Berlín - Německo včera demolovalo část svého poválečného systému sociálně-tržního hospodářství, když byla parlamentem schválena úsporná reforma důchodového systému. Německým důchodcům, ale vlastně všem Němcům, nastanou jejím přijetím tvrdší časy. Penze budou nižší, a to přesto, že část platu, která je strhávána na důchod, se zvýší. A kdo bude chtít slušnou penzi, bude si muset platit i komerční připojištění.
„Je to největší sociální reforma, která byla přijata od druhé světové války,” prohlásil včera ministr práce Walter Rieser. Pokud tomu tak skutečně je, pak je to jen proto, že od války se se systémem sociálně-tržního hospodářství, pilíře poválečné německé demokracie, neodvážil nikdo ani náznakem pohnout. „Rozhodně to není řešení pro příštích třicet let. Je to však alespoň krok ve správném směru. Po pěti letech však bude třeba penzijní systém znovu přebudovat,” řekl agentuře Reuters Volker Nitsch, ekonom institutu Bankgesellschaft Berlin.
Změny na první pohled nevypadají nijak zásadně, ale v Německu je to přesto malá revoluce. Do roku 2030 se má státem garantovaná část platu, kterou dostanou budoucí důchodci jako penzi, snížit z dnešních sedmdesáti procent na sedmašedesát. Původní návrh byl ještě o tři procenta tvrdší, ale po dohodě s odbory kabinet ustoupil a reformu změkčil. Výše odvodů z mezd na důchody naopak stoupne z 19,3 procenta na 22 procent.
Podivný přístup k vládní reformě zaujala opoziční pravicová Křesťansko-demokratická unie (CDU). Nejenže svým včerejším hlasováním proti návrhu reformy znovu na levicovou vládu „zaútočila zleva”, ale dopustila se i trapného politického přešlapu. V rámci kampaně proti reformě přišla s plakátem, kde je kancléř Gerhard Schröder vyfocen jako zločinec v policejní kartotéce. Proti plakátu se okamžitě zdvihla vlna rozhořčeného odporu a vláda obvinila CDU z ohrožení politické kultury - předsedkyně strany Angela Merkelová pak musela nařídit potupné okamžité stažení plakátu.
Krok CDU však více než o slepé uličce opoziční politiky vypovídá o tom, že v boji o penze jde o politickou kauzu první velikosti. Jde totiž o hlasy sedmnácti milionů německých penzistů, skupiny, jejíž řady se s prodlužováním průměrného věku stále rozrůstají. Z politického hlediska riskantní reforma penzí však byla nutná. Demografický vývoj německé společnosti zkrátka nepřipouštěl jiné řešení, nepočítáme-li otevření země přílivu několika set tisíc přistěhovalců ročně. Reforma postihne nejen penzisty, ale doslova všechny Němce. „Tato reforma posílí pouto mezi generacemi,” prohlásila poslankyně vládní strany Zelených Kerstin Müllerová. „Mladí i staří budou chtě nechtě muset spolupracovat.”
MF Dnes, 27. 1. 2001 - LUBOŠ PALATA
Německým důchodcům přijdou těžší časy
