Zájem zahraničních komunistických stran o internacionalizaci vzdélávání stranických kádrù

Ústřední výbor Komunistické strany národù Španélska (KSNŠ) pozval v červenci t. r. zástupce KSŘM na setkání komunistických stran, jehož tématem bylo vzdélávání a výchova členù strany. Hlavním cílem jednání byla zejména výména informací, názorù a zkušeností pozvaných komunistických stran. Mimo to se předpokládala analýza možností pravidelné mezinárodní spolupráce v této dùležité oblasti.

Za KSŘM byli na toto setkání vysláni doc. Ing. Ivo Látal, CSc., předseda Rady TAP, a Ing. Vladimír Horák, hispanista a znalec iberského prostředí. Akce se konala v Madridu ve dnech 12.-14. října t. r. Detailní program předpokládal, kromé úvodního slova představitelù KSNŠ (PCPE), krátká vystoupení pozvaných zástupcù jednotlivých KS z Evropy, dále výménu informací na zadané téma v plénu i v bilaterálních diskusích, a poté jednání o možnosti konkrétnéjší spolupráce mezi jednotlivými KS.

Pozváni byli a setkání se zúčastnili následující zástupci: KS Øecka (KKE), Strany práce Belgie, KSŘM, Dánské KS, Nové KS Velké Británie a KS Slovenska. Dále byli pozváni, ale omluvili se pro neodkladné úkoly ve vlastních stranách, zástupci: KS Irska, KS Švédska (KP), KS Ukrajiny, strany AKEL z Kypru, Nové KS Nizozemska, Némecké KS (DKP), z nichž delegáti KS Švédska a DKP Némecka zaslali písemné své informace.

Zvláštní přání k účasti projevili i zástupci mimoevropských KS, a to: Marxisticko-leninské KS Brazílie, KS Venezuely, KS Kuby, Strany komunistù Mexika a Sjednocené strany komunistù Gruzie, z nichž byl přítomen pouze představitel KS Brazílie. Za KSNŠ byli přítomni: Carmelo Suárez, generální tajemník strany, Fernando Ferraz, pracovník povéřený oblastí vzdélávání a výcviku (školení), Quim Boix, odpovédný za mezinárodní styky, a další funkcionáři.

Ješté před vlastním zasedáním požádal Quim Boix delegáty KSŘM a KSS o separátní setkání, jehož cílem bylo získat informace o politické, ekonomické či sociální situaci v obou zemích, a dále stručné informace o stavu a činnosti našich stran, eventuálné o KSM, což jsme splnili. Lze konstatovat již z tohoto faktu, že naše strana má dosti vysoký kredit a výsledky naší práce mohou být inspirativní pro mezinárodní komunistické hnutí.

Vystoupení delegátù zahraničních KS v prvé části jednání méla charakter zdùrazòování významu studia klasikù, neobsahovala žádné konkrétní informace o zpùsobu vzdélávání stranických kádrù ve vlastních stranách. Naše delegace však uvedla konkrétní informace o zpùsobech a formách odborné-vzdélávací činnosti KSŘM, tedy o činnosti Rady TAP, odborného zázemí, zájmových klubù a vzdélávání v rámci stranické činnosti, což bylo přijato s jistým zájmem, protože ihned po proslovu požádaly zástupkyné Belgie a Dánska o dodatečné zaslání našeho příspévku mailovou poštou.

Po vystoupení delegátù všech KS přednesl s. Iglesias z KSNŠ návrh na vytvoření mezinárodní vzdélávací instituce, v níž by se vénovala pozornost studiu klasikù Marxe, Engelse, Lenina, ale rovnéž Stalina a Mao Ce-tunga. Následující diskuse se vétšinou zaobírala problémy sjednocování ideologických názorù, dále eventuálními praktickými překážkami výuky v mezinárodním méřítku (jazyk, nejednotnost názorù apod.). Vétšina delegátù však nijak neuvažovala o nutnosti aplikace klasických dokumentù pro současné konkrétní podmínky a rùznorodost historie i postavení jednotlivých zemí a jejich KS, ani o potřebé studia novodobých marxistù.

Postupné se španélští soudruzi odklánéli od pravdépodobné pùvodní představy zřízení néjaké mezinárodní vzdélávací instituce a uznali, že prvním předpokladem je sjednocení zásadních názorù, výména zkušeností jednotlivých stran a jejich centralizace. Naše stanovisko bylo, že prvním krokem k předpokládanému úspéchu je vytvoření mezinárodního informačního systému, nikoli ve formé institucionální, na což nemáme zatím síly, nýbrž v podobé podávání informací každého každému (pokud má ovšem zájem). Strany si pak mohou samostatné stanoviska, názory a zkušenosti samy analyzovat, porovnávat s vlastními zkušenostmi a podmínkami, vytvářet sjednocující či odporující závéry, a ty lze opét podrobovat projednávání v mezinárodním méřítku. Tak mùžeme v nékterých otázkách dosáhnout shody, v jiných třeba ješté dlouho ne, ale postupné se mohou jak vécné, tak organizační náméty uplatòovat v činnosti vlastních stran i v mezinárodním méřítku. Delegáti nakonec s tímto názorem souhlasili, a konstatujeme, že se již po příjezdu tato praxe, díky osobním stykùm, realizuje.

