Zajímavé, myslím že pravdivé, ale zároveò provokativní pro ty, se kterými budeme muset spolupracovat - ti radikální humanističtí marxisté Lukácsem počínaje šli opačnou cestou a determinismus bylo pro né skorem sprosté slovíčko.

A Engels s Dialektikou přírody překrucovač toho správného antropo-učení

Velice podnétný čllánek. Ve védé lze výsledky porovnat béhem nékolika let, ale ve filozofii to již trvá nékolik generací a v přírodních védách miliony let. Jen se nesnažit vytvořit novou filozofii poplatnou myšlence jedince, jako spasitele lidstva, který bude znát jedinou absolutní pravdu, ke které se lze ve skutečnosti jen v nekonečnu přiblížit.

V tom Neubertové článku o nutnosti oživení deterministických a přírodních přístupù je néco "osvobozujícího".

Jako kdyby říkal :

"Silná vùle překážky kácející nám v XX. století už předvedla, co umí. Takže myslím, že podékujeme a ..."

dobře hozená rukavice - i když srovnání přírodních a společenských véd odhaluje, jeden základní problém a tím je role subjektu (lidí). Jeho behaviorální charakteristiky jdou stochasticky modelovat, ale chová se často hùže než klimatické modely. Příliš často nékam uhne a paradoxní logika, která se nékdy tváří jako dialektika to nezachrání..
Proto je zpétná vazba testování společenských hypotéz dùležitéjší než v příirodních védách, kde ta materie je jaksi na tom védeckém "ponku" lépe přichycená. Navzodry tomu společenštví cvédci daleko častéji propadají iliuzi o "své pravdé" - ať již je rudá, modrá a nebo zeleá.

Zlatá slova, Alfe, zlatá slova ...

Společenský védec by mél testovat svou "pravdu" prostřednictvím probíhajících a sílících trendù a tendencí v lidském svété

Pokud jde o mou vlastní koncepci, já jsem v klidu :
záplava veřejných motivačních finančních impulsù a daòových úlev, aby se podnikalo, aby se zaméstnávalo, aby byly kapacity vytíženy ... tato záplava sílí a zřejmé se i vyplácí.

Poslední, co potom zbývá, je už jen zavádéní Tobinovy dané - a to i kdyby se dosáhlo jen separátní domluvy nékolika státù.
Mùže-li ji zavést Francie sama - tak ji tedy mùže zavést jen skupina zemí a ne všechny ...

chápu, že tzv. ekonomické nsátroje jsou liberálnéjší než byrokratické, ale úlevy mohu dát z téch daní které vyméřím. když vše tenduje k úplné eliminaci přímých daní, co zbyde ?
Takže k tomu pragmatickému rozméru : Ta tobinova daò je už skoro 40 let stará pohádka - chybí globální autorita, která by jií vùči globálnímu kapitálu prosadila. A separátní tobinova daò by předpokládala protekcionismem rozdélený svét.

připomínám tu Francii jako předvoj

Francie je významná zemé

Vezméme si ten příklad s Tobinovou daní jako příklad hledání národní optimální střednédobé strategie. Já taky sdílím ALFovu obavu, že takový krok nemusí být pro jednu zemi (byť relativné velkou Francii) výhodný, ale jist si samozřejmé nejsem. Nemyslím si ale oproti ALFovi, že je rozhodnutí na ekonomech. Ti by se ale méli pochlapit, prokázat, že jsou védci (ne politici) a udélat predikční model (čekal bych že ho postaví na teorii her), o jehož chování se pak bude diskutovat veřejné.

Problém bude nejen odborný, ale i politický, protože bych čekal, že model bude mít celou řadu výstupù a jejich hodnocení, tj. přiřazení vah jednotlivým výstupùm-faktorùm bude čisté politickou záležitostí.

Jiná véc by byla, pokud by se ekonomové pochlapili ješté víc a dokázali by odhadnout, kam ekonomický a politický vývoj bude dlouhodobé otázku Tobinovy dané tlačit. Pak bych se třeba já přiklánél k verzi být jako první, kdo pùjde daným smérem.

Na tomhle příkladu jsem se snažil ukázat svùj pohled na význam védy - tentokrát ekonomické.

Řím víc platí veřejné rozpočty široká veřejnost (rùst významu DPH), tím významéjší je zaméstnanost a tím méné dùležité jsou zisky.

Řástka X, která bude motivem, že další človék byl zaméstnán, vynese potom ve veřejném rozpočtu relativné víc než dřív, kdy více než dnes platil boháč a korporace ...

já jen, že zdanit horký kapitál v jedné zemi tomu kapitálu zas tak neublíží- a co to udélá v té zemi (tj. co udélají lokálné nepružné kapitálové trhy) je otázka. V Némecku k tomu byla mylsím také široká diskuse a skončilo to jenom jako dočasné prtikrizové opatření.
Pokud jde o tu avši podporu nepřímých daní oproti přímým tak na tom se s vétšinou levice určité neshodnete. Ta je za daòovou progresi přímých daní a rùst nepřímých daní pokud vím přpiouští omezené jen u ekologických daní..
Ale nechť si to rozhodnou ekonomové. Tohle odbočení jen dokazuje jak rozporná a nékdy plytká je současná programatika levice.

Souhlasím, že zdanéní horkého kapitálu ho v jedné zemi nepoloží. Prosté se jí vyhne. Ale není mi moc jasné, jak se tím ta zemé poškodí. Klesne Francii rating, když poklesnou obraty na Pařížské burze? Nemùže protihodnotou vzrùst "objektivita" burzovních ukazatelù?

Vzpomnél jsem si na náš rozhovor před nékolika lety, kdy mné vadily daòové úniky (to se nezménilo) všech druhù, kdy jsem si říkal, že výbér nepřímých daní je jednodušší a že než třeba nechat podnikatele odečíst si od vykázaných příjmù až 80% jako paušální náklady, že by snad bylo lepší daò z příjmu úplné zrušit a vybírat DPH. Ale ono to má celou řadu háčkù, např.:

1) všichni podnikatelé by museli být plátci (dneska ovládají i mnozí malí dva subjekty - jednoho plátce a jednoho neplátce)

2) DPH se platí tam, kde se spotřebovává, ne tam, kde se vyrábí, tedy kde podle mne vzniká hodnota; DPH tedy podvazuje spotřebu (proto levici ekologické nepřímé dané nevadí)

3) orientace na nepřímou daò nezabraòuje rozevírání ekonomických nùžek, tedy snižuje společenskou kohezi

4) případ firmy vyrábéjící jen na export

Problém v dnešní společnosti je také v tom, že se výbér daní považuje velkou částí společnosti za loupež ze strany státu (néjakého cizího, nepřátelského zvířete). Kapitál a vše, co zplodil, je svaté, je to považováno za čisté soukromou záležitost. Takže výbér dané je z tohoto pohledu loupež, která je definována jako "odebrání majetku bez souhlasu majitele pod pohrùžkou násilí". Žádné úvahy o společenských podmínkách reprodukce kapitálu. Pokud se já proti tomuto neozvu, téžko se mohu řadit k levici.

Proto dnes já také nechápu výbér přímých daní (a samozřejmé) i jejich stanovení JENOM jako ekonomickou záležitost. Pro levici je nutné otevřít diskusi, což ale nedélá.

A protože si myslím, že výroba je společenská záležitost, je nutné odvést daò (část nadhodnoty) v tom místé, kde se VYTVOØÍ. Zkrátka část nezaplacené ("uloupené") práce se musí vrátit k tém "okradeným". A takhle je to asi třeba i říkat! Co bylo ukradeno, musí být vráceno. Alespoò částečné :-)

PS: Ale i tady platí, co jsem napsal v předešlém příspévku. Chci NEJPRVE dospét k (védeckému) závéru, že (v zásadé) platí pracovní teorie hodnoty. Pokud by to tak nebylo

Pokud by to tak nebylo, část mé arčgumentace by byla vadná. Takže jsme zase u jednoho dùvodu, proč je pro mne ta véda tak dùležitá.

Tady poprosím o maličko obsáhlejší argumentaci, protože úplné nevidím platnost naznačených implikací.

Téma je to nepochybné dùležité, tak ho budu rád diskutovat.

Já sám si umím představit i jiný mechanismus podpory zaméstnanosti (teï nemyslím často kampaòovitou podporu tvorby nových míst). Stát teï podporuje výzkum a vývoj v podnikové sféře tak, že za jistých podmínek mohou podniky dávat své výzkumné vývojové náklady ješté jednou odečíst od základu dané.

Podobný mechanismus by mohl být u mezd: od základu dané by se před zdanéním odečetly mzdové náklady ješté jednou - třeba na úrovni de minimis, aby se zbytečné nepodporovaly velké mzdy manažerù, ale skutečné plošné zaméstnávání. Ale nešahal bych na sociální a zdravotní pojišténí.

Ak beriem v úvahu záujem autora o ¾avicový program a jeho vedeckosť tak najbližšie k nemu by mala a mohla mať ekonómia ktorá by mala dodať spoločnosti ekonomickú spravodlivosť okorenenú ¾udskou solidaritou. Naviac ekonómia by musela byť založená na plne demokratických základoch aby bola verifikovate¾ná radovým občanom. (Teda pevný most navrhnutý statikom a po¾udštený architektom ktorému všetci veríme a bez obáv po òom denne chodíme)
Môj názor je: Ekonómia nespåòa kritérium verifikácie a ïalšie atribúty kladené na skutočnú vedu. Ekonómia je len „ekonomické bojové umenie” a možno ju zaradiť len tam kde radíme iné umelecké činnosti vrátane bojových.
Žia¾ aj Marxov „Kapitál” je len pokusom o prechod ekonómie z oblasti „spoločensko vednej” do oblasti skutočne vedeckej. Pomocou Kapitálu Marx „politický” zdôvodnil to k čomu sa dopracoval uplatnením všeobecne platných prírodných zákonov na spoločnosť a teda potrebu zospoločenštia výrobných prostriedkov, čo aj socialistická spoločnosť verifikovala tým, že sa zastavila antagonistický rozpad spoločnosti ale nič viac. Ekonómia sa ani za socializmu nestala vedou ale len pokusom o vedu.
Najhoršie na celej veci je fakt, že komunisti Marxovo kritické politekonomické myslenie po uchopení moci pacifikovali a použili ho na obhajobu socializmu a nie na jeho kritickú analýzu. Po „antivedeckej” (bez akéhoko¾vek zhodnotenia) likvidácii socializmu sa tak spoločenskovedné poznanie dostalo do pred Marxistického obdobia.

