Níže podepsané vlády, jsouce členy Rady Evropy,

Majíce na zřeteli, že cílem Rada Evropy je dosažení vétší jednoty mezi jejími členy za účelem ochrany a uskutečnéní ideálù a principù, které jsou jejich společným dédictvím, a k usnadnéní jejich hospodářského a sociálního pokroku, zejména zachováním a dalším naplòováním lidských práv a základních svobod,

Majíce na zřeteli, že v Evropské úmluvé na ochranu lidských práv a základních svobod, podepsané v Øímé dne 4. listopadu 1950, a v Protokolu k ní, podepsaném v Paříži dne 20. března 1952, členské státy Rady Evropy souhlasily s tím, že zajistí svému obyvatelstvu občanská a politická práva a svobody stanovené v Úmluvé a Protokolu,

Majíce na zřeteli, že v Evropské sociální charté, otevřené k podpisu v Turíné dne 18. října 1961, a k ní připojených Protokolech členské státy Rady Evropy souhlasily s tím, že zajistí svému obyvatelstvu sociální práva v ní specifikovaná, aby zlepšily jejich životní úroveò a jejich sociální blahobyt,

Připomínajíc, že ministerská konference o lidských právech pořádaná v Øímé dne 5. listopadu 1990 zdùraznila na jedné strané potřebu uchovat nedélitelnou povahu všech lidských práv, totiž občanských, politických, hospodářských, sociálních a kulturních, a na druhé strané dát Evropské sociální charté čerstvý impuls,

Rozhodnuty, jak bylo rozhodnuto na ministerské konferenci, pořádané v Turínu ve dnech 21. a 22. října 1991, aktualizovat a přizpùsobit obsah Charty tak, aby odrážel zejména fundamentální zmény, ke kterým došlo od doby, kdy byl přijat text Charty,

Uznávajíc výhodu toho, vtélit do Revidované Charty, která by méla postupné nahradit Evropskou sociální chartu, práva zaručená v pozménéné Charté, práva zaručená Dodatkovým Protokolem z roku 1988, a dodat nová práva,

Dohodly se na následujícím :

Smluvní strany přijímají jako cíl své politiky, kterou budou provádét pomocí všech vhodných prostředkù, jak na národní tak na mezinárodní úrovni, dosažení podmínek, za kterých budou účinné naplòována následující práva a principy :

1. Každá osoba musí mít příležitost získat prostředky ke svému živobytí prací, kterou si svobodné zvolí.
2. Všichni pracovníci mají právo na spravedlivé pracovní podmínky.
3. Všichni pracovníci mají právo na bezpečné a zdravé pracovní podmínky.
4. Všichni pracovníci mají právo na spravedlivou odménu, která zajistí jim a jejich rodinám slušnou životní úroveò.
5. Všichni pracovníci a zaméstnavatelé mají právo na svobodu sdružování v národních a mezinárodních organizacích k ochrané jejich hospodářských a sociálních zájmù.
6. Všichni pracovníci a zaméstnavatelé mají právo kolektivné vyjednávat.
7. Déti a mladé osoby mají právo na zvláštní ochranu před fyzikálními a morálními riziky, kterými jsou vystaveni.
8. Zaméstnané ženy v případé mateřství mají právo na zvláštní ochranu.
9. Každá osoba má právo na přiméřené prostředky odborné poradenství pro volbu povolání s cílem získat pomoc při volbé povolání, které by odpovídalo jejich osobním schopnostem a zájmùm.
10. Každá osoba má právo na vhodné zpùsoby odborné přípravy.
11. Každá osoba má právo využít všech možných opatření, které jí umožní požívat nejlepší dosažitelné úrovné zdraví.
12. Všichni pracovníci a osoby, které jsou na nich závislé, mají právo na sociální zabezpečení.
13. Kdokoliv, kdo je bez dostatečných prostředkù, má právo na sociální a zdravotní pomoc.
14. Každý má právo využívat služeb sociální péče.
15. Zdravotné postižené osoby mají právo na nezávislost, sociální integraci a účast v životé společnosti.
16. Rodina jakožto základní jednotka společnosti má právo na vhodnou sociální, právní a hospodářskou ochranu k zajišténí jejího plného rozvoje.
17. Déti a mladé osoby mají právo na přiméřenou sociální, právní a hospodářskou ochranu.
18. Příslušníci jakékoliv smluvní strany mají právo na území jiné smluvní strany přijmout jakékoliv výdélečné zaméstnání na základé rovnosti se státními příslušníky této smluvní strany, s výhradou omezení založených na vážných dùvodech hospodářského nebo sociálního charakteru.
19. Migrující pracovníci, kteří jsou příslušníky smluvní strany, a jejich rodiny mají právo na ochranu a pomoc na území jakékoliv jiné smluvní strany.
20. Všichni pracovníci mají právo na rovné příležitosti a stejné zacházení v otázkách zaméstnání a povolání bez diskriminace z dùvodu pohlaví.
21. Pracovníci mají právo na to, aby byli v podniku informováni a aby se s nimi jednalo.
22. Pracovníci mají právo účastnit se stanovování a zlepšování pracovních podmínek a pracovního prostředí v podniku.
23. Každá starší osoba má právo na sociální ochranu.
24. Všichni pracovníci mají právo na ochranu v případech skončení zaméstnání.
25. Všichni pracovníci mají právo na ochranu svých nárokù v případé insolventnosti jejich zaméstnavatele.
26. Všichni pracovníci mají nárok na dùstojnost v práci.
27. Všechny osoby s povinnostmi k rodiné a osoby, které jsou nebo si přejí být zaméstnané, kají právo tak činit, aniž by byli diskriminováni a pokud možno bez konfliktu mezi jejich zaméstnáním a rodinnými povinnostmi.
28. Zástupci pracovníkù v podniku mají právo na ochranu proti aktùm, které je poškozují, a mají jim být poskytnuty přiméřené možnosti k výkonu jejich funkcí.
29. Všichni pracovníci mají právo na to, aby byli informováni o kolektivním propoušténí a aby s nimi bylo jednáno v rámci procedury kolektivního propoušténí.
30. Každý má právo na ochranu proti chudobé a sociálnímu vyloučení.
31. Každý má právo na bydlení.

Smluvní strany se zavazují za podmínek stanovených v Řásti III, že se budou považovat vázáni závazky stanovenými v následujících článcích a odstavcích.

S cílem zajistit účinný výkon práva na práci, se smluvní strany zavazují

1. přijmout jako jeden z jejich zásadních cílù a odpovédností dosažení a udržení co nejvyšší a nejstabilnéjší úrovné zaméstnanosti s cílem dosažení plné zaméstnanosti,
2. chránit účinné právo pracovníka vydélávat si na své živobytí ve svobodné zvoleném zaméstnání,
3. zřídit a udržovat bezplatné služby zaméstnanosti pro všechny pracovníky,
4. poskytovat a podporovat vhodné poradenství pro volbu povolání, odborný výcvik a rehabilitaci.

S cílem zajistit účinný výkon práva na spravedlivé pracovní podmínky, se smluvní strany zavazují :

1. stanovit přiméřenou denní a týdenní pracovní dobu, postupné zkracovat pracovní týden, jak to dovolí rùst produktivity práce a další dùležité činitelé,
2. poskytovat placené volno v dobé veřejných svátkù,
3. poskytovat minimálné čtyřtýdenní placenou dovolenou ročné,
4. odstraòovat rizika, která jsou spojená s nebezpečnými nebo nezdravými povoláními, a tam, kde nebylo dosud možné odstranit nebo dostatečné snížit tato rizika, poskytovat buï zkrácení pracovní doby nebo dodatkovou placenou dovolenou pracovníkùm v takových povoláních,
5. zajistit každý týden dobu odpočinku, která má pokud možno připadnout na den uznávaný podle tradice nebo obyčeje příslušné zemé nebo oblasti za den odpočinku.
6. zajistit, že pracovníci budou co nejdříve, avšak v žádném případé ne déle než dva mésíce od data zahájení jejich zaméstnání, písemnou formou informováni o podstatných náležitostech pracovní smlouvy nebo pracovnéprávního vztahu,
7. zajistit, že pracovníci konající noční práci budou mít prospéch z opatření, která berou v úvahu zvláštní povahu této práce.

