I když byl téměř úplně zastíněn teroristickými explozemi v Londýně,
které zabíjely, také summit G8 ve skotském Edinburghu lze označit za „výbuch”.
Tahle pomyslná detonace v luxusním hotelu Geneagles však bude mít dlouhodobé reálné dopady - ohrožuje vše živé, nejen Londýňany. Jistě, žádné překvapení. Zázraky od G8 nikdo nečekal.
Určitě je lepší něco nežli nic, chce se říci, byl-li na závěr podepsán dokument. Ale je skoro nepřípustným eufemismem nazývat závěr summitu dohodou o pomoci Africe, o úsilí při odstraňování chudoby. Anebo - to hlavně - o boji proti globálnímu oteplování.
Ano, lepší nežli nic je odepsání dluhů jen osmnácti z více než padesáti nejchudších a do dluhů po uši ponořených zemí světa; plných patnáct dlužníků, jimž věřitelé odpustili, se samozřejmě nalézá v Africe. Jenže tyto pohledávky podobají se nezbytnému účetnímu zachycení nedohledatelného manka po inventuře. Vymáhat tyto dluhy bylo by totéž jako udělovat desetitisícové pokuty pražským bezdomovcům. Jen by se tomu hořce zasmáli.
Je lehké spílat Evropě všeobecně a Francii zvláště za neochotu ke zrušení obchodních bariér chránících zemědělskou produkci, které snižují konkurenceschopnost vývozu plodin z podvyživené části světa. Ale francouzské politické elity nepotřebují své rolníky coby voliče, tvoří-li sedláci pouhá dvě procenta obyvatel země. Francie i kontinentální Evropa však potřebují určité množství lidí, kteří pracují na půdě a kultivují ji, čímž - a také stády dobytka louky spásajícími - chrání eurokrajinu před zaplevelením a zpustnutím.
A vůbec: lamači celních závor a zaříkávači kvót někdy až příliš podléhají kované víře v neomezený trh, jenž dle nich automaticky odstraňuje bídu všude a všech. Konkurenční frontová linie však nezuří jen mezi Severem a Jihem. Snad nejvíc chrání své agrární produkty (zvláště rýži) Indie. A Brazílie celkem hravě nahradí Evropu při válcování Afriky.
Ne, není možné „dát věcem volný průběh” (laiser-faire, laisser-passer). Nutno regulovat.
Tím spíš to platí v otázce klimatu, v problému globálního oteplování. Ve Skotsku však zvítězil George W. Bush na celé čáře; G8 ignorovalo -jako Bush už léta letoucí - limity emisí stanovené v Kjótském protokolu. Americkému bojovníkovi proti Kjótu k tomu stačilo málo: ještě před summitem (při návštěvě Dánska) alibisticky uznat, že oteplování je dílem lidí. Ale zároveň všechna závazná omezení vyjádřená konkrétními čísly obejít frázemi o nových, ekologicky šetrných technologiích. Jako by jedno vylučovalo druhé...
Tony Blair má lepší alibi. Ve čtvrtek letěl ze Skotska do Londýna řešit zcela jiné výbuchy.
Právo, 9. 7. 2005, Martin Hekrdla
Výbuchy
