Tisková zpráva SDS 050218
Vydáno dne 18. 02. 2005 (2956 přečtení)


Předsednictvo Celostátního výboru SDS přijalo na svém zasedání 18. 2. 2005 stanovisko k aktuální politické situaci v Řeské republice

Předsednictvo Celostátního výboru Strany demokratického socialismu (SDS) se zabývalo aktuální politickou situací. Vyhodnotilo .....Zájem pracujících i sociálné potřebných musí být v téchto kritických okamžicích nadřazen jakýmkoliv snahám o získání parciálních taktických výhod.

Řeská republika je dnes po patnácti letech společenských promén v situaci, kdy existuje reálná hrozba ..... Nové vzniklá situace mùže znamenat dlouhodobé nevratné zmény, které se promítnou do opušténí evropského modelu.

Aktuální promyšlené útoky, formálné vedené jak proti ŘSSD, tak i KSŘM, umožnéné na obou stranách dlouhodobým neřešením zásadních vnitrostranických i společenských otázek a dnes dokonale zneužívané politickými oponenty, by mély vést obé strany k hlubší sebereflexi, která umožní oddálit neodvratné hrozící modré záplavové dešté a připraví naopak podmínky pro to, aby mohly být jejich budoucí následky společensky co možná nejpřijatelnéjší.

SDS tímto vyzývá obé strany k levicové odpovédnosti a k přehodnocení jejich politických priorit, ..... Politické deklasování jedné ze stran nepovede k posílení druhé, ale mùže být předehrou k zahnání i té druhé do politické bezvýznamnosti, či dokonce k její likvidaci.

Dnešní ideologické rozpory i pocity křivdy musí stranou. Jde o víc - o obranu sociálních práv všech občanù a o další sméřování české společnosti.
PCV SDS, 18. 2. 2005

SDS a jej program je dokonalým obrazom chaosu v súčasnej politickej terminológii. Centrálnym výrazom pre toto tvrdenie je pojem „demokratický socializmus”. Tak ako kapitalizmus je len a len kapitalizmus nezávisle na tom akú politickú nadstavbu má (diktatúru, demokraciu, fašizmus či iné), tak aj socializmus je len jeden a to „spoločenské vlastníctvo výrobných prostriedkov”. Táto realita garantuje, že zisky (lúpeže!!!) sa nesústreïujú v rukách jedincov či skupín občanov, ale na úrovni štátu sa sčítajú a pre rozdelia pod¾a najlepšieho vedomia a svedomia politickej nadstavby či už diktátorskej alebo demokratickej!!! Toto vylučuje antagonistický rozpad spoločnosti a umožòuje „experimentovať” s nahradením TRHu celospoločenským cie¾avedomým konaním. Socializmus nie je komunistická spoločnosť, ide len o prechodnú spoločensko ekonomickú formáciu akú sme už v histórii poznali. Feudalizmus predstavoval niečo podobné medzi otrokárskou a kapitalistickou spoločnosťou.
Pokia¾ SDS toto nepochopí, nebude ani ryba ani rak a bude sa zmietať na križovatke dejín ktorú sformovali komunistickí pohlavári svojím diletantizmom.

Státní podnik není socialistický podnik. To, co tady bylo za minulého režimu, byl v podstaté státní kapitalismus.

Zrejme Ste nežil v socializme. Do roku 1988 sme nemali žiadne štátne podniky. mali sme národné podniky NP (podniky v bez podielovom vlastníctve všetkých občanov) ktoré štát len spravoval ale nevlastnil a preto ich nemohol ani predávať. V Roku 1988 (15.6.) štát si privlastnil národné podniky - okradol národ a tak ich pripravil na najväčšiu rozkrádačku v dejinách. Na občana pripadal majetok cca v hodnote vtedajších 2 mil. Kčs. Naviac štát ako správca bol povinný zabezpečiť pracovné miesto, aby občan mohol využívať svoj podiel na spoločnom majetku na obživu seba a rodiny. Základy socializmu - spoločenského vlastníctva kládol ešte prezident Beneš ktorý nezoštátòoval ale znárodòoval.

V socialismu je zaméstnanec spoluvlastníkem firmy ve které pracuje a také spolurozhoduje o rozdélení zisku a o tom, kdo firmu povede. Příkladem socialistického podniku jsou družstva (viz www.netsocan.cz). Proto v roce 1968 vznikaly v rámci Šikovy reformy tzv.rady pracujících, na začátku normalizace byly rychle rušeny, to byl jeden z prvních krokù normalizačního režimu. Pro mne jako zaméstnance se v roce 1988 nic nezménilo (kromé názvu firmy).

„Pro mne jako zaméstnance se v roce 1988 nic nezménilo” Ako pre zamestnanca nič, ako človeka ve¾a, prišiel Ste o 2 mil. Kčs ktoré Ste síce nemohol použiť ale garantovali Vám a každému občanovi slušne platené pracovné miesto a iné sociálne výhody (bezplatné školstvo a zdravotníctvo, rekreácie, dotované potraviny, dotované bývanie, garantovaný dôchodok a pod.). Tieto garancie boli možné preto lebo zisky na úrovni štátu sa sčítali a pre-rozdelili. Štátny kapitalizmus ktorý vznikol po 15.6.1988 Vás o tieto milióny okradol a prehajdákal ich. Dnes garancie nemáte žiadne a na štátnom účte vysoký debet (pokia¾ by Ste žil v Grécku či na Cypre vedel by Ste čo to je a aké sú následky). Tieto 2 mil. sú v rukách nieko¾kých miliardárov a zahraničných „investorov” a cca 1/4 spoločnosti žije pod hranicou chudoby, mnohí s exekútormi na krku.

Občané (zejména dùchodci) přišli o své úspory začátkem devadesátých let a to nikoliv proto, že místo národních podnikù jsme méli podniky státní. To jsou zcela absurdní tvrzení. Od 1.1. 1991 byla u nás provedena ménová reforma, která se vyznačovala cenovou liberalizací (de facto výrazným zvýšením cen) a silnou devalvací (znehodnocením) mény. Dùsledky ménové reformy Václava Klause pociťujeme dodnes. Následovala ekonomická "reforma" charaktrizovaná deregulacemi, restitucemi a hlavné privatizacemi. Jak to probíhalo popsal nedávno velmi pékné pan Jan Stráský. Korunu tomu všemu nasadila "loupež století" zvaná kuponová privatizace. Občané (vétšina) tomu nadšené tleskala, protože se nechala přesvédčit, že si musíme utáhnout opasky, abychom dohnali vyspélé západní zemé. Taky se tomu říkalo "léčba Klausem". A tedy nikoliv přejmenování podnikù, ale šoková terapie podle panù Friedmana, von Hayeka atd. nás připravila o mnohem víc než o milióny.

Nemal som na mysli úspory ale Váš osobný podiel na národnom majetku z ktorého Vám plynuli spomenuté výhody ktoré vlastne plynuli z Vašich podielov na zisku dosahujúcich národnými, teda aj Vašimi podnikmi. Keï štát si tieto podniky privlastnil tak politici sa snažili zbaviť sa ich alebo privlastniť pod¾a možnosti už počas svojho volebného obdobia. Ak by sa právne, národné podniky nepoštátnili, tak žiadna privatizácia, reštitúcie a pod. by neboli. Naopak ak by nastúpila reálna demokracia tak občania by mali možnosť kontroly ako sa hospodári v ICH PODNIKOCH priamo alebo cez "¾udovú kontrolu" a tak nahradiť sprofanovanú kontrolu cez KSŘ a jej vedúcu úlohu v spoločnosti. Toto by bol takzvaný demokratický socializmus. Teda podstata socializmu (spoločenské, celonárodné vlastníctvo) by ostala len by dostala novú strechu - demokratickú politickú nadstavbu.
Toto je principiálny rozdiel medzi národným a štátnym (kontrarevolučný krok uskutočnený parlamentnou cestou 15.6.1988)!!!