Řlánek 3 - Právo na bezpečné a zdravé pracovní podmínky

S cílem zajistit účinný výkon práva na bezpečné a zdravé pracovní podmínky, se smluvní strany zavazují po projednání s organizacemi zaméstnavatelù a pracovníkù :

1. formulovat, provádét a pravidelné revidovat koherentní národní politiku bezpečnosti práce, ochrany zdraví při práci a pracovního prostředí. Primárním cílem této politiky bude zlepšovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci a předcházet pracovním úrazùm a poškozením zdraví, která vyplývají z práce nebo jsou s ní spojená nebo se přihodí v prùbéhu práce, zejména snížením na minimum příčin rizik na pracovišti,
2. vydávat právní předpisy k zajišténí bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci,
3. stanovit opatření k vynucení takových právních předpisù formou dozoru,
4. podporovat postupný rozvoj závodních zdravotních služeb pro všechny pracovníky, jejichž funkce budou především preventivní a poradenské.

S cílem zajistit účinný výkon práva na spravedlivou odménu za práci, se smluvní strany zavazují:

1. uznat právo pracovníkù na takovou odménu za práci, která zajistí jim i jejich rodinám uspokojivou životní úroveò,
2. uznat právo pracovníkù na vyšší odménu za přesčasovou práci, s výhradou výjimek ve zvláštních případech,
3. uznat právo pracujících mužù a žen na stejnou odménu za práci stejné hodnoty,
4. uznat právo všech pracovníkù na přiméřené dlouhou výpovédní lhùtu při ukončení zaméstnání,
5. povolit srážky ze mzdy jen za podmínek a v rozsahu daném vnitrostátními zákony nebo předpisy, nebo podle kolektivních smluv anebo podle rozhodčího nálezu.

Výkon téchto práv bude možné zajistit prostřednictvím svobodné uzavřených kolektivních smluv, zákonnými metodami stanovení mezd nebo jinými vhodnými zpùsoby podle vnitrostátních podmínek.

Řlánek 5 - Právo organizovat se

S cílem zajistit nebo podpořit svobodu pracovníkù a zaméstnavatelù vytvářet místní, národní nebo mezinárodní organizace k ochrané jejich hospodářských a sociálních zájmù, nebo svobodu připojit se k takovým organizacím, se smluvní strany zavazují, že vnitrostátní právní předpisy nebudou takové, aby bránily, nebo nebudou aplikovány tak, aby bránily této svobodé. Rozsah, v jakém se budou záruky stanovené v tomto článku vztahovat na policii, bude stanoven vnitrostátními zákony nebo nařízeními. Princip aplikace téchto záruk na členy ozbrojených sil a rozsah, v jakém se budou vztahovat na osoby v této kategorii, bude rovnéž stanoven vnitrostátními zákony nebo nařízeními.

S cílem zajistit účinný výkon práva kolektivné vyjednávat, se smluvní strany zavazují :

1. podporovat společné konzultace mezi pracovníky a zaméstnavateli,
2. podporovat tam, kde je to nutné a vhodné, mechanismy pro dobrovolné vyjednávání mezi zaméstnavateli nebo organizacemi zaméstnavatelù a organizacemi pracovníkù za účelem stanovení pracovních podmínek kolektivními smlouvami,
3. podporovat vytvoření a využívání vhodných mechanismù pro smírčí a dobrovolné rozhodčí řízení pro urovnání pracovních sporù
   a uznat :
4. právo pracovníkù a zaméstnavatelù na kolektivní akci v případé konfliktu zájmù, včetné práva na stávku, s výhradou závazkù vyplývajících z platné kolektivní smlouvy, kterou před tím uzavřeli.

Řlánek 7 - Právo détí a mladých osob na ochranu

S cílem zajistit účinný výkon práva détí a mladých osob na ochranu, se smluvní strany zavazují

1. stanovit minimální vék pro přijetí do zaméstnání na 15 let s výjimkou détí zaméstnaných určenými lehkými pracemi, které neškodí jejich zdraví, morálce nebo vzdélávání,
2. stanovit, že minimální vék pro přijetí do zaméstnání bude 18 let, pokud jde o předem stanovená povolání považována za nebezpečná nebo zdraví škodlivá,
3. stanovit, že osoby podléhající povinné školní docházce nebudou zaméstnávány takovými pracemi, které by jim bránily v plném využití možností vzdélávání,
4. stanovit, že pracovní doba osob mladších 18 let bude omezena v souladu s potřebami jejich rozvoje, zejména s ohledem na potřebu jejich přípravy k výkonu povolání,
5. uznat právo mladých pracovníkù a učòù na spravedlivou mzdu nebo jiné přiméřené příplatky,
6. stanovit, že doba, kterou mladí lidé stráví přípravou k výkonu zaméstnání béhem obvyklé pracovní doby se souhlasem zaméstnavatele, je považována za část pracovního dne,
7. stanovit, že zaméstnané osoby mladší 18 let mají každý rok nárok na nejméné čtyři týdny placené dovolené,
8. stanovit, že osoby mladší 18 let nebudou zaméstnávány noční prací, s výjimkou určitých povolání stanovených vnitrostátními zákony nebo nařízeními,
9. stanovit, že osoby mladší 18 let zaméstnávané v povoláních určených vnitrostátními právními předpisy budou podléhat pravidelnému lékařskému dohledu,
10. zajistit zvláštní ochranu před fyzickým a mravním ohrožením, jemuž jsou déti a mládež vystaveny, zejména proti takovému ohrožení, které vyplývá přímo nebo nepřímo z jejich práce.

S cílem zajistit účinný výkon práva zaméstnaných žen na ochranu mateřství, se smluvní strany zavazují :

1. poskytnout ženám před a po narození dítéte volno v celkové délce nejméné 14 týdnù tak, že v této dobé obdrží placené volno nebo přiméřené dávky sociálního zabezpečení nebo podporu z veřejných fondù,
2. považovat za nezákonné, jestliže zaméstnavatel dá pracovnici výpovéï v dobé od momentu, kdy žena oznámí zaméstnavateli, že je téhotná, do skončení její mateřské dovolené, nebo pokud jí dá výpovéï v takové dobé, že by výpovédní lhùta skončila béhem takového období;
3. stanovit, aby matky kojící své déti mély nárok na dostatek volného času pro tento účel;
4. regulovat zaméstnávání noční prací téhotných žen, žen krátce po porodu a žen kojících své déti;
5. zakázat zaméstnávání téhotných žen, žen krátce po porodu a žen kojících své déti při podzemním dolování a při všech dalších pracích, které jsou pro né nevhodné z dùvodu nebezpečí, škodlivosti zdraví nebo námahy, a přijmout vhodná opatření na ochranu zaméstnaneckých práv téchto žen.

S cílem zajistit účinné uplatnéní práva na odborné poradenství při výbéru povolání se smluvní strany zavazují poskytovat nebo podporovat podle potřeby služby, které pomohou všem osobám, včetné zdravotné postižených, řešit problémy související s volbou povolání a odborným postupem, s náležitým přihlédnutím k jejich osobním schopnostem a možnostem na trhu práce; tato pomoc musí být poskytována zdarma jak mládeži, včetné détí ve školním véku, tak dospélým.

Řlánek 10 - Právo na přípravu k výkonu povolání

S cílem zajistit účinný výkon práva na odbornou přípravu, se smluvní strany zavazují :

1. poskytovat nebo podporovat podle potřeby technickou a odbornou přípravu všech osob, včetné osob zdravotné postižených, po projednání s organizacemi zaméstnavatelù a pracovníkù, a poskytovat prostředky, které umožní přístup k vyššímu technickému a univerzitnímu (vysokoškolskému) vzdélání výhradné podle schopností jednotlivce;
2. vytvořit nebo podporovat učòovský systém a jiné systematické formy pro výcvik mladých chlapcù a dívek v jejich povoláních;
3. poskytovat nebo podporovat, podle potřeby :

1. přiméřená a snadno dostupná výcviková zařízení pro dospélé pracovníky,
2. zvláštní zařízení pro rekvalifikaci dospélých pracovníkù nutnou v dùsledku technického vývoje nebo nových trendù v zaméstnanosti (na trhu práce).

