Evropská levice kritizuje trvalý ťdeficit demokracieŤ v EU

Rozhovor Haló novin s Jiřím Hudečkem, kandidátem do Evropského parlamentu za KSČM

Jste dalším místopředsedou Strany demokratického socialismu, který zaujal místo na kandidátce KSČM do Evropského parlamentu (vedle Lubomíra Ledla). Je pohled KSČM a SDS na problematiku EU v každém detailu shodný? Případně, v čem se liší?
Pokud mám srovnávat oficiální postoje obou stran, jsou si dost podobné. Snad bych jen řekl - mám aspoň ten pocit - že mezi členy a sympatizanty KSČM je o něco více ťeuroskepticismuŤ, ale ten se poslední dobou hodně šíří i u nás.
Vyvěrá snad euroskepticismus z toho, že ačkoli je evropská integrace potřebným a správným projektem, stávající podoba prostě nefunguje ve prospěch všech občanů, lidí práce? Nebo vidíte i další problémy?
To, že Evropská unie nefunguje ve prospěch běžných lidí, tedy neprivilegovaných, tak přesně takto charakterizujeme evropskou integraci i my a strana Evropská levice (EL). Myšlenka EU by byla dobrá, ale nad ní stále jednoznačně vítězí neoliberální přístup. Prostě kšeft a zisk nade vše. Místo integrace ťpro lidiŤje to stále především ťspolečenství uhlí a oceliŤ.
Největší problém vidím ovšem aktuálně v přípravě ťtransatlantického ujednáníŤ, které má tento přístup ještě propojit s USA. Asi proto se smlouva připravuje v tajnosti.

Na tento problém poukázala ve čtvrtek v našem listu vedoucí kandidátka Kateřina Konečná, která se obává, že dojde v důsledku transatlantické dohody také např. ke zhoršení kvality potravin v našich obchodech. Může k tomu skutečně dojít?
Snahou je odstranit – vedle cel – také další omezení ve výměně zboží a služeb. V konečném důsledku to může vést k prosazování měkčích amerických pravidel, také např. těch, která se týkají ochrany před chemikáliemi nebo omezení na trhu s geneticky modifikovanými plodinami. Bojím se, že ťspolečené standardyŤ budou nakonec vždy především ťnižšími standardzŤ.

Jak hodnotíte činnost evropských orgánů – parlamentu, Evropské komise, tzv. evropského prezidenta?
Je třeba říci, že nad evropskými orgány stále ve skutečnosti vítězí vlády členských států - nikoliv ovšem všech, ale především těch nejmocnějších. Každý si umí dosadit, o které se jedná. Společné orgány EU ťjsou až druhéŤ. Proto kritizuje Evropská levice a v jejím rámci i KSČM a SDS trvalý ťdeficit demokracieŤ v EU. Ještě bych zmínil to, že rozsah informací o práci EU je v našich médiích naprosto nedostatečný a zkreslující. O důležitých věcech - jako je třeba právě ona připravovaná transatlantická smlouva - se skoro nepíše a nehovoří ve veřejnoprávních médiích. Pro občana se pak EU scvrkává na hádky a předpisy o tvaru banánů a příkonu vysavačů.

Ačkoli členové EU sledují různé zájmy, tedy především své zájmy, jak potvrzujete, podezřele rychle a bez výjimek se sjednotili v odporu vůči Ruské federaci. Co vy na to? Jak pohlížíte na stupňující se nenávist vůči Rusku?
Myslím či snad dokonce doufám, že stanoviska jednotlivých členských států přece jen nejsou tak stoprocentně totožná. Zaráží mne ovšem především to, že EU jako celek přijala roli ťužitečného idiotaŤ a jedná proti svým vlastním geopolitickým zájmům. Právě pro EU a celou Evropu je přece důležité, aby vývoj probíhal klidně a v míru. Není v našem zájmu stát se nějakým předpolím nebo válčištěm USA.

Může se ČR pyšnit ťsvýmŤ eurokomisařem Štefanem Füllem? Sledujete jeho činnost – například úlohu v tzv. ukrajinské krizi?
Bohužel jde podle mého názoru - a sdílí jej i zástupci dalších členských stran Evropské levice - právě o jednoho z viníků ukrajinské krize. Otázkou ovšem je, nakolik jednal z vlastní vůle a nakolik jen ťplnil zadáníŤ. Ostatně stejně nedobře hodnotím celé jeho působení. O nic lépe nezvládal například ani vývoj v Moldavsku. Možná, že se u něj, jako absolventa sovětské moskevské diplomatické akademie, projevuje známý efekt ťpoturčenceŤ.

