marxistù má levice hodné, ale ekonomù málo - takže podobné kapriciozní otázka se nabízí "proč se marxovska abstrakta tak málo protínají s praktikujcí ekonomií"

Na té otázce nevidím nic kapriciózního - není ani rozmarná, ani náladová, protože míří správné k meritu véci. Levice byla v minulosti vždy obchodnicí s přáními, s idejemi, s potřebami lidí. Podle mne to byl skutečné až Marx, kdo se védomé pokusil založit ideologii levice na védé, a to i pokud jde o ekonomii.

Problém ale je, že se pak na Marxovi stavéla současné jak véda, tak komunistické náboženství. To ale prosté nejde moc dohromady - buï jedno, nebo druhé. Naposledy se to asi pokusila propojit Róza Luxemburgová - a méla se svou kritikou velké problémy. Jenže bez kritiky se véda prosté délat nedá.

Takže podle mne probéhlo 20. století bez významného posunu v oblasti marxistické ekonomické védy. Podle mne na to také dojel celý reálný socialismus. Zkrátka systémový prùser. A v ném je skryta odpovéï i na tu Vaši "kapriciózní otázku".

20. století probéhlo bez významného posunu ...?

vždycky jsem mél za to, že Kalecki a Sweezy snad marxisté byli ...

:-) Nerad bych nékoho urazil, kdybych ho za marxistu považoval nebo naopak nepovažoval :-))

Ale ano, oba je za marxisty osobné považuji. Ale zrovna Kaleckého poválečný osud v Polsku ukazuje, jak to s tou marxistickou ekonomií vlastné bylo. Proto říkám a myslím - žádný významný posun (relativné vùči jiným smérùm).

Toto je jediné s čím u vás mùžu souhlasit. Proč bylo postaveno mauzoleum? Aby se nic božského nedalo kritizovat. Další vývoj marxáku vidím po ořezání všech zbytečností, ale kdo bude rozlodovat o zbytečnost. Aby se ideologické boje nerozhořely dopravdy (citát od p. Topolánka - noc dlouhých nožù a jiné)

z marxe udélali vševéda až marxisté - neříkejte že ekonomie neprošla za téch 150 let po ném néjakým vývojem, ale pokud je to pro levici jen buržoasní vulgarizace tak asi bude problém spíš u té levice než u té ekonomie

Marxistická ekonomie se ale taky zménila - a prošla néjakým vývojem ...

U hlavního proudu přece taky, snake curve, nenapíšete :

"Neříkejte, že ekonomie neprošla od doby Marshalla, Jevonse, Walrase néjakým vývojem ..."

Hlavní proud prošel néjakým vývojem, marxisté, rakušáci, všichni ...

Já vlastné nevím, proč bylo postaveno mauzoleum. Lenin si to rozhodné nepřál. Ale že byl ruský marxismus naroubován (védomé či nevédomé) na pravoslavné křesťanství, to je nad slunce jasné.

Pokud jde o ten "marxák", nevidím to tak jednoduše jako Vy. Nepochybné se na néj usadily vrstvy, které na néj asi nepatří a mély by dolù. Na druhou stranu je spousta vécí, která do společnosti pronikla z marxismu "víc než si myslíte". Teï nemám na mysli nékterá společenská pokřivení daná minulým režimem, ale skutečné přínosy v oblasti vývoje védy - třeba Marxùv vícesektorový model ekonomiky. No a v neposlední řadé je tu otázka - a Mirek Tejkl ji prosazuje, jestli mu dobře rozumím -, zda není správné vidét marxismus jen jakou součást současné stavby, podobné jako Newtonovskou mechaniku chápeme už jen jako teorii platnou za určitých konkrétních podmínek.

....zda není správné vidét marxismus jen jakou součást současné stavby, podobné jako Newtonovskou mechaniku chápeme už jen jako teorii platnou za určitých konkrétních podmínek.....
Považujem to za objektívny názor a doplnil by som, že pod marxizmus by sa nemala zahròovať predovšetkým jeho politická časť, teda taktika ktorá musí zodpovedať konkrétnym podmienkam (viï Lenin).
Pokia¾ sa týka stratégie tak "zospoločenštenie" je platné pre prechod od kapitalizmu k socializmu. Ak spoločnosť vygeneruje teoretický revolučný krok na odstránenie socializmu tak on už v sebe bude obsahovať liek na problém "súkromné vlastníctvo" ktoré sa stane bezproblémové.

Teoreticky perfektní, ale proč např. Američané nebyli spokojeni s králem a naházeli čaj do moře? Nedéje se zde néco obdobného s tou jejich teaparty a nevyvře zde nespokojenost, kterou kapitál tlumí dlouhodobé nepředstavitelným prezidentem jiné pleti. Já bych se na temné síly moc nespoléhal a trošku toho Lenina nebo Washington přidal , vždy je zde možnost výbéru. Když jsem se nakoukl do déjin am. revoluce, tak jedinou vétou tvrdili, že se muselo pacifikova až jedna třetina tzv. přislulhovačù ang. krále. A že se to nedél v rukavičkách, na to dám krk.

no jo, Lenin jako první revizionista toho pravého marxismu - ale spory o autentického marxe taky patří do mausolea. Lenin, Trockij, Mao ce tung - panteon bubákù i myslitelù současné. Ale hledat zde řešení bez rukaviček a jen tak přes kopírák pro dnešek ? Copak jsme néjaká Svétlá stezka ?