Teï mi, Andreji, mluvíte z duše, nebo radéji, říkáte néco, čeho se sám obávám. Ekonomie jako celek prosté (zatím?) patrné neopustila sféru filozofie a je v ní velký prostor pro subjektivismus a existuje velký problém verifikovatelnosti hypotéz.

Hlavní otázkou pak je, jedná-li se při formulaci jednotlivých hypotéz o zájmy jednotlivcù nebo celých společenských skupin (tedy v dùsledku o to Vaše "bojové uméní").

Ale fakticky jsme u klíčového momentu na prahu tvorby politického programu levice. Proto mne ten problém tak irituje. Požadavek na použití védy se mùže ukázat jako příliš silný a nereálný. V takovém případé je nutné smířit se s filozofií a také s politickou ekonomií a požadavky na vlastnosti "nástroje" oslabit. To je legitimní a možná i nutné. Je třeba se ale pobavit o tom, jaké požadavky si mùžeme dovolit oslabit a jaké to bude mít dùsledky.

Mùžeme si dovolit jít pouze ke kritickému myšlení? Mùžeme si dovolit malé uzavřené skupinky takto uvažujících lidí, ale odtržených zcela od hlavního proudu? Já nevím...

Nuž Milan to čo Ste začal a do čoho som skočil je na dlhu a predovšetkým trpezlivú a cielenú diskusiu. Naviac nič z toho čo bolo povedané za posledných 180 rokov nesmie byť považované za TABU ale len za orientačnú pomôcku. Takúto diskusiu by som prirovnal k prvo výstupu na Mont Everest, teda absolútne neprebádaným terénom alebo ako znie Vaša otázka „malé uzavřené skupinky takto uvažujících lidí, ale odtržených zcela od hlavního proudu”. Žiadna vedná disciplína sa nerodila na ulici, ale u jedincov či malých skupín. Naviac hlavný prúd ¾udstva je niečo iné ako prúd politický či masmediálny (Der Spiegel: 88 procent Némcù si přeje "nový ekonomický pořádek". Kapitalismus podle nich nezajišťuje ani "sociální rovnost ve společnosti", ani "ochranu životního prostředí", ani "nezachází odpovédné se zdroji". Hrozí tedy revoluce? ptá se týdeník. Sotva. Občané totiž jsou spíš zamyšlení než rozzuření.)
Možno, že ja veci vidím ešte čiernejšie ako Vy čo mi nahovára, že Vaša veta „Požadavek na použití védy se mùže ukázat jako příliš silný a nereálný” je zbytočne skeptická.
Krátke konštatovania:
1.Celosvetová ¾avica a s òou celé ¾udstvo sa dostalo k bariére poznania ktorú buï prekoná alebo zahynie.
2.Frontová línia dnes neprebieha medzi triedami ale medzi ¾udstvom a globálnym finančným ekosystémom (GFES), ktorý síce splodili kapitalisti ale už ho neovládajú.
3.GFES je ucelený, vysoko organizovaný, celosvetový ekosystém s vynikajúco platenými žoldniermi a vysoko sofistikovanými metódami ovládania spoločnosti. Národné politické štruktúry sú pre neho nedôstojní súperi alebo hračky v jeho finančných transakciách.
4.GFES sa nedá poraziť silou ale myšlienkou a preto je dobré, že „Občané jsou spíš zamyšlení než rozzuření”.
5.Prichádza čas na to aby sa naplnil sen Marxa o celosvetovom revolučnom kroku v podobe premeny ekonómie z polohy šarlatánskej do polohy vedeckej.
Budeme pokračovať?

To se nad shodneme, že nemá cenu - s ohledem na stávající téma - přemýšlet o "hlavním proudu lidstva" nebo o "masmediálním proudu". Bavíme se tu o védecké komunité a popř. o lidech, kteří k ní chtéjí patřit. Ona je ta hranice ostatné dost difuzní.

V tomto smyslu také neočekávám, že "nerozzuření, ale zamyšlení občané" si sami připraví teoretické základy pro porážku toho Vašeho GFES. Védecký zpùsob uvažování (ale i jednání v komunité) se liší od zpùsobu uvažování hlavního proudu, od "zdravého" rozumu. To není néjaký odsudek, prosté lidé jsou vybaveni tím, co potřebují k béžnému životu.

Nechám stranou Vašich 5 konstatování (zčásti s nimi souhlasím, zčásti ne), protože nevidím jejich přímou souvislost s védeckou metodou. Pravdu ale máte na počátku příspévku v tom, že se védecké disciplíny rodily u jedincù a malých skupin. Jejich další rozvoj ale závisel na tom, zda jejich protagonisté dokázali komunikovat mezi sebou, jestli své výdobytky ducha dokázali formulovat tak, že byly předatelné. To zaprvé.

A zadruhé - ve védeckých disciplínách se jednotliví védci-autoři samozřejmé snažili obhájit své názory a hypotézy, prosté jako jiní lidé inklinovali k lásce ve svou "pravdu", ale vétšinou byli schopni sklonit se před pravdou.

Zatřetí - ve védé se postupné vyvinulo pravidlo, že názory protivníka vyvracím jeho terminologií, že přijmu (formálné) část jeho východisek a následné jeho logikou naleznu rozpory v jeho tvrzení.

Jenomže tady vidím na levici problém - hádáme se jako příslušníci náboženských sekt. Zkrátka a dobře - jedním ze základù védecké metody je jistý stupeò pokory.

Milane nehloupni, laické plácání pana Sabliče nech plavat, s politickou ekonomií (už trošku jinak je to s úsekovými ekonomikami,s tím "technicko-ekonomickým") mnemá o nic vétší či menší problém jako ostatní společenské védyony ho ostatné mají i védy přírodní - viz Koperník a odpor církve a s ní spojených učencù). Va každém poznávání společnosti (nejen védeckém) je determinace poznávajícího subjekt pod vlivem ideologií, které se ve společnosti vyskytují (v třídní společnosti - ta ješté dlouho bude) - to je nakonec i u přírodních véd - samoi experimentální ovéřování nemusí vùbec nic znamenat (viz spory o oteplování). To je zásadní determinace i u toho, kdo jinak dodržuje formální postupy védeckého bádání. Ta determinace je ale i u téch, jímž je výsledek bádání určen - proto tak často trpí védečtí géniové tím, že vládnouicí třída jejich poznání zazdí a udupe( i když je pravdivé). Přitom je v stavu oblbnout i lidi z jiných tříd, takže pravdu nechtéjí znát a křičí "Ukřižuj". Když pùjdeme do hloubky, tak jsou ješté další nižší roviny determinace (profesní zaujatost - viz tupost védeckých kolegù zvyklých na jinou védeckou školu, mohou být vlivy\ náboženství a dokonce i takové ty hodné nízké, související s osobními vlastnostmi a problémy (nepřijmu teorii človéka, kterému třeba závidím apod.) Proto je naprostá pitomost, co psal myslím pan Sablič, že védeckou teorii mohou verifikovat obyčejní lidé - jsou pak už samozřejmé zvláštní spíše politické nebo prakticko-ekonomické cesty, jak ti lidé po mnoha zkušenostech k poznání teorie docházejí.
Takže žádnou disciplínu z védy apriori nevylučujte, zvlášté ne ekonomii,mohli byste mít pravdu, kdyby byl nevédecky založen třeba už jen její předmét, o metodách nemluvé,ale i to musí provéřit historie, nestačí jen formálné srovnávací postupy (viz Stalin - pavéda kybernetika, Klaus pavéda ekologie apod.)
Koncentrované řečeno - i ve védé platí, kde se to týká lidí, tam jsou zájmy a prozkoumání téchto zájmù je p

Pokud jde o to ovéřování - véda si na sebe vymyslela dvojí: to první je ovéření praxí (experimentem, pozorováním...) - to je klíčové, ale nékdy téžko realizovatelné. A nékteré i odmítám - třeba ty némecké za války, nebo americké a ruské po válce. Druhé ovéřování je nepřímé jinými příslušníky védecké komunity. Ostatné právé proto se taky pořádají konference atd... Takže souhlas, jen jsem nepochopil to s tím experimentálním ovéřováním v případé sporù o oteplování. O tom nevím.

K té determinaci - to souhlasím, jen bych připomnél, že té determinuje už i to, že jsi védec obecné. On ten výrok o fachidiotech má prosté néco do sebe :-))

Pokud jde o vztak společenských a přírodních véd - tam jsi mne asi nepochopil. Je samozřejmé blbost přenášet mechanicky konkrétní zákony nebo hypotézy. Ale zpùsob práce védcù musí být podobná. Pozorují, analyzují, budují hypotézy na předpokladech, predikují, verifikují .... A hlavné se snaží používat jeden společný jazyk, aby si rozuméli.

Proto jsem taky Marxovu dialektiku řadil k té jeho metodé určené pro všechny disciplíny, zatímco historičnost jen ke společenským védám jako pracovní hypotézu.

