Předsedou KSŘM zvolen Miroslav Grebeníček · V čele přípravného výboru Strany demokratické levice J. Mečl · M. Štépán a J. Obzina vyloučeni z KSŘM
PROSTÌJOV (vlastní zpráva) - To, co bylo dlouho dopředu signalizováno a připravováno, je tohoto víkendu skutečností. Druhá nejsilnéjší politická strana se štépí na dva politické subjekty KSŘM a Stranu demokratické levice. Do budoucna chtéjí spolupracovat v rámci LEVÉHO BLOKU. Rozhodlo se o tom při jednání III. sjezdu KSŘM, který se konal tuto sobotu v Prostéjové.
Jednání sjezdu se zúčastnilo 369 ze 370 zvolených delegátù, z toho 50 žen. Ve véku 18 - 40 let bylo 90 delegátù, do 50 let dalších 199, a ostatní byli starší. Sjezdu se zúčastnilo 58 délníkù, 26 zemédélcù, 85 pracovníkù OV KSŘM, 45 dùchodcù, 3 nezaméstnaní a 13 podnikatelù. V řadách delegátù zasedlo i 10 poslancù Parlamentu ŘR, 15 poslancù bývalého FS a 61 členù zastupitelstev.
Od samého počátku bylo zřejmé, že otázky, které delegáti považují za klíčové, souvisejí s vyřešením názvu strany a volbou nového stranického vedení. I když neprošel návrh, aby sjezd neprojednával koncepci pro přípravu komunálních voleb, šlo o výmluvný signál o starostech, s nimiž se KSŘM potýká. Konečné, pùlnoční vzetí podkladového materiálu na védomí bez jakékoliv rozpravy, stvrdilo, že KSŘM v téchto dnech řeší jiné problémy. Potvrdila to i úvodní vystoupení M. Ransdorfa ke zprávé ÚV KSŘM o vývoji ve strané od II. sjezdu a V. Řady k vyhodnocení vnitrostranické diskuze. Oba jmenovaní zdùraznili, že uplynulé období prokázalo, že členové KSŘM chtéjí i do budoucna zachovat svou stranu jako slibnou, masovou a akceschopnou organizaci, potvrdit kladenský sjezd a jeho program. Jak zdùraznil V. Řada, žádná okresní konference se nevyslovila proti pokračování politiky v posilování síly a váhy LEVÉHO BLOKU. Uvedl rovnéž, že dvé třetiny okresních konferencí vyslovily názor, aby název strany zùstal nezménén. Diskuze k témto dvéma zprávám v zásadé potvrdila to, co v úvodu bylo řečeno, či delegátùm písemné předloženo. Atmosféra však byla poklidnou jen zdánlivé.
V samotném úvodu navrhl J. Matéjka (Praha), aby se o názvu strany hlasovalo po jménech delegátù. L. Urban (Mélník) naopak požadoval tajné hlasovaní. Neprošel první ani druhý návrh. Objevily se však i dosud neznámé návrhy na název strany (např. Komunistická strana samosprávy). Ve večerním hlasování o této otázce, kdy nebyl problém, zda a o čem, ale hlavné jak hlasovat, III. sjezd, po bouřlivé výméné názorù, kdy proti sobé stáli delegáti trvající na potvrzení názvu, a ti, kteří se snažili o vyjádření vùle po zméné, rozhodl 217 hlasy o zachování stávajícího názvu - Komunistická strana Řech a Moravy. V reakci na toto rozhodnutí odevzdal jeden z delegátù členský prùkaz strany a L. Urban (Mélník) vyzval všechny kteří s tímto výsledkem hlasování nesouhlasí, aby opustili sál a poradili se jak dál. O. Malý (Praha) navrhl setkání regionálních delegací k posouzení vzniklé situace, neboť k otázce názvu strany se nevyjádřilo 152 delegátù, tj. 44,2 %. Nepřehledná situace, která vznikla, byla zpùsobena, jak řekl Z. Klanica (Brno) nékolikerým porušením zásad jednání sjezdu. Mnozí delegáti hovořili o manipulaci sjezdem.