Za revizionistu treba považovať človeka ktorý bez rovnocennej náhrady odmieta zospoločenštenie VP a tým Lenin rozhodne nebol.
Možno diskutovať či Lenin a iní v konkrétnom čase a mieste použili správne politické prostriedky na ceste k zospoločenšteniu
ale toto vo väzbe na vstup MN a moje vyjadrenie nemá nič spoločné s marxizmom.

myslíte že z teoretikù Kautskij či Bernstein, nebo z praktikù Nagy či Dubček odmítali zespolečenšténí práce ? A přesto méli nesmyvatelnou nálepku zlých revizionistù....která revize je která by asi bylo na subtilnéjší debatu. V každém případé čas od času je objektivné revidováno vše.

Len poznámka lebo mate pravdu, že „ by (to) asi bylo na subtilnéjší debatu”.
Nálepka revizionista sa ve¾mi často a v mnohých prípadoch bezdôvodne zneužívala v mocenskom boji a tak ju dostal aj Dubček. V rokoch 1977-79 som sa zúčastnil v Moskve mnohých diskusii na tému 1968 a z kuloárnych debát by som pri aplikácii neskorších udalosti povedal, že strach KSSZ nebol z „glasnosti” ale z plazivej „perestrojky” cez „robotnické rady” ktoré mali rozparcelovať „vše¾udové vlastníctvo” a teda základy socializmu. Dubčekovi sa pripisovala neschopnosť tomu zabrániť a nie revizionizmus.

Brávo, Milane !

Ty by sis dobře rozumél s profesorem Milanem Sojkou, hlavním ekonomickým protagonistou ŘSSD, než před lety umřel.

Ten vždy říkával - i ve svých knihách - že hlavní proud se už vyčerpal a poslední odstavce jeho knihy o Keynesovi (vydala GRADA) má už charakter tak trochu véštby.

V téch 90. letech byl Sojka v akademickém svété nesmírné sám - to, že fandil postkeynesovsko-neoricardiánskému proudu, který je menšinový, z ného délalo "podivína" - jeho pravicoví kolegové si ho velice vážili, ale divili se, v čem se to ten moudrý muž patlá, když přece pravdu každý inteligentní človék už dávno zná, že ...


A přesto ...

Kdo tedy tu krizi vidél přicházet než Sweezyho nástupci?

Kdo předpovédél pád socialismu v SSSR a zahanbil Brezinskeho než jejich patriarcha - tedy Sweezy sám?

Marxismus na to má - pochopitelné ne néjaký superčistý, i kdyby inovovaný, "hellerovský" ...

... marxismus jako podstatná součást kritické syntézy ...

jako rovný mezi rovnými uvnitř konkurenční, alternativní SYNTÉZE ...

No jo, Mirku, tady jsme u problému - to je ta Janusova otázka. Vypadá to, že lidská snaha jít v šiku s vítézem a mašírovat podle jeho píšťalky zasahuje i tu část lidstva, která se zapletla s védou :-)

Jinak ale: spolupráce ve védé není žádná hanba, protože to je absolutní nutnost. Védu lze sice stavét na učení nékoho, ale nelze z toho základního substrátu žít véčné.

Myslím, že to - alespoò pokud jde o politickou ekonomii - pochopili už dávno Marx s Engelsem. Zkrátka je to problém ponékud vétší, než si na počátku mysleli.

Jak jsem se teï díval, 2. dubna 1851 píše Marx Engelsovi toto: "Nejhorší ze všeho je teï, že jsem najednou zdržován v práci pobytem v knihovné. Už jsem ale natolik pokročil, že tu celou ekonomickou záležitost vyřídím do péti týdnù. Pak už tu politickou ekonomii dopíšu doma a v Muzeu se pustím do studia jiného oboru. Začíná mé to nudit. Tahle véda neudélala od Smithe a Ricarda žádný pokrok, i když se vykonalo mnoho individuálné..."

No a pak uplynulo přes 30 let a ....

Já vím, psals o tom, svou esej téméř detektivní, i jak to popisovala Robinsonová. Jenomže já si myslím, že to byl spíš problém nedostatečné znalosti matematiky. Ale to prosté filozofu Marxovi nelze vyčítat, i tak se dostal až nékam k derivacím. Klobouk dolù. Jenže jeden život bylo prosté málo...

co je mainstream ? značné heterogenní smér ve kterém se prof.Sojka od neoklasické synstézy příliš nevzdáli. On byl vzdálen od v čechách dominujícího liberálního kultu, ale i když marxe dobře znal nelze o ném mluvit jako o marxistickém ekonomu.
Ostatné to že levicí znmítají spíše emoce než véda ukazuje histerický čláínek od Chrise Hedgese (překlad na BL "Epitaf levici"). Lká v ném že buřiči typu Chomského josu yvtlačování a říká že ti co na levici (mylšeni spíš američtí liberálové) se bojí irelevance jsou zbabélci a nejvgétší nepřátelé.
No nazdar babi, tak jsme došli....že by nékdo přidal néco o ješté néco osociálnfašismu ?