4. pokud bude potřeba, zajistit nebo podporovat zvláštní opatření pro rekvalifikaci a re-integraci dlouhodobé nezaméstnaných,
5. povzbuzovat plné využití poskytnutých zařízení takovými vhodnými opatřeními, jako jsou :

1. snížení nebo zrušení poplatkù nebo náhrady nákladù,
2. poskytnutí finanční podpory ve vhodných případech,
3. započítání času, který pracovník stráví béhem zaméstnání při doplòkovém výcviku na žádost zaméstnavatele, do normální pracovní doby,
4. prostřednictvím odpovídající kontroly zajišténí účinnosti učòovských a všech jiných forem výcviku pro mladé pracovníky a všeobecné zajišténí náležité ochrany mladých pracovníkù, po projednání s organizacemi zaméstnavatelù a pracovníkù.

S cílem zajistit účinné uplatnéní práva na ochranu zdraví, se smluvní strany zavazují buï přímo nebo ve spolupráci s veřejnými a soukromými organizacemi přijímat opatření zaméřená zejména na :

1. v co nejvyšší možné míře odstranéní příčin nemocí,
2. poskytování poradenských a vzdélávacích služeb na podporu zdraví a zvýšení odpovédnosti jednotlivce v záležitostech zdraví,
3. co nejvétší prevenci epidemických, endemických a jiných nemocí a úrazù.

S cílem zajistit účinné uplatnéní práva na sociální zabezpečení se smluvní strany zavazují:

1. vytvořit nebo udržovat systém sociálního zabezpečení,
2. udržovat systém sociálního zabezpečení na dostatečné úrovni, přinejmenším na úrovni stejné, jaká se vyžaduje pro ratifikaci Evropského zákoníku sociálního zabezpečení,
3. usilovat o postupné zvýšení systému sociálního zabezpečení na vyšší úroveò,
4. učinit opatření uzavřením patřičných dvoustranných a mnohostranných smluv nebo jinými vhodnými prostředky a s výhradou podmínek stanovených v takových smlouvách k zajišténí:

1. rovného zacházení mezi vlastními státními příslušníky a státními příslušníky ostatních smluvních stran pokud jde o práva sociálního zabezpečení, včetné zachování nárokù vyplývajících z právních předpisù sociálního zabezpečení, bez ohledu na stéhování chránéných osob, které mohou tyto osoby podniknout mezi územími smluvních stran,
2. uznání, zachování a znovunabytí práv sociálního zabezpečení prostřednictvím sčítání dob pojišténí nebo zaméstnání završených podle právních předpisù každé ze smluvních stran.

S cílem zajistit účinné uplatnéní práva na sociální a lékařskou pomoc se smluvní strany zavazují:

1. zajistit, že každé osobé, která je bez přiméřených prostředkù a která není schopná si takové prostředky zajistit buï sama vlastním úsilím nebo je získat z jiných zdrojù, zejména prostřednictvím dávek ze systému sociálního zabezpečení, bude poskytnuta přiméřená pomoc, a v případé nemoci i péče nezbytná podle jejího stavu,
2. zajistit, že osoby, kterým je poskytována takováto pomoc, nebudou z tohoto dùvodu zkráceni na svých právech politických a sociálních,
3. stanovit, že každému se mùže dostat prostřednictvím kompetentních veřejných nebo soukromých služeb takového poradenství a osobní pomoci nezbytné k předejití, zrušení nebo odstranéní stavu potřebnosti jednotlivce nebo rodiny,
4. aplikovat ustanovení odstavcù 1, 2 a 3 tohoto článku na principu rovného zacházení se svými státními příslušníky i na příslušníky ostatních smluvních stran Charty, kteří se nacházejí legálné na jejich území, v souladu s jejich závazky vyplývajícími z Evropské úmluvy o sociální a lékařské pomoci, podepsané v Paříži 11. prosince 1953.

S cílem zajistit účinné uplatnéní práva mít prospéch ze služeb sociální péče se smluvní strany zavazují:

1. podporovat nebo poskytovat služby využívající metod sociální práce, které přispívají k blahu a rozvoji jak jednotlivcù tak skupin v komunité, a k jejich přizpùsobení společenskému prostředí,
2. povzbuzovat účast jednotlivcù a dobrovolných a jiných organizací při zakládání nebo udržování takových služeb.

S cílem zajistit osobám s postižením, bez ohledu na vék a povahu a pùvod jejich postižení, účinný výkon práva na nezávislost, sociální integraci a na účast v životé společnosti, se smluvní strany zavazují:

1. přijmout odpovídající opatření, aby se, všude kde je to možné, osobám s postižením dostalo poradenství, vzdélání a odborné přípravy pro výkon povolání v rámci obecných systémù, nebo, kde to není možné, pomocí specializovaných veřejných nebo soukromých institucí,
2. podporovat jejich přístup k zaméstnání pomocí všech opatření vedoucích k povzbuzení zaméstnavatelù najímat a udržovat v zaméstnání osoby s postižením v normálním pracovním prostředí a upravovat pracovní podmínky potřebám postižených nebo, tam kde to není možné z dùvodu postižení, zařídit nebo vytvořit chránéné zaméstnání podle stupné postižení. V určitých případech mohou taková opatření vyžadovat uchýlení se ke specializovaným umisťovacím a podpùrným službám;
3. podporovat jejich plnou společenskou integraci a účast na životé společnosti, zejména pomocí opatření zahrnující technickou pomoc s cílem překonat bariéry komunikace a pohybu a umožnit přístup k dopravé, bydlení, kulturní činnosti a odpočinku.

S cílem zajistit nezbytné podmínky pro plný rozvoj rodiny, která je základní jednotkou společnosti, se smluvní strany zavazují podporovat hospodářskou, právní a sociální ochranu rodinného života takovými prostředky, jako jsou rodinné dávky, daòová opatření, poskytováním bydlení pro rodiny, dávek novomanželùm a jinými vhodnými prostředky.

Řlánek 17 - Právo détí a mladých osob na sociální, právní a hospodářskou ochranu

S cílem zajistit détem a mladý osobám účinné uplatnéní práva vyrùstat v prostředí, které povzbuzuje plný rozvoj jejich osobnosti a jejich fyzických a duševních schopností, se smluvní strany zavazují podniknout buï přímo nebo ve spolupráci s veřejnými a soukromými organizacemi všechna vhodná a nezbytná opatření zaméřená :

1.

1. na zajišténí toho, že déti a mladé osoby, majíc na zřeteli práva a povinnosti svých rodičù, mají péči, pomoc, vzdélání a výcvik, jaké potřebují, zejména zřízením nebo zachováním institucí a služeb dostatečných a přiméřených k tomuto účelu,
2. na ochranu détí a mladých osob proti zanedbávání, násilí nebo vykořisťování,
3. na poskytnutí ochrany a zvláštní pomoci ze strany státu tém détem a mladým osobám, které jsou dočasné nebo definitivné zbaveny podpory ze strany rodiny.

2. na poskytnutí bezplatného základního a středního vzdélání détem a mladým osobám, jakož i na povzbuzení k pravidelné docházce do školy.

S cílem zajistit účinné uplatnéní práva zahájit výdélečnou činnost na území kterékoli jiné smluvní strany, se smluvní strany zavazují:

1. používat existující předpisy v liberálním duchu,
2. zjednodušit stávající formality a snížit nebo zrušit správní a jiné poplatky placené zahraničními pracovníky nebo jejich zaméstnavateli,
3. liberalizovat jednotlivé nebo obecné právní předpisy upravující zaméstnávání zahraničních pracovníkù,

   a uznat

4. právo svých státních příslušníkù opustit svoji zemi a vykonávat výdélečné činnosti na území jiných smluvních stran.