"Ak by sa právne, národné podniky nepoštátnili, tak žiadna privatizácia, reštitúcie a pod. by neboli".
Pane Sabliči, nevím, jak to vyjádřit, ale myslím, že jste velký optimista.

Nie som optimista ale znali podstaty socialistického práva a predovšetkým Ústavy ktorá bola hospodárskym zákonníkom z 15.6.1988 hrubo porušená. Od roku 1950 do roku 1988 sa nič z národného majetku (mimo tovaru) nepredávalo!!! Ale neveriaceho Tomáša vykàmeného hrôzostrašnými bájkami súčasných politikov (vrátane KSŘM) o minulosti, ktorí sa podie¾ali po roku 1988 na rozkrádaní nášho majetku asi nepresvedčím.
Aspoò jedná prosba nepleťte si realitu s ilúziami a bájkami. Socializmus bola realita taká aká bola, dobrá i zla a naviac bola iná ako kapitalizmus tak mu ponechajte pomenovanie také aké mal. Ak si niekto vymyslí a bude žiť v inom type spoločnosti tak nech si ju pomenuje ako chce ale našu minulosť nám neberte!!! My sme žili, tešili sa, hromžili i plakali v socializme ktorého podstatou bol národný (náš!!!), politikmi nepredajný majetok!!!

No, pane Makovička, on určitý pravdivý chlup na tvrzení pana Sabliče bude. Forma vlastnictví je dùležitá a ne že ne ...
Øíkám chlup, protože pan Sablič klade dùraz hlavné na r. 1988.
V tom se ale ponékud mýlí.
To proto, že ani státní podniky z roku 1988 ješté neznamenaly takovou zménu, kterou má pan Sablič na mysli ...
... i když to, pravda, byla jakási "první vlaštovka".
A ten pravdivý chlup tvrzení pana Sabliče spočívá prosté v tom, že u "národního podniku" se Vám mnohem hùř zprivatizuje taková kapacita - téch právních překážek je mnohem víc.
Musíte dále transformovat - nejlépe přímo do akciovky zpočátku vlastnéné státem než bude rozprodána ... jak velí privatizační ideologie.
S Budvarem, posledním naším českým "národním podnikem" (jak je to na Slovensku nevím), toho moc privatizačního nenadéláte, pokud ho nepřevedete do forem schopných privatizace. Jenže on ten "národní podnik" je součástí nékterých obchodních značek pod slovem Budéjovický Budvar a nikomu se zatím příliš nechtélo to takové ožehavé véci jít - zvlášť když firma navíc slušné vydélává ...

Paradoxní na celém problému je, že z hlediska pana Sabliče nejvíc právních překážek privatizace bylo právé v Jugoslávii, která byla vždy považována za jakýsi polotržní socialismus néco "NAPÙL KAPITALISTICKÉHO".
Tato socialistická zemé, kde byl trh respektován nejvíc a stát vétšinou nevlastnil výrobní prostředky (Jugoslávie), bylo nutno taméjší společenské (nestátní!) vlastnictví provozované pracovními kolektivy NEJPRVE ZESTÁTNIT - aby část z tohoto vlastnictví (nebo aspoò podíly) mohly být prodány veřejnosti, soukromníkùm, zahraničnímu kapitálu ...
(říkám část, protože například Slovinci toho zrovna moc nezprivatizovali)

Vysvetlím ako bol chápaný socializmus v teórii na ASV pri ÚV KSSZ v Moskve v rokoch 1977-1979.
Spoločenské vlastníctvo (národné) je bez-podielové vlastníctvo všetkých občanov. Na predaj akéhoko¾vek majetku by bol potrebný súhlas všetkých právoplatných občanov republiky: Takáto podmienka je vlastne nesplnite¾ná a preto národný majetok bol nepredajný!!! Približne v tomto duchu bola sformulovaná aj Ústava socialistického štátu a teda aj Ústava ŘSSR. V roku 1988 bola táto Ústava porušená Hospodárskym zákonníkom keï došlo k poštátneniu národných podnikov. Takto sa tieto pripravili na privatizáciu.
Keï som bol v Moskve 1977-79 vášnivo sa diskutovalo aj o vstupe 1968. Ako jeden z dôvodov bola vraj obava, že prípravou na rozpredaj národného majetku a teda likvidácia socializmu mali byť "rady pracujúcich", akýsi predchodca "kupónovej privatizácie".
Vlastníctvo je dôležité z h¾adiska práva na užitie ziskov - buï subjektívne majite¾mi alebo objektivizované politickými zástupcami. Spoločenské vlastníctvo vytvára len objektívny základ nič viac.

Jan Makovička: "Korunu tomu všemu nasadila "loupež století" zvaná kuponová privatizace."

S témi označeními "loupež století" radéji opatrné. Jakkoli mùžeme být naštvaní na to, co se délo v 90. letech, přece jen se to ani zdaleka nevyrovnalo situaci přelomu 40.-50.let, kdy nešlo jen o majetek...

"Zrejme Ste nežil v socializme. Do roku 1988 sme nemali žiadne štátne podniky. mali sme národné podniky NP (podniky v bez podielovom vlastníctve všetkých občanov) ktoré štát len spravoval ale nevlastnil"(A.S.)
- - Pane Sabliči! A Vy jste žil asi na OV KSŘ. Jestli podniky byly v bezpodílovém, podílovém, nebo jakkoli jiném vlastnictví, tak do vedení a vùbec správy a o délení zisku nemluvé, nemél kdokoli krom Ksč co kecat. Všechno se rozhodovalo na stranické pùdé, ať dobře, či blbé. Když jste si dal zlepšovací návrh, tak jej zamítli. Když jste si dal jako spoluautora člena ksč, tak totéž náhle prošlo.
Dneska Vám budou chtít vyprávét, že v budoucím socializmu budou jen samosprávné podniky (TAP -J.H.). Vždyť je to jen báchorka pro malé déti. Žádný parlament Vám dnes již neodsouhlasí podobné teorie. A žádný podnikatel, včetné komunistických, pokud jsou, si nenechá do řízení své firmy zasahovat od néjaké případné samosprávy. V obchodním zákoníku jsou popsány společnosti + družstva v dostatečném výbéru a zatím jsem nesyšel, že by si nékterá organizace ksčm, nebo čssd utvořila svùj vlastní samosprávný podnik. Tak proč to navrhuje p. Heller ve svém spisku.
Neboli proč má ksčm tak nereálné teorie? To je asi také jeden z dùvodù, proč vyhrála pravice v r. 2010

„Socialistický (samosprávny) podnik” - súhlasím s -ik. Totálny nezmysel. Ide o malomeštiacke myslenie na úrovni podnikového ekonóma. Rozklad spoločnosti na bohatých a chudobných sa nerealizuje na úrovni podniku ale v medzipodnikovom priestore – TRHu. Kapitalista neokráda pracujúceho v podniku ale na TRHu, keï predáva pracujúcemu výrobok za vyššiu cenu, ako pracujúcemu vyplatil za jeho zhotovenie. Takto vzniká zisk teda oficiálne uznávaná lúpež ktorú kapitalista akumuluje a tak prehlbuje priepasť medzi chudobou a bohatstvom. Takto pracujú aj družstva a takto by pracovali aj samosprávne podniky, teda kapitalizmus so samosprávnymi (socialistickými) podnikmi. Nuž a zisky by sa v niektorých podnikoch akumulovali a iné by krachovali a ¾udia by hromžili.

Nevím, co je "malomeštiacke myslenie", ale to, že kapitalista neokrádá (použil bych jiné slovo, ale budiž) pracujícího v podniku, ale na trhu. je mírné řečeno ... no, jak to nazval nékdo přede mnou, optimismus.
Samozřejmé, trh jisté přispívá k přerozdélení nadvýrobku, ale o hlavní část přichází pracující nepochybné v podniku, jako zaméstnanec.

Ak by existoval len jeden jediný podnik (napríklad celosvetový) tak žiaden zisk by nevyprodukoval. Toto je podstata i záver súčasného účtovníctva a tým aj celosvetového ekonomického systému. Túto nevyvrátite¾nú pravdu však spoločnosť (vládnuca trieda) nechce vidieť a šíriť lebo by sa tým pred ¾udstvom odokryla nespravodlivosť celého svetového ekonomického systému a zabránilo ožobračovaniu človeka človekom.