Alfe, profesor Sojka se SKUTEŘNÌ NEHLÁSIL k neoklasické syntéze - ba právé NAOPAK ...

Sám to zdùraznil - a ne jednou.

Sojka ovšem nebyl marxista - ale ani hlavnoproudník.

Opravdu tím postkeynesovcem byl - a to není mainstream.

A s vyjímkou Miroslava Rumlera nenajdete akademického (ani jiného) ekonoma, který by se v 90. letech v akademickém svété aspoò trochu zabýval neoricardiánskou školou.

Takto neoklasický syntézník nepracuje ...


Néjaké spekulace, co je k čemu blízké, nemají cenu - to by vùbec žádné ekonomické sméry neexistovaly ...

že Sojka má k néčemu blízko není až tak irelevantní, pokud nejsme schopni říci co to ten mainstream je a zda lze Sojku zaškatulkovat (čistým postkeynesiáncem určité není).
Když opustíme horizonty české kotliny, tak mainistream není urážka a hlavné se dost vyvíjí (absoprbovala i teoprii veřejn é volby i raciopbnální očekávání). A Sojka mnél k neoklasice určité blíž než např. k monetarismu.

omyl - čistým postkeynesiáncem v zásadé BYL ...
(jak ješté jednou upozoròuji - už není naživu!)

pokud chápu postkeynesiánství jako posun od aktivní rovnovážné hospodářské politiky k levičácké redistribuci společenského bohatsví, pak se pan profesor nikdy nedeklarovat tímto smérem.
Ale nechme to - jestli je to vaše "V zásadé" jen projekce vašeho přání nebo i néco víc nám už Sojka sám nezodpoví. Rozhodné ale je problém pokud rùzní lidé chápou mainstream rùzné. Já ho vnímám jako dost heterogení.
Zcela mimo mainstream jsou jen rùzné radikalistické koncepty typu zelené ekonomie, syndykalismus či etatismus bolševického typu. A to je jako nosná hypotéza dnes přeci jen dost exotika.

Chápete postkeynesiánství samozřejmé špatné - ostatné jak jinak, když používáte jakási prapodivné ideologické šablony.

Opakuji ješté jednou a vezméte to už jednou konečné na védomí - pan profesor Sojka se k postkeynesiánské škole hlásil výslovné, studenti na školách ekonomického zaméření v rámci déjin ekonomického myšlení ho dokonce normálné uvádéli, jako jednoho z protagonistù z naší zemé - vedle Robinsonové, Minskiho, Kaldora, Victorie Chick ...

To jsou fakta, se kterými nikdo nic neudélá, i kdyby se na hlavu postavil.

Nejvétším dùkazem je obsah a jeho vlastní slova v knize o Keynesovi, která vyšla v nakladatelství GRADA

Slova "zcela mimo mainstream" jsou jen Vaše snaha Alfe, uhrát aspoò néjaký bod v předem prohraném boji - smiřte se s tím, že neokeynesovská škola do mainstreamu patří stejné tak, jako postkeynesovsko-neoricardiánská, marxistická a institucionální nikoli ...

a že Sojka byl kritický k té první a hlásil se (ano "v podstaté" - žádný superčistý stoupenec néjakého ismu neexistuje) k té druhé ...

beru navédomí vaše prohlášení i to že je pro vás nálepka mainstreamu negativum - co si kriticky myslel sám Sojka (jestli se přiřazuje k Robinsonové a jejím časùm) a co si o tom myslí ostatní lidé je už jiná véc.
Srovnávání ideologičnosti diskutujích radéji nechám stranou - každý jsme néjaký a váš zápal vám bvboji s mainstreamem nikterak neberu. Ale nepotřebuji uhrávat néjaké body - prosté mainstream je dost široký aby se tam véšli mnozí.
Vyčleòovat se z néjakého myšlení za každou cenu jen abych si mohl říkat alternativa se mi zdádost ideologické Shodnéme se ale aspon na tom, že žádný superčistý stoupenec néjakého ismu neexistuje pokud se nejedná o zaslepeného fanatika.
P.S. též si myslím, že k tomu postesknutí o levicové stagnaci v oblasti ekonomie jsme moc pozitiv nepřidali

vás spor je ponékud "knižní", ale abyste se nehádali zde je jedna z definic postkeynesiánství :
K výkladu keynese a aktivních zásahù státu připojují problematiku teorii rozdélování mezi třídami a dùraz na dùchodovu politiku. odmítá ale pracovní teorii hodnoty.
Mluví o pojetí hospodářství jako systému, který se v čase méní, roste ale to paltí i na vývoj od jeho vzniku v 50. let v cambridgi. Vymezuje se sice vùči neoklasice (otázkou je validita argumentù s pohledu dnešní skutečnosti), ale o ostré hranici vùči mainstreamu bych asi nehovořil.

ostré hranice ...

ostré hranice neexistuje asi nikde - jeden rakouský (ve smyslu ekon. sméru) ekonom (Huerta de Soto) hledal a taky nacházel styčné body mezi marxismem a rakouskou teorii cyklù ...