Zatímco v hlavním jednacím sále se v hloučcích diskutovalo o tom, jak dále v jednání sjezdu pokračovat, zda vyménit řídícího či nikoliv, ve vedlejším sále, za účasti asi 70 delegátù a zástupcù Demokratické levice ŘR, se připravovalo založení nové strany - Strany demokratické levice. L. Indruch, předseda DL ŘR přivítal tento krok a vyjádřil nadéji, že LEVÝ BLOK bude udržen. Poslanec V. Øezáč poukázal na účelovou manipulaci sjezdu. Uvedl, že zatímco V. Papež, J. Boháč a mnoho dalších stoupencù komunistické orientace strany dostali slovo nékolikrát, on a další, kteří zastávají názor opačný, slovo nedostali. Účelové, podle jeho slov, byla zpracována i zpráva o vyhodnocení vnitrostranické diskuze. Předseda OV KSŘM Liberec P. Havlík pak přítomné seznámil s návrhem programového prohlášení „Za demokratickou levicovou stranu”. (Uvádíme jej na jiném místé listu.) Předsedou přípravného výboru, v némž jsou zastoupeny všechny regiony, byl zvolen Josef Mečl. Dále v ném pùsobí mj. H. Entlerová, J. Svoboda, V. Øezáč, Z. Masopust a další.
Jestliže ješté dopoledne kandidovalo na funkci předsedy KSŘM 10 delegátù (Bleier, Grebeníček, Klanica, Kuchař, Maštálka, Ortman, Ransdorf, Øezáč, Soural a Stiborová), pak po hlasování o názvu a odchodu části delegátù zbyli: M. Grebeníček, T. Bleier, Z. Klanica, M. Ransdorf. Ostatní se postupné své kandidatury vzdali.
V prvním kole tajných voleb žádný z kandidátù nezískal potřebnou nadpoloviční vétšinu hlasù, nejvíce získali a do druhého kola postoupili M. Grebeníček (170), T. Bleier (76) a M. Ransdorf (33 - vzdal se ve prospéch M. Grebeníčka). Z. Klanica získal 13 hlasù. Napoprvé byli zvoleni předsedové ústřední rozhodčí komise - Z. Levý (260 hlasù) a ústřední revizní komise - O. Zmítko (270 hlasù).
V další volbé byl za předsedu KSŘM zvolen Miroslav Grebeníček. Od delegátù obdržel 186 hlasù. T. Bleier, který byl jediným protikandidátem, získal 113 hlasù.
III. sjezd na základé návrhù regionù zvolil 110členný ÚV KSŘM, 8člennou ústřední rozhodčí komisi a 24člennou ústřední revizní komisi.
Kolem tvorby ústředních orgánù strany však před samotnou volbou vzniklo mnoho dohadù. Diskutovalo se zejména o zastoupení poslancù Parlamentu ŘR a o přímé volbé členù orgánu sjezdem. „Zvítézil” názor, že ÚV bude tvořen výhradné na základé delegací regionù a pro poslance Parlamentu ŘR bylo po dohadech (padaly návrhy na jednoho či tři) uvolnéno pét míst. Na návrh klubu poslancù se členy ÚV KSŘM stali J. Ortman, Jos. Hájek, I. Kuchař, Z. Vorlíček, J. Soural.
Nékolikrát byla snaha zařadit do programu jednání otázky související s platformou »Za socializmus« a ukončením členství M. Štépána a J. Obziny. Když se to vpodvečer podařilo a mélo se hlasovat, ukázalo se, o jak složitý problém pro nékteré delegáty jde. Nakonec počtem 222 hlasù bylo M. Štépánovi a J. Obzinovi členství ve strané ukončeno. Václav Papež byl zvolen členem ÚV KSŘM.
O pùlnoci dospél sjezd ke schválení Stanov KSŘM. Základní zména je v otázkách členství. Byla přenesena plné do základních organizací. Pouze v případé bývalých členù politických stran je zapotřebí souhlasu okresního vyberu. Nové se pojímá hmotné zabezpečení strany. Na vùli okresù je, aby se samy rozhodly o výši stranických příspévkù. Výrazné a podstatné zmény stanovy nezaznamenaly. Poté, co delegáti schválili Stanovy KSŘM, vystoupil A. Řerný (Olomouc). Ve svém vystoupen zdùraznil, že je zapotřebí začít neprodlené připravovat nové stanovy, neboť, jak uvedl, ani současné úpravy neuchrání KSŘM před dalšími krizemi.
Přijetím usnesení III. sjezd v nedéli nad ránem skončil.
Pavel Šafránek
Haló noviny, 28. 6. 2003