S cílem zajistit účinný výkon práva migrujících pracovníkù a jejich rodin na ochranu a pomoc na území kterékoli jiné smluvní strany, se smluvní strany zavazují:

1. udržovat přiméřené a bezplatné služby na pomoc uvedeným pracovníkùm, zejména při získávání přesných informací, nebo ovéřovat, zda jsou tyto služby udržovány, stejné jako provést veškeré vhodné kroky, pokud to dovolují vnitrostátní zákony a předpisy, proti zkreslující propagandé týkající se vystéhovalectví a přistéhovalectví,
2. přijmout ve vlastní pravomoci vhodná opatření usnadòující odjezd, cestu a přijetí uvedených pracovníkù a jejich rodin a poskytovat jim podle vlastních pravomocí béhem cesty nezbytné zdravotnické služby, lékařský dohled a dobré hygienické podmínky,
3. podporovat případnou spolupráci mezi veřejnými i soukromými sociálními službami v zemích vystéhovalectví a přistéhovalectví,
4. zajistit uvedeným pracovníkùm zdržujícím se oprávnéné na jejich území - pokud jsou tyto záležitosti upraveny zákonem nebo právními předpisy, nebo podléhají-li kontrole správních úřadù - zacházení ne méné příznivé, než je zacházení s vlastními občany v následujících záležitostech:

   a) odméòování za práci a jiné pracovní podmínky a podmínky zaméstnání,
   b) členství v odborech a využívání výhod z kolektivního vyjednávání,
   c) ubytování,

5. zajistit uvedeným pracovníkù oprávnéné se zdržujícím na jejich území zacházení ne méné příznivé, než je zacházení s vlastními občany, pokud jde o zaméstnanecké dané, poplatky nebo příspévky placené zaméstnanými osobami,
6. usnadnit v co nejvyšší možné míře sloučení rodiny zahraničního pracovníka, kterému byl povolen pobyt na daném území,
7. zajistit uvedeným pracovníkùm oprávnéné se zdržujícím na jejich území zacházení ne méné příznivé, než je zacházení s vlastními občany, pokud jde o právní řízení v záležitostech uvedených v tomto článku,
8. zabezpečit, aby uvedení pracovníci usídlení v souladu se zákonem na jejich území nebyli vyhošténi, s výjimkou ohrožení národní bezpečnosti nebo jednání proti veřejnému zájmu nebo morálce,
9. povolit v zákonných mezích převod částí výdélkù a úspor téchto pracovníkù podle jejich přání,
10. rozšířit ochranu a pomoc poskytovanou podle tohoto článku na samostatné výdélečné činné migrující osoby, pokud lze příslušná opatření vztahovat na tuto kategorii osob.
11. podporovat a usnadòovat výuku národního jazyka přijímajícího státu nebo, pokud je jich nékolik, jednoho z téchto jazykù u migrujících pracovníkù a členù jejich rodin,
12. podporovat a usnadòovat, pokud je to možné, výuku mateřského jazyka migrujícího pracovníka pro déti migrujícího pracovníka.

S cílem zajisti účinné uplatnéní práva všech pracovníkù na stejné příležitosti a na rovné zacházení v záležitostech zaméstnání a povolání bez diskriminace na základé pohlaví se smluvní strany zavazují uznat toto právo a přijmout vhodná opatření k zajišténí nebo podpoře jeho naplòování v následujících oblastech :

1. přístup k zaméstnání, ochrana proti propušténí a znovuzařazení do zaméstnání;
2. odborné poradenství, výcvik, rekvalifikace a rehabilitace;
3. podmínky zaméstnání a pracovní podmínky včetné odméòování;
4. rozvoj kariéry včetné povýšení.

S cílem zajisti účinné uplatnéní práva pracovníkù na to, aby byli v rámci podniku informováni a aby s nimi bylo jednáno, se smluvní strany zavazují přijmout nebo podporovat opatření, která umožní pracovníkùm nebo jejich zástupcùm, v souladu s vnitrostátním právním řádem a praxí :

1. aby byli pravidelné nebo ve vhodný čas a všestranným zpùsobem informováni o ekonomické a finanční situaci podniku, který je zaméstnává, majíc za samozřejmé, že lze odmítnout nebo učinit dùvérnými nékteré informace, jejichž prozrazení by mohlo poškodit podnik; a
2. aby s nimi byla v dostatečném časovém předstihu projednána navržená rozhodnutí, která by se mohla podstatné dotknout zájmù pracovníkù, zejména ta rozhodnutí, která by mohla mít významné dopady na situaci zaméstnanosti v podniku.

Řlánek 22 - Právo na účast při stanovování a zlepšování pracovních podmínek a pracovního prostředí

S cílem zajistit účinné uplatnéní práva pracovníkù na účast při stanovování a zlepšování pracovních podmínek a pracovního prostředí v podniku se smluvní strany zavazují přijmout nebo podporovat opatření, která umožní pracovníkùm nebo jejich zástupcùm, v souladu s vnitrostátním právním řádem a praxí, přispívat :

1. ke stanovování a zlepšování pracovních podmínek, organizace práce a pracovního prostředí;
2. k ochrané zdraví a bezpečnosti v podniku;
3. k organizování sociálních a společensko-kulturních služeb a zařízení v podniku;
4. k dozoru nad dodržováním pravidel v téchto záležitostech.

S cílem zajistit účinné uplatnéní práva starých osob na sociální ochranu se smluvní strany zavazují přijmout nebo podporovat přímo nebo ve spolupráci s veřejnými nebo soukromými organizacemi vhodná opatření zaméřená zejména k tomu :

1) umožnit starým osobám, aby zùstaly co možná nejdéle platnými členy společnosti prostřednictvím:

1. dostatečných prostředkù, které jim umožní vést slušný život a hrát aktivní úlohu ve veřejném, společenském a kulturním životé;
2. poskytování informací o službách a zařízeních, které jsou starým osobám k dispozici, a o jejich možnostech využívat tyto služby a zařízení.

2) umožnit starým osobám, aby si svobodné zvolily životní styl a vedly jak dlouho chtéjí a mohou nezávislý život v jim známém prostředí poskytnutím:

1. bydlení přiméřeného jejich potřebám a jejich zdravotnímu stavu nebo poskytnutím dostatečné podpory na přizpùsobení jejich bydlení;
2. zdravotní péče a služeb nezbytných s ohledem na jejich stav.

3) zaručit starým lidem žijícím v ústavech vhodnou podporu, respektujíc přitom jejich soukromí, a účast v rozhodování o podmínkách života v ústavu.

S cílem zajistit účinné uplatnéní práva pracovníkù na ochranu v případech skončení zaméstnání se Smluvní strany zavazují uznávat:

1. právo všech pracovníkù, aby jejich zaméstnání nebylo ukončeno bez platných dùvodù pro takové skončení, které souvisejí v jejich schopnostmi nebo chováním nebo jsou založeny na provozních potřebách podniku, závodu nebo služby;
2. právo pracovníkù, jejichž zaméstnání je skončeno bez platného dùvodu, na přiméřené odškodnéní nebo jinou vhodnou podporu.

Za tímto účelem se Strany zavazují zajistit, že pracovník, který má zato, že jeho zaméstnání bylo skončeno bez platného dùvodu, má právo odvolat se nestrannému orgánu.

S cílem zajistit účinné uplatnéní práva pracovníkù na ochranu svých nárokù v případé platební neschopnosti jejich zaméstnavatele se Smluvní strany zavazují stanovit, že nároky pracovníkù vyplývající z pracovních smluv nebo pracovních pomérù budou zaručeny záruční institucí nebo jinou účinnou formou ochrany.

S cílem zajistit účinné uplatnéní práva všech pracovníkù na ochranu jejich dùstojnosti v práci, se smluvní strany zavazují po projednání s organizacemi zaméstnavatelù a pracovníkù :

1. propagovat uvédoméní a informovanost o tom, co představuje sexuální obtéžovaní na pracovišti nebo v souvislosti s prací, propagovat prevenci proti takovému jednání a přijmout všechna vhodná opatření na ochranu pracovníkù před takovým chováním;
2. propagovat uvédoméní a informovanost o formách opakovaného zavrženíhodného nebo výrazné negativního jednání namířeného proti jednotlivým pracovníkùm na pracovišti nebo v souvislosti s prací, podporovat předcházení takovému jednání a přijmout všechna vhodná opatření na ochranu pracovníkù před takovým chováním.