Pokud by Alf tvrdil nékde u zkoušky, že postkeynesiánská teorie do hlavního proudu patří, nevím, jak by obstál ...

Zápas obou Cambridgí skončil do ztracena - Samuelson nékdy v roce 1966 ale spíš uznal argumenty britské (nemainstreamové) strany ohledné méřitelnosti kapitálu, ale palmu vítézství jim odmítl přiznat - podle postojù protagonistù neoklasické syntézy (americká Cam) mají protihráči sice asi formálné pravdu, ale pro béžnou ekonomickou teorii prý není dùležité, že v případé definování kapitálu jako substance, která nese zisk, jehož výší je hodnota kapitálu určena, se všechno točí v kruhu.

Ve zvlášť pokleslé chvíli, prohlásil zoufale jeden člen hlavního proudu při zápasu dvou C. :
"Jaktože nelze určit, jakou substancí kapitál obecné je?
Kapitál je prosté hromada železa ..."

Jiní mluvili o modelíné, o kytu atd. ...

E.T. naznačuje pochybnost ohledné validity argumentù té jedné strany - nemél by ale zapomínat na tu druhou.

Protože pravda totiž je, že ve skutečnosti to byl především hlavní proud (ta hlavnoproudá americká Cam), který si ty svoje Achilovky nikdy nevyřešil ...

... jenom se o nich prosté přestalo mluvit a ekonomové si našli néjaké jiné hračky ...

že se leví keynesiánci vymezili vùči neoklasice (dříve ukázka buržoasní vulgární ekonomie, že ?) je pochopitelné - řeč byla ale o syntéze neoklasiky a keynesiánství. Tam ty styčné plochy jsou a svatý boj za jedibnou pravdu je orpavdu spíše ideologická véc..
K postkeynesiáncùm patří jak americká tak britská vétev, ta britská je více archaická - u staré paní Robinsonové bych ješté připomnél její ekonomiku nedokonalé konkurence (tu napsala ješté před WW II.).
nechme škatulkovací sproy radéji stranou - vážnéjší je spíš toto. Na otázku britské královny navazuje otázka co s tím. A tady je to s levicovými ekonomy ješté hroší než u té otázky první. Ostané kam fandové tea party dotalčí Obamu olvivní svét víc než cokoliv jiného.

Souhlasím, nechme škatulky škatulkami ...

a přejdéme k tém dvéma otázkám :

"Proč si toho nikdo předtím nevšiml?"

"Co s tím?"


Nevím, Alfe, jak jste přišel na to, že to je s "levicovými ekonomy" u obou otázek zlé a u té druhé ješté horší?

Tím chcete naznačit, že u "pravicových ekonomù" to je néjak "lepší"?


Podle mého názoru jsou na tom u druhé otázky "leví" i "praví" zhruba stejné a pokud jde o The First Her Majesty´s
Question, tak tady je na tom LEVICE lépe !!!!

Kniha z dílny Monthly Review (a to je radikálnéjší, "marxizující" vétev toho, co já vidím jako "kritickou syntézu")
"Velká finanční krize - příčiny a následky" (Magdoff, Foster) je sborníkem článkù z doby PØED rokem 2008 ...

Kromé Celenteho a Roubiniho se nikdo netrefil lépe ...

Sojku opravdu ani já za marxistu nepovažuji, ale to nezbytné neznamená, že si ho nevážím. Ono už pouhé "nestát v hlavním proudu" vyžaduje jistou statečnost (nebo bláznovství).

Levice dnes tápe, hledá svou pozici. Shodne se dohromady na tom, že "jiný svét je možný", ale to je tak maximum. Ale právé z tohohle možného maxima bych dnes vyšel - ať se zkoumají všechny pohledy osvétlující svét kolem nás z jiné perspektivy, než dnes délá hlavní proud. Beru dnes zkrátka na védomí, že marxistická ekonomie je součástí disentní, chcete-li heterodoxní ekonomie. Pokud má hrát v budoucnu silnéjší úlohu, bude to muset zpočátku ukázat právé tady.

Slabina východoevropského postkomunismu spočívá v tom, že si odmítá brát za partnera jiné menšinové pozice a snaží se vymezit vùči, ale současné kohabitovat s hlavním proudem. Dneska už víme, jak to pak končí - volbou Klause prezidentem. Že na tom má svùj podíl i sociálné demokratická politika, to je jiný šálek kávy, ale tady je podle mne třeba začít. Jedna véc je podíl na moci, druhá hledání cesty. V tomto aspektu by ŘSSD mohla a méla zménit svou politiku - to je vzkaz pro Mirka Tejkla.

