Stanovy Strany evropské levice

Preambule

Sdružujeme demokratické strany alternativní a pokrokové levice na evropském kontinentu, které usilují o dùslednou transformaci dnešních sociálních vztahù do mírové a sociálné spravedlivé společnosti na základé své rozdílné situace a historie a na základé shodných společných hodnot.

Proto se odvoláváme v národním i v mezinárodním méřítku na hodnoty a tradice socialistického, komunistického a délnického hnutí, feminismu, hnutí za rovnost mezi muži a ženami, hnutí na ochranu životního prostředí a za udržitelný rozvoj, na hodnoty míru a mezinárodní solidarity, lidských práv, humanismu a antifašismu, pokrokového a liberálního myšlení. Pracujeme společné v tradicích bojù proti kapitalistickému vykořisťování, ekologické destrukci, politickému útisku a zločinným válkám, proti fašismu a diktatuře, v odporu proti patriarchální nadvládé a proti diskriminaci „odlišných”.

Bráníme legitimitu našeho hnutí, které inspirovalo miliony lidí a přispélo k zajišténí jejich sociálních jistot. Uchováváme v živé paméti památku téchto bojù včetné jejich obétí a včetné strádání, které tyto boje provázelo. Řiníme tak s bezvýhradným odmítnutím nedemokratických, stalinistických praktik a zločinù, které byly v absolutním rozporu se socialistickými a komunistickými ideály.

Politický a hospodářský rozvoj v kapitalistických společnostech na začátku 21. století staví levicové strany, demokratická hnutí a alternativní společenské síly před nutnost a možnost brát při předkládání a uskutečòování společenských alternativ v úvahu nejen všechny aspekty globalizace a internacionalizace. Evropa jako nový prostor pro integraci stále více zemí Východu a Západu, Severu a Jihu je  pro levicové síly současné příležitostí i výzvou získat znovu politickou iniciativu. Chceme a musíme co nejtésnéji spojovat naši práci na této politické úrovni se společenskými aktivitami členù a sympatizantù stranických organizací v rámci místních komunit, regionù a národních státù.

Ostře přitom odmítáme kapitalismus a chystáme alternativy k nému i k celosvétovým pokusùm vùdčích finančních uskupení o prosazení neoliberální politiky do denního života lidí, kterou provádéjí tzv. politické a ekonomické elity.

Tak chceme a musíme postupovat jako síla, která není sama bez rozporù, v níž jsou rozdílné názory na mnohé otázky. Jsme ale jednotni v odporu proti politické neschopnosti a společné bojujeme za alternativu, jejímž cílem je svoboda, rovnost, spravedlnost a solidarita.

S tímto mezinárodním přístupem prohlašujeme:

• Levice chce převzít v Evropé a ve svété odpovédnost za utváření našich společností, za vypracování politických alternativ, za jejich prosazování ve veřejnosti a za získání potřebné vétšinové podpory.
• Liberální internacionalizace a globalizace nejsou přírodní jevy, ale výsledek politického vývoje a rozhodování. Proto dùsledné vystupujeme proti neoliberálnímu přístupu k řešení téchto výzev, proti válce a militarizaci. Právé teï je nutno dodávat lidem odvahu a dùvéru v to, že svét není zbožím, že nový svét míru, demokracie, udržitelnosti a solidarity je možný.

1. Obecná ustanovení, složení a členství

Řlánek 1

„Strana evropské levice”, dále zkrácené „Evropská levice” (EL), je pružné, decentralizované sdružení nezávislých a suverénních evropských levicových stran a politických organizací, které pracuje na základé konsensu.

Řlánek 2

• Zakládajícími členy EL jsou komunistické, socialistické, levicové ekologické a jiné demokratické levicové strany členských státù Evropské unie,a státù asociovaných s EU, které pracují společné a vytvářejí rùzné formy spolupráce na všech úrovních evropské politické aktivity, založené na smlouvách, základních principech a politických cílech vytyčených ve společné politické platformé (Manifestu). Souhlas se Stanovami „Evropské levice” je  předpokladem členství ve Strané evropské levice.
• Řlenství v EL je otevřené pro jakoukoliv evropskou levicovou stranu a politickou organizaci, která souhlasí s cíli a principy politické platformy (Manifestu) a přijímá tyto Stanovy. Řlenství je udélováno rozhodnutím členù EL.
• Jiné strany a politické organizace mohu požádat o statut pozorovatelù nebo být přizvány členskými stranami, aby se staly pozorovateli v EL.

