Prožíváme dnes zvlášté nebezpečné období v déjinách lidstva. Mnoho občanù si uvédomilo, že třetí svétová válka je nejen možná, nýbrž pravdépodobná. Ekonomická a sociální krize rozvinutých prùmyslových zemí, konfrontace mezi velmocemi posilované rozvíjením manichejských ideologií, výbušné střetnutí severu a jihu a války v třetím svété: to je základ politických napétí, jež posilují šílené závody ve zbrojení.
Již víc než dvacet let disponují vojenské síly NATO a Varšavské smlouvy více jadernými zbranémi, než kolik je třeba k vzájemnému zničení. Přesto díky závodùm v jaderném zbrojení počet téchto zbraní rok od roku stoupá. V Evropé, jež je hlavním geografickým déjištém konfrontace východu se západem, se dnes rozmisťují nové systémy zbraní, jejichž zámérem je, aby se atomová válka stala realizovatelnou a aby ji bylo možné vyhrát.
Tato situace volá národy Evropy k odpovédnosti za mír a za budoucnost tohoto kontinentu, a to bez ohledu na hranice jednotlivých zřízení a blokù. Rostoucí aktivita mírového hnutí je viditelným znamením této odpovédnosti. Společné úsilí čelící nebezpečné dynamice přezbrojování a konfrontace se projevuje ve všech zemích východu a západu a závislosti na specifických podmínkách, kterým odpovídá rozrùznénost dílčích cílù.
Jakožto Evropané z východu i západu, členové náboženských organizací, iniciativ a hnutí nezávislých na vládách a státních institucí, vyhlašujeme svou vùli pracovat společné na nastolení skutečného a trvalého míru v Evropé. Máme za to, že k tomu nerozlučné patří následující zásady a cíle:
Naše obrana míru musí být především zaméřena na konkrétní situace té zemé, ve které žijeme. Zároveò však naše politická mírová aktivita musí překračovat hranice a bloky uvnitř i vné Evropy. Proto usilujeme o zastavení veškerého vméšování supervelmocí a jiných evropských státù do záležitostí kteréhokoli státu, včetné státù třetího svéta, stažení všech cizích vojenských jednotek ze všech zemí, právo všech národù na sebeurčení. Naše aktivní mírová solidarita se týká všech částí svéta, kde vládne vojenské násilí, nebo kde jsou národy tímto násilím ohroženy. To platí jak pro vztahy mezinárodní, tak pro vnitřní záležitosti té které společnosti. Schopnost společnosti zachovat mír se prokazuje také její schopností udržet mír vnitřní.
Hlavní podmínkou pro zastavení závodù ve zbrojení je překonání systému zastrašování a vojenské rovnováhy. Neexistuje rovnováha strachu, nýbrž pouze spirála strachu. Jaderné zastrašování hrozí zničením toho, co předstírá, že chce bránit. Odmítáme ospravedlòování, jímž oba vojenské bloky hájí své zbrojení,jako "vyrovnání" a potom zase jako "vyrovnání vyrovnání". Budeme se nadále stavét za použití všech pokojných prostředkù, které máme k dispozici - proti jaderné střele rozmísténé ve východní či západní Evropé. Kromé toho podporujeme odzbrojovací iniciativy v oblasti jaderné, chemické, bakteriologické a konvenční, myšlenku bezjaderných pásem a pásem nízkého vojenského potenciálu na hranicích obou blokù. Vzhledem k současné situaci je nyní naléhavým cílem bezatomová Evropa od Uralu po Portugalsko.
Mír pro nás znamená víc než jen nepřítomnost války. Proto se naše mírová angažovanost nemùže omezit na otázku zbrojení. Mír zahrnuje zároveò možnost svobodného vyjádření názorù, neomezenou svobodu cestování a sdružování, plné zachování demokratických práv v politické i odborové oblasti. Jakékoliv porušování lidských práv, ať k nému dochází kdekoliv, mír ohrožuje, i když zbrané mlčí.
Hájíme takovou politiku uvolòování, která by už nebyla pouze nebo hlavné záležitostí diplomatù, nýbrž především vécí národù samých a zvlášté vécí hnutí za sociální emancipaci na východé i na západé; politika uvolòování založená na četných kontaktech mezi jednotlivci, společenskými skupinami nebo skupinami lidí pracujících v témže oboru, založená na odbourávání představ o ohrožení, na intenzívní výméné zkušeností a názorù na všechny otázky týkající se míru a budoucnosti Evropy, založená na družebních mírových svazcích ve všech oblastech společnosti. Usilujeme o dialog a porozuméní na všech úrovních. Na prvním místé je dnes třeba dynamického pohybu uvolòování,který by vycházel zdola.
