Svět a Československo ve 20. století

Sami autoři si byli vědomi nedostatků textu, které vyplývaly především z toho, že neměli dostatečný přístup k historickým pramenům, umístěným v odborných knihovnách. Z dnešního pohledu to bylo navíc za situace, kdy celá řada dnes známých dokumentů ještě ležela v uzavřených archivech. Na druhou stranu můžeme předpokládat, že obsah textu odpovídal téměř výhradně představám jeho autorů, že se za ním neskrývala žádná speciální objednávka. Tím je text možná nejzajímavější a to ho také odlišuje od řady podobných materiálů, které vznikají dnes. Možná právě proto je dnes v řadě sylabů přednášek historie zmiňován jako doporučená literatura.

S publikací se dnes můžete setkat patrně pouze v knihovnách, takže nemá cenu, abychom Vám doporučovali její nákup. Na našich stránkách se budete moci postupně setkat s vybranými kapitolami.

Milan Neubert, 4. března 2006

Obsah

Předmluva

I. Na prahu 20. století

II. První světová válka (1914–1918)

Průběh války • Povaha války • Protiválečné síly • Ruská revoluce • Česká a slovenská politika na počátku války • Zahraniční odboj • České země v posledních letech války • Vznik československého státu

III. Svět v meziválečném období (1918–1939)

Celková charakteristika období

1. Poválečná léta (1918–1923)

Versailleská soustava • Občanská válka a intervence v Rusku • Revoluční vření v Německu • Maďarská republika rad • Okupace Porúří • Dawesův plán • Vzestup role dělnictva • Druhá a Třetí internacionála

2. Přechodná stabilizace (1924–1929)

Velká prosperita v USA • Locarno • Nastolení fašistické diktatury v Itálii • Sovětský svaz za nové ekonomické politiky • Asie, Afrika a Latinská Amerika v meziválečném období • Čínská revoluce • Indie • Turecko • Latinská Amerika

3. Světová hospodářská krize (1929–1933)

Vítězství fašismu v Německu • Industrializace a kolektivizace v SSSR • Stalinova diktatura • New Deal • Německo pod hákovým křížem • Agrese Německa, Japonska a Itálie • Úpadek demokratických režžimů • Lidová fronta ve Francii • Občanská válka ve Španělsku • Od anexe Rakouska k začátku druhé světové války

4. Kultura mezi dvěma světovými válkami

IV. První československá republika

1. Formování nového státu (1918–1921)

Stanovení hranic a národnostní složení republiky • Politické strany • Radikalizace dělnického hnutí • Pozemková reforma • Rozkol sociální demokracie • Zahraniční politika

2. Stabilizace dvacátých let (1921–1929)

Hospodářská politika • Politický systém první republiky • Hrad • Vládní koalice • Bankovně ekonomické centrály • Hegemonie agrární strany • Politický katolicismus • Panská koalice • Vývoj komunistické strany

3. Období velké hospodářské krize (1930–1933)

Hospodářská krize • Vzestup role KSČ • Růst fašismu

4. Zánik první republiky (1933–1939)

Vláda „silné ruky” • Zesílení fašismu • Dva hlavní politické trendy • Předmnichovská krize • Mnichov • Druhá republika

5. Kultura Čechů a Slováků v první republice

V. Druhá světová válka (1939–1945)

1. Příčiny a charakter války

2. Průběh války

3. Mezinárodní politické vztahy

4. Hnutí odporu

5. Výsledky druhé světové války

VI. Československo pod nacistickým panstvím (1939–1945)

1. České země pod nacistickým protektorátem

Protektorátní zřízení • Cíle nacistů • První projevy odporu • Kolaborace • Vznik odbojových organizací • Formy odboje • Atentát na Heydricha • Zahraniční odboj

2. Vývoj ve slovenském státě

3. Slovenské národní povstání

4. Vyvrcholení českého odboje

Pražžské povstání

5. Ustavení vlády Národní fronty

Košický program • Nová národnostní struktura • Politické strany • Sociální přeměny • Zahraniční orientace

6. Česká a slovenská kultura za druhé světové války na pozadí kultury ostatních zemí

VII. Od protihitlerovské koalice ke studené válce (1945–1953)

1. Posun doleva

Postupimská konference • Potrestání válečných zločinců • Poměr SSSR a USA • Lidově demokratické revoluce ve střední a jihovýchodní Evropě • Třídní charakter lidově demokratických republik • Vývoj v Řecku a ve Finsku • Posun doleva v západní Evropě • Společenské reformy • Obnova hospodářství

2. Studená válka

Trumanova doktrína • Marshallův plán • Začátek studené války • Vývoj v Německu • Založení NATO • Vznik Spolkové republiky Německo • Vznik Německé demokratické republiky

3. Počátek rozkladu kolonialismu

Vítězství čínské revoluce • Korejská válka

4. Poslední léta stalinistického systému

Stagnace zemědělství • Represe • Boj proti kosmopolitismu • Příprava na válku • Poslední období Stalinova žživota