A na závér - absolutné nepopírám, že védy o človéku mají svá špecifiká :-)), ale základ védeckého přístupu musí být stejný, tedy musí existovat néjaké "védecké minimum".

Milane, souhlas, tím experimentem u oteplování jsem myslel fakt, že přírodní védci účastnící se debaty se opírají o néjaké exaktní údaje z pozorování či dílčích experimentù a stejné je to na nic,údaje se vzájemné ruší, jako ve společenských védách. S tou určitou vnitřní verifikací mezi védci jako s první podmínkou (nepostačující u společenských véd) plné souhlasím.

ona je ješté jakási třetí cesta védeckého minima zvyšující naši jistotu že neplácáme blbosti - nejen to že jablko ze stromu empiricky padá na zem (!) nebo že vétšina védcù souhlasí, že kamení z nebe padat nemùže (?).
Pokud je vysloven určitý předpoklad, pak lze testovat v jakých alternativních podmínkách by mohl fungovat i když to v praxi zatím nejde a na majoritní názory odborné obce se nelze spolehnout.
Ten test vétšinou probíhá néjakou modelovou cestou (při védomí, že modely nevystihují realitu úplné). Vše pak záleží
na hladiné spolehlivosti našeho testu. Podle dosažených kritických hodnot toho testu buï příslušnou alternativu pro příslušný soubor předpokladù zamítneme či nikoliv (přusoudíme jí určitou míru možnosti).
Mnohým by se hodné ulevilo, kdby uzanli že jejich pravda je "jen" pracovní hypotéza, kteoru by méli testovat a nikoliv s ní ostatní tlouci do hlav nebo čekat až jí dá za pravdu historie. Snad tenhle objektivní védecký obor (testování hypotéz) nebude přiřazen k útoku relativistù na mesiáše.

Bude. Požaduji nejvyšší trest :-)

touché, M.N. - mél jste pravdu, ale možná by pomohlo říci co je špatného na otestování jakýchkoliv hypotéz - debaty kdo komu hází "polienka" pod nohy jsou velmi kontraproduktivní (od hackerských atakù lišící se jen nepatrné).

No jisté, poslanec Dolejš jako obvykle v plné polní, aby néjak oslabil moji logiku a připomnél mùj údajný mesianismus. Ale tentokrát se mu to néjak nepodařilo - nevím sice, jak by chtél testovat model socialismu - já se domnívám, že tím testem je fakt, že protosocialismus neprošel provérkou déjin ani teorie (poslanec Dolejš mi zatím nikdy nenabídl néco, co by vyvracelo moji teorii o fungování protosocialismu a z néj vyplývajících systémových chybách), kapitalismus snad také je jasný, že by všechno vytrhla malovýroba - to sotva. Nikdo mi nedokázal, že bych se ve své - připouštím hypotéze - (bude potvrzena až za mnoho let po mé smrti) - dostal do rozporu s logikou Marxe nebo že bych nedovedl čelit argumentùm buržoasní ideologie a stalinismu, příp. že by moje pojetí protosocialismu a z néj vyplývající dùsledky nezapadaly do marxistického výkladu déjin jako celku. Jakékoliv takové argumenty uvítám, ale slyšel jsem jich moc málo, hlavné jsem slyšel omílání argumentu, že to ješté nikde není a že to vétšina odmítá - na tyto argumenty jsem již odpovédél i v diskusi k recenzi na Kellera. Přitom je zajímavé, že poslanec Dolejš ve své knize v podstaté pobíjí stalinismus a najednou jaksi zapomíná, že vlastné žádná pravda není nebo že by se to mélo néjak testovat. Takže suma sumárum jde jen o jedno: psychologicky, ne vécné, oslabit argumentaci Hellera. Je to oblíbená metoda téch, kteří sami nejsou žádné pojetí schopni předložit a radéji se schovávají za agnosticismus a pluralitu pravd.

Josefe, oproti tobé já opravdu nevím, kdo je za nickem E.T. A taky oproti tobé je mi to zásadé jedno. Trochu ale tím pádem přemýšlím nad tím, proč to tobé není jedno, jaký je tvùj zájem tady tohle téma otevírat.

Vzpomnél jsem si v souvislosti s tebou na mùj starší rozhovor s jedním klukem z Antify. Připustil, že jejich střety s neonacisty zpùsobují, že se on postupné méní, že se ten z jeho pohledu dlouhý boj na ném podepsal.

Jinak ale ber na védomí, že té tady vidíme rádi, že s námi nijak bovat nemusíš a že ti chceme v podstaté pomoci vylepšovat tvou hypotézu, i když jí třeba úplné nevéříme. Ber nás, jací jsme, a dávej nám, co chceš, abychom dávali tobé.

M.

Milane, já na rozdíl od Tebe stoprocentné vím, do je to E.T. a další, je to Jirka Dolejš, který mne už zhruba dva roky honí po všech diskusních forech a s použitím více nickù vždy vytvoří iluzi, že vétšina je proti mné. Nevím proč to délá, když spolu normálné vycházíme a v politice jsme spojenci. Ale ani to by mné tak nevadilol, kdyby se mnou vedl polemiku vécnou -ty tvrdíš že a plus b je tolik, jak chápeš to a, já mám tenhle dùvod to vidét jinak apod. Ale tak tomu nikdy není - vždycky je to jen abstraktní a nezargumentované zpochybòování faktu, že by nékdo mohl mít víc pravdu než jiný, že se to v podstaté nedá néjak ovéřit a že rozhodné nemùže mít pravdu Heller protože trpí mesianismem. Ostatné Vy v té diskusi nepostupujete o moc jinak. Ta myšlenka existence objektivní pravdy se Vám strašné příčí. Mné už je tolik, že si nemohu dovolit délat úhledné tanečky, je to ztráta času, zažíval jsem to ve védecké obcí od svého vstupu do ní a výsledkem byl listopad a postupující krach KSŘM, viz volby. Proto - abych zkomolil mateřštinu pana Sabliče- kým Ti pekne hovorím - jinak - tresnem po papuli. A je mi upřímné jedno, kdo si o tom co myslí, protože tyhle neinformované žvásty nezaložené na studiu konkrétního textu stejné k ničemu nejsou, já si tu jen cvičím argumentaci, abych úplné nezrezavél.

jen jsem položil otázku na téma seriozního testování hypotéz (protože o to jde, ne o hotovou objektivní pravdu). Jestli místo odpovédi se dovídám že nékoho pronásleduji, tak jenom mohu říci, že takové uhnutí od tématu je zbytečné.
Nékdo tu řekl, že pomoci mùže, když na chvíli potlačíme tu část sebe sama, která se zrovna bude zabývat tím či oním. Myslím, že právé na tomhle příkladu se ukazuje že by to mohlo být užitečné.

Cožpak jsem Ti Jirko na to testování hypotéz neodpovédél vécné? Zase na to nereaguješ, jako ji mnohokráte a předstíráš, že jsem mluvil jen o prondásledování. Vysvétli mi konkrétné, jak by sis představoval testovat hypotézu o budoucím socialismu, v práci jsem od tebe slyšel jen, že jsou rùzné varianty,že nelze nic považovat za pravdivé a že zejména nemám pravdu já, protože to je jen ideologie.Tak si otestuj tu moji hypotézu, nic jiného nechci!

pane JH, opravdu nékdo z nás musí být ranén slepotou nebo čím - vážné jsem nikde nevyčetl ani náznak odpovédi na toto téma. Proto jsme se také ve vší korektnosti ptal znovu. A vsýledkem jsou jen zbytečné velmi podráždéné reakce, že je to nevécné, abstraktní (na rozdíl asi od konkrétnosti vašich odpovédí).
Z ideologických brýlí se podle mne usvédčujete sám - já tak nečinil. Faktem je že skrze vyznávné hodnoty a zájmy rùzných subjketù se dostáváme na pùdu politických ideologií a ne objektivizuící védy. A i ta nejpokrovéjší ideologie nemá na pravdivost monopol a často ji provázejí spory o ideje a dogmatiku.
Nevím proč hledáte kolem sebe pořád néjakého nepřítele - i u lidí, kteří se normálné ptají. Dobrá, nechcete si otestovat své hypotézy, možná jsou u vás předmétem posvátné víry, nechtete s jinými polemizovat jinak než podle své taktovky, prosím. Ale pak se nedivte, že je taková diskuse ponékud osiřelá. A v také je škoda energie pokračovat.

Ta už se zase Jirko vykrucuješ, abys nemusel dát přímou odpovéï na přímou otázku? Požadoval jsem opakované otestování mé hypotézy nebo alespoò konkrétní námitky, ne úvahy o pravdé a ideologii. Otázka je jasná - proč konkrétné tato varianta ne a jiné ano.

Páni učenci, magistři véd latetních a vynálezové vécí patentních, docenti teologie, politologie či jiné záhadologie.
Vidno nám, že kdo se za učenéjšího sám drží aneb od jiných jímán jest, tím arci více marnivých rùznic začíná a na jiné vùkol šermuje, seká, hází a střílí; pochvalu véřících a slovutnost svétskou v tom sobé takto zakládaje.
A vidím, že ani fámulùm svým nezbedným stejné jako mrtvým ničeho neodpouštéjí, nýbrž tím víc a nelítostivéji na né sekají aby i na nich nejradéji své rekovství dokazovali. Což nebylo by lepéjší vésti řeči dobré a lidu nápomocné ?

Jirko, sranda není odpovéï.

Aj, praeceptor idelogicus, kalamář za pás, za uchem péro - sám mlčí, opovédí ždá. Však ne každému se dřevu dostane se býti flandrem a artikule fechtovní také faleš premovati mohou.
Nefedruj šturmem, praceptore, aby odbùjce své, sorbonisty i jezovity, si rozehnal do posledního. Bezdék tam krom dišputací všeliké hadruòky a jiné pravé odpornosti pášeš.

