Struktura materiálu
1. Úvod
2. Jakou stranou by méla SDS být? (vnitrostranická část programu, taktika a formy činnosti strany)
3. O co by méla SDS usilovat? (středné- a dlouhodobé cíle strany)
4. Jak by se méla SDS prezentovat? (promítnutí programu SDS do dokumentù pro veřejnost, volby, ap.)
5. Doporučená témata k diskusi
6. Postup od programové konference a časový plán
7. Přílohy programové dokumenty
* * *
1. Úvodem
Uspořádání programové konference (PK) je téméř rok starým rozhodnutím sjezdu SDS. Odkládání jejího termínu je jistým výrazem naší nejistoty s ohledem na ménící se vnitropolitické podmínky (volby, vznik - neočekávané „levostředové” koalice), ale i na nové hrozby mezinárodního vývoje (konflikt na Ukrajiné, okolnosti jeho vzniku a jeho dùsledky).
Tento materiál se snaží o shrnutí hlavních otázek, jimiž by se PK méla zabývat, včetné nástinu možných alternativ odpovédí. Není tedy textem, který by méla PK projednávat, ale spíše „startérem” pro přípravu nových programových dokumentù. Aktuálné předpokládáme, že výstupem PK jen jakýsi „koncept”, který bude dále upřesòován v předsjezdové diskusi. (Viz podrobnéji v části 6 tohoto materiálu.)
SDS samozřejmé není bez programových dokumentù (nékteré z nejdùležitéjších, platných i historických, jsou součástí příloh v bodé 7), ale všeobecné je pociťována potřeba jejich upřesnéní a doplnéní s ohledem na nové skutečnosti i s ohledem např. na dosavadní zkušenosti ze spolupráce v rámci Spojenectví práce a solidarity (SPaS).
Pùvodní představa o nových dokumentech byla do jisté míry „chronologická” - SDS by podle ní méla tři „úrovné” programových dokumentù: krátkodobý (bezprostřední úkoly, vč. hlavních aktuálních volebních a politických „témat” strany), střednédobý („čeho bychom chtéli dosáhnout v dohledné budoucnosti”) a dlouhodobý (jaká je naše „vzdálená vize”) program.
Domníváme se, že výhodnéjší by bylo debatu (přinejmenším v této fázi) strukturovat kolem vécných otázek. Jsme si přitom védomi, že a) se tyto přístupy prolínají a doplòují, a b) vyjasnéní stanovisek ve „vécné roviné” se nakonec mùže promítnout do přípravy dokumentù „chronologických”.
V této vécné roviné vidíme tři skupiny otázek, jak je zhruba vymezují následné body 2. až 4.
Dosavadní diskuse uvnitř strany již také vedla k počátečnímu výčtu programových témat, která by méla být každopádné předmétem diskuse jak na programové konferenci, tak v následném období do sjezdu SDS v roce 2015 (bod 5).
* * *
2. Jakou stranou by méla SDS být
O této otázce jsme ve strané patrné nikdy naplno a šířeji nediskutovali, musíme tedy vycházet především z postojù členù CV SDS (a véřit, že se nebude příliš lišit od vétšinového stanoviska členù SDS).
Naskýtá se zde nékolik otázek:
I. Má SDS vùbec pokračovat jako politická strana? (alternativy: ukončení činnosti, přechod na jinou formu - např. občanské sdružení, klub, neformální iniciativu, vstup do jiného existujícího subjektu buï kolektivní, nebo individuální).
Naše odpovéï - a opíráme se při ní i o výsledky naší ideové konference v dubnu loòského roku - je stále ANO. Domnívám se, že každá jiná forma činnosti (resp. její ukončení) je ústupem i proto, že znemožòuje náš (byť spíše jen potenciální a hypotetický) vstup do reálné politiky a prosazování našich názorù. Nebo jinak: dosud nevidíme na české politické scéné stranu, která by zastávala postoje obdobné našim.