Pokračovanie:
„o délení zisku nemluvé, nemél kdokoli krom Ksč co kecat” - nedostatočná informácia! KSŘ si nešpinil ruky s peniazmi! KSŘ na svojich zjazdoch vytýčil základné smerovanie národného hospodárstva, stanovil priority a ciele (potravinová sebestačnosť, štandardy pre bývanie, služby, sociálnu sféru a pod.). Vláda (+ parlament) sčítala zisky, dane a iné aktíva a tieto rozdelila v päťročných a ročných plánoch pričom brala v úvahu aj reálne hodnoty zdrojov a potrieb ako množstvo pracujúcich, potrebu bytov, mlieka, mäsa a pod. aby naplnila úlohy vytýčené na zjazdoch KSŘ.
Poslaním nižších článkov KSŘ nebolo zasahovať do hospodárskej vertikály "vláda – pracovisko" ale len kontrolovať serióznosť pri naplòovaní hospodárskych plánov a pod¾a toho v spolupráci s hospodárskou vertikálou uskutočòovať kádrovú politiku. To, že táto funkcia bola zneužívaná vieme a preto sa h¾adalo a h¾adá i dnes iné politické usporiadanie spoločnosti. O to išlo aj ulici v r.1989 a nie o kapitalizmus. Nielen diktatúra jednej strany ale ani dnešná pseudo demokracia tento problém nerieši.

Vrátím se na začátek:
Ruský bolševismus není komunismem jeho podstatou je hospodářský a sociálné státní kapitalismus, politický absolutismus a tím i anarchismus, filosoficky ateistický materialismus. (T.G. Masaryk, podle sborníku MU 1994)

Družstevní majetek znamená továrnu v rukou všech, kteří v ní pracují a kterou mùžete provozovat na téže základné jako individuální podnik, kde však zisk nejde do kapes jediného majitele; zisk bývá naopak rozdélen podle předem stanoveného a dohodnutého plánu, rozeznávajícího, jaký kdo má na výrobé individuální podíl. (E. Beneš, 1947)

Socialism družstevní zastává názor, že na spoluvlastnictví zakládá se hospodářské právo i hospodářská svoboda. V podniku, kde nejsem spoluvlastníkem, ať jest podnik soukromý nebo veřejný, jsem bez práv a námezdníkem. Pracují-li délníci v závodé veřejném nebo soukromém, mùže jim majitel, kdykoliv chce, podnik zavřít před nosem, ale nemùže jim nikdo zavříti podnik, který patří jim právem družstevního vlastnictví. (F. Modráček, 1918)
Tolik názory klasikù, současnost viz např. www.netsocan.cz.

Bez urážky a při smutném védomí ireálnosti této myšlénky, intelektuální a lidský potenciál SDS by byl daleko nejlépe využit, kdyby SDS byla frakcí KSŘM a ponoukala tam vnitřní diskusi, což KSŘM z jedné strany potřebuje jak prase drbání. Aniž by, z druhé strany, hrozilo riziko rozkolu nebo čehokoli podobného vývoji KSS/SDL u bratrù Slovákù (z tohoto pohledu teda zase současný stav KSŘM zdaleka nevypadá blbé).

Sloučení s ksčm nebrat. Kdyby byla sds frakcí ksčm tak zanikne bez náhrady. Poòoukat vnitřní diskusi v ksčm, ale i v čssd, mùže jen z vnéjšku. A to, myslím, je hlavní smysl její existence, na což, myslím, mnohdy zapomíná. Musí si najít místo pro své zviditelnéní, ať v Právu, či zde lépe než dříve. Ovšem napřed zamést před svým prahem. Ujasnit si, zda chci být levicovým, nebo zda "levicové" je jen podmnožinou k "občanské". Že podpora občanské společnosti je více než "levicové" za každou cenu.
- - Néjaký pán tu nékde píše, že každé hnutí, má li být úspéšné, musí mít néjakou zřetelnou a srozumitelnou myšlenku. Máme ji?

Není malých rolí,... tak se dá parfrázovat Není malých stran..., proto je zapotřebí, aby SDS se přestala zabývat živelností a zaméřila se na budoucí vývoj. Je zde perfektné vysvétlena podstat vlastnictví v socialismu a proto by se mélo dbát na sméry vlastnictví v současnosti. Např. co vede ke společenskému vlastnictví výrobních prostředkù. Určité je to obecní majetek a jeho úředníci. Je otázka jestli po každých volbách všechno překopat a nebo udélat vše postaru. Klasikové tvrdí, že by mél každý demokraticky dostat možnost spravovat svùj obecné majetek, s čímž souhlasím!

Napřed se musí stanovit jasné cíle, které vedly ke všem revolucím. Americká revouce vyhnala krále, ale také na druhou stranu musela pacifikovat až jednutřetinu bývalých slouhù minulého režimu. Francouzská revoluce také vyhnal šlechtu až do Řech - Rohanové. VØSR dala mužíkùm pùdu a ti ji stolet bránili i svými vlastními životy. V Řechách Masaryk zrušil šlechtu a provedl přiméřenou pozemkovou rformu. Po válce zde byl rozdán obrovský némecký majetek a potom nástoupil moderní kapitailsimu s kuponovou privatizací. V současnosti se snažíme dobýt vřejný prostor, kde opét prostituti kapitalismu ječí že tento prostor nikomu nesmí patřit, ale pokusy jej ovládnou jsou zde viz ACTA. Velkou podmnožinou je Kyberprostor, ve kterém již zuří pořítačová válka a kdo ten ovládne, bude vládnout svétu. Stále hledáme hlavní článek a kdo jej nalezne ten pohne svétem.

http://www.youtube.com/watch?v=Qx-c_qyPMrs&fea ture=related

Hrajete si na néjaký akademický klub?V naší současné situaci je jako sùl potřebná taková strana, jako jste vy.Copak nevíte, jak moc lidé,chápající,že ne všechny myšlenky socialismu byly špatné,vás naléhavé potřebují? Kom.strana se nereformovala a je proto pro značnou část lidí nevolitelná, sama stojí na místé a nedokáže jasné říct,co bylo špatné,včetné omluvy a za čím si stojí, a téch dobrých vécí bylo také hodné.Je to zoufalost, že nedokáží udélat základní analýzu.Vy zde zahledéni do sebe akademicky diskutujete.Cožpak nevíte, jak naléhavé je právé vás potřeba? Když to budete mít ujasnéné a srozumitelné a dostatečné energeticky to dáte lidem najevo, bude podpora od lidí velká, neboť na néco takového zoufale čekají.Samozřejmé, že musíte vystupovat jeko strana a rozšířit členskou základnu.A vy zde diskutujete o nesmrtelnosti chrousta, je to k pláči.

Klobúk dole!!! k tomu už netreba nič dodávať!!!

Perfektné vyjádřené, stručné a jasné!

Ano! Klobúk dole, jak říká p. Sablič. Je to stručné a jasné!

..a jak to tedy zařídit aby se všichni sborem vydali za SDS ? proč vichni volí jiné, parlamentní strany, když jsou správné ty mimoparlamentí ?

Citujem Kristinu s !!!
"Když to budete mít ujasnéné!!! a srozumitelné!!! a dostatečné energicky to dáte lidem najevo!!!, bude podpora od lidí velká, neboť na néco takového zoufale čekají!!!" Táto veta vystačí v I. etape SDS na celý svoj program.
Bez toho nemá zmysel aby SDS išla na verejnosť. Tento svet potrebuje niečo nové, revolučné čo tu ešte nebolo. K tomu treba cie¾avedome smerovať diskusiu a h¾adať riešenie. Nie je to ¾ahké ale jedine rozumné!!! Ak SDS taký program nájde potom budu aj masy ak nie potom ani snaha o "bo¾ševizáciu" nepomôže.

