Osobní vzpomínka místo nekrologu.S europoslancem Ransdorfem odešla jedna
z nejvýraznějších postav české polistopadové politiky. Vstoupil do ní
hned v r. 1990, výraznou postavou se stal po boku Jiřího Svobody jako
jeden z představitelů reformních proudů v KSČM. Tehdy jsem se s ním
také v rámci obvodní organizace KSČM v Praze 10 poprvé osobně setkal,
společně jsme byli delegáty kladenského sjezdu KSČM.
Později jsem měl možnost mluvit s ním
ještě mnohokrát, v paměti mi utkvělo zejména naše setkání v lednu
2004 v Berlíně na schůzce evropských levicových stran, která předcházela vzniku
Evropské levice. Na „Berlínské výzvě“ k ustavení této
strany je Mílův podpis hned vedle mého – a neuplynul ani měsíc,
a Míla si to na zasedání ÚV KSČM (kde jsem měl možnost být jako host)
za tento podpis pěkně „vypil“. V Berlíně jsem měl také
příležitost poznat jeho „hlad po informacích“ když využil
přestávky v jednání k tomu, aby zašel do knihkupectví a nakoupil tam
hned několik kilogramů knih - od filosofie a politologie až po historii.
Poměrně hodně času jsem s ním strávil
během voleb do evropského parlamentu v létě 2009, společně jsme jako
kandidáti vystupovali hned na několika předvolebních shromážděních a
měl jsem tak dost času zblízka poznat a ocenit jeho obrovský rozhled
v nejrůznějších oborech. Dokázal se znalostí věci mluvit opravdu o
mnohém, ba téměř o všem.
V posledních letech jsem jej vídal
stále méně často, a naše setkání, pokud k nim došlo, bývala kratší a snad i
nějak méně srdečná; přikládal jsem to jeho viditelně se zhoršujícímu
zdravotnímu stavu a z toho plynoucí určité podrážděnosti, která jej
tak trochu izolovala i od lidí, kteří si jej vážili. Stejné důvody
jsem hledal i za většinou jeho „skandálů“ - nepochybuji
ale ani o tom, že tato „mediální pozornost“ Mílův
zdravotní stav dál zhoršovala, a vše se tak dostávalo do jakéhosi
„čarovného kruhu“, ze kterého nedokázala uniknout ani
osobnost Mílova formátu
V posledních týdnech toho na něj bylo
zřejmě už moc, a jeho organismus to odmítl snášet. Nezbývá tedy než
dát mu poslední sbohem a věnovat mu tuto vzpomínku.
Jiří Hudeček, 23. ledna 2016
Za Mílou Ransdorfem