II. Jaký typ strany má SDS představovat? Jsme přesvédčeni, že musí být stranou „založenou na myšlence” (tedy řeknéme stranou „ideovou”, nikoliv však „ideologickou”). Pro nás - a véříme, že i pro vétšinu našich členù - je to dnes už podmínka jakékoliv osobní politické angažovanosti. Ideovým zakotvením strany máme na mysli to, že je zaméřena k néjakému definovanému cíli (byť třeba spíše tušenému než plné definovanému), a že je tudíž ve svých postojích konzistentní a předvídatelná. (Alternativy: strana „jednoho muže”, strana jako výtah ke kariéře pro straníky, strana „jednoho problému” - např. svobody internetu, vystoupení z EU apod., strana „pro všechny slušné lidi” definovaná jen svou „slušností”, strany „práva a pořádku”, zaméřené jen na disciplinaci společnosti).
Je třeba připustit, že takové ukotvení (zejména je-li, jako v našem případé, vyjádřeno néjakým „nepopulárním” slovem, např. socialismus, levice apod.) je současné faktorem, který mùže část občanù a voličù odpuzovat - viz současná obliba stran bez jasných kontur, rùzných „Hnutí nezávislých” apod. Pevné ale véříme, že jde spíše o jev dočasný (ve vztahu k oblibé „nezávislých”), resp. že naše slovní pojmenování bude časem méné provokující (ať už díky zméné společnosti, nebo díky zméné pojmenování).
III. Jakými principy se má strana řídit? To, že odmítáme myšlenku „strany založené na slušnosti”, neznamená, že bychom byli pro odmítnutí principu „slušnosti” v činnosti strany. Myslíme, že pro nás jako hnutí vyrostlé z komunistické strany (a bylo by pošetilé tyto naše kořeny zapírat nebo ignorovat) je ovšem nejdùležitéjším faktorem základní poučení - odmítnutí představy o „monopolu na pravdu”, a odmítnutí pojetí strany jako jakési „avantgardy”. Za samozřejmost považujeme odmítnutí všech forem potlačování diskuse mocenskými prostředky - názory mají vítézit svou přesvédčivostí.
IV. Jak by mély vypadat vnitřní organizace a vnitřní život strany? Z hlediska organizačního uspořádání vidíme dlouhodobé jako formu, která by zmínénému pojetí odpovídala nejlépe, néjaké relativné volné (konfederativní či federativní) spojení skupin (stran, hnutí, inciativ, neformálních skupin), které a) mají k sobé blízko z hlediska svého ideového zakotvení, b) jsou schopné a ochotné spolupracovat při realizaci konkrétních politických cílù a c) sdílejí představu o vzájemné toleranci a demokratické diskusi uvnitř seskupení.
Méli bychom také promyslet a do stanov zakotvit kontrolní mechanismy, které by zabránily případným reprezentantùm SDS ve veřejných funkcích tyto funkce zneužívat k vlastnímu prospéchu. Ne snad, že bychom takové nebezpečí považovali za aktuální (takové funkce nejsou zatím nikde na obzoru), ale existence takových „pák” je vhodnou zárukou do budoucna a dùležitým argumentem při jednání s řadou dnes politicky nezařazených skupin a iniciativ.
* * *
3. O co by méla SDS usilovat?
I. Demokratický socialismus. Rozbor této otázky je podle našeho soudu třeba začít stanovením onoho „úbéžníku”, ideové kotvy činnosti strany. Nepodařilo se nám zatím nalézt lepší myšlenku, než je ona okřídlená „společnost, kde svobodný rozvoj každého je podmínkou svobodného rozvoje všech”, neboli společnost, kde není rozvoj žádného jednotlivce podmínén potřebou potlačit svobodný rozvoj jednotlivce jiného (nebo jiných). Pro nás už asi navždy je tato představa spojena se slovy „demokratický socialismus”, otázkou je, nakolik je tomu tak i ve společnosti okolo nás.