Řlánek 3

Evropskou levici tvoří následující strany:

• členské strany a politické organizace s plnými právy
• pozorovatelské strany nebo politické organizace.

Zakládajícími členy Evropské levice jako její členské organizace  jsou:

• Komunistická strana Rakouska,
• Strana demokratického socialismu, Řeská republika,
• Estonská sociálné demokratická strana práce,
• Francouzská komunistická strana[1],
• Strana demokratického socialismu, Némecko,
• Levicová koalice hnutí a ekologie - Synaspismos, Øecko,
• Délnická strana, Maïarsko,
• Strana komunistické obnovy, Itálie,
• Strana socialistické aliance, Rumunsko,
• Komunistická obnova, San Marino,
• Komunistická strana Slovenska,
• Komunistická strana Španélska,
• Sjednocená alternativní levice Katalánska, Španélsko,
• Sjednocená levice, Španélsko,
• Švýcarská strana práce,

Řlánek 4

Strana EL má oficiální název v každém z oficiálních jazykù Evropské unie, jakož i ve všech  oficiálních jazycích téch státù, v nichž existují členské strany EL.

Tyto názvy zní:

„Partit de L ’Esquerra Europea” nebo ”Esquerra Europea” nebo ”EE” v katalánštiné
„Strana evropské levice” nebo „Evropská levice” nebo EL v češtiné
„Party of the European Left” nebo „European Left” nebo „EL” v angličtiné
„Euroopa Vasakpartei” nebo „Euroopa Vasak” nebo „EV” v estonštiné
„Parti de la Gauche Européene” nebo „Gauche Européene” nebo „GE” ve francouzštiné
„Partei der Europäischen Linken” nebo „Europäische Linke” nebo „EL” v némčiné
„κόμμα της Ευρωπαϊκής Αριστεράς” nebo „Ευρωπαϊκή Αριστερά” nebo „ΕΑ” v řečtiné
„Európai Baloldali Párt” nebo „Európai Bal” nebo „EB” v maïarštiné
„Partito della Sinistra Europea” nebo „Sinistra Europea” nebo „SE” v italštiné
„Partidul Stîngii Europene” nebo „Stînga Europeanã” nebo „SE” v rumunštiné
„Európska ¾avicová strana” nebo „Európska ¾avica” nebo „EL” ve slovenštiné
„Partido de la Izquierda Europea” nebo „Izquierda  Europea” nebo „IE” ve španélštiné

Právním sídlem EL Brusel.

Řlánek 5

EL si klade za úkol:

• přispívat ke společným politickým akcím demokratické a alternativní levice  v členských státech EU, jakož i na celoevropské úrovni;
• rozšiřovat sociální, emancipační, ekologické, mírumilovné, jakož i demokratické a pokrokové myšlení a aktivity stran, jejich členù a sympatizantù, a s tímto cílem posilovat akce téchto stran pro rozvoj  emancipačních, demokratických, mírových, sociálních, a ekologicky udržitelných politických postupù, jak je to nutné pro transformaci společností a pro překonání soudobého kapitalismu;
• používat demokratických forem ve snaze o překonání současných kapitalistických vztahù;
• upevòovat spolupráci členských stran a politických organizací na všech úrovních;
• podporovat srovnávání jejich analýz a zajišťovat koordinaci jejich orientace na celoevropské úrovni;
• spolupracovat na evropské úrovni s jinými politickými organizacemi, jež sledují podobné cíle;
• podporovat „práci s evropským veřejným mínéním” (European public relations work), která aktivné napomáhá rozvoji evropské identity v souladu s našimi hodnotami a cíli;
• spolupracovat při přípravé evropských voleb a referend na evropské úrovni,
• iniciovat, připravovat a podporovat celoevropské iniciativy EL a jejich stran společné s  jinými stranami, nadstranickými a nevládními organizacemi;
• ponechávat veškerá rozhodnutí týkající se volby postupù a postojù členských stran nebo politických organizací v jejich vlastních zemích přísné v rámci suverenity téchto národních stran.