Ale abych se vrátil - vy máte, Alfe, néco hezkého k sociálfašismu? :-)

pane MN, ta zmínka patřila k tomu překladu Hedgese na BL. Mé ty nadávky na zbabélost amerických liberálù připomnély doby, kdy čačtí bolševici obviòovali socany ze sociálfašismu, aby pak společné s nimi úpéli pod skutečnými fašisty.

Ano, Marxovy "Matematické rukopisy" (Svoboda 1978) ukazují, že se opravdu dostal k derivacím.

Ale na marginalistickou revoluci zrovna moc nereagoval ani jeden ze známého tandemu - i ten Engels v předmluvé k III. dílu Kapitálu se o Jevonsovi a Mengerovi zmiòuje stručné a jakoby štítivé a fabiáncùm v Británii doporučuje Viléma Lexise, který se stále ješté přidržoval objektivní teorie hodnoty ...

88% Nemcov posiela kapitalizmus do prdele. Řo je tých ostávajúcich 12%? toto je mainstream (hlavný prúd) spoločnosti ku ktorému patria ekonomickí, politickí a masmediálni lokaji kapitalizmu, ktorí vedú túto spoločnosť do záhuby. SDS tak ako jej veličenstvo dokáže klásť správne otázky ale nechce na ne počuť správnu odpoveï a preto ju ani nedostáva.
Za socializmu sme ekonomické krízy nepoznali lebo ekonomiku ovládal, síce s primitívnymi nástrojmi zdedenými po kapitalizme, ale ovládal človek. V kapitalizme ekonomiku človek neovláda, tu podlieha ekonomika živelnému TRHu ktorý možno plnohodnotne a obrazne stotožniť s horúcim jadrom zeme či nad ním plávajúcimi zemskými platòami. Rozumný človek vie, že sopečnej činnosti a zemetraseniam nemožno zabrániť ale nevie kde a kedy oni prepuknú. Rovnako je to so svetovou ekonomikou ktorá je ako kotol pod ktorý mainstream stále prikladá a v kotli je čoraz väčší a väčší tlak nuž a tak to občas nadvihne pokrievku a je tu kríza. Kapitalistický mainsream sveta oheò nezoslabí ale len zaťaží pokrievku a v kotli znovu narastá exponenciálnym spôsobom tlak. Toto už pochopil a ¾udstvu vysvetlil Marx. Ja som toto matematický objasnil vo svojej knihe z roku 2003 a (mimo samizdatu) aj na týchto stránkach pravidelne uverejòujem a aktualizujem nárast tlaku v číslach. Nárast tlaku po roku 1993 je tak enormný, že pre tých ktorý tento vývoj sledujú kríza i jej rozsah vôbec neboli prekvapením. Rovnako vzh¾adom na to, že podstata tlaku (prikladanie ohòa) sa nerieši ale len sa zaťažuje pokrievka nebude pre nás prekvapením keï sa kotol roztrhne v podobe celosvetovej vojny alebo nezvládnute¾ného sťahovania národov (lepší variant).
Nuž vážení páni k¾udne diskutujte so zatvorenými očami ïalej o ”všetkom a ničom”.

Vážený Andreji, vždycky jsem si na Slovácích cenil toho, že na jednu stranu dokážou být ráznéjší než my Řeši a na druhou stranu že jsou mnohdy neskonale slušnéjší.

Rád bych Vám na tomto místé pouze připomnél, že ctím starou zásadu hájit právo druhého na vyslovení jeho názoru, třebaže s ním nesouhlasím, a že se dokonce snažím dovést tuto zásadu ješté dál, totiž vytvářet pro toto vyslovení prostor.

Nikdo není dokonalý, ani my ne. My to ale víme, a tak se snažíme na téchto stránkách více poslouchat než mluvit, i když to možná občas porušujeme.

Třebaže si myslíme, že význam společenského védomí neustále narùstá, neradi bychom podcenili sílu nutného. Rozhodné bychom se nechtéli dostat do pozice nékterých našich historických předchùdcù, která se dá popsat pékným slovenským "čo sa babe chcelo, to sa babe snilo".

Vaše lichotka, že SDS patří k mainstreamu, je společensky velmi roztomilá, ale - bohužel a bohudík současné - tomu tak není.

I mné "by sa chcelo", aby 88% Némcù "posílalo kapitalismus do prdele" (citlivéjší nechť mi citát odpustí), ale pak otevřu oči, podívám se na výsledky posledních voleb v Øíši a svou říši snù rychle opustím.

Hezký den.

já nejsem cimprlich, jen nevím co to je posílat kapitalismus "do prdele"... znamená to že jsou vétšinové připraveni na definovanou zménu, protože mají jiné, lepší řešení ?
Když nám ho prozradíte, třeba se rádi k tomuto novému proudu přidáme - pokud ne, tak kverulantství je sice pochopitelné, ale málo nosné. Tzv. protestní hlasy jsou myslím využity jak pravicí, tak levicí, ale převahu rozhodné zatím (možná naštéstí) nemají.