Vétšinové jsme obecné odpùrci zmén názvù (už z dùvodù praktických a logistických), a nejsme přesvédčeni, že by výhody případné zmény názvu převážily nad nevýhodami. Je ovšem možné, že tento pohled je „generační”, a že časem se situace zméní (bude-li ješté jaká SDS existovat).
Myslím, že je neproduktivní zabývat se „detaily” toho, jak by mél být demokratický socialismus v budoucnu uspořádán, a diskutovat o tom, zda v ném bude armáda nebo policie. Naopak je ale nutné postavit si otázku základních předpokladù pro dosažení takové společnosti.
II. Soukromé vlastnictví. Není sporu, že základním faktorem, který v dnešní společnosti brání naplnéní výše uvedené teze, je ovládání človéka majetkem. Přesnéji řečeno ovšem jde o ovládání lidí lidmi pomocí ovládaného majetku. Je tedy zřejmé, že překonání tohoto stavu si bude vyžadovat osvobození človéka od ovládání majetkem - a je možné, že se tak stane omezením ovládání majetku lidmi (od určitých omezení vlastnických práv až po vyvlastnéní), nebo omezením ovládání lidí majetkem (rozbití závislosti na kapitálu např. základním příjmem, posílení spolurozhodování zaméstnancù apod.). Jsme přesvédčeni, že SDS musí podporovat všechny kroky v obou smérech.
III. Nejširší demokratická spoluúčast na rozhodování. Znakem skutečné demokracie je to, že se lidé mohou plné podílet na rozhodování o svém osudu - vedle „zastupitelské” demokracie je tedy nezbytné využívání demokracie přímé, ale také maximální decentralizace rozhodování - vyšší úrovné samosprávy by mély přebírat jen ty pravomoci, které nejsou na nižší úrovni reálné zvládnutelné. Takový samosprávný systém by mél fungovat nejen ve veřejné sféře, ale i v ekonomice.
IV. Mír není jen odmítnutím války. Současný vývoj nám naléhavé připomnél, jak křehkým statkem je mír, a jak snadno by se i dnes mohl svét octnout ve válečném konfliktu. Ačkoliv uznáváme prioritu úsilí o zachování míru (človék musí nejprve žít, aby mohl žít dobře a svobodné), je dobré také připomenout staré heslo: Není míru bez spravedlnosti! (No justice, no peace!) snaha o zachování míru nemùže být pacifismem za každou cenu, v hodnocení konfliktù a jejich vzniku je třeba být schopen rozlišovat míru viny jednotlivých stran, a podporovat stranu, která usiluje o zachování mírového stavu nebo dosažení míru.
V. Mír ve společnosti je nezbytnou podmínkou jejího zdravého vývoje. V této souvislosti odmítáme také každé utlačování lidí, i kdyby se délo ve jménu vznešených myšlenek. Svobody nelze dosáhnout ujařmením, a nečisté metody nakonec zákonité pošpiní i nejčistší myšlenky a nejkrásnéjší cíle. Tak jako v mezinárodních vztazích, ani ve společnosti nelze upřednostòovat násilí před pokojným řešením konfliktù: ale i zde platí požadavek na spravedlnost řešení a právo na obranu před útokem.
* * *
4. Jak by se méla SDS prezentovat?
Volební a propagační dokumenty („programy”) SDS by mély vycházet z výše uvedených zámérù a „konstant” v činnosti strany. Přitom musí současné odpovídat na „aktuální témata”, jejichž vymezení a nastolování není zatím v moci SDS (a po pravdé řečeno, příliš ani levice jako celku). Přijetí naznačených východisek by ale mélo být zásadním vodítkem pro veřejné postoje strany v rozhodujících otázkách vývoje společnosti, a mélo by tak být základem její „čitelnosti” pro veřejnost.