Technika mne zasa zradila - nebo, že by mùj mail vymazali administrátoři?
Napsal jsem před hodinou přibližné toto:
Jirko nešaškuj, pomni, že jsi poslanec a že autorita parlamentu je už tak dost otřesená. Píšeš, že neodpovídám na otázky, ale chci odpovéï. Je to blbost, ale já Ti ustoupím. Ale přečtí si moji odpovéï na Tvùj dotaz o testování:
Testoval jsem svoji hypotézu:
1. z hlediska její vnitřní logiky
2. z hlediska schiopnosti vyložit déjinnou realitu v dlouhodobéím zábéru
3. z hlediska Marxovy metodologie
4.z hlediska schopnosti odpovídat nas námitky

Ale dobře:
Napiš, v čem vidíš nedostatky mé hypotézy, případné co z ní ti není jasné
Otestuj ji sám
(samozřejmé nechci obvyklé kecy ohledné toho, kdo mùže mít pravdu - já prosté sdílím marxistické pojetí pravdy, ty spíše to postmoderní.
Tak do toho - Box.

Milý Josefe, ZÁSADNÌ nic (kromé jasných spamù s nabídkou pochybných produktù od hodinek a hazardu až po pilule a zdánlivé levnou zábavu) NEMAŽEME!
(Ale nékdy si myslíme, že by to skoro za to stálo -:))

Tento Tvùj příspévek ale nijak neprovokuje (až na osobní útok na nick, podle mého soudu nepřijatelný dokonce i kdybys skutečné s jistotou védél o koho jde, což nemùžeš, neb to nevíme ani my) je celkem vécný a k mazání ani moc neprovokuje.

Takže příčinu mysteriosního zmizení příspévku musíš hledat jinde (doufám, že ten hacker nešel po Tobé :-))

pane JH, zkusím to tedy ješté jednu : určité nebylo cílem šaškovat, nebo ve vás prohouzet pocit pronásledování - jen se normálné zùčastnit debaty - a v té jsem
a) vaši jasnou odpové do této doby nenalezl
b) nyní mohu jen říci, že jsme chtél ponékud jiný test :
Míru souladu s Marxem považuji užitečnou spíš pro marxology
a schopnost vnitřní logiky vykazovala i scholastika.
To vše vám nikdo nebere, ale mé šlo spíše o test z pohledu praktických sociologických či ekonomických parametrù.
Jak by ekonomická demokracie obstála v konkurenci s jinými formami, jaký by o ni mohl být zájem mezi lidmi.
To jsou odpovédi, které by to vše zreálnily a nečinily samosprávu předmétem pouhého nadšení jako svatý grál. A ujištuji vás že se boxovat s nikým nehodlám - zkuste to bez téch ran kolem sebe a třeba i s úsmévem.

Takže Jirko - v minuléí odpovédi jem jasné napsal, z jakých hledisek svoji hypotézu testuji já (dobrá - jak jsem předpokládal, soulad s Marxoivoiu metodologií - ne s jednotlivými Marxovými závéry!!!! - nepovažuješ za podstatný - tak to vylučme).
Tvé mnohznačné vété o parametrech prosté nerozumím, ale žádal jsem, abys to otestování kionečné - po mnoha letech - udélal sám a žekl mi, co nevyhovuje a proč. Néjaké véšténí pochybnou stratifikační metodologií sociologù provádét nebudu - poméřuji hypotézu s realitou. Proč lidé zařím o sam osprávu záhjem nemají je logické a už jserm to takéí nékolikrát opakoval - béžné védomí je nasyceno ideololgií buržoasie i stanismu, drží se zkušenosti - a to je buï ta minulá či ta dnešní, ve které nic o samosprávé není. Samospráva se sice bude prosazovat jako živelný ekonomický proces, ale subjektivní faktor na tom má svùj podíl - zjednodušené řečeno, kdyxž vedení KSŘM za Tvé účasti se bojí stalinistù natolik, že ani problém samosprávy nenastolí do rovnoprávné diskuse, když Ty sám tento model pobíjíš na všech diskusních forech i na oficiálních forech ve strané, pak se téžko divit lidem, že se k nému nehlásí. Situace j k tomu sice donutí (mnohokrát jsem vysvétloval proč) - ale je to zbytečné opoždéní. A o řádném jiném konkurenčním modelu nevím, s výjimkou Hábova modelu plíživého zestátnéní a proti tomu už jsem taky uvedl celou řadu argumentù - ten hlsvní je - to by to staré svinstvo protosocialismu začalo zase znovu. Co je špatné na mé logice?
Jsem zvédav, kdy už to z Tebe konečné vyleze.

Prepáčte Jozef, že sa Vám do toho miešam viem, že má neuznávate ako vedca, pochybujete o tom, že by občan mohol testovať teóriu a naviac pochybujete o tom, že používam čo i len sedliacky rozum ale predsa sa spýtam ako sedliak:
Budem môcť ako sedliak ktorý má úspory v banke a ktorý predáva svoju produkciu nadnárodným spoločnostiam hovoriť do toho na čo použijú svoje výnosy v ktorých je obsiahnutá moja práca a za ktorú mi vyplatili almužnu na prežitie? Ak nie tak si svoju samosprávu strčte do vrecka.
Ešte raz sa ospravedlòujem za svoju nevedeckú otázku ale Vaša prosba po testovaní ma nenechala hluchým a snažil som sa týmto vyhovieť Vašej prosbe proti Vašej vôli.

Zaplať Marx, že jste konečné pochopil, co Vám vytýkám, Vaše otázka to jen potvrzuje. Co má samospráva za socialismu co délat s tím, jestli sedláka (řeknéme kvùli přesnosti malovýrobce) obere kapitalistický nadnárodní monopol? Jakou společnost máte na mysli? Jestli myslíte, zda mùže samosprávný podnik již za kapitalismu vstoupit na trh a čelit tam konkurenci a ziskové hospodařit, tak se podívejte na Mondragon - existuje nékdy od r. 1943. Zatím zvádl všechny krize, i když ani tam to není zrovna ideální. Je to jasné?

pravovérný marxista jako ten zdejší zuřivec se zjevné nezajímá o človéka nýbrž o lidstvo - a podle toho to taky vypadá. Když se s tím ten človék nesrovná, tím hùře pro néj.

No teï promluvil mudrc - jestliže propaguji samosprávu, tak je to proto, aby človék jako jednotlivec, jako neopakovatelná bytost,nejen jako třřída či velké skupina, dostal prostor nejen v práci, ale taky k spolurozhodování, minulý systém dojel na to, že mu tento prostor nedal a současný systém zase ten prostor dává jen malé elité, u téch malých živnostníkù, kteří s takovým nadšením volí pravici s opskují antikomunistické kecy, jen péstuje iluzi, že mají néjakou samostatnost a mohou do néčeho mluvit. Pčitom je masové ždímá a smetá dolù.
Jednu radu - když nevíte o co jde, tak se do toho nepleťte, jinak budete k smíchu jako pan Sablič. Tohle forum je snad začarované na neinformované mudrce. Ale promiò Milane, ono je to všude, i na mých stránkách to tak bylo, zejména když tam vstoupil standa a lucie.

Socializmus existoval 70rokov, zvládol všetky krízy svetového kapitalizmu vrátane I. a II. Svetovej vojny a keï kapitalistické nadnárodné kapitáli sa už nemali kde šíriť tak ho zlikvidovali. Modragon kvôli presnosti nie je v celosvetovom mori kapitálu nič iné ako Vy hovoríte malovýrobca ktorý je rovnako okrádaný ako môj sedliak ktorému sa podarilo prežiť z čias feudalizmu do dnešných dni. Zajtra však už to nemusí platiť. Naviac nemusel Ste vymýš¾ať samosprávu, podobných Modragonov v ktorých vládne "rodová ekonomika" sú po tomto svete milióny. Patria sem aj tie najväčšie nadnárodné spoločnosti pretože v ich vnútri sa neprodukuje (samozrejme ak ovládate účtovníctvo) zisk ani strata,
Dnešný celosvetový problém nie je v jednotlivých účtovných jednotkách ale v ich medzi priestore pretože ten súčasná ekonómia nie je schopná zvládnuť a zamedziť nespravodlivosti a tento problém Vaša samospráva nerieši.

Pane Sablič, svatá ty prostoto, Vy máte informace o bilanci hospodaření Mondragonu? Nebo třeba téch nékolika podnikù, které vlastní u nás? Tak velký komplex by se neudržel, kdyby nerealizoval dostatečný zisk - ano, připouštím, možná že to není tak vysoký zisk, jaký mají špičkové kapitalistické monopoly, kterým nahrávají vlády řady zemí i politicky, ale určité to není malovýrobce (ten, což Vás na politické škole nékde u Košic méli naučit, pokud to védéli), ten nebere žádný zisk a je pořád jednou nohou před krachem.
Já jsem si samosprávu nevymýšlel, ona se prosté rodí jako objektivní tendence. Vaše chválení protosocialismu, který zkrachoval když byl nejsilnéjší /patrné zradou, co? Že by operace Golgota?) histrie jasné vyvrátila, i když to pro začátek nebyl nejhorší výkon.
A ten pind na závér, že nadnárodní kapitalistické korporace neprodukují zisk, protože ho dokážou zamaskovat v účetnictví, no to je opravdu na pováženou, to už hraničí s nenormalitou.
Ach jo, proč si opotřebovávám klávesnici?

