Solidarita s Kubou neznamená mlčet, jde-li o lidská práva

K neustálé diskusi o odkládání delegační cesty Levicové strany vedením KS Kuby a k hlasování o Kubě v Evropském parlamentu vydal evropský poslanec za Levicovou stranu.PDS André Brie stanovisko, které doslovně uvádíme.

1. Nechci tu rozebírat výtky zrady, „reakcionářství”, přirovnávání k válečným úvěrům roku 1914, ke zmocňovacímu zákonu roku 1933 nebo návrhy, že bychom nebo že bych měl gratulovat Pinochetovi k jeho narozeninám. Má-li se tu teď tragická historie metod SED nebo KSSS opakovat jako laciná fraška, tak se mnou jako účastníkem nepočítejte.
2. Solidarita s Kubou, zejména kvůli politice USA, která protiřečí lidským právům, je pro nás a pro mne mnohokrát v Evropském parlamentu praktikovanou samozřejmostí. Podobně je přes spoustu jiných úkolů ústředním bodem naší práce v každé oblasti neustálá diskuse o porušování lidských práv Spojenými státy americkými. Je to rozsáhle doloženo a neděláme to jen od zeleného stolu.
3. Vím, rozumím a velmi oceňuji, že je Kuba pro mnoho levičáků v tom nejlepším smyslu záležitostí srdce a že je solidarita s Kubou částí jejich politického životopisu.

Solidarita s Kubou, taky skutečnost, že Kuba často příkladně uskutečňuje sociální lidská práva, a střet s americkou politikou však neznamená, že se má přejít porušování politických lidských práv na Kubě mlčením. Vzpomínám si, že se na mě kvůli tomu útočilo velmi prudce už v roce 1999. Nezávisle na tom, zda někdo mé přesvědčení považuje za správné či špatné, nikdo nemůže být kontinuitou mého politického stanoviska překvapen.

• Zaprvé to bylo hlavní složkou zakládajícího konsensu PDS a stalo se to principem našeho stranického programu od roku 1990, že se vychází z univerzality lidských práv. To znamenalo a znamená jednotu sociálních, kolektivních, politických a individuálních lidských práv, stejně jako důsledek vyžadovat lidská práva nejen od politického protivníka, nýbrž i od politického přítele. V preambuli stávajícího programu strany to zaznívá naprosto jasně: „Spojuje nás to, že jsme se nevratné rozešli s pohrdáním demokracií a právy na politickou svobodu, které se provozovalo v nemálo levicových stranách, včetně SED.” Na jiném místě se pak tvrdí: „Rovnost bez svobody je útisk.” Tohoto důsledku se nesmíme vzdát, nemáme-li kopírovat chyby minulosti a nemáme-li pro silné a trvalé levicové hnutí zničit šanci na opětovné vítězství socialistické myšlenky.
• Zadruhé jsem kromě toho přesvědčen, že právě levice a socialismus potřebují univerzální platnost lidských práv. Pohrdání jimi je podle mého názoru jedním z důvodů krachu SSSR a NDR. I v tomto ohledu nevidím žádný důvod, abychom se vraceli za přesvědčení Rosy Luxemburgové, rovněž citované ve stranickém programu PDS, totiž že „jde při demokratických formách politického života v každé zemi … fakticky o nejhodnotnější, dokonce nepostradatelné základy socialistické politiky”. Kdo považuje svobodu a demokracii kvůli americkým hrozbám Kubě za sekundární a za nebezpečí pro zajištění socialismu, ten podle mne myslí krátkozrace. Socialismus nemůže přežít žádné, jakkoliv uzpůsobené pohrdání nebo podceňování práv na individuální svobodu.
• A na závěr: naše a moje věrohodnost a politická účinnost závisí na důslednosti, se kterou ostře kritizujeme porušování lidských práv Spojenými státy, Ruskem, Evropskou unii atd. Od ostatních stran nás odlišuje, že tyto otázky otevíráme nejen tehdy, když je to pro nás politicky oportunní. Přesně tohle docela po právu často předhazujeme ostatním. Proto to nebudeme a nemůžeme sami provádět (s předem odmítavou předznamenáním).

Individuální práva na politickou svobodu se mohou někomu jevit s ohledem na „věc”, revoluci atd. jako podřadné otázky. Pro mne jsou jádrem našeho učebního procesu, zmíněného rozchodu s politikou SED, a součástí socialistické obnovy. A politická svoboda platí taky, a to stejně, i pro kritiky a protivníky, nebo neplatí vůbec. Cena za svobodu je dost vysoká, ale dost vysoká je především její podstata.

Linkszeitung, 16. 2. 2006, André Brie
Originál Solidarität mit Kuba bedeutet nicht Stillschweigen bei Menschenrechten (kopie na Junge Welt) přeložil 19. 2. 2006 pro potřeby SDS Milan Neubert.