Já o tom nic moc nevím - Andrej Sablič jen snad druhdy zmiòoval néjaký prùzkum veřejného mínéní. Na druhou stranu bych si nedélal iluze, že když bude v néjaké otázce 88% lidí pro A, že jich bude taky 88% proti non A a už vùbec že to budeme mít néjak racionálné zdùvodnéno, nedej bože že bychom byli na dùsledky vlastního rozhodnutí skutečné připraveni.

Na druhou stranu bych s Vámi E.T. úplné nesouhlasil - málokdo bude v reálu uvažovat jako teï Vy - tedy že se rozhodne pro zménu, jen když zná přesné dùsledky. Béžné se přeci chováme jinak - kdo by se jinak třeba ženil nebo mél déti?

přesné předem nelze samozřejmé védét skoro nic - to by asi nešlo. Ale řád řešení problému by opravdu neuškodil.
Bude celkové znárodnéní a lidová fronta socialstických sil, a nebo soutéž socialistických i nesocialistických sil provázená vlastnickým mixem , je koncept pluraltiy příliš povrchní a nebo za tutohranici nechceme jít ?
To jsou véci, které levice sama neví - kritizuje excesy kapitalismu, formuluje sociální požadavky, ale jaké klíčové parametry má mít cesta k nové alternativé se moc nedovídáme. O to mi šlo. Aby to tzv. odvážné mylšení neskončilo u moralismù a zatínání péstí.

ješté podpis k tomu ujasnéní

Náš problém - teï myslím problém levice obecné - má podle mne dvé roviny založené na dvou otázkách: "co délat?" a "jak to délat?"

Zní to trochu leninovsky, ale přeci jen v tom je velký rozdíl.

Na tu druhou otázku máme (SDS) odpovéï: celá levice společné - a to už ve fázi hledání odpovédi na první otázku. Nalezení společné odpovédi není zárukou, ale určité předpokladem stability nalezeného řešení.

Proto klademe dùraz na společné hledání a na to, aby byly vyčerpány všechny pokusy o společenskou dohodu na levici. O to jde nám.

Problémem na této cesté však nejsou jen zatínané pésti na strané jedné, ale i kšefty s pravicí na strané druhé. Obojí totiž to společné hledání znemožòuje.

S hrùzou si teï čtu o dohodách mezi ODS a ŘSSD. Snad chápete proč.

88% a zdroj som uviedol v článku http://www.sds.cz/view.php?cisloclanku=2010100101.
Je to masa ¾udí ktorí nemajú žiadne organizačné štruktúry ktoré by h¾adali riešenie (vedecké politické či masmediálne) a teda nemajú ani žiadne riešenie pre odstránenie kapitalizmu ale túto potrebu jednoducho cítia. Keï príde čas a prejde ich trpezlivosť vyjdu do ulíc tak ako mnohokrát v minulosti a buï budú slepo revoltovať a ničiť, alebo sa postaví na ich čelo človek s emóciami a peklo je na svete. V roku 1989 to bolo jednoduché, bezhlavý návrat ku kapitalizmu a naviac pripravený vládnúcou triedou v čele s komunistami (mimo Juhoslávie), ale kam bude smerovať ïalšia revolta ulice ak príde a ona príde, vývojové tendencie ekonomického napätia vo svete sú napriek ve¾kohubým politickým prehláseniam stabilne exponenciálne.
SDS preto, že má organizačnú štruktúru a mienkotvornú www stránku k 12% (mainstreamu) patrí a osobne si ju vysoko cením pretože na svojich stránkach kladie správne otázky ktoré by mohli byť prvou časťou dobrého systémového (revolučného) riešenia. Žia¾ pri otázkach obvykle aj končí a v diskusii sa problematika vyparí. Nemám tým namysli len môj posledný článok ale aj mnohé diskusie predtým. Problém kapitalizmu totiž nie je v politickej rovine ale v číro ekonomickej. Zdá sa, že nielen SDS ale ¾avica všeobecne sa dostala s pádom socializmu do krízy v ekonomickom poznávaní a tak sa dala na bezobsažné politikárčenie ktoré pekne vyzerá ale nič nerieši.
Prosím, ja píšem o veciach tak ako ich vidím zo svojho zorného uhla, teda z teoretickej pozície po prekonaní socializmu revolučnou cestou, je to alternatívne myslenie a som si toho vedomí a preto nech nikto to nepovažuje za kritiku ale len a len za podnet k inému poh¾adu na možný vývoj spoločnosti.
Nie je ¾ahké diskutovať ak medzi diskutujúcimi leží jedna celá SEF (socializmus) a naviac tabuizovaná.