EL jednoznačné podporuje úplnou rovnost obou pohlaví ve všech oblastech denního života. Feminismus, úsilí o rovnoprávné začleòování mužù a žen do společnosti a demokracie ve vztazích mezi muži a ženami jsou základními principy fungování a rozvoje EL.

Řlánek 6

(1)
Řlenskou stranou nebo politickou organizaci EL s plnými právy a povinnostmi se mùže stát kterákoliv levicová strana nebo politická organizace zastoupená v Evropském parlamentu, v národních parlamentech nebo v parlamentech regionù či v regionálních zastupitelských sborech v rámci členských státù Evropské unie.

Ve  členských státech EU, které nemají regionální zastupitelské sbory, postačuje, pokud strana nebo politická organizace má své zástupce na méstské či obecní úrovni, jestliže příslušné zastupitelstvo představuje alespoò 20% obyvatelstva příslušného státu.

Strany nebo politické organizace z členských i nečlenských státù EU se mohou stát plnoprávnými členy EL, bez ohledu na to, mají-li parlamentní zastoupení na rùzných úrovních.

(2)
Řlenství v EL nevylučuje členství v jiných sdruženích včetné téch, která se nacházejí mimo Evropskou unii, pokud jejich pùsobení není v rozporu s cíli a zásadami EL. Struktura EL dovoluje politickým organizacím, které jsou politicky blízké k EL, aby se pružným zpùsobem účastnily její činností. Hlavním kritériem je zde politický souhlas se základními postoji EL.

(3)
Přihlášky k členství v EL posuzuje a rozhoduje o nich Rada předsedajících a ratifikuje je sjezd na návrh Výkonného výboru na základé přihlášky, pravidel a politického programu předloženého uchazečem.

(4)
Dočasné nebo prozatímní pozastavení účasti v aktivitách EL nebo zrušení členství v EL v případé, že členská strana nebo politická organizace vážné poruší ustanovení a politické cíle, probíhá stejnými postupy jako přijetí.

(5)
Pozorovatelské strany nebo politické organizace se účastní jako konzultanti téch zasedání EL, na která jsou pozvány. Mohou Výkonnému výboru předkládat k posouzení a rozhodnutí návrhy.

(6)
Řlenské strany nebo politické organizace, které chtéjí vystoupit z EL, to musí oficiálné prohlásit.

(7)
Jako příspévek ke svému budoucímu vývoji zavádí EL na určité pokusné období možnost individuálního členství. Konečné rozhodnutí o této otázce bude přijato až po dùkladném zhodnocení zkušeností a diskusi ve všech členských stranách. Až do této doby mùže každá členská strana nebo politická organizace přijmout ve své vlastní zemi nejpříhodnéjší postup a praktické metody.

V souladu s tímto přístupem se ženy a muži trvale bydlící v nékterém členském státé Evropské unie, mohou stát individuálními členy EL. V zemích, kde existují plnoprávné členské strany nebo politické organizace EL, mohou tito lidé vytvářet přátelské kroužky asociované s členskými stranami EL. Občané jiných evropských zemí asociovaných s EU mohou rovnéž požádat o individuální členství. Mohou rovnéž vytvořit národní skupinu individuálních členù, která požádá o statut pozorovatele v EL, nebo se k takové skupiné připojit.

2. Orgány EL a rozhodovací proces

Řlánek 7

Evropská levice má  následující orgány:

• Sjezd
• Radu předsedajících
• Výkonný výbor

Zpùsob práce

Řlánek 8

• Řinnost orgánù EL je nutno provádét otevřené a transparentné, jejich dokumenty jsou zveřejòovány. Dokumenty a materiály EL jsou poskytovány všem členským stranám a politickým organizacím.
• Pro konkrétní zpùsob práce všech orgánù EL, jakož i pravidla procesu přijímání rozhodnutí. musí být témito orgány podle návrhu Rady předsedajících zpracován a přijat jednací řád a pravidla.
• S ohledem na hodnoty demokracie mezi muži a ženami musí být podíl žen ve všech orgánech EL (kromé Rady předsedajících) 50%.
• Jako pluralistické sdružení je EL povinna vést svá jednání tak, aby byla zaručena práva rùzných tendencí a citlivostí.