SDS je členem Evropské levice. Jak se její členské či pozorovatelské strany připravují na evropské volby – tedy kromě toho, že nedávný sjezd EL schválil nominaci Řeka Alexise Tsiprase coby kandidáta levice na předsednictví Evropské komise?
Ano, představitel řecké levicové strany Syriza Alexis Tsipras je vskutku jedním z kandidátů na funkci předsedy Evropské komise. Politické strany na evropské úrovni mají teď totiž možnost (a dokonce tak trochu zadání) nominovat svého kandidáta. Má to dodat jakousi ťšťávuŤ eurovolbám.
Madridský sjezd EL schválil také programové dokumenty včetně tzv. programové platformy pro volby. Ta je koncipována spíše jako společný ťvolný katalogŤ volebních témat. V rámci kampaně se rozjedou i představitelé EL do jednotlivých států, u nás očekáváme 28. dubna návštěvu předsedy Evropské levice Pierra Laurenta i úspěšného lídra řeckého hnutí Syriza a jakéhosi ťvedoucího kandidátaŤ EL Alexise Tsiprase.

Zajímá mě váš názor na vnitropolitickou situaci v ČR. Co říkáte disharmonii v současné koalici?
Disharmonie mne nepřekvapuje. Jednak jde o dost nesourodou koalici, jednoznačně sňatek z rozumu. Rozpory proto nepřekvapují. A za druhé: musíme být připraveni na hádky v koalici (i kdyby měly být jen naoko) před každými volbami. Jednotlivé strany přece musejí svým voličům ukázat svou ťidentituŤ a navzájem se před volbami odlišit. Že to neprospívá naší společnosti, to je pro ně nepodstatné, jim jde hlavně o vlastní volební výsledek.

Jak hodnotíte nevýsledek jednání o zmírnění tzv. církevních restitucí. Je to porážka ČSSD, která se komisi dvou stran a církví nejvíce angažovala? Nebo to bylo celé naoko?
Bojím se, že to bylo to druhé - byly to jen hrátky pro veřejnost, aby mohla ČSSD argumentovat tím, že nemá podporu a nemůže omezení těchto tzv. restitucí prosadit. Ovšem ťrestituceŤ opravdu patří do uvozovek, nic nerestituují (tedy nevracejí do původního stavu) - původně byla totiž křesťanská církev chudá!

Jste vysokoškolský pedagog, profesor biochemie. Jaká je současná vysokoškolská mládež? Má hlavy otevřené, dokáže si vyhledat nezávislé informace, i zpravodajské, nebo podléhá mediální manipulaci?
Trochu se vždy bráním tomu, příliš generalizovat. Mezi dnešními mladými jsou - stejně jako tomu bylo v mé generaci - jak lidé přemýšliví, tak i ti, řekněme, méně přemýšliví. Co se změnilo zásadně, je snadnost přístupu k informacím. Kdo má zájem, může si dnes vyhledat téměř vše. Zejména to platí pro studenty vysokých škol, kteří dnes mohou využívat přímý elektronický přístup do velké většiny informačních zdrojů celého světa. Někdy se mi ale zdá, že to vede k podceňování hodnoty informací. Paradoxně právě díky té zdánlivé snadnosti.
A mediální manipulace - to je kapitola sama pro sebe. Ukazuje se, že i když se dva lidé dívají na stejnou situaci, každý ji popisuje jinak, podle svého založení nebo preferencí. V tomhle je chemie lepší, pravdu není tak snadné znásilnit.

Věda je motorem civilizačního pokroku. Její výsledky ovlivňují, jaký bude náš budoucí život. Sledujete ji i v měřítku EU?
Ano, sleduji – obecně i prostřednictvím vědecké činnost na fakultě. Věda se mi jeví snad nejúspěšnější oblastí z repertoáru EU, přinejmenším při prvním a trochu povrchním pohledu. Je to jednak finanční podpora, velké evropské granty, a zejména tzv. velké infrastruktury, nové ústavy a badatelská zařízení stavěné s podporou EU, které umožňují dosáhnout i na nákladné přístrojové vybavení. Tady byla a je Praha trochu v nevýhodě, jako relativně bohatý region nemohla z většiny programů čerpat prostředky, vznikla tak ale výzkumná centra mimo Prahu a i to je jistě přínosné. Nakonec se určité možnosti našly i pro pražské instituce a v tuto chvíli se již rozběhla výstavba např. společného výzkumného centra AV ČR a UK ve Vestci u Prahy pod názvem BIOCEV – tolik jenom mám-li mluvit o svém oboru. Pozitivní jsou i možnosti mobility v rámci EU jak pro badatele, tak i pro studenty vysokých škol v rámci programů Erasmus. Umožňuje to nejen vyměňovat si poznatky a získávat nové zkušenosti, ale mohu také srovnávat kvalitu znalostí našich studentů a těch, kteří přijíždějí v rámci progrmau Erasmus z jiných států EU. Mám díky tomu pocit, že si naši studenti udržují dobrou úroveň. A to je snad i dobrým příslibem pro budoucnost.

Monika HOŘENÍ, HaNo