Představitelé KSNŠ poté formulovali svùj návrh společného programu výchovy kádrù s tím, že by byl vypracován projekt, v prùbéhu r. 2008 předložen ostatním stranám a snad do konce ledna 2009 schválen. Předpokládá se, že by se ve dvouletém či tříletém období konala obdobná setkání, na nichž bychom si postupné opét vyméòovali zkušenosti a sjednocovali stanoviska. Mohly by se i uskutečòovat tzv. mezinárodní letní školy. KSNŠ konstatovala, že došlo k určité shodé, a oni jsou ochotni převzít roli koordinátora, eventuálné vytvořit speciální web stránku, určenou výhradné pro tuto problematiku.

Naše náméty, předkládané v diskusi, byly uplatnény v závéru generálního tajemníka a akceptovány jako systém. S. Suárez konstatoval, že KSNŠ přebírá odpovédnost za koordinaci tohoto úkolu. Setkání hodnotil jako pracovní a užitečné hlavné zásluhou delegátù KS, aby se spolupráce v Evropé pohnula kupředu. Toto setkání je příkladem revolučního hnutí . Poté, co byl konstatován rozdílný stupeò rozvoje třídního boje v jednotlivých evropských zemích, jakož i rozdíly mezi nimi v politické situaci, se představitelé KS zúčastnéných na tomto setkání shodli na zdùraznéní potřeby, aby každá KS zpracovala na základé marxisticko-leninské teorie a v souladu s konkrétními zvláštnostmi třídního boje zemé, ve které vyvíjí svou činnost, a v souladu se svými stranickými možnostmi, vlastní program výchovy kádrù. Ale zároveò se shodli na zdùraznéní významu spolupráce mezi KS jednotlivých zemí a zvýraznéní rostoucí potřeby vzájemné koordinace na evropské úrovni.

Se závéry zasedání vyjádřily dodatečné souhlas ke spolupráci: Nová KS Nizozemska, Némecká KS, Komunistická strana Kuby, AKEL, KS Irska, KS Portugalska, KS Ukrajiny, KS Švédska, KS Mexika, Sjednocená KS Gruzie a Socialistická strana Litvy.

Hodnocení delegátù KSŘM:

Setkání a jednání bylo skutečné pracovní, i když se nékdy se projevovala tendence politizovat , slovy se schovávat za klasiky, aniž by se jejich odkaz chápal jako metoda, kterou je třeba dialekticky aplikovat na současné podmínky. Kladem vùbec byla možnost osobního setkání zástupcù rùzných KS, i když ne onéch nejsilnéjších, a shoda v nutnosti vzdélávání kádrù. Bohužel, nebyli pozváni delegáti všech evropských KS, což odpovídá neshodé levicových či komunistických v nékterých zemích, ale i v mezinárodním méřítku. Postupné se prokázalo pochopení, že nelze rychle zajistit centrální mezinárodní výchovu revolučné naladéných a schopných komunistických pracovníkù, kteří by organizovali boj proti sjednocující se evropské buržoazii, nehledé k potřebé vyrovnat se s teoretickými problémy. Ukazuje se možnost úspéšné a efektivné využívat moderních informačních a komunikačních prostředkù všemi KS, což vede ke zrychlení a zefektivnéní práce stran.

Ivo Látal, předseda Rady TAP

Naše Pravda, 10. prosince 2007

---

Poznámka SDS:

Je třeba rozlišovat mezi Komunistickou stranu Španélska (3. nejvétší politickou stranou ve Španélsku) a Komunistickou stranou národù Španélska. Pro lepší orientaci překládáme zkrácené článek z Wikipedie, jehož originál naleznete ZDE.

Komunistická strana národù Španélska (Partido Comunista de los Pueblos de España = PCPE) je španélská politická strana. Byla založena sjednocením nékolika malých marx-leninských frakcí na sjednocovacím sjezdu v prosinci 1984. Pùvodní frakce vznikly odtržením od Komunistické strany Španélska (Partido Comunista de España = PCE) v prùbéhu 70. a 80. let. PCPE byla záhy po založení uznána nékterými dalšími stranami jako Komunistickou stranou Sovétského svazu a dalšími stranami východního bloku. Stranu utvořili ti, kdo byli proti eurokomunistické linii  PCE vedené Santiagem Carillem. PCPE vstoupila v roce 1987 nakrátko do Levého bloku (Izquierda Unida), v roce 2000 se pak sloučila se Španélskou komunistickou délnickou stranou. Od té doby jsou stranickými novinami Unidad y Lucha, teoretickým časopisem Propuesta Comunista a mládežnickou organizací Collectivos de Jovenes Comunistas.