Nebude skutečné bezpečnosti a nebude žádného trvalého mírového pořádku v Evropé, pokud tento kontinent zùstane rozdélený pod hegemonií dvou velmocí. Rozdélení Evropy na bloky neposiluje pouze konfrontaci a závody ve zbrojení, nýbrž omezuje také suverenitu a aktivní možnost uvnitř společnosti jak na západé, tak na východé. Vlastní zájmy národù v obou částech evropského kontinentu jsou stále v příkřejším protikladu s mocenskými a hegemonickými zájmy supervelmocí. Proto postupné rozpoušténí obou blokových systémù je pro nás vùdčí smérnicí a úkolem mírové politiky.
V duchu zmínéných zásad a cílù navrhujeme, aby k jejich uskutečnéní byly podniknuty kroky usilující o nastolení dùvéry:
- svoboda informací o vojenských rozpočtech a zbrojních programech
Závér: Tyto etapy na cesté k nastolení dùvéry odpovídají duchu Helsinské konference. Jejich praktické uplatnéní by bylo nejen dùkazem vérnosti helsinským dohodám, nýbrž především výrazem politického rozumu ve službách uvolnéní a mírové spolupráce.
Signatáři tohoto prohlášení:
Řeskoslovensko:
Jan Kozlík, Anna Marvanová, Miloš Rejchrt, Jaroslav Šabata, Ladislav Hejdánek, Petr Cibulka, Anna Šabatová, Petr Uhl (všichni signatáři Charty 77)
Francie:
CODENE (Coordinace pro Denuklearizaci Evropy): Philipe Ludwig (novinář), Jean Kehayan (spisovatel), Gérard Molina (filozof), Maurice Najman (novinář), Daniel Richter (odborář), Ginette Skandrani (z Patri Vert - strany zelených), Victor Leduc (vyd. čas. Critigue socialiste), Francois Galland (z Fédération pour una gauche alternative - Fed. pro alternativní levici)
NSR:
prof. dr. Ulrich Albrecht (výzkumný pracovník v oblasti mírového soužití), prof. Elmar Altvater (ekonom), Gert Bastian (poslanec spolkového snému), Lukas Beckman (strana zelených), Wolf Biermann (zpévák a skladatel), Hans Christoph Buch (spisovatel), Dieter Esche (poslanec Evropského parlamentu za zelené), Joschka Fischerová (poslankyné Spolkového snému za zelené), Jürgen Fuchs (spisovatel), Walter Grünwald (berlínská Alternativní listina), Yaak Karsunke (spisovatel), Petra Kellyová (poslankyné spolkového snému za zelené), dr. Alfred Mechtersheimer (výzkumný pracovník v oblasti mírového soužití), prof. dr. Wolf-Dieter Narr (politolog), prof. dr. Oskar Negt (sociolog), Klaus Vack (tajemník Výboru pro občanská práva a demokracii), Milan Horáček (poslanec spolkového sménu za zelené)
Øecko:
Michel Triadafillides (z AKE - nezávislého mírového hnutí), Michel Raptis (novinář)
Rakousko:
Matthias Reichl a Ekkehard Hejly (z rak. nezávislých mírových iniciativ), Ali Grönner (z rak. Alternativní listiny)
Maïarsko:
György Dalos (spisovatel), Gabor Demszky (sociolog), Janos Fis (filosof), György Konrád (spisovatel), Ferenc Köszeg (spisovatel)
Itálie:
Alexander Langer (z Alternativní listiny za jiné jižní Tyroly), Rossana Rosandová (novinářka), Enriko Testa, Ermete Realacci a Gianni Squitieri (všichni z LIgy pro životní prostředí - Lega per lÞambienta), Marco Boato (ze "zelené" volební listiny Trentina), Gabriela Nissim, Pier Enrico Andreoni a Gabriella Fusiová (všichni z časopisu LÞOttavo Giorno)
Švýcarsko:
Schweizerichseher Friedensrat - Švýcarská mírová rada
Dále podepsali:
Ze skupiny Listy (čs. social. opozici): dr. Zdenék Hejzlar (politolog), prof. Zdenék Mlynář (politolog), prof. Adolf Müller (politolog), Jiří Pelikán (poslanec Evropského parlamentu), Ruth Tosková (novinářka), Vladimír Tosek (novinář)
Aktivisté mírového hnutí pocházející z NDR: Roland Jahn, Peter Rösch, Reinhard Klingenberg, Andrea Kreibichová
Wlodek Goldkorn (z KOS - výboru společ. sebeobrany), Lew Kopelew (spisovatel), Janek Minkiewicz (novinář), Raisa Orlowa-Kopelewa (spisovatelka), Zbigniew Kowalewski (býv. funkcionář lodžské Solidarity), Karel Bartošek (historik), Vladimír Fišera (spisovatel), Piotr Eguides (ředitel časopisu "Polski")
Text Evropského mírového prohlášení byl vypracováno z iniciativy západoberlínské skupiny Ost-West Dialog a francouzského mírového hnutí CODENE.
Tento text byl převzat beze zmén z dokumentu Informace o Charté 77, září 1984, včetné zmény pohlaví Joschky Fischera.