Řlánek 9

1. EL usiluje o tésnou spolupráci s parlamentními skupinami levice v jiných evropských orgánech a sdruženích.
2. EL vytvoří formy spolupráce s evropskými mládežnickými organizacemi, které zastupují národní a regionální organizace nebo pùsobí v evropských strukturách a v jiných mezinárodních seskupeních.

Sjezd

Řlánek 10

Sjezd:

• schvaluje a přijímá základní dokumenty a Stanovy
• ratifikuje rozhodnutí o přijetí stran nebo politických organizací

Sjezd:

• volí předsedu/předsedkyni a místopředsedu/místopředsedkyni EL na základé návrhu Rady předsedajících a podle rotačního principu.
• volí pokladní/ka na základé návrhu Výkonného výboru;
• volí z každé členské strany na základé nominace příslušné strany dvé osoby jako další členy Výkonného výboru;
• volí lichý počet auditorù (nejméné tři);
• připravuje ve souladu s Radou předsedajících plán akcí;
• rozhoduje o politických prohlášeních EL a o doporučeních adresovaných Výkonnému výboru;
• vypracovává společné pokyny pro volby do Evropského parlamentu;
• posuzuje zprávu o činnosti za uplynulé období a program další práce předkládaný Výkonným výborem;
• navrhuje diskuse mezi členskými stranami a politickými organizacemi nebo v jejich rámci o otázkách politického vývoje nebo o zvláštních otázkách.

Řlánek 11

Sjezd se schází nejméné jednou za dva kalendářní roky. Svolává jej Výkonný výbor, který mùže rovnéž rozhodnout o svolání mimořádného sjezdu.

Sjezd se musí konat nejméné 6 mésícù před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu.

Sjezd se koná alternativné v rùzných členských státech Evropské unie nebo v evropských státech, kde existují členské strany nebo politické organizace EL.

Sjezd lze svolat na žádost nejméné 25% jeho delegátù.

Řlánek 12

Sjezd tvoří:

po 12 delegátech z každé členské strany. Klíč k určení počtu delegátù se schvaluje na každém sjezdu pro následující sjezd.
Delegáty si volí jednotlivé strany.
Klíč k určení počtu delegátù pro zakládající sjezd je stanoven dohodou v Radé předsedajících. Strany nemusí využít plný počet delegátù.

Všichni další účastníci jsou pozorovateli bez hlasovacího práva.
Jde o:

• zástupce pozorovatelských stran  resp. organizací
• členy Výkonného výboru, kteří nejsou delegáty sjezdu
• pozvané a hosty včetné členù parlamentních skupin levicových stran v Evropském parlamentu, národních parlamentech nebo v jiných evropských orgánech či seskupeních

Řlánek 13

Výkonný výbor mùže dále pozvat na sjezd zástupce jiných stran nebo organizací.

Rada předsedajících

Řlánek 14

Rada předsedajících se schází nejméné dvakrát ročné.

Jejími členy jsou:

• Předsedové/předsedkyné všech členských stran EL
• Předseda/předsedkyné a místopředseda/místopředsedkyné EL

Rada předsedajících mùže pozvat na svá zasedání i jiné představitele orgánù EL nebo členských stran a politických organizací EL.

Pro přípravu zakládajícího sjezdu EL se vytvoří prozatímní Rada předsedajících skládající se z předsedù a předsedkyò všech členských stran EL.

Řlánek 15

Rada předsedajících má ve vztahu k Výkonnému výboru právo iniciativy a vznášení námitek v dùležitých politických otázkách.

Rada předsedajících přijímá rozhodnutí a doporučení, které se postupují Výkonnému výboru a sjezdu EL.

Rada předsedajících rozhoduje o přihláškách k členství v EL.

Výkonný výbor

Řlánek 16

Výkonný výbor tvoří:

• předseda/předsedkyné a místopředseda/místopředsedkyné;
• pokladní/k;
• další členové volení sjezdem na základé klíče: dvé osoby z každé členské strany na základé kvóty pro muže a ženy;
• vedoucí Sekretariátu EL (bez hlasovacího práva).

Řlánek 17

Schùze Výkonného výboru se konají nejméné čtyřikrát do roka.

O svolání schùze Výkonného výboru mùže též požádat členská strana nebo politická organizace.

