Za řízení místopředsedy Poslanecké sněmovny PČR Vojtěcha Filipa se v sobotu 25. února
uskutečnilo již 5. setkání představitelů levicových politických stran, odborových organizací, občanských iniciativ, sdružení a jednotlivců, tentokrát na méně medializované téma Válka a mír v dnešním světě a význam mírových hnutí.
V úvodním vystoupení docenta Jana Eichlera z Ústavu mezinárodních vztahů zazněla kritika agresivní politiky USA, které v uplynulých 15 letech vedly a dosud vedou řadu válek: první irácká válka, letecké údery NATO proti Srbsko-Černohorské Jugoslávii spojené s „legendárním” výrokem českého exprezidenta Václava Havla, jenž je nazval „humanitárním bombardováním”. Následně přišlo 11. září 2001 bezesporu krutý a cynický teroristický zločin, který odsoudila Rada bezpečnosti OSN. Na základě toho prošla rezoluce schvalující údery na Afghánistán tzv. operace Trvalá svoboda, do které jsou zapojeni i Češi. Poté, co v Bílém domě padlo rozhodnutí o dalším úderu proti Iráku, světové veřejné mínění odsoudilo a nadále odsuzuje tuto „druhou” iráckou válku a nazývá ji nelegální: Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1358 jasně hovoří o tom, že Velká Británie a USA jsou v Iráku okupanty. Do současnosti je na válečném „účtu” již 100 000 mrtvých na straně iráckých civilistů a 2000 mrtvých amerických vojáků. V závěru referátu docent Eichler poukázal na to, že výsledky „války proti terorismu” jsou velmi špatné. Samotní američtí experti na terorismus, například bývalý Bushův spolupracovník Richard Clarke, tvrdí, že to, co se děje v současném světě, je reakce na „náhodný” vstup Spojených států do země bohaté na ropu.
Svět se nestal rozhodně bezpečnějším, než byl před útokem na newyorská „dvojčata”. Jak se shodli účastníci konference, nejnaléhavějším úkolem pro nejbližší měsíce a roky je úkol nepřipustit žádnou další bojovou operaci bez mandátu Rady bezpečnosti OSN, stavět se proti účasti evropských zemí ve vojenských dobrodružstvích USA a šířit a podporovat základní myšlenky dokumentů OSN jako je Charta OSN a Mezinárodní pakt o občanských a lidských právech.
Koreferát k úvodnímu vystoupení pronesl exministr obrany generál Miroslav Vacek, který zdůraznil, že nikdy neměl výhrady proti Armádě České republiky, ale proti politickému vedení resortu. Připomněl, že Spojené státy se svou mimořádnou vojenskou silou nepotřebují žádné vojenské „výpomoci” od ostatních států světa při vedení válek, ale účast cizích armád, byť symbolická, má dodat americkým akcím punc demokracie.
Mezi dalšími účastníky byli známý politik Pražského jara, spisovatel a publicista Čestmír Císař, představitelé českých mírových iniciativ jako např. Českého mírového fóra, České mírové společnosti, Českého národního hnutí za mír a lidská práva, Iniciativy za sociální fóra, kteří mimo jiné vyzvali k účasti na Pochodu proti válce 19. března od 14.00 hodin na Václavském náměstí v Praze. Na konferenci vystupovali členové i aktivisté tří levicových politických stran v ČR (KSČM, ČSSD a Strany demokratického socialismu), kteří se sjednotili v názoru, že mírové hnutí, jeho propagace a organizování, jsou přirozenou doménou levice, která je více solidaristická s všelidskými potřebami. První a nejzákladnější všelidskou potřebou, která nezná hranic, a prvním právem člověka je právo na život v míru.
Mnozí diskutující se věnovali aktuálním projevům válečného štvaní a řízeného rozdmýchávání nenávisti mezi křesťanským a muslimským kulturním okruhem. Upozorňovali na obrovské rozdíly mezi způsobem vedení válek na počátku 19. století a dnes. 200 let mezi těmito časovými body znamená v praxi vedení válek tolik, že voják již nemusí být osobně konfrontován se svou obětí, s umírajícím. Vedení válek je dnes tak sofistikované, že dochází k oddělení vojákovy mysli od výčitek svědomí. To je pro současné válečné konflikty příznačné.
Organizátor a moderátor akce Vojtěch Filip, který je členem prezídia Evropského mírového fóra, v závěru upozornil, že otázky míru a války nelze vyostřovat. Konkrétní kroky a výroky některých českých vrcholových politiků současnosti i minulosti lze klasifikovat tak, že jsou na hranici dodržování zákona na ochranu míru, jehož význam je bagatelizován a všeobecně opomíjen. „Buďme my, levice, motorem mírového hnutí”, ukončil seminář místopředseda Poslanecké sněmovny V. Filip.
Předcházející KoLeJe se zabývaly například otázkou volného času, učňovským školstvím, zdravotnictvím a problémy zaměstnanosti. 6. jednání KoLeJí je naplánováno na duben s tématem Postavení žen a rovné příležitosti.
Politikon, 26. 2. 2006, Monika Hoření
Levice diskutovala o válce a míru