Vážený pán Heller slovami „A ten pind na závér...” Ste totálne dokázal, že Vaše ekonomické znalosti nie sú ani na úrovni účtovníčky u malovýrobcu a nie to u nadnárodných monopolov. Ja som písal o tom, že vo vnútropodnikových vzťahoch sa zisk neprodukuje!, v tých sa len prerozde¾uje zisk či strata vyprodukovaná mimo podniku! Nako¾ko mám od roku 1992 firmu ktorá zabezpečuje účtovníctvo pre desiatky firiem vrátane pobočiek zahraničných firiem tak prestaòte ma urážať svojou ekonomickou neznalosťou.
Apropo, ve¾mi prosím vyhodte zo svojho vedomostného portfólia na chví¾u „Kapitál”, pretože tak ako Kapitál i Vy produkujete medzi¾udskú nevraživosť kvôli svojej ekonomickej neznalosti a chví¾u pozorne čítajte:
Kapitalista – zamestnávate¾ nevykorisťuje svojich zamestnancov!!! Keï zamestnanec včera zarobil 50 EUR a dnes za svoju prácu ktorá bola rovnaká ako včera dostane rovnako (a nie menej) a rovnako aj nasledujúcich 40 rokov tak dostane presne to čo mu patrí pretože nič viac do výrobného procesu nevložil, ako včera spotreboval (vo finančných jednotkách). To, že po 40 tich rokoch si za to nekúpi ani slanú vodu nie je vina kapitalistu – zamestnávate¾a ale ekonomického prostredia (kapitalizmu alebo ináč GFES či ako som uviedol ekonomického medzipriestoru neovládaného človekom) ktoré si z kapitalistu i štátnych útvarov spravilo svojich dobre platených žoldnierov a diktuje im, že majú dosahovať zisk bez toho aby ich upozornilo, že tým spôsobujú pracujúcim reálnu stratu. Nuž a tento celosvetový ekonomický problém Vaše samosprávne podniky nevyriešia pretože problém nie je vnútropodnikový ale medzipodnikový.
Ak to ¾udstvo pochopí tak sa prestane zožierať (čo vyhovuje GFES) a začne spolupracovať (pracujúci i kapitalisti) na tom aby sme tento problém spoločnými silami vyriešili!!!

Nékoho tu prosté asi momentálné chytnul rapl - pan Neubert přeci narazil na otázku, zda veškeré činnosti skrývající se pod střechou společenské védy jsou skutečné védou. Co z téchto odborných činností s nálepkou "véda" tedy lze za védu skutečné považovat? Jak to nejlépe rozlišit?
Na takhle otevřenou otázku mu bohužel tato diskuse dala zatím dost odpudivou odpovéï. Je to s témi "pindy" jak s klystýrem co ho ve Švejkovi ordinoval postrach všech simulantù, hrozný doktor Grunstein, právé na téhle pravovérné zuřivosti asi stojí osud Rakouska (zde osud levice).

Pane tříhvézdičkový, rapl tu chytl jen pana Sabliče,ale toho mùžeme vynechat - např.jeho kecy,že ekonomie či politologie nejsou védy. Když si dùkladné pročtete odpovédi,tak Vaše otázka byla zodpovézena. Každá véda mùže dávat nevédecké.nepravdivé, odpovédi.protože i védci jsou ovlivòováni zájmy velkých skupin.Záleží na tom,jde-li o skupinu,která má ekonomický zájem poznat pravdu nebo ne. Samozřejmé dalším kriteriem védy je to, zda se opírá o určité provéřené fakty a postupy,které v béžném poznání používány nebývají. Ale tady si musíte dát pozor,aby to nebyly v+ci již překonané a také,abyste nepřenášel postupy jedné védy do jiné - třeba fyziky do sociologie.
A jednu radu- neoznačujte lidi za zuřivce,když nerozumíte tomu, co říkají, nejdříve si to pékné tiše promyslete, abyste jakpo v té písničce O Škrholovi nebyl |Za císaře pána

pane SABLIŘ,neméjte péči o mé znalosti, po tomhle koncertu pitomostí, který jste předvedl, už bude mít jasno i ten, kdo mél pochybnosti, pokud to nebude zrovna orgán Bis k rozbíjení levicových diskusních fór a nezačne Vás zuřivé hájit. Já už Vás nechám, je to opravdu nehumánní navážet se do postiženého.

Snad ješté podtrhnout to, co v článku zmínil i pan Neubert, totiž možnost falzifikace. Existují teorie, jež jsou schopny vysvétlit prakticky cokoliv, jejich zastánci jsou pak přesvédčení, že jen oni mají "puvoár" k echt védeckému výkladu. Jenže takovéto teorie se mohou ukázat jako nezpochybnitelné a nevyvratitelné (nefalzifikovatelné podle Poppera) - což však není přednost, ale vada. (Nezřídka tito "védci" nepoužívají pozorování k potvrzení teorie, ale naopak teorie je používána k vysvétlení pozorování.)

Tak v tomhle se standa a lucie překonali. To bude zase moudrost néjkého nedostudovance z jejich dílny. Takže když je teorie schopna čelit protiargumentùm a je v souladu s realitou, tím hùře pro ní - to je dùkaz, že je špatná. Výborné.
Milý studente, kdybys znal marxismus, tak bys védél, že Marx analyzoval kapitalismus s převážným uplatnéním teoreticko-logické, ne empiricko-historické metody (ta je pomocná - u Poppera jisté ne) a dnes celý rozumný svét, který není úplné vyřízen buržoasní ideologií, nepochybuje o správnosti Marxiovy analýzy, což zase potvrdila krize. Radéji se douč látku, abys udélal zkoušku.
Ale E.T. Dolejšovi se to jisté bude líbit.

Onen nedostudovanec je Karl Popper:-)

JH: "Takže když je teorie schopna čelit protiargumentùm a je v souladu s realitou, tím hùře pro ní - to je dùkaz, že je špatná."

Ne, špatné jste to pochopil - když je falzifikovatelná, tak musí být schopna čelit protiargumentùm. Ale jestliže se dokazuje, že za vším v déjinách stojí např. Veliké lalulá, přičemž se jím dokazuje jak A, tak B (argumentuje se třeba tím, že B je jen převlečené a neuvédomované A, nebo že se na nevyhovující fakta musí nahlížet v modu, který je určen jen lidem s "puvoárem" k pochopení Velikého lalulá - to aby všechno klaplo), pak je taková teorie nevyvratitelná, protože tím okecáte cokoliv. Ale chran příroda, aby to bylo myšleno na vás!:-)

Á propos častujete tady rùzné nicky stoprocentními informacemi o jejich skutečných nositelích. Zkuste udat vícero údajù, aby vaše zprávy mohly být brány vážné - tedy aby byla možnost je falzifikovat/vyvrátit - jinak je to od vás jen plácnutí do vody, které zbytečné kalí hladinu diskuse:-)

Stando a Lucie, snad zde není úplná "ideologická temnice", ale rozdílné úvahy na téma filosofie védy nenaleznou u všech stejné pochopení. Faktem je že vedle deduktivní metody (ten vás Popper) lze užít i induktivní metodu.
Ovšem pouhá induktivní "verifikace" (Heller) neznamená že jde o jediné správné vysvétlení faktù. Spor mezi ideologickými scholastiky a empirickými přirodovédci je tudíž jednostranný.
Ovšem z obou stran - proto nemá cenu tohle přetlačování, jediné řešení je uznat že dedukce a indukce se doplñují, ale konečný verdikt skutečné vynáší až ta praxe.
Já mél na mysli skutečné test ovéřující induktivní závéry védomé mylšenkové modelovanými parametry, závéry jsou tím pádem otevřené a odpadne pocit, že fakta jsou špatná nebo jsou ideologickou nástrahou protivníka.

JIRKO, néjak jsi to popletl.Víš přece, že mné je mnohem bližší metoda deduktivní a začínám tam,kde shromaždovatelé faktù končí. Fakt, že se obé metody doplñují,je samozřejmost. Za diskusi by stálo,která je určující - možná ve kterém typu véd. ale holý fakt je, že při Marxové analýze kapitálu to byla ta teoreticko-logická. Jiná véc je ovéřování. Zase mi chceš nasadit psí hlavu-protože já jsem zcela jasné formuloval dvé kriteria - nakolik teorie vysv+tluje realitu a nakolik je vnitřné konzistentní v rámci dané metodologie autora. Na ty dohodnutá pravidla mezi védci moc nedám, protože tam vždycky vleze jak ideologie, tak třeba profesionální zabednénost.Do téhle diskuse o védé jsem vnesl jeden moment - poukaz na to že kvalitu védy ovlivnuje ideologie a to podle toho,zda je ideologií třídy pokrokové nebo reakční. Vím,že tohle ty nebereš, ale on to není mùj výmysl. Mimochodem - stále čekám na Tvou argumentační provérku mé hypotézy a stále marné. TØEBA Ti S a L pomohou.

Místo pùtek a zbytečných urážek bychom mohli chvíli zùstat u "vnitřní konzistence" (JoHe) védecké teorie.

1) Námitka, že "do pravidel mezi védci vždycky vleze jak ideologie, tak třeba profesionální zabednénost" se sice přijímá, ale ješté se kvùli tomu nevyleje s vaničkou i potřeba mít prostor danou teorii falzifikovat.

2) Snad se shodneme na tom, že vnitřní konzistence se musí kontrolovat s použitím védeckých prostředkù, které byly ke stavbé teorie použity, slovy dnešní védy tedy příslušný "peer", který délá "review", by mél používat nástroje autora teorie, hypotézy. Například JoHe, když se pustí do kritiky teorie AnSa, by mél používat jeho terminologii a jeho metodický aparát. A samozřejmé naopak.