"Náš problém - teï myslím problém levice obecné - má podle mne dvé roviny založené na dvou otázkách: "co délat?" a "jak to délat?"(M.N.) - - Pohled na volební výsledky po 20tiletém hledání je smutný. Už jsem se tu v minulosti zmínil o téméř nulových volebních ziscích samotné sds. Proč si toho nikdo nevšímá? Jste vysoce vzdélaní lidé, proč se nepídíte PROŘ je úbytek hlasù pro levici? Neptejte se, co délat a stavte nosný program i za cenu, že samostatné, i bez ksčm, i bez čssd. Kritikou jejich politiky jim pomùžete nejvíce, k tomu jste se snad pùvodné rozhodli? Hùře posloužíte véci, necháte li se napsat na jejich kandidátky a pak ztichnete. Máte tu asi dost dobrý web, co tu takhle zřídit internetové noviny a odhalovat tu manipulační praktiky ať pravice, ale i samotné "ulítlé" levice. Pro společnost jsou prospéšné kritické připomínky pléna více než néjaká diskuse nékolika pánù "socialistù" zde. Když už jste zmínili Lenina s jeho otázkou "Co délat", určité by nepřehlédl, že Vaše povídání zde je odloučené od praxe a pro společnost nemá praktický význam.

"Problémem na této cesté však nejsou jen zatínané pésti na strané jedné, ale i kšefty s pravicí na strané druhé. Obojí totiž to společné hledání znemožòuje.
S hrùzou si teï čtu o dohodách mezi ODS a ŘSSD. Snad chápete proč."(M.N.) - - Myslím, že chápu. Ale v tomto kontextu je mi s podivem, když v této diskusi čtu jak teoretici levice promýšlejí rùzné teorie, jak postupovat a přitom nikdo beze zbytku nepojmenuje to obchodování v praktické politice. Lze potom ješté nazývat např. soc dem levicí? Vždyť je to přímo gangsterismus! To mají lidé volit? A koho mají volit, nechtéjí li volit sami proti sobé? Mrzí mne, že to takto nechápete!

Myslím, že problém spočívá -iku v tom, že človék má tendenci zjednodušovat. To je v pořádku, bez určitého zjednodušení se prosté nehneme prakticky z místa, zkrátka přístup typu "ceteris paribus" je absolutné namísté.

Má to ale svoje limity, zejména pokud zanedbáte néjaký podstatný parametr. Podle mne je třeba neustále délat rozdíl mezi zájmy a morálkou, tedy kondenzovanými hodnotami.

Mùžete samozřejmé založit definici "levice" jen na hodnotách - délají to i jiní, včetné ortodoxních komunistù. Problém však vidím v tom, že jakmile to udéláte (nebo oni, zkrátka kdokoliv), podstatné zúžíte pole téch, kteří mají shodné nebo podobné zájmy. Jakmile to udéláte (a véřte že za SDS vím, co říkám), jste v uličce, která se neustále zužuje.

Jistéže mùžete cílené budovat néjakou sektu a za nahodilých historických podmínek mùžete mít třeba i jednou šanci, že vás vétšina společnosti podpoří. Jenže tato podpora se pak mùže snadno obrátit ve svùj opak. Takhle čtu třeba já jeden z odkazù komunistického hnutí.

Moje vlastní vnímání "levice" také prošlo svým vývojem a mám proto pro hodnotový přístup pochopení. Dneska ale dávám radéji přednost přístupu zájmovému. Zároveò si však uvédomuji, že nékteří lidé na takto chápané "levici" nikdy nedají hlas komunistùm, jiní by si zase ruku usekli, než aby hodili do urny hlas pro sociální demokraty, přestože z čisté zájmových dùvodù není ve střednédobém výhledu rozdílu mezi obéma přístupy. To je ten vliv úzkých ideologií.

Proto podporuji spolupráci širší levice, v níž si každý ponechá svou subjektivné vnímanou identitu, ale bude schopen reálné fungovat v zájmu všech se stejnými zájmy.

Začnem u ik „Když už jste zmínili Lenina s jeho otázkou "Co délat", určité by nepřehlédl, že Vaše povídání zde je odloučené od praxe a pro společnost nemá praktický význam” a pokúsim sa povedať aj prečo.
Pokia¾ existoval socialistický tábor (ST) tak ¾avica v kapitalistických štátoch pomocou implantácie prvkov z ST po¾udšťovala kapitalizmus a preto bola úspešná. Po¾udšťovanie kapitalizmu má však svoje medze a tie boli vyčerpané a naviac ST (laboratórium pre experimenty) zlikvidovaný. Socialistická pravica (komunisti) ktorá bola v socializme brzdárom teraz rozšírila rady kapitalistickej ¾avice a tak vznikol mag¾ajz ako keï prílivová vlna narazí na skaliska a plná špiny sa valí nazad do mora (ku kapitalistickej podstate). Ivan Svitak, ktorého tu niekto pripomenul, to vedel a vedel aj prečo hovorí, že to bude kruté prebudenie. Vie to aj 88% Nemcov ale nikto z ¾avice im nič neponúka a potom sa divia, že ich nikto nevolí.
SDS by si mala položiť otázku čo dala ¾avica ktorá bola pri moci v kapitalistických štátoch či post socialistických nové ¾uïom za posledných 20 rokov? To sa chce pripojiť k ich strmhlavému návratu ku kapitalistickej podstate?
Myslím si, že SDS chýba odvaha vyraziť vpred vo chvíli keï celá pragmatická ¾avica sa ženie späť do útrob kapitalizmu.