S cílem zajistit účinné uplatnéní práva na rovnost příležitostí a zacházení pro pracující muže a ženy s povinnostmi k rodiné a mezi takovými pracovníky a jinými pracovníky, se Smluvní strany zavazují:

1. přijmout vhodná opatření :

1. umožòující pracovníkùm s povinnostmi k rodiné nastoupit do zaméstnání a zùstat v ném, jakož i znovu nastoupit do zaméstnání po nepřítomnosti zpùsobené témito povinnostmi, včetné opatření v oblasti odborného poradenství a výcviku;
2. zohledòující jejich potřeby v oblasti pracovních podmínek a sociálního zabezpečení;
3. rozvíjející nebo podporující služby, soukromé nebo veřejné, zejména služby denní péče o déti a jiná zařízení péče o déti;

2. poskytnout možnost kterémukoliv z rodičù získat v dobé po skončení mateřské dovolené rodičovské volno k péči o díté, jehož délka a podmínky by mély být stanoveny vnitrostátním právním řádem, kolektivními smlouvami nebo praxí;

3. zajistit, aby povinnosti k rodiné jako takové nezakládaly platný dùvod pro skončení zaméstnání.

S cílem zajistit účinné uplatnéní práva zástupcù pracovníkù vykonávat jejich funkce se Smluvní strany zavazují zajistit, že v podniku :

1. budou požívat účinné ochrany proti jednáním, která by je poškodila, včetné propušténí, a která jsou založena na jejich postavení nebo činnosti jakožto zástupci pracovníkù v podniku;
2. jim budou poskytnuty takové úlevy a vybavení, jaké budou považovány za vhodné k tomu, aby mohli vykonávat své funkce rychle a účinné, majíc na zřeteli systém pracovních vztahù zemé a potřeby, velikost a možnosti dotyčného podniku.

S cílem zajistit účinné uplatnéní práva pracovníkù na informování a konzultování v situacích kolektivního uvolòování z nadbytečnosti se Smluvní strany zavazují zajistit, že zaméstnavatelé budou informovat zástupce zaméstnancù a projednávat s nimi dostatečné dlouho před takovým kolektivním propoušténím zpùsoby a prostředky, jak předejít kolektivnímu uvolòování nebo jak omezit jejich výskyt a zmírnit jejich dùsledky, např. uchýlením se k doprovodným sociálním opatřením s cílem především napomoci k přesunutí nebo rekvalifikaci dotyčných pracovníkù.

Řlánek 30 - Právo na ochranu před chudobou a sociálním vyloučením

S cílem zajistit účinné uplatnéní práva na ochranu před chudobou a proti sociálním vyloučení, se smluvní strany zavazují

1. přijmout v rámci celkové a koordinované politiky opatření na podporu účinného přístupu osob jakož i jejich rodin, které nachází nebo jim hrozí ocitnutí se v situaci sociálního vyloučení nebo chudoby, především k zaméstnání, bydlení, výcviku, vzdélání, kultuře a sociální a lékařské pomoci;
2. revidovat podle potřeby tato opatření s cílem jejich přizpùsobení.

S cílem zajistit účinné uplatnéní práva na bydlení se smluvní strany zavazují přijímat opatření s cílem :

1. podporovat dostupnost bydlení přiméřené úrovné;
2. předcházet a omezovat bezdomovství s cílem jeho postupného odstranéní;
3. stanovit ceny bydlení tak, aby byly přístupné tém, kteří nemají dostatek prostředkù.

1. S výhradou ustanovení článku B níže, každá smluvní strana se zavazuje :

1. považovat Řást I této Charty za deklaraci cílù, o jejichž dosažení bude usilovat všemi vhodnými prostředky, jak uvedeno v úvodním odstavci této části,
2. považovat se vázána nejméné péti z následujících článkù Řásti II této Charty : články 1, 5, 6, 7, 12, 13, 16, 19 a 20,
3. považovat se vázána dalším počtem článkù nebo číslovaných odstavcù Řásti II Charty podle svého výbéru, za předpokladu, že celkový počet článkù nebo číslovaných odstavcù, kterými bude vázána, nebude menší než 16 článkù nebo 63 číslovaných odstavcù.

2. Řlánky nebo číslované odstavce vybrané podle pododstavce b/ a c/ odstavce 1 tohoto článku budou oznámeny Generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, když bude ukládán instrument o ratifikaci, přijetí nebo schválení příslušnou smluvní stranou.
3. Jakákoliv smluvní strana mùže pozdéji prohlásit prostřednictvím oznámení Generálnímu tajemníkovi, že se považuje být vázána jakýmikoliv články nebo číslovanými odstavci Řásti II Charty, které doposud nepřijala podle podmínek odstavce 1 tohoto článku. Takovéto závazky budou následné považovány za integrální část ratifikace nebo schválení a budou mít stejné účinky od jednoho mésíce po datu oznámení.
4. Každá smluvní strana bude udržovat systém inspekce práce přiméřený vnitrostátním podmínkám.

1. Žádná smluvní strana Evropské sociální charty nebo smluvní strana Dodatkového protokolu z 5. kvétna 1988 nemùže ratifikovat, přijmout nebo schválit tuto Chartu, aniž by necítila vázána přinejmenším témi ustanoveními, která korespondují s ustanoveními Evropské sociální charty a popřípadé Dodatkového protokolu, kterými jsou vázány.
2. Přijetí závazkù z jakéhokoliv ustanovení této Charty bude od data vstupu v účinnost téchto závazkù pro příslušnou smluvní stranu, která je vázána Evropskou sociální chartou popř. Dodatkovým protokolem, znamenat, že se na dotyčnou smluvní stranu přestanou vztahovat korespondující ustanovení Evropské sociální charty popřípadé Dodatkového protokolu z roku 1988.

Provádéní právních závazkù obsažených v této Charté bude podléhat stejné kontrole, jako Evropská sociální charta.

1. Ustanovení Dodatkového protokolu k Evropské sociální charté, kterým se stanoví systém kolektivních stížností, se bude vztahovat na závazky stanovené v této Charté pro ty státy, které ratifikovaly zmínéný Protokol.
2. Jakýkoliv stát, který není vázán Dodatkovým protokolem k Evropské sociální charté, kterým se stanoví systém kolektivních stížností, mùže při ukládání svého instrumentu o ratifikaci, přijetí nebo schválení této Charty nebo kdykoliv pozdéji prohlásit sdélením adresovaným Generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, že přijímá kontrolu svých závazkù vyplývajících z této Charty podle procedury stanovené v řečeném Protokolu.

Požívání práv stanovených v této Charté bude zajišténo bez diskriminace založené na jakémkoliv dùvodu, jako je rasa, barva, pohlaví, jazyk, náboženství, politické nebo jiné názory, národnostní nebo sociální pùvod, zdraví, příslušnost k národnostní menšiné, rodný nebo jakýkoliv jiný status.

1. V dobé války nebo jiných veřejných nouzových situací, které ohrožují život národa, mùže jakákoliv smluvní strana přijmout opatření derogující ze závazkù podle této Charty v míře striktné nezbytné naléhavostí situace, za předpokladu, že takováto opatření nejsou nekonsistentní s jinými závazky podle mezinárodního práva.
2. Jakákoliv smluvní strana, která využila tohoto práva derogace, bude v rozumných časových intervalech informovat generálního tajemníka Rady Evropy o opatřeních přijatých a o dùvodech téchto opatření. Bude stejné tak informovat generálního tajemníka, když se tato opatření přestanou uplatòovat, o ustanoveních Charty, která přijala, jsou opét plné uplatòována.

1. Práva a principy stanovené v Řásti I, pokud jsou účinné realizována, a jejich účinné uplatòování jak stanoveno v Řásti II, nebudou podléhat jakýmkoliv restrikcím nebo omezením, které není specifikováno v téchto částech, s výjimkou případù, kdy takováto omezení jsou stanovena zákonem a jsou nezbytná v demokratické společnosti na ochranu práv a svobod jiných nebo na ochranu veřejného zájmu, národní bezpečnosti, veřejného zdraví nebo morálky.
2. Omezení povolená podle této Charty vùči právùm a závazkùm zde stanoveným nebudou aplikována pro jakýkoliv jiný účel, než pro který byla stanovena.

Ustanovení této Charty nebudou na újmu tém ustanovením domácího práva nebo jakékoliv dvoustranné nebo mnohostranné smlouvy, konvence nebo dohody, které již platí nebo vstoupí v platnost, podle kterých je chránéným osobám poskytováno příznivéjší zacházení.