5. Degradace lidově demokratických zemí v satelity

Roztržka s Jugoslávií • Teror • Industrializace a kolektivizace • Stav kultury • Vývoj Jugoslávie

6. Nástup konservatismu v západní Evropě

Křesťanskodemokratické strany

VIII. Československo od Května do Února (1945–1948)

1. Československo po skončení války

Válečné ztráty • Odsun Němců • Očista

2. Nový politický systém

Zákonodárná činnost • Národní fronta • Národní výbory • Politické strany • Společenské organizace

3. Revoluční zásahy do společenské struktury

Znárodnění • Závodní rady • Pozemková reforma

4. Volby do Ústavodárného národního shromážždění

Úspěch českých komunistů • Úspěch slovenských demokratů • Důsledky voleb • Postavení slovenských orgánů

5. Zápas o další vývoj republiky

Spor o konfiskáty • Spor o zemědělskou politiku

6. Počátek studené války a její dopad na Československo

Milionářská dávka • Slovenská krize • Rozklad Národní fronty

IX. Československo za stalinismu (1948–1953)

1. Únor

Role ROH, zemědělců a SNB • Demise části vlády • Nastolení komunistické diktatury

2. Zformování poúnorového politického a ekonomického systému

Potlačení nekomunistických stran • Charakter únorového zvratu • Změna složžení KSČ • Zostření sociálního a politického konfliktu • Hospodářský vývoj

3. Vyvrcholení hospodářských obtíží a politického teroru

Zvýšení úkolů 1. pětiletky • Pokles žživotní úrovně • Násilná kolektivizace • Růst role Bezpečnosti • Proces s Miladou Horákovou • Proces s Rudolfem Slánským • Vyhrocení politické krize

X. Svět v období dovršení druhé průmyslově revoluce (1953–1960)

1. Hospodářský a sociální vývoj na Západě

Změna v sociální struktuře • Sociální stát

2. Vývoj USA

Strukturální změny • Konzervativci a liberálové • Maccarthismus • Černošské hnutí

3. Chruščovova destalinizace (SSSR v letech 1953–1964)

Obrat v politice KSSS • Změny v zahraniční politice • XX. sjezd KSSS • Mezinárodní postavení SSSR • Hospodářské úspěchy a slabiny • Chruščovův pád

4. Krize v „socialistickém táboře” a jeho rozpad

Povstání v NDR • Změna vedení v Polsku 1956 • Povstání v Maďarsku • Upevnění revoluční moci v Číně • Čínsko-sovětská roztržka

5. Mezinárodní vztahy od příměří v Koreji ke karibské krizi (1953-1962)

Uvolnění mezinárodního napětí • Zahraniční politika USA • Německá otázka • Karibská krize

6. Západní Evropa

Integrace • Hlavní politické proudy • Konservatismus • Role religiozity • Sociální demokracie • Proces obrody italské a francouzské KS • Vznik páté republiky ve Francii

7. Nástup třetího světa do dějin

a) Dovršení rozpadu kolonialismu

Arabsko-izraelský spor • Soudržžnost a rozpory arabského světa • Osvobozování Afriky

b) Hospodářské a politické problémy třetího světa

Úsilí o překonání hospodářské zaostalosti • Politické režžimy • Mezinárodní politické aspekty

XI. Československo na cestě destalinizace (1953–1961)

1. První kroky destalinizace

Konsolidace hospodářství

2. Vliv XX. sjezdu KSSS na Československo

Diskuse v KSČ • Konzervativní postoj vedení • Hospodářské problémy • Krach 3. pětiletky • Zlepšení klimatu

XII. Svět na počátku třetí průmyslové revoluce (1960–1975)

1. Počátek třetí průmyslové revoluce

Hospodářský rozmach Japonska • Zpomalení hospodářského růstu

2. Sovětský svaz za Brežžněva – léta politického konservatismu (1964–1982)

Stabilizace kádrů • Ekonomická reforma • Modernizace importem • Stagnace zemědělství • Vztahy se Západem • Zhoršení vztahů se socialistickými zeměmi • Stagnace

3. Země středovýchodní Evropy mezi krizí, stagnací a reformou (1964-1982)

Brežžněvova doktrína • Maďarská reforma • Rumunská krize • Polská krize • Jugoslávská krize

4. „Kulturní revoluce” v Číně

5. USA Od Kennedyho k Nixonovi

J. F. Kennedy • Hnutí proti válce ve Vietnamu • Watergate

6. Mezinárodní vztahy od karibské krize po Helsinky (1962–1975)

Uvolnění • „Východní politika” SRN • Strategická rovnováha • Válka a revoluce ve Vietnamu • Tragédie kambodžské revoluce • Mezinárodní rozpory v kapitalistickém a socialistickém světě • Helsinky

7. Západní Evropa od počátku šedesátých let

Hospodářská politika levicových vlád • Problémy Velké Británie • Revolta pařížžských studentů • Nová levice • Teror

