Dekret VÚVV o zavedení naturální daně místo povinného odvádění přebytků potravin a surovin

_[*193]*19

1. Aby bylo zajištěno správné a klidné hospodaření na základě svobodnějšího zemědělcova disponování výsledky své práce a svými hospodářskými prostředky, aby bylo upevněno rolnické hospodářství a zvýšena jeho produktivita a aby se přesně stanovily povinnosti, jež zemědělcům ukládá stát, zavádí se místo povinného odvádění přebytků, jakožto formy státního výkupu potravin, surovin a píce, naturální daň.

2. Tato daň má být nižší než dosavadní povinné odvádění přebytků. Celkově má být daň vypočtena tak, aby byly zajištěny nejnutnější potřeby armády,- městských dělníků a nezemědělského obyvatelstva. Úhrnná daň se má neustále snižovat podle toho, jak obnova dopravy a průmyslu umožní, aby sovětská moc získávala zemědělské výrobky výměnou za výrobky tovární a individuální.

3. Daň je vypočítávána jako procento nebo podíl z výrobků vyráběných v hospodářství, přičemž se vychází z dosažené úrody, z počtu osob v hospodářství a z toho, kolik je v něm kusů dobytka.

4. Daň má být progresivní; procento vypočítávané pro střední a chudé hospodáře a pro hospodářství městských dělníků má být nižší.
   Hospodářství nejchudších rolníků mohou být osvobozena od některých, ve výjimečných případech i od všech druhů naturální daně.
   Přičinliví rolnici, kteří zvětšují plochy osevu ve svém hospodářství, dostávají na naturální dani úlevy.

5. Zákon o dani má být vypracován takovým způsobem a uveřejněn v takové lhůtě, aby byli zemědělci _[*194]již před začátkem jarních polních prací pokud možno nejpřesněji zpraveni o rozsahu svých závazků.

6. Dodávka výrobků státu podle této daně konči v určité, státem přesně stanovené lhůtě.

7. Odpovědnost za splnění daně padá na každého jednotlivého hospodáře a orgánům sovětské moci se nařizuje ukládat pokuty každému, kdo nesplnil daňovou povinnost.
   Kolektivní ručení se ruší.
   Pro kontrolu použití a splnění daně se vytvářejí místní organizace rolníků podle skupin plátců různé výše daně.

8. Všechny zásoby potravin, surovin a píce, které zemědělcům zbudou po splnění daně, jsou jim plně k dispozici. Mohou těchto zásob využívat pro zlepšení a upevnění svého hospodářství, pro zvýšení osobní spotřeby a pro výměnu za výrobky tovární, individuální nebo zemědělské výroby.
   Výměna se připouští v mezích místního hospodářského obratu jak prostřednictvím družstevní organizace, tak i na trhu.

9. Zemědělcům, kteří budou chtít prodat státu přebytky, jež jim zbyly po splnění daňové povinnosti, musí být výměnou za dobrovolně odevzdávané přebytky poskytovány předměty denní potřeby a zemědělský inventář.
   K tomu je vytvářena stálá státní zásoba zemědělského inventáře a předmětů denní potřeby jak z výrobků vnitřní výroby, tak i z výrobků kupovaných v zahraničí.
   K tomu účelu se vyčleňuje podíl ze státního zlatého fondu a podíl ze surovin odevzdaných státu.

10. Zásobování nejchudšího vesnického obyvatelstva zabezpečuje stát podle zvláštních pokynů.

11. K provedení tohoto zákona doporučuje všeruský výkonný výbor RLK, aby nejpozději do jednoho měsíce vydala odpovídající výnos.

Direktivy KPSS i sovětskogo pravitělstva po chozjajstvennym voprosam, Moskva 1957, str. 225.