29. září: s novou silou do evropské mobilizace !

Strana evropské levice se aktivné zapojuje do akcí 29. září – Evropského dne stávek a demonstrací organizovaného Evropskou konfederací odborových svazù. Tento den nám všem umožní říci společné ne úsporným opatřením, která EU, vlády jejích členských zemí a MMF chtéjí uvalit na zaméstnance a obyvatelstvo.
Krizi nezpùsobila ta či ona zemé svou „přílišnou rozmařilostí”, ani tím, že dostala nízké kurzy soukromých ratingových agentur. Je však třeba zdùraznit odpovédnost vlád, které souhlasily s podřízením svých ekonomik prospéchu velkých financí.
Podstatnéjší je, že jde o krizi finančního kapitalismu, vládnoucího dnes celému svétu. Obzvlášté traumatizována je tím Evropa. Samotná podstata toho, jak byla Evropaská unie vybudována, pod dohledem neoliberálního dogmatu o „svobodné a nedotčené hospodářské soutéži" zmínéného v roce 1992 v Maastrichtské smlouvé a posíleného Lisabonskou smlouvou v roce 2007, se projevila jako silný faktor při vzniku krize. Místo slibované harmonizace se zdùrazòuje rozdélování a nékteré regiony EU uvízly ve skutečné sestupné spirále.
V žádném případé nemùže být řešením problémù „úsporná kúra”, neboť ta dává mnohem vétší moc tém procesùm finančních trhù, které jsou jádrem krize. Naopak mùže pouze zhoršit recesi, nezaméstnanost, situaci domácností i státù.
Mnohé evropské vlády stále častéji přijímají znepokojivé autoritářské metody, aby prosadily svùj postoj proti rostoucímu odporu. To znamená, že udržují demokracii pod dohledem.

Mùžeme překonat krizi veřejných příjmù

Ve snaze ospravedlnit útrapy a úpadek nám říkají, že pokladny jsou prázdné. To je špatná logika. Skutečná krize veřejných financí je především krizí veřejných příjmù. EU a její vlády musejí skoncovat s logikou: „dluhy pro vlády, utahování opaskù pro lidi a zisky pro finančníky”.
Právé opačná logika umožòuje řešení. Musejí být mobilizovány nové prostředky, a to vyžaduje radikálné rozdílné délení bohatství. Veřejné a sociální pokladny se naplní, až ustoupí nezaméstnanost, až se zvýší mzdy, až do nich budou nuceni přispívat svými příjmy akcionáři a finančníci, až bude zdanéní založeno na sociální spravedlnosti.
Hospodářská politika se musí plánovat na základé veřejného zájmu, nikoliv „trhu”. Nepotřebujeme oživení financí, ale veřejných služeb, které vycházejí z potřeb obyvatel, z užitečné soukromé a veřejné aktivity a kvalitu zaméstnanosti potlačením existenční nejistoty, která má zhoubný vliv na pracující a celou společnost.
Evropská konsolidační banka musí být schopna pùjčovat vládám na nízké úrokové sazby tak, aby mohly být osvobozeny od tlaku finančních trhù.
Zdanéní finančních transakcí je krok správným smérem. Nicméné kromé toho se musí finanční a bankovní sektor zménit, aby jeho aktivity podporovaly rozvoji lidí a ekologie. Využití veřejných prostředkù musí být založeno na demokratických kritériích a musí vytvářet veřejnou a občanskou moc prostřednictvím transparentních procesù pod veřejnou kontrolou.

Chceme Evropu postavenou na demokracii a solidarité

Ocitli jsme se ve zlomovém bodé třídního konfliktu v Evropé. Kapitál neméní svou tvář – všichni jeho představitelé formují fronty proti národùm. Násilnost použitých metod ukazuje, jak jsou rozhodnuti se prosadit. Vlády se hlásí k téže logice, nenaslouchají svým národùm,  a omezují jejich sociální i demokratická práva.
Abychom jim mohli čelit, musíme zahájit sociální a politický pohyb, frontu evropské solidarity, která předkládá alternativy, které podporují sociální a ekologické potřeby a reagují na né. Posílit solidaritu v této konfrontaci, to znamená vést boj v každém mésté, v každé firmé a instituci v každé zemi. Pokaždé, kdy je tato logika nucena couvnout, je to užitečné pro všechny.
Bitva je vedena v duchu „všichni společné v Evropé proti stejnému pojetí úspor". Rozšiřuje se proto, že náš společný postup na evropské úrovni dodává odvahu a posiluje masový odpor a hledání alternativní strategie pro Evropu.
Strana evropské levice strana chce být užitečná při vytváření této společné fronty. Abychom mohli vykročit k novému typu vývoje, musíme v Evropé vybudovat sociální model a skutečnou demokracii,

Stranu Evropské levice tvoří následující členské a pozorovatelské strany:
Kommunistische Partei Österreichs (Rakousko), Parti Communiste (Valonsko-Brusel, Belgie), Kommunistische Partij (Flandry, Belgie), Belorukaskaja parija levych "Spravjadlivy svet" (Bélorusko), Strana demokratického socialismu (Řeská republika), Eestimaa ühendatud Vasakpartei (Estonsko), Enhedslisten - De Rød-Grønne (Dánsko), Parti communiste francais (Francie), Parti de Gauche (Francie) Vasemmistoliitto (Finsko), Suomen kommunistinen puolue (Finsko), Die Linke (Némecko), SYNASPISMOS (Øecko), Partito della Rifondazione Comunista (Itálie), Déi Lénk (Lucembursko), Magyarországi Munkáspárt 2006 (Maïarsko), Partidul Comuniºtilor din Republica Moldova (Moldova), Bloco de Esquerda (Portugalsko), Partidul Alianta Socialista (Rumunsko), Rifondazione Comunista Sammarinese (San-Marino), Izquierda Unida (Španélsko), Esquerra unida i alternativa (Katalánie, Španélsko), Partido Comunista de Espana (Španélsko), Parti suisse du travail (Švýcarsko), Özgürlük ve Dayanıºma Partisi (Turecko), Une Autre Gauche (Belgie), AKEL (Kypr), Yeni Kibris Partisi (Kypr) Komunistická strana Řech a Moravy (Řeská republika), Deutsche Kommunistische Partei (Némecko), AKOA (Øecko), Partito dei Comunisti Italiani (Itálie), Sinistra Europea (Itálie), M³odzi Socjaliœci (Polsko), Komunistická strana Slovenska (Slovensko)

^{Překlad -ak- a -jh}