Připomínáme-li si výročí srpnové okupace, stojí také za to, připomenout si, jak se vyvíjelo hodnocení tohoto aktu, který měl zásadní, negativní důsledky pro prestiž a budoucnost radikální levice u nás a v celé Evropě. Za přečtení stojí stanovisko, přijaté československými komunisty jako první po Listopadu 1989 při výročí 21. srpna.
V těchto dnech si připomínáme 21. srpen
1968, kdy došlo k vojenskému obsazení naší země armádami pěti států
Varšavské smlouvy. Hrubě tak bylo porušeno mezinárodní právo, státní
suverenita a poškozeny zájmy našeho lidu. Tímto násilným aktem byl
znemožněn nejvýznamnější pokus o reformu socialismu ve východní
Evropě, ztracena šance k rozchodu se stalinismem, s jeho ideologií,
politickými metodami, deformacemi a zločiny. Byla zmařena snaha o
obrodu socialismu na nových, svobodných a demokratických principech.
Po srpnových událostech před dvaceti
lety došlo k tzv. procesu normalizace, který způsobil postupnou
všestrannou stagnaci a úpadek naší společnosti. Rozhodující podíl na
něm mělo podubnové vedení KSČ. Většina těch, kteří v uplynulých dvou
desetiletích stáli v čele komunistické strany a státu, už není členy
naší strany, byli z ní vyloučeni. Těm, kteří byli za své názory a
postoje k srpnu 1968, k politice bývalých vedení KSČ, postiženi či
perzekvováni, se znovu omlouváme.
Jménem tisíců našich členů, kteří
nejsou s posrpnovým vývojem nijak spojeni, kteří v neblahém období
„normalizace“ žili a pracovali jako řádní občané, jménem
těch, kteří poctivě usilují o obrodu a přeměnu naší strany, se
hlásíme k myšlenkám Pražského jara 1968, k ideálům svobody a úsilí o
demokratický socialismus.
Také naší straně umožnil listopad
loňského roku to, abychom mohli pokračovat v cestě, kterou přerušil
21. srpen 1968. Dobře si však uvědomujeme, že nestačí jen se vracet.
Chceme navázat na to nejlepší z minulosti naší strany. V nových
společenských podmínkách bude KSČS působit a pracovat tak, aby se co
nejprospěšněji podílela na demokratickém vývoji naší země. Jde nám o
budoucnost, o spokojený a plnohodnotný život lidí práce, o sociální
spravedlnost, rovná práva a šance pro všechny. V tom vidíme smysl
další činnosti naší strany.
Rudé právo, 20. 8. 1990, str. 1.