3) Férové je, když každý autor teorie je schopen předložit svým oponentùm, popř. studentùm, soubor všech nástrojù, které používá. Experimentální véda je např. zavázána sdélit veškeré podrobnosti o méřicích aparaturách právé proto, aby KDOKOLIV mohl provést ten samý experiment. I když experimenty ve společenských védách nepožaduji a dokonce snad ani nedoporučuji (vzpomínka na dr. Mengeleho je ješté dost živá), mély by se nástroje společenských véd jednoznačné deklarovat.

Milane, konečné moudré slovo, naprostý souhlas. Jenom připomínám, že já jsem před lety tu provérku Sabliče jeho logikou provedl, ale bylo to zcela marné, nepochopil nic a kroutil se jako had. Takže už ho jenom odstrkuji z cesty,aby nepřekážel.
A mám otázku - myslíš, když se opravdu poctivé zamyslíš, že nékdo (např. J.Dolejš - ty samozřejmé víš, že je to on) provéřoval moji teorii z hlediska vnitřní logiky? Vždyť ji nechce ani provéřit, nakolik vysvétluje realitu, jen ji umné psychologicky bagatelizuje a nic nepředkládá.
A taky musíš uznat, že na vécné námitky, vécné odpovídám (s výjimkou Sabliče, to je psychiatrická záležitost).

Začnu tím, že Ti nerad připomenu Marxùv oblíbený citát na konci první předmluvy Kapitálu. Mél by ses jím řídit.

Zadruhé - nechme tady na netu absolutné stranou, KDO co říká, ale vénujme se tomu, CO říká. Tohle sice v politice nefunguje, ale tady by to fungovat mohlo. Na Tvou otázku odpovédét opravdu neumím.

Zatřetí: chápu, že Té štve, když se kdokoliv, komu véříš, nechce zabořit do Tvých teoretických vývodù, ale připusť, že mùže mít dobré dùvody, i když o nich Ty ani nemusíš védét - a možná ani nemáš.

Začtvrté - existuje docela velký problém marxismu, že dnes neexistuje néco jako učebnice, která by přehledné rekapitulovala všechny kameny marxistického přístupu ke společenským védám, aby se jimi mohl prokousat snadno KDOKOLIV, kdo má opravdový zájem. O tom už jsem psal v minulé poznámce v bodé 3. Odkaz na literaturu psanou před 150 lety prosté nestačí a néjaká nová čtení Marxe takovou základnou nejsou. Pokusil jsi se nékdy takový přehled udélat?

Zapáté - problém falzifikace se neřeší nalezením jednoho oponenta, ale zájmem odborné veřejnosti (nebo alespoò její části) se daným tématem a stejnými prostředky zabývat. A v tom mimo jiné spočívá bída dneška. K tomu ostatné TAKÉ sméřoval mùj příspévek.

A za poslední - i když to z mého pohledu neřeší problém obecné, ale alespoò problém Tvùj, která Tvá práce je podle Tebe nejvhodnéjší pro to, abychom se pustili do jejího kritického čtení?

Milane:
Nejsem až takový znalec Marxova díla, abych si pamatoval, kde co říká, a tady v Kladrubech nemám knihovnu - klidné mi to připomeò.
Pokud jde o Sabliče, já vím, že ho šetříte ze soucitu, ale vždyť je to urážka zdravého rozumu, s takovými lidmi se nelze nijak mazat, jinak nás zahltí grafomanstvím nesmyslù. Vùbec nevylučuji, že při svém grafomanství a utkvélém bludu o své schopnosti být védcem je třeba bojovník proti bezpráví, dobrý otec či déda nebo obétavý záchranář v horách - ale ve védé nemá co délat, mùže zblbnout nepoučené lidi.
Nevadilo by mi, kdyby třeba i Jirka se mnou polemizoval - ale on to nedélá, on vždy jen diskusi odvede néjakým psychologickým dehonestujícím zpùsobem, to on vnesl problém, kdo to říká a že Heller nemùže mít nikdy pravdu - musíš sám vidét, jak tvrdošíjné odmítá vécné diskutovat, nemusel by se ničím prohrabávat, za ta léta moji koncepci zná. Opravdu nevím, jaký k tomu má dùvod a radši si to ani nedomýšlím - ale já se jen bráním. Nejde přece o mne, ale když se přes Hellera dehonestuje bez diskuse celá zásadní koncepce, která by mohla obrodit např. komunistickou stranu zmírající se v ghettu pod vládou tupých stgalinistù a všeho schopných pragmatikù - no tak proti tomu musím néco délat, a v tom neznám ani bývalého kamaráda, kterému jsem za leccos vdéčen a nikdy jsem to nezastíral, ani na téchto stránkách, ale kterému jsem taky za všech, i pro mne nepříznivých okolností, podle svých sil pomáhal.
Ano, učebnice nebo přehled není, to, co je nazýváno "marxismus", se stalo bitevním polem, kde se střetávají všechny ty tři dnešní ideologie - neprivilegovaných (dnes nejslabší), stalinistická i buržoasní. Chtéli bychom s Frantou Neužilem napsat kritiku toho, co je do jisté míry uznáváno jako marxismus, ale co hned po Marxové smrti dalo jeho dílu ránu (nesmyslným odmítnutím teorie pracovní hodnoty v podobé tzv. transformačního problémuj).
S vydáváním nových dél o marxismu je problém - zcela prozaický - nejsou peníze a

Milanovi 2.část
vlastné ani čas je psát. Pokud jde o polemiku se stalinismem a buržoasními teoriemi v oblasti sociální stratifikace, je to v mé a Neužilové knize Bojíte se socialismu (prodejna Futury, mohu i zařídit zdarma zaslání poštou). Kdysi jsem napsal takový krátký článek, kde srovnávám zejména stalinismus a ten náš přístup, jestli ho najdu, tak Ti ho pošlu. Ale jinak bude naše koncepce se všemi souvislostmi v minulosti, v současnosti a v budoucnosti obsahem nové knížky - pracovní název "Kdopak by se Marxe bál?", která je textové hotová, jen k ní ješté dodéláváme odkazový aparát, bude mít cca 500 stránek a je to alternativa k oficiálnímu dokumentu Socialismus pro 21.století, který pracné lepí Centrum strategických a teoretických studií ÚV KSŘM - oficiální vedení ho ignoruje a nepovoluje ani diskuse o ném.
Ovšem kdy ta knížka vyjde - to bohužel závisí jen a jen na penézích a ty samozřejmé nemáme - pokud jsi sledoval mou polemiku s Dolejšem, tak jsem včera jeden přislíbený zdroj penéz odmítl. S obvyklých dùvodù (aby nám nékdo nevykradl myšlenky) nemohu napsat, že zašlu ji elektronicky tomu, kdo mi napíše, musím toho človéka trochu znát (Ty máš samozřejmé zaslání zaručeno, když budeš chtít), možná ale, že nám ji nakonec vezmou alespoò na web KSŘM a pokusím se obnovit své stránky, kde by mohla být taky zavéšena.
Víc zatím nemohu k Tvým otázkám říci.Zareaguj prosím na ty náméty, které jsem uvedl v poslední odpovédi Dolejšovi - o metodách, která je určující apod.

Souhlas, určité Popper není všelék, ale jako jedno z dùležitých kritérií, mantinelù védeckosti teorie ho lze jisté použít.

Nepatřím k obdivovatelùm POPPERA,i s Vaším vysvétlením by se dalo polemizovat z pozic dialektiky, ale to mne teï nezajímá. Mùžete mi vysvétlit, jak Vám mám dokázat, že E.T. nebo ješté jiné nicky je poslanec Dolejš, mùj dlouholetý šéf a stále ješté kamarád? Sed+li jste s námi v kanceláři, znáte jeho názory,kterými mne honí už nékolik let? Bohužel o vás mohu mít jen podezření,které mám. Už jste se, jak vidím, zase zakousli.

JH: "Mùžete mi vysvétlit, jak Vám mám dokázat, že E.T. nebo ješté jiné nicky je poslanec Dolejš, mùj dlouholetý šéf a stále ješté kamarád?... Bohužel o vás mohu mít jen podezření,které mám."

Nu, tak předložte údaje, jež obstojí falzifikaci (když je řeč o védé:-) - jinak si útoky ad hominem nechte od cesty, to je jednoduché:-)

Jestli to je či není Dolejš, není véda, spíš kriminalistika, a Vám nemusím nic dokazovat, kdo to chce vzít, ať bere, kdo ne, ne. Je to hlavné mezi mnou a Jirkou - když on mne nesmyslné pronásledje a zpochybòuje psychologtickými fígly (ne argumenty) moje stanoviska, já nebudu držet hubu. Ale je to pùvabné, jak zavilí antikomunisté (možná néco víc) hájí komunistického poslance - to jsou ty halt ty paradoxy - zkrátka na Hellera se hodí každý klacek.

pane JH, to nebylo pro vás ale pro S+L - mne už vaše reagování na otázku otázkou a přesvédčování okolí že se za diskutérem snad skrývají néjaké úklady nadřízených mne už dávno přestala bavit.
Otázka testování hypotéz stejné jako kombinování deduktivní a induktivní metody vás zjevné nezajímá, protože si vystačíte s vyvozováním závérù z "vnitřní logiky" vašich teorii. Dovolte aspoò ostatním vénovat se néčemu co mají za užitečnéjší.
Mimochodem význam slova dialektika není jen metoda spojování protikladù (nékod si to zjednodušuje na paradoxní logiku) ale také uméní vést diskusi. A k té patří i schopnost vnímat partnera v diskusi.
Jinak myslím, že ten článek pana Neuberta se dotýká vážné véci, takže nenechte se otrávit a pékný den vespolek.

propána, co se to tu najednou urodilo - chodíte sem diskutovat nebo se hádat ? všimli jste si vùbec že v záhlaví je od pana Neuberta použito slovo véda ?
Co to má společného s touhle hašteřivou ideologickou temnicí ? Nadali jste si do blbù, nedostudovancù, dokonce se tu vyhrožuje třískáním "po papuli".
A bývala tu taková klidná debata...