1. Aniž by byly dotčeny metody provádéní předvídané v téchto článcích, příslušná ustanovení článkù 1 až 31 části II Charty budou provádéna :
   1. zákony nebo nařízeními,
   2. smlouvami mezi zaméstnavateli nebo organizacemi zaméstnavatelù a organizacemi pracovníkù,
   3. kombinací téchto dvou metod,
   4. jinými vhodnými zpùsoby.
2. Soulad se závazky vyplývajícími z ustanovení odstavcù 1,2,3,4, 5 a 7 článku 2, odstavcù 4, 6 a 7 článku 7 a odstavce 1,2,3 a 5 článku 10 a článkù 21 a 22 Řásti II této Charty bude považován za účinné dodržovaný, jestliže ustanovení budou aplikována v souladu s odstavcem 1 na velkou vétšinou dotčených pracovníkù.

1. Jakákoliv zména částí I a II této Charty za účelem rozšíření práv zaručených v této Charté jakož i jakákoliv zména k částem III až VI navržené smluvní stranou nebo Vládním výborem, bude oznámena generálnímu tajemníkovi Rady Evropy a jím zaslána smluvním stranám této Charty.
2. Jakákoliv zména navržená podle ustanovení předchozího odstavce bude posouzena Vládním výborem, který předloží přijatý text Radé ministrù ke schválení po projednání s Parlamentním shromáždéním. Po schválení Radou ministrù bude tento text zaslán smluvním stranám k přijetí.
3. Každý návrh na zménu části I a II této Charty nabude platnosti pro ty smluvní strany, které ji přijaly, prvního dne mésíce následujícího po uplynutí lhùty jednoho mésíce po datu, kdy tři smluvní strany informují generálního tajemníka, že přijaly tuto zménu.

Pro každou smluvní stranu, která následné přijme tuto zménu, tato vstoupí v platnost prvního dne mésíce následujícího po uplynutí období jednoho mésíce po datu, kdy smluvní strana informuje generálního tajemníka o přijetí této zmény.

4. Jakákoliv zména části III až VI této Charty vstoupí v platnost prvního dne mésíce následujícího po uplynutí jednoho mésíce po datu, kdy všechny smluvní strany informovaly generálního tajemníka, že přijaly tuto zménu.

1. Tato Charta je otevřená podpisu členùm Rady Evropy. Bude podléhat ratifikaci, přijetí nebo schválení. Ratifikační listiny nebo listiny o schválení nebo o přijetí budou uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy.
2. Tato Charta vstoupí v platnost prvního dne mésíce následujícího po uplynutí období jednoho mésíce po dni, kdy tři členské státy Rady Evropy vyjádří svùj souhlas být vázáni touto Chartou v souladu s předchozím odstavcem.
3. Pro každý členský stát, který následné vyjádří souhlas s tím být vázán touto Chartou, nabude Charta platnosti prvního dne mésíce následujícího po uplynutí období jednoho mésíce po dni uložení ratifikační listiny nebo listiny o přijetí nebo o schválení.

1. Tato Charta se vztahuje na metropolitní území každé smluvní strany. Každá signatářská zemé mùže při podpisu Charty anebo v momenté uložení své ratifikační listiny anebo listiny o schválení nebo přijetí upřesnit prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, které území považuje na tento účel za svoje metropolitní území.
2. Každá smluvní strana mùže v momenté podpisu nebo uložení listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení této Charty, anebo kdykoliv poté, učinit prohlášení oznámením generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, že buï celá Charta anebo jen její část se bude vztahovat na to anebo ta metropolitní území, která jsou uvedena ve zmínéném prohlášení a jejichž mezinárodní vztahy smluvní strana zajišťuje nebo za které smluvní strana přebírá mezinárodní odpovédnost. V tomto prohlášení smluvní strana přesné určí články anebo odstavce Řásti II Charty, které přijímá jako závazné ve vztahu ke každému z území, která jsou v prohlášení uvedena.
3. Charta nabude platnosti na území nebo územích stanovených ve výše uvedeném prohlášení prvním dnem mésíce následujícího po uplynutí jednoho mésíce po dni, kdy generální tajemník obdrží oznámení o takovém prohlášení.
4. Každá smluvní strana mùže pozdéji vydat prohlášení adresované generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, že ve vztahu k jednomu nebo více územím, na které byla rozšířena platnost Charty v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, považuje za závazné další články anebo číslované odstavce, které dosud v souvislosti s tímto územím anebo územími za závazné nepovažovala. Takovéto dodatečné závazky budou považovány za neoddélitelnou součást pùvodního prohlášení ve vztahu k danému území a nabudou účinnosti prvním dnem mésíce následujícího po uplynutí jednoho mésíce po dni , kdy generální tajemník obdržel takovéto oznámení.

1. Žádná smluvní strana nemùže vypovédét tuto Chartu před uplynutím pétiletého období ode dne, kdy Charta ve vztahu k této smluvní strané vstoupila v platnost, a nebo před uplynutím každého dalšího dvouletého období a v každém případé musí být šestimésíční výpovédní lhùta oznámena generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, který o tom informuje ostatní smluvní strany.
2. Každá smluvní strana mùže ve smyslu ustanovení předcházejícího odstavce vypovédét každý přijatý článek nebo odstavec Řásti II Charty, za předpokladu, že počet článkù nebo odstavcù, kterými je tato smluvní strana vázána, nebude nikdy nižší než l6 článkù nebo 63 odstavcù a že v tomto počtu článkù nebo odstavcù budou i nadále zahrnuty články, vybrané touto smluvní stranou mezi témi, které jsou výslovné zmínény v Řlánku A, odstavec 1, písm. b).
3. Každá smluvní strana mùže vypovédét tuto Chartu nebo každý článek nebo odstavec části II Charty za podmínek stanovených odstavcem 1 tohoto Řlánku a to ve vztahu ke každému území, na které se Charta uplatòuje ve smyslu prohlášení učinéného v souladu s odstavcem 2 Řlánku L.

Příloha k této Charté tvoří její nedílnou součást.

Generální tajemník Rady Evropy oznámí všem členským státùm Rady a Generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce :

1. jakýkoliv podpis
2. uložení jakékoliv listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení
3. datum vstupu v platnost této Charty v souladu s článkem K,
4. jakékoliv prohlášení učinéné k provádéní článku A odst. 2 a 3, článku D odst.1 a 2, článku F odst.2, článku L odst. 1,2,3 a 4,
5. jakoukoliv zménu podle článku J,
6. jakoukoliv výpovéï podle článku M,
7. jakýkoliv jiný akt, oznámení nebo sdélení týkající se této Charty.

Na dùkaz toho níže podepsaní, řádné k tomu zplnomocnéní, podepsali tuto revidovanou Chartu.

Dáno ve Štrasburku, 3. kvétna 1996, ve francouzském a anglickém jazyce, přičemž obé dvé znéní mají stejnou platnost, v jednom vyhotovení, které bude uloženo v archívech Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy zašle ovéřené kopie shodné s originálem všem členským státùm a generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce.

1. Aniž by byl dotčen odstavec 4 článku 12 a odstavec 4 článku 13, osoby chránéné články 1 až 17 a 20 až 31 zahrnují cizince pouze tehdy, jestliže jde o státní příslušníky ostatních smluvních stran legálné pobývajících nebo řádné pracujících na území dotyčné smluvní strany, s tou výhradou, že tyto články mají být vykládány ve svétle ustanovení článkù 18 a 19.
   Tento výklad však nebrání tomu, aby jakákoliv smluvní strana rozšířila obdobné požitky na další osoby.
2. Každá smluvní strana poskytne uprchlíkùm, tak jak jsou definováni Úmluvou o statusu uprchlíkù, podepsanou v Ženevé dne 28. července 1951, kteří se legálné nacházejí na jejím území, co možná nejpříznivéjší zacházení a v žádném případé ne méné příznivé, než podle závazkù přijatých smluvní stranou podle zmínéné úmluvy a podle jiných existujících mezinárodních instrumentù aplikovaných na tyto uprchlíky.
3. Každá smluvní strana poskytne osobám bez státní příslušnosti, tak jak jsou definováni Úmluvou o statusu osob bez státní příslušnosti, přijatou v New Yorku dne 28. září 1954, kteří se legálné nacházejí na jejím území, co možná nejpříznivéjší zacházení a v žádném případé ne méné příznivé, než podle závazkù přijatých smluvní stranou podle zmínéné úmluvy a podle jiných existujících mezinárodních instrumentù aplikovaných na tyto osoby bez státní příslušnosti.