...a vy v tom máte jasno co je "nové a revolučné" na cose má cilevédomé sméřovat diskuse ?
Energicky dávají mnozí na jevo pouze svoji bezradnost - a to asi není ono. jaksi se pořád obchází ten zázračný programový recept (existuje-li).
Jinak je na tom s takovým "jetřebismem" SDS stejné jako jakákoliv jiná malá strana - chtéla by ale neví jak. Tahle véta rozhodné za celý program nevystačí....

Oprava - energicky

Ocenil bych více přednášek a diskusí v pražské škole alternativ, salé atd . s jinými levicovými uskupeními (alerta, socsol, NAL). Bylo by dobré když by to bylo i na internetu. Vétší zapojení do protestních hnutí (occupy).
Prosté vétší míra diskusí a konfrontací a více debat a přednášek.
Více informací v češtiné o déní v zahraničí a o evropském sociálním foru.
Možná přednášky a diskuse ve školách nebo se zapojovat do kulturních akcí.

Mohli by jste také pořádat veřejné akce a debaty "na své pùdé."

Jan D.
videafilosofie.webnode.cz

Oslovte lidi na sociálních sítích. Myslím(pouze mùj názor),že když kdysi Véci veřejné posílaly svùj časopis do každé domácnosti, seznámil se s jejich programem opravdu každý.To je dobrý zpùsob, jak dát o sobé védét, jiná otázka samozřejmé jsou finance.Ale nyní vás nikdo nezná!!! Připravte se na diskuse, kde musíte svùj program jasné vysvétlit, jdéte do televize.Ukázat a představit se razantné lidem.Vždyť to máte ujasnéné, jak je vidét na téchto stránkách.Dejte se poznat, to je základ.
Jako první bych se vás ptala,jakým zpùsobem chcete dosáhnout společného zpùsobu vlastnictví.Budovat národní podniky,v rámci současných podmínek ukázat jejich konkurenceschopnost?(já nejsem ekonom, vy máte jasno, jak?)
Néco úplné nového to být nemusí,vždyť máme už néjaké zkušenosti z minulosti.Možná by se v téch podnicích dalo ukázat,jak zajistit právo na práci a další véci, které jsme už poznali.Zajistit lidem práci a odbourat přebujelý sociální systém, ponoukající právé k vyhýbání se práci.
Zaméřit se na etiku a morálku, to jsou nadčasové hodnoty platící vždy.
Dosadit odborníky tam, kam patří, nenechat ministerstva řídit diletanty.
Zajistit zákony poctivost a spravedlnost.
Určité ne néjaké znárodòování,ale podpora poctivých podnikatelù,ale i legální posilování pozice státu.
Alespoò základní plánování.Tak bych si já(zdùrazòuji, že je to pouze mùj osobní názor a laický,nejsem odborník a mùže to být mimo)nékteré zmény představovala.
Mezinárodné bych nékteré véci postavila mimo zákon( spekulace,nékteré véci ve fungování finančního kapitálu,nadnárodních monopolù, ovládání finančních tokù skupinou vyvolených..) to je ovšem hudba daleké budoucnosti.
Já jenom mluvím o tom,co určité bude lidi zajímat.A omlouvám se za svoji neznalost a za to, v čem jsem mimo.Ale je pravda, že musíte přinést konkrétní véci.
Jinak jsem přívrženec toho, že jsme na cesté a véci se musí přirozené vyvíjet, žádné revoluce.

V TV ukázali poslance ODS zvoleného za předsedu nevím čeho, ale byl nékolikrát trestán za rychlou jízdu. Jestliže tato strana nectí etiku a morálku jako vládní, tak kdo ji má potom dodržovat? Jak zajistit zákony poctivosti a spravedlnosti pro každého, ne pro vyvolené (Janoušek,...)?

Bohužel taktéž odstranit kapitalizmus nejde najednou, protože stále zde přetrvávají znamenká staré společnsti.(Setkáváme se tu s komunistickou společností, nikoli však jak se vyvinula na svém vlastním základé, nýbrž naopak, jak právé vychází z kapitalistické společnosti, která tedy v každém sméru, hospodářsky, mravné, duchovné má ješté na sobé mateřská znamení staré společnosti, z jejíhož lùna pochází.)

Budování socialismu mélo tuto chybu, strašný spéch, ale lidi si žili postaru. Ale přesto je mi bližší „dialekticko-historický” přístup, čili přiméřené podle Wericha a Buriana.

...a vy v tom máte jasno co je "nové a revolučné" na cose má cilevédomé sméřovat diskuse ?
Áno!? Ja mám v tom jasno ale s ? pretože to nebolo overené v žiadnej diskusii. Řo považujem spraviť v ekonomickej podstate spoločnosti je dokonca na stránke SDS: http://www.sds.cz/view.php?cisloclanku=2010100101, to čo navrhujem v jej nadstavbe je len v emailových šuflikoch (aj SDS) pod názvom „Triedy a triedny boj”. Komplexný materiál pošlem na adresu konferencie.
V čom je problém? SDS sa nevie rozhodnúť či kapitalizmus vylepšovať alebo ho odstrániť a nahradiť dokonalejšou formáciou. Z toho plynie aj zmätený výber metódy akou sa má spoločnosť analyzovať a prijímať riešenie. Prakticky to ukážem na názoroch mojich a Kristíny. Po prvom vstupe Kristíny som povedal WAW. Po poslednom NIE! Nie preto, že by som nesúhlasil s jej vysloveným názorom ale preto, že v òom začala pracovať metódou „systémovo sieťovou”, teda metódou vhodnou na opravy a údržbu kapitalizmu! H¾adá problémy a na každý problém riešenie.
Iný možný prístup je „dialekticko-historický”, inač povedané použitie metódy základnej bunky. V danom prípade sa spoločnosť posudzuje celostne (vertikálne i horizontálne) a h¾adá spoločný koreò (bunka) jej rozhodujúcich problémov, ktorý treba odstrániť (revolučný, marxistický, ... prístup).
Myslím si, že som takto jasne popísal situáciu nielen v SDS ale celej spoločnosti ktorá po návrate ku kapitalizmu sa zmieta vo vedomostnom chaose a potom”chtéla by ale neví jak”.

kolegové, zluste to konrétnéji - slohové cvičení na téma třídní boj to nezachrání. To ten "vedomostný chaos" spíš prohloubí.
A kdo cche néjaký ten psotkapitalismus, musí po krachu toho minulého pokusu aspoò naznačit dùvéryhodnou cestu.
V každém příadé jsme zvédat na výstupy z konference - ambice jsou velké, ale být chytřejší než celá evropská levice je level jako hrom.

Komentář ze dne: 10.04.2013 Autor: ALF (@)

Nakonec zkusit to mùžeme:
- ta levicovéjší evr. levice chce společenské vlastnictví výr. prostředkù a to je véc, která nikdy neprorazí. Poslanci žádné evr. zemé to neschválí. Proto je asi normální uznat všechny formy vlastnictví výr. prostředkù a podnikání.
- Jako konkurenci pro soukr sektor vytvořit státní, obecní podniky, které budou pracovat pro obec a budou schopny zaméstnat v rùzných odvétvích část nezaméstnaných. Zvlášté v penéžnictví vytvořit státní komerční banku. Proč musí každý i ten, který to nechce být klientem soukr. fin. instituce.
- Uvnitř stran zajistit demokratický zpùsob navrhování a tajnou volbou vybírání ať osob do funkcí či jednotlivých námétù, bodù, vécí do programu téch stran. Nelíbí se mi např, že čssd navrhla málo nových lidí do vedení a proto nemám chuť nejen čssd vùbec volit. To bylo nékdy v minulosti také: byl navržen předem vybraný jeden kandidát a veřejnou "volbou" pak "zvolen". A tomu se také říkalo demokracie. Jinak to vypadá, že se vedení hlasu lidu bojí. Proto jsem přestal chodit na schùze čssd. To není ani levicová, ani demokratická strana.

Není třeba se bát, že bychom byli "chytřejší" než evropská levice - vidíme, že se za posledních kolik let také nedokázala dohodnout na společném postupu. A to mají dnes u ruky maily, telefony a kdoví, co ješté.

