Slib z novoročního prezidentova
projevu vydržel 10 dnů a rozplynul se, jak dosvědčují jeho poslední mediální vystoupení, jež, ač se tomu brání, měla jednoznačné zaměření. Sdělil nám: Nevolte nikoho, kdo by podporoval ideu sociálního státu, protože už sociáldemokratismus je pro Evropu, jak řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny, zhouba.
Jde jednoznačně o jeho vstup do předvolební kampaně v barvách strany, v níž je čestným předsedou, tedy ODS. Zmínil se i o tom, že v případě neúspěchu stran, podle jeho ideje vlády se silným mandátem, tedy mající pevnou většinu v Poslanecké sněmovně, bude iniciovat změnu volebního systému, což se nebude týkat způsobu volby prezidenta. Jak si vyložit tato slova, jež řekl před tím vlastně i pro MF Dnes, tedy pro další, německým kapitálem ovládaný titul? Oč jde současnému prezidentovi?
Jeho slova lze pochopitelně chápat, jako výhrůžku sociálním demokratům, že v případě jejich jakéhokoli úspěchu mají jedinou šanci spojit se s občanskými demokraty. Z toho plyne varianta nových voleb již podle nového systému, který by chtěl prosadit, který by umožnil občanským demokratům se dostat do čela země. Podle pana Klause totiž jen jeho koncepce má právo na život a všechny ostatní je třeba zavrhnout. K jeho postoji, pokud jde o jmenování lídra vítězné strany do čela nového kabinetu, jsem se již vyjádřil. Nebude na něm, aby rozhodoval. Ústava mu propůjčuje jen určité množství práv. Mne ale zajímá to, co zůstalo v skrytu jeho pronesených myšlenek. Oč skutečně jde Václavu Klausovi, který kdysi přísahal, že bude prezidentem všech, nejenom jedné skupiny lidí?
Nový volební systém by přece byl odklonem od demokracie, většina voličů by jím ztratila právo na zastoupení v Poslanecké sněmovně, a tím i vliv na chod této země. Lze jistě říci, že vítězství by mohl získat kdokoli, ale při vlastnictví většiny sdělovacích prostředků německými majiteli a při existenci České televize poplatné přístupům z 90. let, by předvolební masáž voličů zcela jasně vyzněla pro ODS - tak si to zajisté Václav Klaus i myslí. Vyhrála by tudíž, alespoň v této etapě, jeho politická strana a mohla by si pak, po celé čtyřleté volební období, možná, že i to by se však prodloužilo, dělat co chce. Nebylo by oponentů. Mohl by tudíž být spokojen. Asi tak si představuje svou demokracii.
Pronesení onoho návrhu má totiž i druhý, podle mne velmi podstatný důvod. Jde o něho samého. A tady je na místě připomenout, proč nemá zájem také na změně volebního systému prezidenta. Jde totiž o spojené nádoby. Když zvítězí ve volbách ODS, má další období při současném způsobu volby prezidentskou funkci jistou. Pokud by nezvítězila, a prosadila se změna volebního zákona, v němž, jak jsem napsal výše, by podle tohoto scénáře zemi ovládla ODS, je opět na pět let prezidentem. Jestliže by se však změnil i volební systém a volili bychom svého prezidenta všichni, nemusel by zvítězit. Byli by i jiní kandidáti a zřejmě, i přes silný mediální tlak, také přijatelnější. Kandidáty by totiž nevybíral ani Špidla, ani Gross. A pak by nebyl prezidentem. A to ani při zachování nepřímých voleb.
Ladislav Mňačko svého času napsal knihu Jak chutná moc. Jeho vize se netýkala jen jakéhosi funkcionáře ze středu Slovenska, ale nechala se aplikovat se vším všudy na Václava Havla, ale, jak nám právě v tuto dobu dokázal Václav Klaus, i na něho. Tedy chtěl jen připomenout, aby se ČSSD a ODS nerozhádala tak, že nebude možné uzavřít velkou koalici. Naštěstí pro nás ostatní není v jeho silách všechno, co si naplánoval, také podle tohoto scénáře uskutečnit. Pokud by se tak stalo, naše země by udělala opět velký krok k potření demokracie. Navíc přece jen bude v červnu záležet spíše na voličích než na politicích a naše heslo je S lidmi pro lidi.
Haló noviny, 20. 1. 2006, Vojtěch Filip
Demokrat Václav Klaus
