Ješté nikdy předtím nebyl v českých médiích o KSŘM takový zájem jako letos. Uvolila se dokonce i Řeská veřejnoprávní, byť si k posudkùm na komunisty přizývala pozorovatele vné strany.
Nejvíce je vzrušovalo odmítnutí předsedy ŘSSD zúčastnit se sjezdu jako host. Uvádéné dùvody jsou známé: komunisté se hlásí k Únoru 1948 (daleko více platí, že před ním nezavírají oči a nadále Únor hodnotí v kontextu tehdejšího vývoje) a že svým postupem při nedávné volbé prezidenta nahráli Václavu Klausovi. Právé od představitele ŘSSD zní tato výtka sméšné; bylo to nékolik poslancù ŘSSD, kteří v r. 2002 nedali hlas svému předsedovi a kandidátu Miloši Zemanovi, a právé oni to byli, kdo na Hrad pomohli Václavu Klausovi. ŘSSD mùže stéží očekávat, že budeme postupovat v jejím zákrytu a vlastné v politice plnit její pokyny.
Pozornost byla vénována rovnéž návrhùm sjezdových dokumentù. Nepřekvapilo, že byla zpochybòována naše vize socialistické společnosti jako cosi zcela nereálného a neuskutečnitelného, či dokonce zbytečného a škodlivého. Vyplývá to z pohledu dohlížejících kurátorù; ti totiž považují kapitalismus, dokonce v jeho současné podobé (jak se projevuje v Afghánistánu, Iráku, na Blízkém východé či jinde na péti kontinentech) za konec déjin. V televizi byly v této souvislosti vznášeny dotazy na budoucnost komunistické strany a jak dlouho mùže ješté v zajetí svého nereálného programu existovat. Pan Pavel Verner z Práva v naši budoucnost příliš nevéří. Dùvodem je podle néj to, že usilujeme pouze o místa v poslaneckých lavicích, nikoliv o místa ve vládé, což údajné patří do programu každé politické strany. Takže za nic nepřebíráme odpovédnost, jen - nékdy oprávnéné, nékdy laciné - kritizujeme. Pan Kopeček z Brna byl opatrnéjší; v podstaté správné uvedl, že budoucnost KSŘM odvisí od toho, jak dokážeme pro svùj program získat (nejen) mladé lidi.
O budoucnosti naší strany rozhodne vývoj v naší vlasti. Komunistické hnutí a komunistické strany historicky nevznikly a nevznikaly kvùli volbám do parlamentù či pro kariéry v ministerských křeslech. Vznikaly z poznání neduhù sociálné diferencované společnosti, ze zoufalství námezdné pracujících hledajících ochranu holých životù a lepší životní podmínky pro sebe a pro své rodiny. Marx nepsal Kapitál proto, aby se on a Engels dostali do říšského snému, ale proto, aby na podkladé védeckého poznání vývoje lidské společnosti v jednotlivých společenských řádech dali pracujícím, tvùrcùm všech hodnot, vizi budoucnosti, vizi spravedlivého společenského řádu, vizi socialismu. Komunistické hnutí a komunistické strany budou tedy existovat tak dlouho, dokud nebude takového uspořádání dosaženo. Potom, podle existujících podmínek, se případné samy v beztřídní společnosti rozpustí. Pokud jde o účast ve vládé, jsem přesvédčen, že komunisté mohou vstoupit jen do takové vlády, za jejíž činy budou schopni nést plnou odpovédnost. Francouzským komunistùm překotný vstup do socialistické vlády přinesl drtivý úbytek volebních preferencí.
Přirozenou pozornost naši ctitelé vénovali otázce, kdo bude na sjezdu zvolen předsedou KSŘM. Nemohla jim v této souvislosti ujít výména dopisù mezi Vojtou Filipem a Mirkem Grebeníčkem. Ani pro komunisty to nebylo příjemné čtení. Na jedné strané osobní postoj bývalého předsedy vyjadřující znechucení nad vztahy s vedením strany a vrcholící odmítnutím zúčastnit se sjezdu, na druhé strané pádná odpovéï současného předsedy, naznačující, že se ve strané nehraje podle totožných not. Osobné jsem přesvédčen, že Mirek odmítnutím přijet na sjezd ublížil strané i sám sobé.
Nevéřím ani na stalinskou nostalgii, ani na reformní křídlo , což byla pro mediální koridu další rudá košile. Strategický cíl komunistické strany je nezménitelný - socialismus. Lišit se mohou názory na metody postupu, na formy spolupráce s nekomunistickou levicí, na otázky politické taktiky. Avšak za současné situace v Řeské republice, jejíž obyvatelé jsou deptáni protilidovou politikou pravice, nemohou nebýt tíživé situaci adekvátní jasné a nedvojsmyslné kroky odporu. Vždyť je to prosté a zákonité: čím silnéjším kalibrem třídní nepřítel společnost atakuje, tím rozhodnéjší musí být obrana zájmù společnosti v podání politiky komunistické strany.
Po sjezdu se zájem o KSŘM rychle vypařil. Publikované komentáře byly stručné, místy objektivní, místy hloupé a sméšné. Takřka vesmés se omezily na tvrzení, že komunisté se nezménili a čeká je postupné vymření. Stále hledají v řadách naší strany rozpory mezi liberály a bolševiky . Ano, diskuse na sjezdu byla místy velice vzrušená. Všichni bychom však méli mít na paméti parafrázovaný výrok Jana Nerudy: Bude-li každý z nás zÿkřemene, je celá strana z kvádru. Chci véřit, že právé o to bude usilovat i celé nové zvolené vedení strany.
Haló noviny, 21. 5. 2008, Václav Jumr
Před sjezdem a po ném