Máte pravdu, Andreji, že toho levice na východé, ani na západé za poslední léta lidem nic moc nového nedala. Když se obé části sešly, ukázalo se, že obé očekávaly, že to řešení má ta druhá strana.

Pokud jde o ty "útroby kapitalismu", v téch už jsme zpátky. Ona totiž má ta naše česká pravice tak trochu pravdu, že je dneska Evropa socialistická. Samozřejmé že relativné. Tady v Řechách je v nékterých ohledech kapitalismus daleko tvrdší než v západní Evropé. To jen tak na okraj.

Jediné, co je ve Vašem stanovisku trochu nefér, to je tvrzení o nedostatku odvahy na strané SDS. Jen Vám za prvé připomenu, že SDS je přejmenovaný Levý blok, a zadruhé, že byl tento "odvážný" pokus lidmi ve volbách NEpodpořen. Taková je - tedy byla realita. Takže nedostatek odvahy, to neberu. Jiných nedostatkù samozřejmé najdete dost :-)

ano nestačí se zaklínat marxismem a že už Marx védél že to ude s kapitalismem nahnuté. tahle prognóza nemá k hypotéční krizi ranné globální éry až tak jasný vztah.
Po poučení XX. stoletím je dobré si říci, zda chceme čelit molochu privátních TNC jen decentralizovanou samosprávou a nebo má být po verikále také budována néjaká neprivátní korporátní strktura, zda cheme aby stát vlastnil nejen infrasdtrukturu ale i banky a prùmyslové podniky atd.

Vážení páni,
až teraz mi došlo čo Vás nahnevalo (posledná veta) a tak sa ospravedlòujem i keï som ju myslel úprimne a nie urážlivo. Pôvodne som pripravoval vyhodnotenie k svojmu článku a diskusie k nemu a v òom som napísal „že konanie tých 12% je vysoko sofistikované a zahàòa v sebe od mlčania cez chválu až po kritiku toho najhrubšieho zrna všetky mienkotvorné prostriedky. Osobitne treba upozorniť na kritiku ktorá napadá kapitalizmus ve¾mi hrubo ale pritom rafinovane tak, aby neublížila samotnej podstate kapitalizmu. V podstate kritika sa dotýka všetkých oblasti života v kapitalizme ale jeho podstata ktorú tvoria súkromné vlastníctvo, peniaze, TOVAR a TRH (v článku ako FES) teda tie prvky ktoré definoval K. Marx ako základ kapitalistickej spoločnosti (problémov 88% členov spoločnosti a úspechov bohatých) sú tabu!” Táto myšlienka priamo bola podnetom pre uvedenú vetu.
Ak sa pozriete na, aj tie najotvorenejšie masmédia, tak všetky články a diskusie k ním končia na hranici kapitalizmu a nikto sa nedotýka jeho podstaty a už vôbec nie pokusu o definíciu revolučnej zmeny. Som si vedomí toho, že SDS je historický len ¾avicová strana a nie ultra¾avicová a teda, že jej poslaním je údržba (po¾udštenie) kapitalizmu a nie jeho odstránenie ale ak položí otázku na odpoveï ktorej treba isť a definovať korene kapitalizmu (jeho problémov) tak potom by mala v diskusii vytrvať.
Samozrejme príčinou tohto stavu ktorý drží v rukách tých 12% môže byť aj niečo iné a pekný postreh v tomto smere som čítal od Jána Štasného v BL „Strach je velmi silnou a velmi negativní emocí, která prostupuje celou naší společnost už dlouhá léta. Strach ze starého, strach z nového, strach říkat véci upřímné, na rovinu, samozřejmé slušné, ale bez samoúčelné „politické korektnosti”. A hlavné strach dívat se na véci kolem sebe jinak a strach připustit nová řešení, nové společenské modely a vztahy. Dokud budeme omezeni starými myšlenkovými rámci a vlastním egem, tedy mentální iluzí našeho já, jež nám neus

pokračovanie:
egem, tedy mentální iluzí našeho já, jež nám neustále vnucuje pocit ohrožení, zmatku a bezmoci, téžko mùžeme pomýšlet na néjakou zménu.”
Už za socializmu som sa myšlienkovo pohyboval na jeho prednej hranici keï som hlásal, že socializmus treba odstrániť revolučnou cestou a po návrate ku kapitalizmu som svojimi myšlienkami úplne niekde inde než je dnešný mainstream. Ja si myslím, že 88% rozumiem a preto považujem to čo som napísal na adresu nielen SDS ale aj 12% nielen za moje právo ale aj povinnosť.
Ešte raz sa ospravedlòujem, že moje slova nie sú občas dostatočne livrejované ale už asi iný nebudem. Určite však ich vždy myslím úprimne a nikdy nie hanlivo.