Otevřel jsem vedle vlákno "vnitřní konzistence", ale otázka "ovéření praxí" je samozřejmé klíčová, a zaslouží si proto vlákno vlastní.

Myslím, že každý, kdo se považuje za védce, musí usilovat o to, aby se jeho výsledky praxí ovéřit daly, tedy musí aktivné ve své teorii hledat závéry, které takto ovéřitelné jsou, i když to nejsou ty závéry hlavní, kvùli nimž třeba svou teorii budoval.

Proto jsem také - i kvùli vnitřní konzistenci teorie - požadoval, aby byly na stùl položeny všechny nástroje dané teorie a teï dodávám, že i axiomy nebo postuláty a případné mezivýsledky. Aby to mél oponent snazší :-)

Chybou společenských véd bývá, že tento přehled, řeknéme stavební plány teorie nejsou dobře definovány a že se jednotliví védci jen odkazují na néjaký mlžný aparát. Jedním z principù védy ale podle mne je to, že se dá vyučovat. To už jsem ale asi sklouzl více do vlákna vnitřní konzistence.

Milane, pořád s Tebou souhlasím,ale jak to prakticky udélat ve společenské védé? Zvlášté u téch nejobecnéjších interdiciplinárních teorií, jako je třeba analýza celých společensko-ekonomických formací? Když dojdu v této oblasti k určité teorii (např. Marx při analýze kapitálismu) - pak co mohu udélat jiného, než že předložím čtenáři či oponentovi celou svou logiku (máš pravdu a Marx to taky rozlišoval - logika výkladu bude jiná než logika zkoumání, bude-li se pozdéji teorie nékde vyučovat, bude se muset zkoncentrovat do pojmù, zákonù apod. a samozřejmé zjednodušit pro potřeby prvního porozuméní - tady mùže dojít k tragedii, že néjaký nevyvedený žák přijme néco zjednodušeného a pak to podle druhu poškození mozku či letory buï dovede do absurdity nebo odmítne na základé totálního nepochopení - viz pan Sablič).
No a dále mùže autor teorie předložit, jak správné říkáš, všechny ovéřitelné prvky - třeba statistiky, výpisky ze zpráv továrnách inspektorù, mùže poukázat na déjinná fakta, příp. na názory jiných autorù. No a co?
Milionkrát jsem zažil, že i když má autor pravdu, nemá šanci. Jak má přesvédčit béžné védomí (a bohužel i odbornicky idiotské védomí védcù), že má pravdu, pokud není příslušný historický proces ukončen? Vždycky je tu argument - ono to bude jinak, vždycky bude néjaký jiný výklad fakt, který třeba není lepší pro nezaujaté védomí, ale posluchačùm ovlivnéným ideologií určité třídy (vétšinou té vládnoucí) se bude zdát přesvédčivéjším. Viz třeba jen ten klasický projev tupého béžného védomí - áale to jsou jen teorie, utopie apod.,kde ta Tvoje projekce nového systému funguje? Konec koncù je společenskovédní teorie ve vyšších rovinách abstrakce jen určitým výkladem faktù, na které se dají narazit i jiné, nepravdivé výklady - rozhoduje až dlouhodobé společenská praxe.
Takže první kriterium, které na sebe musí skutečné poctivý autor uplatnit a neutonout v ném, je, kdo je pokroková třída, jaký má zájem, nesloužím náhodou té vládnoucí dnes - nemám id

2.část -
Nejsem v zajetí néjaké ideologie reakční třídy,nesloužím néjakému zájmu podobné vrstvy, jsem s to přijmout pravdu? A co Ti posluchači - proč reagují tak, jak reagují, jakou ideologii mají v hlavé, čím je dostala vládnoucí třída (počet souhlasících je nepodstatný, boblost v dùsledku vlivu vládnoucí ideologie je obrovská, profesionální zabednénost védecké obce taky).
Mimochodem oproti tém, kdo tu diskutují, mám bohatou pedagogickou zkušenost s popularizací teorie, nutným zjednodušováním, vysvétlováním pojmù a samozřejmé i s idologickými vlivy - vládnoucí třída čídícího aparátu v protosocialismu tak zdiskreditovala marxismus, že naše sebepravdivéjší a seberebelantštéjší pojetí prosté nevnímali.

M. Neubert: "Chybou společenských véd bývá, že tento přehled, řeknéme stavební plány teorie nejsou dobře definovány a že se jednotliví védci jen odkazují na néjaký mlžný aparát."


Jistá rozostřenost, védomí nedokonalosti společenskovédního bádání je možná i potřebné, aby nedošlo k blamáži celého odvétví. Například psychologie a její rùzné školy, kolikrát se přetahovaly o to, která je védecká, konzistentní, která vysvétlí človéka sakumprdum...Dnes jsme naštéstí dál a víme, že nékomu pomùže analýza, nékomu kognitivní behavioralismus - a jen málokdo z psychologù už má potřebu tvrdit, že jen on je ten guru, který podá precizní nevyvratitelné vysvétlení, jak funguje psýcha:-)

2.část - platí, kde se to týká lidí, tam jsou zájmy a prozkoumání téchto zájmù je první účinné kriterium védeckosti.
Já už si teï přesné nevzpomínám - ale takováhle n+jaká logika - po překonání třídních zájmù - byla u toho Marxova výroku o jedné védé, o spojení véd apod.
A pokud jde o ty přírodní zákony - Marx tím samozřejmé (nékdo jaste to v diskusi napsal) myslel tu určito determinovanost podobnou jako u přírodních zákonù, tu systémovost ve společenských systémech - naopak Marx i Engels zdùrazòovali nutnost nepřenášet zákony z jedné formy pohybu (např. fyzikální, chemické, biologické) na druhou a už vùbec ne na společnost a naopak. i přes jednotu hmoty. To přece vždy bylo v marxismu odsuzováno jako redukcionismus.
A vzpomeò Engelse, který vysvétluje jak se formují společenské zákony přes rozporné a vzájemné se vylučující jednání lidí - vznikne to, co nikdo nechtél, takže ani on nebyl néjaký fatalista a ty společensé zákony chápal asi tak jako my, když dnes řekneme "statistické" - tohle prosté je specifika véd o človéku jako společenské bytosti.

Bolo by dobré aby každý z nás si išiel svojou cestou a nehádzal tomu druhému, prepáčte ale hlúpe polienka pod nohy. História rozhodne kto sa vybral tou správnou cestou a kto smeroval do slepej uličky.
Prečo jednu z variantných ciest ktorú navrhujem preskúmať v diskusii a o ktorej nič neviete chcete už v prvopočiatku „zazdit a udupat” prečo kričíte "Ukřižuj", to Ste platený vládnúcou triedou. Po tomto Vašom vstupe naozaj začínam tomuto nezmyslu veriť.

Pane Sablič, konečné mohu u vás s néčím souhlasit - že historie rozhodne.Jenomže ono přece jen existuje určité kriterium téch výrokù a metod. které umožòuje vyloučit z védecké diskuse zbytečné zdržující hlušinu - ty rùzné vymýšleče perpetuum mobile,kteří často objevují objevené, ale hodné pokroucené a nedokonale,považují se za védce,ale jsou to jen parodie na védu,ostatní jim to často se soucitem trpí a délají,že je berou vážné, i když často nedosahují úrovné obyčejného nevédeckého selského rozumu. Já jsem mél co do činéní s mnoha takovými a mùj soucit s nimi se postupné vyčerpal,kradou totiž hodné času.
jinak nevím jakou alternativu prosazujete,myslím,že to pořádné nevíte ani vy sám, v podstaté je to stalinismus okořenéný dalšími laickými nesmysly.
A jinak máte pravdu - vládnoucí třída mne platí, dává mi dùchod (alespoò zatím).

Dlouhou dobu se na veřejný sektor a veřejné rozpočty nahlíželo jako na néco, co společnosti poskytuje veřejné statky na účet vybraných daní. Zkrátka vyberou se dané, z daní se provede výdaj - a společnost dostane za tento výdaj néjakou veřejnou službu či statek.

Naopak na soukromého kapitalistu se normálné nahlíží jako na nékoho, kdo provede výdaj - aby se mu vrátil obohacený o přebytek.

Historie se zřejmé opakuje - pro fyziokraty byla néjaká ta řemeslná manufaktura néčím "sterilním". Zisky nebyli schopni rozlišit - splývaly jím se mzdou jako prvky pouhé reprodukce statu quo ...
Nadhodnotou byla renta pozemkového vlastníka, která ale vznikala prací na pùdé ...


Myslím, že ta naše slepota, pokud jde o veřejný sektor, se začíná protrhávat - po r. 2008 je vidét, že dluh nelze donekonečna stupòovat, že daòový poplatník nakonec platí vše, že se veřejný výdaj používá ke stimulaci a že je dùležité nakolik se vrací - a že soukromé kapitálové zhodnocování i za optimálních, ale umélých bublinových konjunktur neumoří veřejný deficit použitý v depresních fázích-nefázích (ve skutečnosti používáný pořád - Japonsko, po r. 1945 není cyklus brutální a krátky - je stagnační a dlouhý)

Nelze zapřahat vùz před koné - dokud se nerozbéhne mechanismus dominujícího "společenského zhodnocování" nemùže přirozené vzniknout ani dominující společenské vlastnictví (nadále spojené s podnikateli operujícími na trzích, ale jako agenty veřejných rozpočtù - trendy ukazují, že trh a podnikající subjekt je zřejmé trvalým přínosem kapitalismu do civilizace) ...

znamená to že s témi fyziokraty souhlasíte anebo naopak ? Společenské nebo soukromé zhodncování přece bude probíhat na trhu - jde jen o to za na takovém z doby manufaktur anebo z doby monopolù.