Řlánek 18

• Výkonný výbor  rozhoduje na základé a podle orientace sjezdem a ve shodé s Radou předsedajících.
• Určuje politické smérnice EL mezi sjezdy. Navrhuje, plánuje a svolává politické iniciativy EL a konference nebo tématické schùze. Vytváří stálé nebo dočasné pracovní skupiny, vybírá do nich odpovédné osoby a určuje jim úkoly.
• Výkonný výbor svolává sjezd, shromažïuje návrhy na jeho časový rozvrh a místo konání a doporučuje jeho jednací řád a program.
• Výkonný výbor  je rovnéž  zmocnén, aby  jmenoval dočasné pracovní skupiny apod. pro zvláštní politické problémy a otázky v souladu s plánem akcí určeným sjezdem a s Radou předsedajících.

Předseda/předsedkyné

Řlánek 19

Předsedu/předsedkyni EL volí sjezd. Kandidáta na tuto funkci navrhuje a představuje Rada předsedajících vždy do a včetné následujícího sjezdu. Kandidatura má vycházet z principu rotace.

Podle návrhu Rady předsedajících volí sjezd jednoho místopředsedu/místopředsedkyni na základé rovnosti mezi muži a ženami.

Řlánek 20

V případé, že se místo předsedy před konáním dalšího řádného sjezdu uprázdní, mùže Výkonný výbor jmenovat předsedu s dočasným mandátem do konání následujícího sjezdu.

Řlánek 21

Předseda plní s pomocí Sekretariátu EL následující úkoly:

• řídí béžný chod strany a připravuje zasedání Výkonného výboru;
• udržuje úzké vztahy spolupráce s vedeními členských stran;
• rozvíjí tésné vztahy s pozorovatelskými stranami;
• plní rozhodnutí a příslušné pokyny Výkonného výboru;
• udržuje kontakty EL s parlamentními skupinami, jejichž členy jsou poslanci levicových stran v Evropském parlamentu a v  jiných evropských nebo mezinárodních institucích apod.;
• zastupuje EL v  kontaktech se zástupci organizací a institucí, včetné úřadù Evropské unie, odborových organizací, nevládních organizací a sdružení.

Místopředseda/místopředsedkyné podporuje předsedu/předsedkyni při plnéní jeho povinností.

Sekretariát

Řlánek 22

Sekretariát plní rozhodnutí orgánù EL. Je pomocným orgánem, který vede předseda/předsedkyné. Výkonný výbor nese odpovédnost za jeho složení a činnost včetné financování a zaméstnancù.

Jeho povinností je zejména:

• podporovat předsedu/předsedkyni
• připravovat a organizovat schùze
• udržovat kontakty s členskými stranami a politickými organizacemi
• zajišťovat vztahy se sdélovacími prostředky
• spravovat archiv
• zajišťovat prùhlednost veškeré politické práce.

3. Financování EL

Řlánek 23

EL se samofinancuje z členských příspévkù, darù a veřejné podpory.

Na základé návrhu Rady předsedajících a Výkonného výboru přijímá sjezd finanční statut, který reguluje úroveò členských příspévkù a získávání veřejné podpory. Výkonný výbor připravuje rozpočet.

4. Další ustanovení

Řlánek 24

O zménách téchto Stanov a o Manifestu rozhoduje sjezd EL po zevrubné diskusi v rámci každé z členských stran.

Rozpušténí strany

Řlánek 25

Rozpušténí EL vyžaduje rozhodnutí sjezdu. Veškerá aktiva EL, jakož i všechny její závazky se v dobé rozpušténí EL rozdélí mezi její členské strany podle jejich finančních příspévkù.

Přechodná ustanovení zakládajícího sjezdu:

Řlánek 26

Pokud nebude stanoveno jinak, všechna pravidla, která příjme ustanovující sjezd ohledné Stanov, mají jen dočasnou platnost do prvního řádného sjezdu EL. V tomto období mají všechny strany možnost ratifikovat zamýšlené členství příslušnými orgány každé ze stran v souladu se stanovami národních stran.

Do té doby nese zvláštní zodpovédnost za zajišténí všech aspektù dalšího vývoje EL Rada předsedajících v tésné součinnosti s Výkonným výborem.

[1] V závislosti na na rozhodnutí členù PCF do 31. července 2004.

Poznámky k českému překladu.

Originály: anglický, némecký