Akou metódou? Nelhat si do vlastní kapsy.

Souhlas že by si levice tyhle otázky méla vyjasnit - ale proč myslíte že společenštéjší vlastnictví je nemožné ? nejde přeci o néjakou scholastiku, ale o praxi.
Není snad podíl státu ve vyspélých zemích jako Francie vétší než v ŘR ? Není tu možnost rozšiřovat družstevní sektor ? Není tu možnost komunitního hospodaření ?
Nevím jak jsou na tom straníci s lhaním (třeba i do vlastní kapsy) ale hlavné nemlátit prázdnou slámu. Ať již to kecání provozují staří matadoři a nebo noví maskoti.

Komentář dne: 11.04.2013 Autor: ALF (@)
Titulek: Re: Re: Re: Akou metódou h¾adať riešenie

Možnost rozšiřovat družstevní sektor (i další) to samozřejmé je a to podle obchodního zákonníku. Néco podobného je o společenském vlastnictví. Je podle Vás možné? A proč tedy není? Protože jej kromé levých teoretikù nechce? Dokud to nebude v praxi vidét tak je to kecání, jak správné říkáte, ať od mladých či od starých matadorù, jak říkáte.

Štátne podniky či družstva nič neriešia. Kapitalizmus nie je problém skupinový ale celospoločenský od primárnej sféry po terciárnu. Kapitalizmus ako systém vysáva celú spoločnosť a zisky ukladá v rukách jedincov a malých skupín. V podvyživenom po¾nohospodárstve, školstve, zdravotníctve žiadne družstva neuspejú a ani štátne podniky ak nemajú monopol a tvrdú kontrolu zo strany štátu. Už nežijeme v dobe keï ¾udia zobrali motyky a išli spoločne obrábať pole, dnes i tu treba ve¾ký kapitál.
Znova zopakujem, v kapitalizme sa neokráda v podniku ale v medzipodnikovom priestore, teda na TRHu!!! Podrobné dôkazy o tom má k dispozícii konferencia.

Diskuse je potřebná ale obča zřejmé plodí podivnosti.
Nechat tedy kapitalistické vlastictví a zakázat trh ? tohle je fakt zmatenost originální. Bravurní bludiskoa ješté prý s dùkazy.
Tohle fakt ješté nikdo nevymyslel. zrušit kapitalismus jaksi úředné - néjakým patentem zapovídající trh. Vétšinou přesné naopak - jak spojit trh se socialistickým (tedy nekapitalistickým) vlastictvím.

Nič také som nenapísal. Napísal som, že zisk sa produkuje na TRHu a nie v podniku. Cena produkcie pre TRH, na bráne podniku, sa rovná cene nákladov na jej zhotovenie, teda žiaden zisk!!! Zisk sa dosahuje na TRHu!!!
Naviac v materiály ktorý spomínam dokazujem, že zisk (historická anomália) nie je nič iné ako obyčajná lúpež. Viem, že ekonomická obec od účtovníčky, cez profesorov, nosite¾ov falošnej Nobelovej ceny, akadémie vied, končiac MMF a SB so mnou nebudú súhlasiť ale od spolku ekonomických šarlatánov a iluzionistov, že sa k podstate svojho remesla priznajú nemožno to čakať!!!
Nobel ktorý nepriznal ekonómii štatút vedy či Einstein ktorý prehlásil, že žijeme v lúpežnom období vývoja ¾udstva by so mnou určite súhlasili. Nuž a rovnako by súhlasil aj K. Marx ktorý volal po rozluštení kategórie zvanej "TOVAR".
Toto je môj stručný odkaz aj pre "Konferenciu".

Teï jste mne definitivné přesvédčil, že přinášíte opravdu bizarní návrhy - zisk že je anomalie ? Ziks je naprosto normální ekonomická kategorie, stejné jako zboží a čístmarxe tak žese snažil zlikvidovat zbožní výrobu je prosté hloupost. asi ybste nemél bojovats poltickou ekonomií když vám chybí základy.
Zisk a zboží existovaly jak před kapitalismem tak bude i po ném. problém tzv. reálného, tedy netržního socialismus bylo že byl v podstaté výsledkem byrokratických rozhodnutí a ne ekonomických vztahù.
Nebojujte radéji už s přízraky a zkuste néco užitečnéjšího. takové téma na konferenci by bylo ztrátou času.

Teï jste mne definitivné přesvédčil, že přinášíte opravdu bizarní návrhy - zisk že je anomálie ?
Áno zisk je historická anomália už od čias vzniku peòazí. O tom však treba si niečo prečítať prečo to tvrdím a nie bezhlavo odmietať len preto, že všetci tvrdia niečo iné!!!

Komentář ze dne: 12.04.2013 08:34:02 Autor: E.T. (@)
Titulek: Akou metódou h¾adať riešenie

"Diskuse je potřebná ale obča zřejmé plodí podivnosti.
Nechat tedy kapitalistické vlastictví a zakázat trh ? tohle je fakt zmatenost originální. Bravurní bludiskoa ješté prý s dùkazy."
- - Podivnostem v diskusi se asi neubráníme.

"Tohle fakt ješté nikdo nevymyslel. zrušit kapitalismus jaksi úředné - néjakým patentem zapovídající trh."
- - No právé, to je asi jedna z téch podivností.

"Vétšinou přesné naopak - jak spojit trh se socialistickým (tedy nekapitalistickým) vlastictvím."
- - A toto je pravdépodobné další a již hrubší podivnost. Proč neustále, zřejmé pod tíhou néjaké utkvélé představy, trváte na nekapitalistickém (socialistickém) vlastnictví? Jednak Vám tam asi vypadlo spojení "vlastnictví výrobních prostředkù" a také si troufám tvrdit, že nikdy v dohledné budoucnosti Vám žádný parlament v Evropé neodsouhlasí zrušení soukr. vlastn. výr. prostř. a ani soukr. podnikání. Tak jestli chcete na tom Vašem snému vést diskusi o společenském vlastnictví výr. prostř. a jeho nezbytnosti pro občanskou společnost, je to ztráta času. To si mùžete spočítat na prstech jedné ruky.

K doavadníd ebaté musím dodat : evidentné je ztrátou času vés diskuse o néjakých návrzích na řešení i s nékterými zde (nevymlouvejme se na "buržoasní žvanírnu" když to sami neumíme). J. Málek napsal ve svém článku že "SDS nemá problém se svojí ideologií ale s malou realizační schopností".
No jestliže programové cíéle nahradím pouhými propafandistickými hesly, tak není divu že vládne chaos pokud jde o realizaci. Ono se to otiž podmiòuje - pokud nehlásám utopie ale reálné promény.
Jsem skeptický zda má cenu vyzívat k néčemu pracovnéjšímu - i když píle elvicových fanouškù mlùže být strhující, třeba tu i profesionality. A levice, zejm. ta mimo aprlamentí (ale možná platí i obecné) je na tom bídné pokud dje o stav svých elit. Příliš mnoho vizionářských kazatelù a málo tovřivých rwalizátorù.