Má se za to, že tato ustanovení se netýkají otázek vstupu na území smluvních stran a nedotýkají se ustanovení Evropské úmluvy o usazování, podepsané v Paříži dne 13.12. 1955.

Řlánek 1, odstavec 2

Toto ustanovení nebude vykládáno tak, že by zakazovalo nebo povolovalo jakoukoliv klausuli nebo praxi zajišténí odborù.

Řlánek 2, odstavec 6

Strany mohou stanovit, že toto ustanovení se nebude vztahovat na :

1. pracovníky mající pracovní smlouvu nebo pracovní pomér na dobu, která nepřesahuje jeden mésíc a/nebo pracovní týden nepřesahující 8 hodin.
2. pracovní smlouvy nebo pracovní poméry příležitostné a/nebo zvláštní povahy, pokud je tato výjimka ospravedlnéna objektivními dùvody.

Má se zato, že pro účely tohoto ustanovení budou funkce, organizace a podmínky fungování téchto služeb stanoveny vnitrostátním zákonem nebo nařízením, kolektivními smlouvami nebo jinými zpùsoby vhodnými podle vnitrostátních podmínek.

Řlánek 4, odstavec 4

Toto ustanovení nebude chápáno tak, že by zakazovalo okamžité propušténí pro vážný přestupek.

Řlánek 4, odstavec 5

Má se za to, že smluvní strana mùže převzít závazek vyžadovaný v tomto odstavci, pokud jsou srážky z platu zakázány pro velkou vétšinu pracovníkù buï podle zákona, nebo kolektivní smlouvy nebo rozhodčího nálezu, přičemž výjimky existují pouze u osob, které nejsou chránény podle téchto předpisù.

Řlánek 6, odstavec 4

Má se za to, že každá smluvní strana mùže, pokud jde o ni, upravovat výkon práva na stávku zákonem, za předpokladu, že jakékoliv další omezení, které mùže uvalit na toto právo, mùže být ospravedlnéno podmínkami podle článku G.

Řlánek 7, odstavec 2

Toto ustanovení nebrání stranám, aby ve svém zákonodárství stanovily, že mladí lidé, kteří nedosáhli stanoveného minimálního véku, mohou konat práci, pokud je to absolutné nezbytné pro jejich odborný výcvik, kde je takováto práce vykonávána v souladu s podmínkami určenými příslušným orgánem a jsou přijata opatření na ochranu zdraví a bezpečnosti téchto mladých osob.

Řlánek 7, odstavec 8

Má se za to, že smluvní strana mùže převzít závazek vyžadovaný v tomto odstavci, pokud naplní smysl tohoto závazku tím, že podle zákona velká vétšina osob mladších 18 let véku nebude zaméstnávána noční prací.

Řlánek 8 odstavec 2

Toto ustanovení nemùže být vykládáno tak, jako by stanovilo absolutní zákaz. Výjimky mohou být učinény v následujících případech :

1. jestliže zaméstnaná žena byla shledána vinnou za přestupek, který ospravedlòuje přerušení pracovního poméru,
2. pokud dotyčný podnik ukončí svoji činnost,
3. pokud skončila doba, na kterou byla sjednána pracovní smlouva.

Řlánek 12, odstavec 4

Slova ”a s výhradou podmínek stanovených v téchto smlouvách” v úvodu k tomuto odstavci jsou zde uvedena mj. proto, že pokud jde o dávky, které jsou k dispozici nezávisle na příspévcích pojišténí, smluvní strana mùže vyžadovat dovršení stanovené doby pobytu před tím, než takové dávky přizná státním příslušníkùm jiných smluvních stran.

Řlánek 13, odstavec 4

Vlády státù, které nejsou smluvními stranami Evropské úmluvy o sociální a lékařské pomoci, mohou ratifikovat toto ustanovení Sociální Charty, pokud poskytnou státním příslušníkùm ostatních smluvních stran zacházení, které je v souladu s ustanoveními zmínéné úmluvy.

Řlánek 16

Má se zato, že ochrana poskytovaná v tomto ustanovení se vztahuje i na neúplné rodiny s jedním rodičem.

Řlánek 17

Má se zato, že toto ustanovení se vztahuje na všechny osoby mladší 18 let, ledaže by podle zákona aplikovaného na díté bylo dospélosti dosažení dříve, aniž by tím byla dotčena jiná specifická ustanovení Charty, zejména článek 7.

Řlánek 19, odstavec 6

Pro účely tohoto ustanovení se pod výrazem ”rodina zahraničního pracovníka” chápe přinejmenším družka pracovníka a svobodné déti, pokud jsou podle zákona přijímajícího státu považovány za nezletilé a jsou závislé na migrujícím pracovníku.

Řlánek 20

1. Má se zato, že otázky sociálního zabezpečení, jakož i další ustanovení týkající se dávek v nezaméstnanosti, starobních dávek a dávek pozùstalostních, mohou být vyjmuta z rozsahu tohoto článku.
2. Ustanovení týkající se ochrany žen, zejména pokud jde o téhotenství, porod a období po porodu, nebudou považována za diskriminaci zmínénou v tomto článku.
3. Tento článek nebrání přijetí zvláštních opatření s cílem odstranit de facto nerovnosti.
4. Profesní činnosti, které mohou být z dùvodu jejich povahy nebo kontextu, ve kterém jsou provádény, svéřeny pouze osobám jednoho pohlaví mohou být vyjmuty z rozsahu tohoto článku nebo nékterých jeho ustanovení. Toto ustanovení nesmí být vykládáno tak, že vyžaduje, aby Smluvní strany vtélily do svých zákonù nebo nařízení seznam povolání, která z dùvodu jejich povahy nebo kontextu, v némž jsou vykonávány, mohou být reservovány osobám nékterého pohlaví.

Řlánky 21 a 22

1. Pro účely aplikace téchto článkù se výrazem ”zástupci pracovníkù” míní osoby, které jsou za takové uznány podle vnitrostátního práva nebo praxe.
2. Výraz ”vnitrostátní právo nebo praxe” zahrnuje kromé zákonù a nařízení i kolektivní smlouvy, jiné dohody mezi zaméstnavateli a zástupci zaméstnancù, zvyky jakož i příslušnou soudní judikaturu.
3. Pro účely provádéní téchto článkù se výrazem ”podnik” míní souhrn hmotných i nehmotných komponentù, s právní subjektivitou nebo bez ní, vytvořený za účelem výroby zboží nebo poskytování služeb pro finanční zisk a s pravomocí stanovovat svoji vlastní tržní politiku.
4. Má se zato, že náboženské komunity a jejich instituce mohou být vyjmuty z aplikace téchto článkù, dokonce i když tyto instituce jsou ”podnikem” ve smyslu odstavce 3. Podniky provozující činnosti, které jsou inspirované určitými ideály nebo vedeny určitými morálními (duchovními) koncepty, jež jsou chránény vnitrostátním právem, mohou být vyloučeny z aplikace téchto článkù v takovém rozsahu, v jakém je potřeba chránit orientaci podniku.
5. Má se zato, že tam, kde jsou ve státé práva stanovená v téchto článcích naplòována v rùzných zařízeních (závodech) podniku, dotyčná Smluvní strana je považována za plnící závazky vyplývající z téchto ustanovení.
6. Strany mohou z pùsobnosti provádéní odstavce 1 tohoto článku vyjmout ty podniky, které zaméstnávají méné než určitý počet pracovníkù, který bude stanoven vnitrostátním právním předpisem nebo praxí.

1. Toto ustanovení se nijak nedotýká pravomocí nebo závazkù státù pokud jde o přijímání nařízení o bezpečnosti a ochrané zdraví na pracovišti, ani pravomocí a povinností orgánù povéřených sledováním jejich aplikace .
2. Výrazem ”sociální a socio-kulturní služby a zařízení” se míní sociální a/nebo kulturní zařízení pro pracovníky poskytovaná nékterým podniky jako jsou pečovatelská služba, sportovní zařízení, odpočívárny pro matka kojící déti, knihovny, prázdninové tábory pro déti, atd.