(Např. postoj k mezinárodní integraci v NATO je jasné dán naším postojem k otázkám války a míru, protože NATO není „obrannou aliancí”; postoj k integraci v EU je dán jejím vývojem smérem k imperialistickému seskupení - uznáváme tedy její cenu jakožto jednotícího prvku, schopného „moderovat” případné spory mezi členskými státy, a současné pùsobit smérem k postupnému vyrovnávání sociálních rozdílù, ale kritizujeme všechny nedùslednosti v téchto - pozitivních - trendech, a současné požadujeme rozchod s imperiální strategií a výraznou demokratizaci rozhodování v Unii).
Jsme přesvédčeni, že právé v takové dùslednosti a čitelnosti, předvídatelnosti postojù SDS by méla být její síla (a proto jsme výše plédovali pro ideový charakter strany, který je pro to předpokladem).
Vedle takových témat, která jsou v očividném vztahu k ideovému vymezení SDS, budou ovšem nepochybné přicházet také témata, kde je vztah méné zřejmý nebo kontroverzní (drogy, svoboda internetu, pohybu osob přes hranice, práva homosexuálù, vyrovnávání rozdílù mezi postavením mužù a žen), nebo kde je postoj závislý na odborném posouzení a výpočtu nákladù, resp. poméru mezi náklady a přínosy. Nedomníváme se, že by SDS méla v takových vécech přijímat dopředu néjaké závazné programové „linie” ve svých dlouhodobéjších programech, ale radéji pokračovat v praxi monotematických stanovisek orgánù SDS (resp. tuto praxi obnovit).
* * *
5. Doporučená témata k diskusi
Diskuse na programové konferenci i v následující dobé do sjezdu SDS zabere čas, s nímž musíme nakládat velmi zodpovédné. Nechceme dopředu vyloučit žádné téma z diskuse, ale považujeme za klíčové, abychom se především soustředili na témata, která by méla být součástí programového dokumentu se střednédobým charakterem. Tato témata a jejich programová řešení by tedy méla mít určitou oporu v ideovém vymezení SDS. Jinými slovy nesmí se nám stát, aby naše střednédobé cíle byly v rozporu s dlouhodobými cíli programu SDS. Pokud bychom takový rozpor identifikovali, je třeba v diskusi přezkoumat udržitelnost dlouhodobého cíle.
Z dosavadní programové diskuse zatím vyplývá návrh na následující tematické okruhy (jejich pořadí není podle významu):
· obrana sociálního státu = zachování a posilování sociálních jistot občanù
· optimalizace mechanismù dosahování sociálního smíru; tripartita, komory, odbory, odborná sdružení („cechy”)
· zabránit devastaci státní správy, ztráté schopnosti ministerstev řešit samostatné béžné úkoly, privatizaci funkcí státu
·
ochrana hospodářských zájmù občanù ŘR před nadnárodním finančním
kapitálem
(znemožnéní daòových únikù do daòových rájù, Tobinova daò
)
· boj s monopoly a skrytými monopoly, hledání krokù proti „dobývání renty” + korupce
· boj proti TTIP Evropa si musí nechat svoje standardy
· podpora progresivní korporátní dané + daòové zvýhodnéní, dojde-li k investici v místé vzniku zisku
· prosazování do prvkù přímé demokracie do Ústavy ŘR (referendum, participativní rozpočty, zaméstnanecké samosprávy, ) + zavést pravidlo, že klíčové zmény ve státé se podrobují referendu
· zajistit vyšší návrat daní do místa, kde skutečné vznikne zisk prací
· zvážit možnost nepodmínéného základního příjmu = „občanská renta” místo slev na dani
· podpora podnikù vlastnéných zaméstnanci (participace)
· zvážit možnosti a rozsah daòové asignace
· podpora zapojení občanù v radách národní výbory + rady v podnicích
· otázka svobody a odpovédnosti médií; veřejnoprávní média
· problém fašizace společnosti, hráz rasismu a xenofobii
· hledat systémové cesty praktické pomoci obétem systému
· podpora potravinové sobéstačnosti republiky
· podpora ekologické udržitelnosti rozvoje zemé
· podpora protiválečného hnutí tvorba evropské/svétové síté
· EU prosazovat maximální otevřenost jednání, požadovat od všech národních delegací v Radé, aby jasné deklarovaly své cíle
Výše uvedený výčet témat je pouze orientační. Případná další střednédobá témata jsou vítána.