Komentář ze dne: 12.04.2013 15:23:47 Autor: ALF (@)
Titulek: Akou metódou h¾adať riešenie

Pan Málek snad napsal, že sds nemá problém s ideologií. Ale asi má. A realizační (ne) schopnost mùže z toho vyplývat. Pokud hlásám néjaké "ideologické" pravdy a voliči na to vùbec nereagují, mél bych se zamyslet proč.
Na stránce HzPD před časem nékdo napsal, že by se mélo v přímém tajném hlasování volit i témata a jejich řešení, nejen volit funkcionáře. Vzpomeòme, jak pracovala Solidárnošč v Polsku. Není přece dobrým výsledkem mít desítky rùzných např. "levicových" hnutí a přitom nedat dohromady solidní program, na jehož základé by se dala sjednotit slušná část lidí zaméřením pro občanskou společnost. Píšete: "Příliš mnoho vizionářských kazatelù a málo tovřivých rwalizátorù" a podívejte se na Spas. Na jedné strané ksčm, jejíž členové chodí plakat na hrob Gottwaldovi a na druhé strané skupiny, které považují komunist. stranu za néco stále ješté totalistického. Jak potom chcete bez pořádného zemétřesení dát dohromady kloudný program, který pak volič vezme za svùj? Přijdou volby do snémovny, nastoupí celá plejáda profíkù "PR" a volby zas mùžou být v čudu. Nebuïte détinové, na to není čas.

už jsme tu myslím psal, že není dùvod proč rezígnovat na otázku společenštéjších forem vlastnictv jako na jeden z akrdinálních problémùí. A to prakticky, nikoliv ideologicky (v té scholastické roviné to je opravdu mlácení prádzné slámy). Je to užitečnéjší než jalové moralizování politiky.
Demokratizace rùzných vlastnických forem je výázva pro podniaktelské a mangerské kádry v každém případé. To není o návratu k ybrorkatické ekonomice jak snad uvažuje pan Sablič. Tohle vidél už P. Drucker a jiní lidé pophybující se vdnešní praxi.

pan Sablič je jako člen néjaké zvláštní církve - nejradéji by zařadil mezi anomalie tisícileté déjiny lidstva a ekonomiky zvlášť. Lidská historie je přeci i déjinami zbožné penéžní výroby a to že při ní dochází k nadproduktu (rozšířené repodukci), tak zcela logicky nezávisle na našich subjektivních postojích zmanená že vzniká i kategorie zisku
Takže se bavme o jeho historických formách a úloze a ne o tom, že ho odsoudíme néjakým kázáním (či úřední libovùlí) k nebytí. To je prosté blbost na kterou je škoda tratit energii. Debata o charakteru a formách vlastnictví není blbost, přivastñování je samozřejmé klíčová véc. Je jen otázka co si od ní slibuji. Tedy jaké a s kým chci ty vlastnické modely prosazovat, ne néjakou tu ideologickou scholastiku.

V politike platí, že väčšina ma pravdu. Toto neplatí v exaktných vedách, pravdu ma ten kto ju preukáže. K môjmu tvrdeniu:
Dôkaz č. 1: Peniaze nemajú žiadnu hodnotu!!! Sú len zrkadlom hodnoty!!! Z uvedeného dôvodu je zisk len zrkadlovým, teda obráteným obrazom straty reálnej hodnoty a nemá nič spoločné s nadhodnotou (nadproduktom).
Dôkaz č. 2: Základné ekonomické pravidlo pre súvahu podniku platí, že suma aktív sa rovná sume pasív!!! Ak by vznikol celosvetový podnik zložený z dielčích podnikov v celosvetovom podniku by nemohol vzniknúť nikdy žiaden zisk. Zisk by bol možný iba v niektorej jeho zložke ako protihodnota straty v inej zložke!!!
Súčasná ekonómia nedosiahla úroveò exaktnej vedy z dôvodu, že je len monistická (jednostranná). Všetko vidí len cez peniaze. Pokia¾ by bola dialektická potom by sledovala aj zisky a straty na strane reálnych hodnôt (v tom aj pracujúcich). Keï to dokáže, zaradí sa medzi exaktné vedy a prestane byť zdrojom zbytočného napätia medzi ¾udmi kvôli okrádaniu sa!!!

snažné vás prosím, vezméte si alespoò néjakou učebnici ekonomických základù než začnete vynášet tyhle své resolutní ale chybné soudy.
Možná přestanete vynalézat hranaté kolo. Samozřejmé že peníze mají hodnotu atd. atd. - tohle všechno je naprostá abeceda pro úplné začátečníky.
Žádnou rádoby dialektikou neokecáte že vám chybí právé základy, zkuste tohle upozornéní na neprofesionalitu brát vážné (laik není urážka ale je to limit).
Bze lékařského diplomu a atestací byste se také nenechal nikým řezat, tak ppochopte že i v jiných oborech platí nejdřívé znát nežse do néčeho pustíte.

Namiesto toho aby Ste rozumne oponoval mojim dôkazom tak prepáčte, ale hlúpo ma urážate. Absolútne nepoznáte moju odbornosť a životnú prax. Dvadsať rokov poskytujem s kolektívom ekonomické služby, predovšetkým účtovníctvo celej rade podnikate¾ských subjektov. Súvaha o ktorej hovorím v dôkaze 2. je mojím každodenným chlebíčkom. O tom, že vo vnútropodnikových podmienkach nemôže vzniknúť zisk, pretože objektívne zúčtované výnosy sa musia rovnať nákladom vie každá žiačka 4.ročníka SEŠ. Problém ekonómie je v tom, že nikto zatia¾ sa nepokúsil overiť princípy súčasnej ekonómie v celosvetovej ekonomike. Dokonca aj ja som k tomuto nevyvrátite¾nému dôkazu prišiel až po analýze Marxovej teórie nadhodnoty, pozri:http://www.sds.cz/view.php?cisloclanku=20060 22701.
Verím, že v budúcnosti sa viac sústredíte na to čo Vám partner v diskusii hovorí ako na snahu ho uzemniť a zdeptať za každú cenu.

Jen jsem vás pořádal abyste si alespoò néco o tom, do čeho se pouštíte néco přečetl.
V žádném případ není vaše subjetivní tvrzení dùkaz, natož nevyvratitelný.
Kvùli tomu se neurážejte a zkuste vnímnat co je podstatou reakce téch druhých.
To že nékomu déláte účty (středoškolský obor) z vás nedélá odborníka na politickou ekonomii.
O té ekonomické védé si vážné néco přečtéte - lapiduch se také nevrhá hned na transplantaci orgánù.
Ušetříte sobé i ostatným čas, který se zbytečné tratí nad touhle ekonomicku "lysenkovštinou".

"V žádném případ není vaše subjetivní tvrzení dùkaz, natož nevyvratitelný."
Znovu zopakujem, takto znie dôkaz:
"Ak si predstavíme finančný svet ako jednotnú účtovnú jednotku zloženú z dielčich účtovných jednotiek (účtovníctvo celosvetovej ekonomiky ako holografický obrazec) tak v súhrne vo svete nemôže vzniknúť zisk ani strata. Zisk môže vzniknúť len v niektorej z jej zložiek ako protipól straty (krádeže) v inej zložke."
Prosím predložte súvahu a výsledovku ¾ubovo¾nej účtovnej jednotky časovo a priestorovo uzavretej, bez možnosti obchodovať s inými jednotkami (Marťanmi) ktorá by dosiahla zisk (ekonomické perpetuum mobile).
Potom budu mať Vaše slova odborný zmysel, dovtedy sú len osočovanie.

ach ne, tohle není dùkaz ani empirický ani formálné logický. Pokud si bude plést jakékoliv tvrzení s dùkazy nemá cenu se dál bavit.

Pre človeka ktorý si myslí, že "2+2 môže byť v matematike aj 5", dôkaz, že "2+2=4", nie je dôkazom.
V politickej ekonómii pro kapitalistickej či marxistickej je možné zdôvodniť aj odmietnuť všetko, teda aj to, že 2+2=5, preto je politická. Zabudnite na òu*. Účtovníctvo (podvojné - osobitná časť ekonómie) o ktoré sa opieram je skutočná, dialektická veda kde 2+2 sa rovná 4 a ani o cent viac či menej.
*Samozrejme ak nie Ste platený za propagáciu pro-kapitalistickej politickej ekonómie. V takom prípade sa ospravedlòujem, že som Vám oponoval.

E.T. - to jste ješté nepochopil že ý-tý (mimozemšťan) je vlastné pan Sablič a že intergalaktické cifršpionské spory tohoto typu nikiam nevedou ?
Jestli chce véřit, že zisk nevzniká z lidské práce, tak ho přitom nechte a řešté néco užitečnéjšího pro levic i pro společnost vùbec.
Já bych navrhoval (pokud chcete néco z oblasti hospodářské) třeba konkurenceschopnost a rozvoj české ekonomiky. Vlastnictví je také otázka, ale ldi se nehrnou zatím ani do étch drusžtev, takže to je béh na delší trať.
Rùst ekonomické úrovné je klíčový. Abychom neklesli na néjakou periferní polozávislou kolej ze které mùžeme o sociálních jistotách tak akorát kecat.