Pro účely provádéní tohoto ustanovení se pod výrazem "co možná nejdéle" mají na mysli fyzické, psychické a intelektuální schopnosti starých osob.

Řlánek 24

1. Má se zato, že pro účely tohoto článku se výrazem ”skončení zaméstnání” a ”ukončený” míní skončení zaméstnání z iniciativy zaméstnavatele.
2. Má se zato, že tento článek se vztahuje na všechny pracovníky, ale že Strana mùže vyjmout částečné nebo zcela z této ochrany následující kategorie zaméstnaných osob :

1. pracovníci zaméstnaní podle pracovní smlouvy na dobu určitou nebo na určitý specifický úkol;
2. pracovníci, kteří prochází přijímacím nebo kvalifikačním obdobím zaméstnání, za předpokladu že je to stanoveno předem a dané období je rozumného trvání;
3. pracovníci zaméstnaní příležitostné na krátkou dobu.

3. Pro účely tohoto článku především následující skutečnosti nebudou tvořit platný dùvod pro skončení zaméstnání :

1. členství v odborech nebo účast na odborových činnostech mimo pracovní dobu nebo - se souhlasem zaméstnavatele - v pracovní dobé;
2. snaha stát se zástupcem zaméstnancù, zastávání takové funkce v současnosti nebo v minulosti;
3. podání stížnosti na zaméstnavatele nebo účast v řízení proti zaméstnavateli za údajné porušování zákonù nebo nařízení, nebo uchýlení se k příslušným správním orgánùm;
4. rasa, barva pleti, pohlaví, osobní status, rodinné povinnosti, téhotenství, náboženské vyznání, politické názory, národní pùvod nebo sociální pùvod;
5. mateřská dovolená nebo rodičovské volno;
6. dočasná absence z práce kvùli nemoci nebo úrazu.

4. Má se zato, že odškodnéní nebo jiná vhodná podpora v případé skončení zaméstnání bez platných dùvodù bude stanovena vnitrostátním zákonem nebo nařízením, kolektivní smlouvou nebo jinými zpùsoby přiméřenými národním podmínkám.

1. Má se zato, že kompetentní národní orgány mohou formou výjimky a po projednání s organizacemi zaméstnavatelù a pracovníkù vyloučit nékteré kategorie pracovníkù z ochrany stanovené v tomto ustanovení s odvoláním na zvláštní povahu jejich zaméstnaneckého vztahu.
2. Má se zato, že definice pojmu ”platební neschopnost” musí být stanovena vnitrostátním právním předpisem nebo vnitrostátní praxí.
3. Nároky pracovníkù pokryté tímto ustanovením budou zahrnovat alespoò :

1. nároky pracovníkù na mzdy vztahující se ke stanovenému období, které nebude kratší než 3 mésíce podle systému přednostních pohledávek a 8 týdnù podle systému záručních plateb, před platební neschopností nebo před ukončením zaméstnání;
2. nároky pracovníkù na náhradu mzdy za dovolenou, na kterou má pracovník nárok po odpracování potřebné doby v roce, ve kterém došlo k platební neschopnosti nebo k ukončení zaméstnání;
3. nároky pracovníkù na částky dlužné za jiné druhy placeného volna vztahující se ke stanovenému období, které nebude kratší než 3 mésíce podle systému přednostních pohledávek a 8 týdnù podle systému záručních plateb, před platební neschopností nebo před ukončením zaméstnání.

4. Vnitrostátní zákony nebo nařízení mohou omezit ochranu nárokù pracovníkù do stanovené částky, která bude na společensky přijatelné úrovni.

Řlánek 26

Má se za to, že tento článek nevyžaduje, aby by smluvní strany přijímaly zákonodárství.

Odstavec 2 je potřeba chápat tak, že se netýká sexuálního obtéžování.

Má se zato, že tento článek se vztahuje na pracující muže a ženy s povinnostmi k rodiné ve vztahu k jejich závislým détem jakož ve vztahu k dalším členùm jejich stávající rodiny, kteří zřejmé potřebují jejich péči nebo podporu, přičemž takovéto povinnosti omezují jejich možnosti přípravy na ekonomickou činnost, vstup do takové činnosti, účast v ní nebo postup. Výraz ”závislé déti” a ”jiní členové jejich stávající rodiny, kteří zřejmé potřebují jejich péči a podporu” znamená osoby definované jako takové vnitrostátním právním předpisem dotyčné smluvní strany.

Pro účely provádéní tohoto článku se výrazem ”zástupci pracovníkù” míní osoby, které jsou za takové uznány podle vnitrostátního zákonodárství nebo praxe.

Má se za to, že Charta obsahuje právní závazky mezinárodního charakteru, jejichž provádéní podléhá výhradné dohledu podle Řásti IV Charty.

Má se za to, že ”číslované odstavce” mohou zahrnovat články tvořené pouze jedním odstavcem.

Řlánek B, odstavec 2

Pro účely odstavce 2 článku B, ustanovení revidované Charty korespondují s ustanoveními Charty se stejným číslem článku nebo odstavce, s výjimkou :

1. článku 3, odstavce 2 revidované Charty, který koresponduje s článkem 3 odstavci 1 a 3 Charty,
2. článku 3, odstavce 3 revidované Charty, který koresponduje s článkem 3 odstavci 2 a 3 Charty,
3. článku 10, odstavce 5 revidované Charty, který koresponduje s článkem 10 odstavcem 4 Charty,
4. článku 17, odstavce 1 revidované Charty, který koresponduje s článkem 17 Charty.

Rozdílné zacházení založené na objektivním a zdùvodnéném ospravedlnéní nebude považováno za diskriminaci.

Výrazem ”v dobé války nebo jiného nouzového stavu” se míní též hrozba války.

Má se zato, že pracovníci vyloučení v souladu s přílohou k článku 21 a 22 nebudou bráni v úvahu při stanovování počtu dotyčných pracovníkù.

Výraz ”zména” bude znamenat též přidání nových článkù k Charté.

SDÌLENå
Ministerstva zahraničních vécí

14/2000 Sb. m. s.

Ministerstvo zahraničních vécí sdéluje, že dne 18. října 1961 byla v Turínu přijata Evropská sociální charta.

Jménem Řeské a Slovenské Federativní Republiky byla Evropská sociální charta podepsána ve Štrasburku dne 27. kvétna 1992.

Dne 1. ledna 1993 dopisem ministra zahraničních vécí Řeská republika oznámila generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, depozitáři Charty, že v souladu s platnými zásadami mezinárodního práva se jako nástupnický stát Řeské a Slovenské Federativní Republiky považuje za signatářský stát Evropské sociální charty ze dne 18. října 1961. Dne 30. června 1993 Výbor ministrù Rady Evropy na 496. zasedání delegátù ministrù potvrdil, že Řeská republika je považována za signatářský stát Evropské sociální charty.

S Chartou vyslovil souhlas Parlament Řeské republiky, prezident republiky Chartu ratifikoval. Ratifikační listina Řeské republiky byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy dne 3. listopadu 1999.

Při ratifikaci Charty bylo učinéno následující prohlášení:"V souladu s článkem 20 Evropské sociální charty:

1. Řeská republika se zavazuje, že bude sledovat cíle uvedené v části I Charty;

2. Řeská republika se považuje být vázána témito ustanoveními Charty:

Řlánek 1 odstavce 1, 2, 3
Řlánek 2 odstavce 1, 2, 3, 4, 5
Řlánek 3 odstavce 1, 2, 3
Řlánek 4 odstavce 2, 3, 4, 5
Řlánek 5
Řlánek 6 odstavce 1, 2, 3, 4
Řlánek 7 odstavce 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10
Řlánek 8 odstavce 1, 2, 3, 4
Řlánek 11 odstavce 1, 2, 3
Řlánek 12 odstavce 1, 2, 3, 4
Řlánek 13 odstavce 1, 2, 3, 4
Řlánek 14 odstavce 1, 2
Řlánek 15 odstavec 2
Řlánek 16
Řlánek 17
Řlánek 18 odstavec 4
Řlánek 19 odstavec 9."

Evropská sociální charta vstoupila v platnost na základé svého článku 35 odst. 2 dne 26. února 1965. Pro Řeskou republiku vstoupila v platnost v souladu s ustanovením odstavce 3 téhož článku dne 3. prosince 1999.