XIII. Nástup československé reformy a její potlačení (1962–1986)

1. Reforma si razí cestu (1962–1967)

První projekt hospodářské reformy • Rehabilitace • Diskuse o společenské reformě • Vyvrcholení politické krize • Plénum ÚV KSČ v lednu 1968

2. Pražžské jaro (leden – srpen 1968)

Hospodářská situace • Počátek obrodného procesu • Nové vedoucí orgány • Akční program • Demokratizace na postupu • Diferenciace ve vedení KSČ • Postoj SSSR • Svolání mimořádného sjezdu KSČ • Varšavský dopis • Čierna nad Tisou a Bratislava • 21. srpen • Vysočanský sjezd • Moskevský protokol

3. První fáze normalizace a odpor proti ní (srpen 1968 – duben 1969)

Změny ve vedení • Počátek vlny emigrace • ŽŽivotaschopnost obrodného procesu • Federalizace • Tlak z SSSR • Růst napětí • Dubčekův pád

4. Restaurace byrokratické diktatury

Potlačení svobody tisku • Vyloučení reformního křídla z ÚV KSČ • Prověrky • Změna charakteru KSČ • Úpadek prestižže socialismu • Depolitizace společnosti • Vývoj ekonomiky • Perzekuce • Samizdat • Charta 77

XIV. Svět v současném období (1975–1986)

1. Konec gerontokracie v SSSR

Interregnum • Reforma jako revoluční úkol

2. Nástup konservatismu na Západě

Reaganismus • Konzervativní vlna v západní Evropě • Obnova demokracie v zemích jižžní Evropy • Konec mezinárodního komunistického hnutí

3. Mezinárodní vztahy po Helsinkách

Zostření napětí

4. Čína na cestě reforem

5. Ekologický problém

XV. Kultura po druhé světové válce

Jmenný rejstřík

Tabulky

Doporučená literatura

Předmluva

Historie 20. století je označována na rozdíl od dějin novověku za nejnovější dějiny. Dějepisné bádání nad tímto obdobím nemohlo zdaleka dospět k takové úrovni poznání, jako je tomu ve výzkumu předešlých epoch. Řada informací o stěžžejních historických událostech je dosud nepřístupná v archívech. Tato mezera je ovšem do značné míry zaplněna nebývalým rozšířením tisku. Až se archívy otevřou, osvětlí se mnohé dosud neznámé motivy a příčiny jednání vlád i jednotlivých státníků, ale stěžží se objeví nějaké neznámé a významné události. Můžže se objasnit pozadí atentátu na Kennedyho, ale nic se nezmění na líčení dalšího vývoje USA.

Dějiny našeho století jsou mimořádně složžité a jejich zjednodušování by nám nepomáhalo při chápání dneška. Proto jsme se pokusili podat obraz historie 20. století v takové složžitosti, v jaké nám to dovolil rozsah knihy. Pro hlubší pochopení látky bychom čtenáři dali rádi předem několik rad. Nesnažžte se usnadnit si chápání jednoduchým přilepováním nálepek: správná a nesprávná, pokroková a reakční politika, dobré a špatné hnutí. Zůstanete-li u takového přístupu, utvoříte si zkreslený černobílý obraz bez barev a odstínů. A berte na vědomí skutečnost, žže výsledek činnosti lidí – jednotlivců, skupin i národů – neodpovídá vžždy cílům, které sledovali.

Dali jsme do textu poměrně hodně čísel. Ne proto, abyste se pokoušeli si je zapamatovat, ale aby vám usnadnila orientaci. Zařadili jsme hodně dat, aby vám byla jasná časová posloupnost. A dávali jsme většinou přednost uvedení procenta před formulacemi jako „rychlý” nebo „pomalý” hospodářský růst. Abychom však nezatěžžovali text přílišným množžstvím faktických a číselných údajů, připojili jsme hodně tabulek, což v učebnici nebývá zvykem. Jejich množžství nenaruší souvislé sledování textu, protožže se jimi bude zabývat jen ten, kdo má o daný problém větší zájem.

Nakonec nutno poznamenat, žže jsme si vědomi nedostatků tohoto učebního textu. Dělali jsme jej na koleně, tj. v Praze v letech 1986–1987, bez přístupu do řady odborných knihoven. Měli jsme k dispozici pouze zlomek literatury, které bychom použžili, kdybychom pracovali v jiném evropském městě. Přesto však doufáme, žže naše kniha zaplní do značné míry mezeru, kterou v informacích o našem končícím století zanechávají oficiální učebnice. Naši publikaci jsme psali zejména pro učitele dějepisu v našich základních a středních školách, případně pro studenty gymnázií i ostatní středoškoláky, kteří mají zájem o obecné i naše dějiny.

Tento text, na jehož vzniku se podíleli také Vojtěch Mencl, Milan Otáhal a Erika Kadlecová, vyšel roku 1988 v samizdatu „v nákladu” 10 výtisků, a i ten byl zabaven. Po listopadové „něžžné revoluci” v roce 1989 jsme se na naléhání veřejnosti a při zájmu mladých lidí rozhodli urychleně ji vydat tiskem, jen s malými opravami a doplňky.

Praha, únor 1990