"Jestli chce véřit, že zisk nevzniká z lidské práce"
Mal Ste na mysli nadhodnotu alebo naozaj napísané slovo "zisk"?

Hodnota vzniká z lidské práce.
Zisk ne - to je néco jiného.
Řistý přebytek, tedy v jeho rámci i zisk, je v rámci hodnotových kategorií srážkou z hodnoty, nikoli NADhodnotou - a tento čistý přebytek vzniká natolik, nakolik si použité výrobní síly nebo faktory NEvynucují reprodukci (zejména společenské znalostní dédictví si nevynucuje reprodukci je-li užíváno - naopak užitím roste, což u jiných faktorù není, ale i nékteré jiné faktory aspoò užitím nemizí - pozemek, pùdní humus a vodstva pokud reprodukuje příroda, také neobnovitelné zdroje nejsou spojeny s reprodukcí - lze jen čerpat není nutno nahrazovat).
Zisk skutečné nevzniká z práce - vzniká z toho, že více produktù nebo produkty s více užitnými funkcemi vznikají při shodném nebo dokonce při menším objemu úsilí nebo zdrojù na jednotku.
Řistý přebytek tedy i zisk je výrazem záporné hodnoty, je to hodnotová reflexe rostoucího naturálního přebytku ... je to néco, co historicky zformovalo civilizaci ...

Jaký tedy je rozdíl mezi nadhodnotou a ziskem ? kdyby nebylo toho prvého, nebylo by ani toho druhého, ne ?
To že nékdo dosahuje zisku škrcením objetivních nákladù je snad zcela specifiícká véc.
Opravdu, žešté radéji néco rozumnéjšího než néjaké non-profitní náboženství.

Nadhodnotu vytvára pracovník a môže mať z toho zisk ak mu to podnik preplatí. Na úrovni podniku nezávisle na tom či podnik vytvorenú nadhodnotu preplatí alebo nie nevzniká zisk ani strata pretože vnútropodniková cena sa rovná nákladom na zhotovenú produkciu. S touto cenou teda nulovým ziskom odchádza produkcia na TRH a na TRHu môže byť realizovaná od ¾ubovo¾nej straty po ¾ubovo¾ný zisk. O tom rozhodne TRH. Ak sa ukáže, že nadhodnota bola pre TRH zbytočná tak môže skončiť ako hlboká strata.
Zopakujem: nadhodnota v podobe reálnej produkcie sa tvorí na dielni, zatia¾ čo zisk alebo strata v podobe peòazí na TRHu a neexistuje medzi nimi žiadna, priama súvislosť.

Zbytečné cifršpionské spory bych tu s panem AS opravdu asi nevedl, ale proti šíření ekonomických nesmyslù a zaméòování takových iracionálních představ za vécné či logické dùkezy jsem se ohradit chtél, spíš kvùli ostatním.
Jinak snad tém ostatním netřeba detailné vysvétlovat, že z nadpráce při rozšířené reprodukci vzniká nadhodnota a že zisk je jen jevovou formou trasformace této nadhodnoty.
Kdybych mél parafrázovat Marxe, tak kapitalistický zisk (renta, úrok, profit z byznysu) je prosté forma nadhodnoty, která se jeví jako plod zálohovaného kapitálu.
Ale zisk má samozřejmé i socialistickou formu a je opravdu zybtečné se snažit dokazovat že jde o néjaký přežitek. To jak je nadhodnota přerozdélována mezi sociálními skupinami či mezi produktivní a neproduktivní odvétví je jiná véc.

Vážení páni astream, ALF a E.T.,
ve¾mi pekne ïakujem za spoluúčasť v diskusii. Ukázali Ste mi, že všetky politické ekonómie (pravicové, ¾avicové vrátane marxistickej) sú na konci z dychom. Súčasnej ekonómii už nemajú čo dať a tak sa blíži aj koniec súčasnej ekonómie. ¼udia už neveria ničomu pretože táto ekonómia ničí otvorenou rečou svoju podstatu (reálny svet vrátane človeka) kvôli svetu virtuálnemu v centre s hlúpymi peniazmi. Je koniec!!!
Budúcnosť je učebniciach podvojného účtovníctva ktoré jediné je schopné vnímať ekonomické procesy dialekticky.
Nuž hor sa na štúdium podvojného účtovníctva.
S pozdravom AS

produktivní a neproduktivní odvétví?

To bude nejspíš néjaký ekonomický dávnovék ... už John Stuart Mill se od toho začal nesméle odpoutávat a operovat s tím dnes je ponékud komické ...

na tom že existují aktivity produktivní a neproduktivní bych si dovlil trvat - komické by bylo to nerozlišovat.

Tzv. nadhodnota nebo čistý přebytek je podle mého názoru širší pojem a zisk je jednou z forem nadhodnoty - dalšími formami jsou dané, renty, úroky atd. ...
Historicky hrají tyto formy rùzné významné role - např. v takovém 13. století hrála feudální renta vétší roli než jiné formy.
Řím dál vétší technologicky podmínéný naturální přebytek (viz též americký neomarxista Baran) souvisí s rostoucí srážkou z hodnoty (protože roste role společenského znalostního dédictví, které se neustále akumuluje, vzrùstá a je-li aplikováno, nezaniká spotřebou, ale naopak vzniká a vzrùstá spotřebou - to, co už znám, si samozřejmé nevynucuje reprodukci, jenom je nutno držet krok s akumulací znalostního dédictví téch ostatních).
V pozdním kapitalismu ve Starém vyspélém svété vytlačuje vedoucí roli standardního zisku mezi formami nadhodnoty tzv. vytloukání renty, která začíná dominovat (takto to tvrdí i Eva Klvačová, která se na toto téma zaméřuje). Na současné křižovatce déjin mu konkuruje progresívnéjší forma spjatá s úlohou veřejných rozpočtù, daní a parafiskálù - v roce 2009 to byly veřejné rozpočty, kdo zachránil banky a potažmo svét - výsledkem je zadlužení tentokrát státù místo bank (nebo obou institucí)...

O nesamozřejmosti dominace kapitálu a zisku

„…Jak zdùrazòují všichni teoretici radikální emancipace od Brechta přes Foucaulta až po Badioua, politika emancipace musí v první řadé zdiskreditovat zdání přirozenosti, musí to, co je prezentováno jako nezbytné a nevyhnutelné, obnažit jako pouhou nahodilost…”

Mark Fisher, Kapitalistický realismus
(Rybka Publishers, Praha 2010, str. 29)


Jako přirozené a samozřejmé se nám bude vždy jevit to, co zrovna dominuje.

Zisk je prosté jednou z téchto forem přebytku.
Nic víc - nic míò. Mùže zmizet v prospéch konečného spotřebitele - a společnost o žádný naturální přebytek nepřijde (když zisk mizí v prospéch odbératele uvnitř řetézce, nékde klesnou náklady a zisk se zase vynoří u nékoho jiného …)
Pokud zisková forma čistého přebytku v určité historické etapé dominuje, stává se zároveò historicky dominujícím mechanismem prvotního rozdélování a zhodnocování kapitál. Není ale žádný dùvod se domnívat, že zisk musí být navždy dominující formou čistého přebytku - a tedy že i související kapitál musí být navždy dominujícím mechanismem prvotního rozdélování a zhodnocování.

Po valnou vétšinu lidských déjin ostatné zisk NEBYL dominující formou čistého přebytku. Naposled tu předtím vládla skoro třikrát tak dlouho feudální renta jako odvod čistého nájmu, hlavné zprvu a i potom často v naturální formé - odvod na trhu tolik nezávislý, protože zdrojem byly do značné míry samozásobitelské usedlosti.

