflexu, z nějž
vybíráme krátkou ukázku (mn):Neslyšeli jsme to podstatné: chyběl hlubší rozbor hodnotově-politických
aspektů Pražského jara (s výjimkou marginálního formátu Historie.cs) nebo
poodkrytí emigrační kariéry jejího komunistického ředitele Pelikána. Lze přitom
důvodně předpokládat, že většina diváků České televize netuší, že Jiří Pelikán
(1923–1999) založil a vydával dodnes existující, pozoruhodné periodikum Listy a
za Italskou socialistickou stranu vstoupil do Evropského parlamentu.
Ohledně tzv. obrodného procesu je znalost minulosti ještě zajímavější. Starší novinářský kolega, pamětník Milan Syruček na ni vzpomíná
takto: „Poradce amerických prezidentů Henry Kissinger mi na otázku, proč nám
Američané nijak nepomohli, odpověděl třemi důvody: za prvé dodržovali jaltskou
dohodu o sférách vlivu. Za druhé pro amerického prezidenta bylo důležitější,
aby se uskutečnila, bez ohledu na vše, jeho cesta do Moskvy k jednáním o jaderných zbraních. A za třetí si vůbec nepřáli, aby Pražské jaro ‚zvítězilo‘ a
prokázalo přednosti ‚socialismu s lidskou tváří‘. Pro ně naopak bylo podstatné,
aby socialismus vůči kapitalismu neprokázal žádné své kvality.“
Více na Reflexu
ZDE.