1
Práce Mzda, cena a zisk je
zápis přednášky, kterou Marx proslovil anglicky na zasedáních ústřední
rady (později generální rady) Mezinárodního dělnického sdružení 20. a
27. června 1865. Podnětem k této přednášce byly různé názory členů ústřední
rady Mezinárodního dělnického sdružení na to, k čemu slouží odbory a
jaké jsou jejich úkoly. Ve své přednášce rozvinul Marx v základních
rysech teorii hodnoty a cen, nadhodnoty, resp. zisku a mzdy; později vyložil
podrobně tuto teorii v Kapitálu. Závěry, které z toho vyplynuly pro boj dělnické
třídy a které Marx formuloval jako usnesení a generální rada schválila,
patří k nejvýznamnějším dokumentům revoluční odborářské politiky.
Text Marxovy přednášky se zachoval v rukopise. Přednáška vyšla poprvé v
Londýně roku 1898 pod názvem Value, price and profit. Vydala ji Marxova dcera
Eleanor, předmluvu k ní napsal Edvard Aveling. Uved a prvních šest kapitol
neměly v rukopise nadpisy, ty přidal Aveling. Proto jsou v tomto vydání
uvedeny v hranatých závorkách. V českém překladu vyšla poprvé v roce
1923 jako Hodnota, cena a zisk.
2
Prozatímní stanovy Sdružení
(viz Marx -Engels, Spisy, sv. 16, Praha 1965, s. 4649) obsahovaly rozhodnutí
o svolání kongresu do Bruselu v roce 1865. Marxovi se podařilo přesvědčit
členy ústřední rady o tom, aby se zatím místo kongresu konala předběžná
konference v Londýně, protože podle jeho mínění nebyly místní sekce
Jnternacionály ještě dostatečně pevné a svolání sjezdu by bylo bývalo předčasné.
Londýnská konference se konala od 25. do 29. září 1865.
První kongres Mezinárodního dělnického sdružení, který se konal v září
1866 v Ženevě, se zabýval rovněž podrobně úlohou odborů (viz Marx
-Engels, Spisy, Sv. 16, Praha 1965, s. 221231).
3 Konvent (francouzské Národní shromáždění) vydal roku 1793 několik zákonů o pevných nejvyšších cenách za obilí, mouku a jiné spotřební zboží. Kromě toho stanovil maximum pro pracovní mzdu.
4 Tím se myslí krymská válka (18531856).
5 Obilní zákony, které byly roku 1815 zavedeny v Anglii v zájmu velkostatkářů a které zajišťovaly omezení, resp. zákaz dovozu obilí ze zahraničí, byly zrušeny v roce 1846 na naléhání průmyslové buržoazie, která chtěla levnější pracovní síly.
6 Jde o války Anglie proti revoluční Francii v letech 1793 až 1815.
7 Za autora anonymního spisu An essay on trade and commerce: containing observations on taxes byl pokládán J. Cunningham.
8 Hinduistická sekta lingájatů uctívala boha Šivu, neuznávala kastovnictví a odmítala půsty, oběti a poutě na posvátná místa. Džagannáth bylo božstvo považované někdy za vtělení hinduistického boha Višnua. Kult Džagannátha se vyznačoval nádhernými obřady, ale také krajním náboženským fanatismem při náboženských oslavách se fanatičtí věřící vrhali pod kola vozu, na němž byl vezen Džagannáthův obraz.
9 Podle chudinských zákonů platících v Anglií od 16. století byla v každé farnosti vybírána chudinská daň, z jejíhož výnosu dostávali podporu obzvláště potřební obyvatelé.
10 V I. díle Kapitálu, v 25. kapitole, poznámka 253, Marx píše: „Jde tu o skutečné kolonie, panenskou půdu, která je osídlována svobodnými přistěhovalci. Spojené státy jsou v ekonomickém smyslu stále ještě kolonií Evropy. Patří sem ostatně takové staré osady, kde zrušení otroctví přivodilo úplný převrat poměrů.” (Viz Marx, K.: Kapitál. Díl I. Praha 1854, s. 805.)