Néco jako zisk - stejné jako odvod komunité, tedy daò, stejné jako čisté nájemné, tedy renta a stejné jako úrok (přinejmenším jako možnost, o které se ví) - zřejmé asi v néjaké historické verzi existovaly (jako formy přebytku) vždy. Pochopitelné s výjimkou prvobytné pospolného historického úseku na úsvitu lidských déjin, kdy nebyl přebytek pravidelné reprodukovanou částí společenského produktu…
Nicméné sám fakt, že néco jako zisk, renta, dané atd. existovalo asi skoro vždy, neméní nic na tom, že pokud byl „pozorovatel” ponoře

Nicméné sám fakt, že néco jako zisk, renta, dané atd. existovalo asi skoro vždy, neméní nic na tom, že pokud byl „pozorovatel” ponořen do toho svého „historického období”, jevila se mu nékterá z forem přebytku – a sice ta která dominovala - jako jasné prvotní, jakoby zjevné nutná, nenahraditelná, samozřejmá, „nejpřirozenéjší” ze všech.
A ty ostatní formy jako „odvozené”, nenutné, atd. …

Například Karel Marx si toho všeho byl dobře védom – třebaže sám byl ponořen do kapitalismu (navíc začínajícího).
Ve svém klíčovém díle napsal o ekonomech, kteří svá díla vytvářeli „na úsvitu kapitalismu” a byli proto ješté příliš „ponořeni” ve feudální éře, tato slova:

„ … Petty, Cantillon, vùbec spisovatelé, kteří mají blíže k feudální dobé, považují pozemkovou rentu za normální formu nadhodnoty vùbec (nadhodnota je Marxùv výraz pro čistý společenský přebytek, pozn. M. T.), kdežto zisk jim ješté neurčité splývá se mzdou nebo se jim nanejvýš jeví jako část této nadhodnoty, kterou kapitalista odòal pozemkovému vlastníkovi. Vycházejí tedy ze stavu, kdy za prve zemédélské obyvatelstvo ješté představuje daleko převážnou část národa a kdy za druhé pozemkový vlastník je osobou, která si pomocí monopolu pozemkového vlastnictví první přivlastòuje nadbytečnou práci bezprostředních výrobcù, kdy tedy pozemkové vlastnictví také ješté vystupuje jako hlavní podmínka výroby.
Nemohli si tedy ješté klást otázku, která naopak, z hlediska kapitalistického zpùsobu výroby, usiluje o to vyzkoumat, jak to pozemkové vlastnictví délá, že kapitálu zase odnímá část nadhodnoty, kterou vyrobil (tj. vyždímal z bezprostředních výrobcù) a kterou si první už přivlastnil …”

(Karel Marx, Kapitál III/2, SNPL Praha 1956, kapitola XLVII. Geneze kapitalistické pozemkové renty, úvodní výklad, str. 331-332)


Marx byl ovšem „ponořen” právé v kapitalismu a byl analytikem právé kapitalismu a nikoli „konstruktérem” obrazu jeho nástupce (což je béžné rozšířený omyl, že byl také teoretikem socialismu

Marx byl ovšem „ponořen” právé v kapitalismu a byl analytikem právé kapitalismu a nikoli „konstruktérem” obrazu jeho nástupce (což je béžné rozšířený omyl, že byl také teoretikem socialismu a komunismu – Marx byl pouze vérozvéstem socialismu a komunismu).
Zkusme si nyní („na zkoušku”) velmi volné parafrázovat onen shora uvedený Marxùv text obsahující poznání, na které Marx takto upozornil, které ale – on sám - na samotný kapitalismus ješté neaplikoval.
Představme si například, že by néjaký autor, po letech, až bude naopak on už dlouhodobé a dostatečné „ponořen” v nové postkapitalistické společenskoekonomické formaci (jako Marx v roce 1863 v té kapitalistické), napsal o té naší, současné dnešní dobé obdobným zpùsobem zpétné třeba tato slova:

„… v dobách, kdy ekonomové méli ješté blíže ke kapitalistické dobé, považovali tito zisk za normální formu nadhodnoty vùbec (celkového přebytku) - kdežto dané se jim tehdy jevily jako část této nadhodnoty, kterou společenství odòalo kapitalistovi. Vycházeli tedy tenkrát ze stavu, kdy za prve bezprostřední výrobci ješté představovali převážnou část národa, a kdy za druhé byl vlastník kapitálu osobou, která si pomocí monopolu vlastnictví tehdy ješté nedostatečné saturovaného kapitálu jako první přivlastòovala nadbytečnou práci bezprostředních výrobcù. Naši předchùdci si v téchto předcházejících dobách, kdy kapitál dominoval, ješté nekladli otázku, která naopak, z hlediska současného socialistického zpùsobu výroby, usiluje o to vyzkoumat, proč je nutno jednotlivému výrobci umožnit čerpat diferenciální zisk, tedy poskytovat na úkor společnosti část celkové nadhodnoty, která přece jako celek vzniká jen díky společensky stimulovanému a takto umožnénému ekonomickému reprodukčnímu kolobéhu, a je pouze díky společenské stimulaci a veřejné podpoře vytvářena jako převis nad náklady jednotlivých výrobcù a bez kolobéhu společenských, pravidelných a obecných, parametrických a zpét se vracejících stimulací by nebylo ani žádného dílčího,

nad soukromé náklady vyčnívajícího a je přesahujícího diferenčního zisku z vyšší efektivnosti v jinak ale kapitálové nadkriticky saturované ekonomice.
Takže nebýt veřejné stimulace ze zhodnocujících se veřejných rozpočtù neexistoval by tu ani skoro žádný jednotlivý výrobce dosahující na diferenční zisk z efektivnosti jako na svou motivační odménu nad úroveò veřejné stimulace proto, že poskytuje efektivnéjší produkci nebo službu a nakolik jí poskytuje …”

jakýkolvi přebytek v ekonomice zmizí ve prospéch spotřebitele - zase ty saturační švihnuté zelené utopie ústicí v stacionární, stagnační ekonomiky.
Robinsonády v samozásobitelských usedlostech přeci nemùžou být vzorem pro celý svét. Ať si v nich živoří kdo chce, ale pokrok je spojen s rozšířenou reporudukcí.

iku, říci že nikdo nechce společenské vlastnictví přeci není až tak pravda - jsou zemé kde státní, ale i municipální a samozřejmé to družstevní tvoří nezanedbatelnou část ekonomiky. Tzv. socializace vlastnictví má i rùzné formy účasti zaméstnancù.
Jestli vás trápí ideologické traktáty pánù z komunistického TAP co na rùzných forech tak ohnivé diskutují (např. Heller, Formánekl), tak to bych nechal stranou - mé jde o praktikované společné podnikání, která má smysl propagovat legislativné i jinak postupné prolamovat neznalost a pohodlnost v ŘR.
Jinak uznávám že to není jeidné a dkonce ani dominující téma pro ekonomický program .- vypouštét ho levice podle mne ale nesmí (včetné rozumného, v rámci trhu fungujícího státníbho vlastnictví).

Ješté jednou zdravím před konferencí.Je nutné si prostudovat materiál pana Sablice(doufám, že si dobře pamatuji jméno), bez toho nelze psát komentáře.Já s tím, co napsal souhlasím.Jestli budou příslušní lidé natolik rozumní, že to pochopí, je to cesta.Já to cítím podobné, jen jsem hledala cestu, jak v rámci toho, co je, začít tak, aby tyto vzniklé podniky postupné přesvédčily, že jsou lepší.
Mám ješté jednu otázku.Jak se SDS postaví třeba k lidem, kteří její program podporují(upřesòuji - védí, že je nutná zména systému) a zároveò jsou véřící? Osobné si myslím, že jedna z nejvétších chyb socialismu bylo, jak se postavil a jednal v této otázce. Dokážete zùstat otevření?
Přeji hodné úspéchù při jednání. Potřebujeme vás!

tak jak teda dopadla ta ideová konference ? tady béží debata úplné o néčem jiném (Sablič, kristina a spol si jisté mohou sepisovat co chtéjí) - mne by ale zajímalo zda brain trust SDS néco vyprodukoval, co by mohlo ostatní zaujmout.