Marx ve společnosti Malthuse a Gessela - no to je tedy společnost.Tak v tomhle asi návrat keynesiánské módy asi nebude.

Jeden, druhý i třetí nebyli zajatci Sayova zákona.

Nic víc, nic míň ...

No, já nevím astreame. Marx sice neměl Saye myslím moc v lásce, ale taky je pravda, že soulad agregátní nabídky a poptávky snad získal název "Sayův zákon" až později.

Ale že se agregátní nabídka musí srovnat s agregátní poptávkou, to snad Marx nikdy nerozporoval... Mně to přijde spíš naopak: jakmile je na trhu KONKRÉTNÍ zboží, o nějž není REÁLNÝ zájem, tedy kdy nejsou uznány jako společensky nutné rozsahy práce živé i "zkrystalizované", tak zkrátka hodnota zboží klesá tak dlouho, až to společenské uznání najde.

Když jsem tak nad tím přemýšlel, musím svá slova přeci jenom uvést na pravou míru :-)

Marx byl podle mne patrně přesvědčen, že je soulad agregátní nabídky a poptávky nutný "v poslední instanci", že tedy asi skutečně připouštěl relativně krátká období, kdy ten soulad existovat nebude. V tomto smyslu Marx opravdu "nebyl zajatcem" Sayova zákona.

Přesně.

Robinsonová, Essay o marxistické ekonomice, práce, Praha 1948, str. 49, kapitola VI. o účinné (efektivní) poptávce věnovaná tématu i "keynesovským kacířům" :

"Nic nemůže být pošetilejšího nad dogma, že oběh zboží působí nutnou rovnováhu prodejů a koupí protože každý prodej je koupí a obráceně ... Nikdo nemůže prodati, nekoupí-li druhý ... Ale nikdo nemusí hned kupovati, protože prodal ... Pokračuje-li zevní osamostatňování činitelů uvnitř nesamostatných - neboť se navzájem doplňují - až do určitého stupně, uplatní se jednota násilně - krizí ..."

Citováno z PRVNÍHO dílu Kapitálu - začátek tohoto dílu.

tuhle podivnou partu dal dohromady asi podle citace keynes sám a nejn kvůli sayovi, ale asi mu byli výraznou inspirací. Jenže je to pak docela bramboračka.

Ano, Janusi - a je to velmi lidské.

Dejme tomu, že máte nějaký pohled na věc a protože platí, že vše někdy už bylo, tak pilně pátráte - ať už ve vinohradském paneláku nebo v cambridgské koleji Trinity, jestli v té historii něco nenajdete.

A ejhle, řekl si budoucí lord z Tiltonu ... už se to klube, tady jeden říkal něco takového, tady jiný ... dokonce i praotec marxistů a ricardiánců Wiliam Petty ... i o něm je zmínka, ale o něm skutečně jen pouhá zmínka ...

Zato Gessel, Malthus, Hobson - to jsou knížata zmíněného podsvětí, dočista "luciferové", protože velmi a ve velkém rozsahu odpovídají Keynesovu přístupu, paradigmatu atd. ...

Ano, Janusi - Keynes si to svoje "podsvětí" vlastoručně namíchal a upekl ...

astreame, už jsem tu kdysi psal, že Gessela s jeho útoky na trh peněz mám za něco jako živnostenskou, kupeckou formu sociálního inženýrství. Paralelu s proudhonem jste tehdy nepřijal ale přeci...A neomalthusiánství už rovnou kráčí k fašismu. Takže jde o to v čem že má být tohle "podsvětí" pro keynese a zejména pro marxisty tak magické.

ano, od doby Kaleckého platí i to

"... a (jenom nevím jestli to "zejména") marxisty ..."

Nezávisle na tom, o čem je asi pevně přesvědčen dr.Heller, neexistuje nějaký čirý marxismus jinak než jako tři nebo čtyři vědecké marxistické sekty - například Temporal Single System Interpretation, kterou mám v oblibě já (proto všude pletu Andrewa Klimana) - ale to je také vše ...

Marxismus je významnou silou společenského vědomí jenom jako součást "Kritické teorie", která toho pohltila hodně, ale opravdu hodně ...

A je tu i spontánní samospád ...
Např. Milan Neubert začal kdysi o pracovní teorii hodnoty v ABC politické ekonomie a skončil v podstatě u Sweezyho.

To je můj oblíbenec, ale hovořit o něm jako o marxistovi se už dá jenom proto, že u něj pořád ještě převažují marxistické prvky - ale co "zalomená křivka poptávky"? - to patří kam?

A u Kaleckého je to dost problém, jestli se jedná o marxistu - asi ano ...

A nejde jen o ekonomii.

Althusser marxista (strukturalistický)?
Asi ano

Žižek ?

Já nevím ...

klidně si berte marxe volněji (taky se k němu nemusím modlit) - jenom si myslím, že ani malthusiánství ani gesselovštinu by ten starý fousáč do svého konceptu nebral. A já jsem v to mto ohledu spíš na jeho straně.

a ještě něco :

to s tím inženýrstvím Gesselovství - záleží na tom, jak se na to kdo dívá.

Taky by někdo mohl říci :

Peníze je společenská instituce. Už za socialismu jsem se učíval ve škole, že kdybych peníze roztrhal, tak se dopouštím přinejmenším přestupku, prostě deliktu nějakého stupně.

Takže gesselián může říci -

"Hele, kemo, nikdo ti nebere, když máš barák, drahý obraz, auťák atd. To je tvoje - jasná zpráva.
Ale když budeš držet v ruce peníze, tak držíš v ruce něco, co ti bylo propůjčeno k nějakým pro tebe vhodným účelům (vysoká likvidita, směnitelnost za všechno na světě, funkce, které ti nic jiného nedá) - peníze nikdy tvé nebudou, jako si nemáš co vyrvat kus dlažby po které šmajdáš den co den ... je to jen prvek síťového systému -
a za to bys měl, hochu, přece platit.
Kup si za peníze něco reálného - a bude to tvý ...
To je přirozené, kemo, to je ta nejpřirozenější věc pod sluncem přece ... nebo snad ne ? ...."

Takže pozor s tím, co je a není inženýrské ...