U každého střednédobého cíle je zapotřebí v diskusi zvážit, jak dalece je daný cíl pociťován stávající populací jako žádoucí, tedy rezonující se zájmy lidí, a hlavné jaké konkrétní kroky je možné či nutné učinit pro jeho popularizaci a zejména pak pro jeho prosazení. Střednédobý program by se mél sestávat především z takových cílù, které by byly v případé vétšinové podpory ve společnosti reálné uskutečnitelné.
* * *
6. Postup od programové konference a časový plán
Navrhujeme:
Vytvořit předpoklady pro co nejširší možnou otevřenou, ale vécnou diskusi jak v prùbéhu programové konference (PK), tak v období po ní do sjezdu SDS v roce 2015.
Rozeslat tento text s pozvánkou na jednodenní PK 8. 11. 2014. Pozváni budou nejen delegáti - členové SDS, ale i zástupci spřátelených organizací, sympatizanti nebo potenciální spojenci. Umožnit přispét k cíli PK i tém, kdo se sami na PK přihlásí v termínu týden před konferencí.
Podle počtu přihlášených probéhne jednání PK v plénu, popř. ve více blocích. Účastníci konference, kteří dopředu ohlásí svùj zájem vystoupit a kteří sdélí téma příspévku, budou přednostné zařazeni do diskuse, popř. do diskusního bloku. Délka jednotlivých příspévkù bude jednotná v rozsahu 5-7 minut podle počtu přihlášených.
Všechny příspévky budou zachyceny na video a po vyslovení souhlasu účastníkem budou v této formé zveřejnény. Dostane-li SDS text příspévku v digitální formé, zveřejní ho na svém webu. Prosíme o dodržení limitu 20.000 znakù.
Nejpozdéji do konce ledna 2015 vyhodnotí předsednictvo Celostátního výboru SDS diskusi a zpracuje materiál(y), které by mohly sloužit jako programové dokumenty (dokument), případné navrhne témata, k nimž bude vedena veřejná upřesòující diskuse.
Do konce března 2015 projedná materiály CV SDS a poskytne strané i registrovaným sympatizantùm „Programový nástin” jako předsjezdový materiál. Béhem předsjezdové diskuse vznikne k „programovému nástinu” i odpovídající akční plán realizace jeho jednotlivých bodù.
Na základé připomínek bude (případné upravený) program projednán a schválen sjezdem SDS v roce 2015.
* * *
6. Přílohy přehled programových dokumentù SDS
a. Platné dokumenty
1. Programová
východiska (2011)
http://www.sds.cz/view.php?cisloclanku=2011110601
2. Program
SDS (2003)
http://www.sds.cz/view.php?cisloclanku=2003112201
3.
Manifest demokratického socialismu (2003)
http://www.sds.cz/view.php?cisloclanku=2004112201
b. Dokumenty, jejichž platnost byla zrušena (ale mohou inspirovat)
4. SDS
dnes a zítra (1999)
http://www.sds.cz/docs/dokument/sds_daz.htm
5. Program
SDS (1998)
http://www.sds.cz/docs/dokument/program.htm
6. Budoucnost
má vycházet z vlastních zkušeností (program LB 1996), kapitoly I. a II.
http://www.sds.cz/docs/dokument/pvlb96.htm
7.
Deset bodù LB (1996)
http://www.sds.cz/docs/dokument/10bodu.htm
* * *
Předsednictvo CV SDS, 21. 10. 2014