Fyziokraté byli použiti jako varovná ukázka tehdejší jejich slepoty - nenapadlo je, že by manufaktura nemusela být sterilní, že by tam probíhalo zhodnocování.

V rámci cirkulujících veřejných rozpočtù vlastné probíhá néjaké zhodnocování už teï - ale my se nedíváme pod takovým úhlem, abychom to tak vidéli, my to nevidíme, protože nás nenapadne se takto dívat a tedy to vidét.
Fyziokrat si také nebyl schopen představit, že mimo zemédélství mùže vznikat přebytek

aha, mé se zdálo že romantika časù malovýroby se vám líbila a že v časech fyziokratù nalézáte přímér na néjaký organický řád v dnešních chaotických a zmonopolitziovaných časech.
Jinak té cirkulaci veřejných rozpočtù opét nerozumím -(máte néjaký svùj slovník či mám mezeru). Že veřejná )stejné jako jiné) výdaje by mély mít néjaký účinek je snad samozřejmé - proč by se jinak déšlali ? Ale mají se snad v kolotoči reprodukčních cyklù néčím sepcifickým násobit

Možná jsem to už po téhle poznámce pochopil. Jde, astreame, o paralelu mezi kapitálem a "sociálem"? Že z toho vypadne víc než se do toho vloží?

Ano, myslím, že to v podstaté tak je (možná i teï), ale aby se z toho stal historicky dominantní vztah, asi musí být vývojem vytvořeny určité předpoklady.
1. v první své fázi kapitálový vztah a mechanismus fungoval dobře a lidi véřili v Sayùv zákon - tedy že systém aspoò tíhne k rovnováze s vytíženými kapacitami (včetné pracovních sil) - i kdyby pro exogenní síly byl odvádén z této cesty
2. v druhé fázi (Velká krize 30. let, Kalecki a Keynes) se víra v Sayùv zákon zhroutila (a Keynesovo učení pak dokonce na dlouho úplné ovládlo makroekonomický blok hlavního proudu - a doteï v tomto bloku převažuje).
Zjistilo se, že státní zásahy jsou nutné. A začíná práce s veřejným deficitem, což jsou výdaje NAVÍC, kde zdroje nebyly nikomu odebrány.
Podmínkou ale je dostatečné svalnatý proces soukromého zhodnocování, který v dobé konjunktury umoří veřejné dluhy nadélané v depresi nebo je významné sníží.
3. Jenže kapitál v reálné ekonomice starých vyspélých zemí už dnes není svalovcem, který by pak néco umořil v dobé konjunktury - konjunktury beztak umélé a "bublinaté".
Veřejné a soukromé zadlužení jen roste. Nékteré zemé ho mají menší a nékteré vétší. Ale roste to všude jak houby po dešti ...
Pokud už pak hrozí krize dùvéry a zadlužovat se je problém,a tedy výdaj navíc nekrytý ničím akumulovaným se už nedá pořádné používat, mély by se veřejné rozpočty a daòové-parafiskální systém asi rekonstruovat zpùsobem, že nebudou jen terénem pro néjaké společenské přerozdélování, ale budou společenským zhodnocováním, "sociálem" - jako byl na úseku zhodnocování SOUKROMÉHO mechanismus "kapitál". Nelze už používat vnéjší deficitní výdaj - je třeba nalézt vnitřní kolobéh, který bude zhodnocováním ...
Feudál si vybral dávky od poddaných a spotřeboval - kdežto kapitalista zálohoval, aby se mu vrátilo zálohované (avances, teprve Turgot říkal capitaux) ješté s přebytkem (zhodnocující se hodnota).
Stát by se mél přesouvat od té "feudální" role k té &qu

Stát by se mél přesouvat od té "feudální" role k té "kapitalistické".
Beztak ten stát dnes vypadá jak ten feudál zadlužený u středovékého bankéře či lichváře - ale ne proto, že by byl tak rozmařilý, ale proto, že bankám a kapitálovému mechanismu pomáhá, co to jenom jde, protože je takový "zájem společnosti" bez vzájemného účtování, bez pořádku ve vzájemných vztazích ...
Dokud nebude společenské zhodnocování veřejných rozpočtù výraznou a přirozenou pùdou systémové zmény, budou po mém soudu všechny "socialismy" umélá záležitost ...

Sice odbočujeme od tématu článku, astreame, ale zkusme si na případu "sociál" vyzkoušet kritický pohled na metodu zkoumání.

První, co mne napadlo po přečtení posledního diskusního příspévku, bylo to, že se přesouvá od popisu stavu k deklaraci přání ("stát by mél"), tedy přechází od Marxe k Leninovi. To by se védeckému přístupu (metodé) stávat asi nemélo.

Zadruhé bychom si asi méli povédét, z jakého úhlu chceme na kapitál a sociál pohlížet, tedy jaké atributy jsou pro nás klíčové, abychom se pokusili nalézt néjakou analogii pro formulaci hypotézy. To by mohl akceptovat i JoHe, protože nechceme žádné mechanické přenesení. Takže co je pro nás z hlediska obou klíčové. Z hlediska mého chápání kapitálu je pak asi podstatné, že je to jednak vztah mezi lidmi, jednak společenský proces, který je tak vtipné uspořádán, že má za daných historických podmínek zajišténu replikaci sebe sama. Technickou řečí je zajišténa pozitivní zpétná vazba, zajišťující samovolné oscilace. Předpokládám, že to je ten úhel, pod nímž se chceme dívat i na "sociál". Je to tak?

Zatřetí - model "sociálu" by mél (mluvím o modelu, ne realité) v sobé obsahovat rezidua předchozího ("kapitálu") v míře vétší než malé, protože v počáteční fázi musí nutné kapitál fungovat, aniž mu bude nová "oscilace" vadit, dokonce by mél mít kapitál zájem na posilování "nového", přičemž jednotlivé atomy starého se budou přesouvat do struktury nového, protože to pro né bude výhodnéjší. Zkrátka jako se z landlordù stávali kdysi postupné kapitalisté. A obecné, sociál se musí jevit ve společnosti řečeno Marxovými slovy jako "werdende Form", mùže vonét nebo smrdét, ale musí se stávat. Shodneme se na tom?

Začtvrté - je-li sociál (v uvedeném modelu) tou werdende Form, mélo by platit totéž, co požadujeme třeba po modelu JoHe, totiž aby byla ta werdende Form již teï ve společnosti patrná, aby její společenský význam narùstal nebo aby byly alesp

pokr. nebo aby byly alespoò detekovány mechanismy, které její rùst v budoucnu zajistí (nebo aspoò teoreticky zajistit mohou). S tím mám trochu problém u obou modelù. Takže?

Zapáté - když už jsme se dotkli "atomární" struktury, méli bychom se podívat - v tom má JoHe pravdu - jak to je a snad i bude se zájmy téchto atomù, jaký budou mít tyto zájmy dopad na formování a zajišténí mikroekonomiky společenského jádra. Jsme na pùdé společenské védy, takže "zájem" patří mezi klíče. Ostatné tohle úzce souvisí s bodem 4. Bude v sociálu docházet k vétšímu zhodnocení záloh? Proč? Co bude hnací silou?

Andrej Sablič kousek vedle navrhuje, abychom v této etapé nespojovali védu s politikou, rozumím mu. Josef Heller naopak předevčírem říkal, že to nejde nikdy úplné udélat - má pravdu. Jediné rozumné, co podle mne mùžeme udélat a jak tu "lest déjin" překonat, je oddélit (vždycky na chvíli) tu část sebe sama, která se zrovna bude zabývat tím či oním a tu druhou potlačit. V tom právé mùže pomoci ta védecká metoda. A doufat, že délba práce dorazí i k nám :-)))

Proteï úplné na závér: s posledním souvétím diskusního příspévku nesouhlasím. Proč by mél být ""socialismus" umélou záležitostí", nebude-li zrovna společenské zhodnocování veřejných rozpočtù pùdou systémové zmény? Tak to podle mne není, stejné jako pro mne tou podmínkou není samosprávnost v pojetí Josefa Hellera. Obé jsou to pro mne pracovní hypotézy, o kterých se - pánové spíše vaší vinou - ve společenosti moc nediskutuje, u nichž nedokážu odhadnout pravdépodobnost jejich pravdivosti, ale o kterých bychom méli diskutovat a které bychom méli - teï pozor! - VŠICHNI zdokonalovat (třeba kritikou), jak je to ve védé normální.

Pro odlehčení ješté dodám, že mùže nastat situace, že až sundám védeckou košili a vezmu na sebe politický hacafrak, označím astreamovu teorii za úskočné dílo kapitálu a Hellerovu teorii za produkt stalinistichého mámení. Nebo naopak, ješté nevím, jaká b

Keï som išiel domov a myslel na našu diskusiu tak som prišiel k záveru, že vykašlime sa na politiku a pokúsme sa robiť len vedu a tu čítam "Jenomže tady vidím na levici problém - hádáme se jako příslušníci náboženských sekt". Ide o zhodu na ktorej by sme mali pokračovať. V politike ale aj v politickej ekonómii má "pravdu" vždy ten kto hovorí alebo má moc. V exaktných vedách "pokora" po ktorej volá Milan je samozrejmosťou a teda v tých sa pravda h¾adá a nie diktuje.
Navrhujem aby sme si stanovili vedecký problém ako postaviť most pre prechod ekonómie z oblasti spoločenských vied do oblasti exaktnej a prestali ju spájať v tejto etape s politikou.
Doporučujem za základ zobrať 3 historické fakty:
1.Marx nedokončil Kapitál kvôli peniazom
2.Charles de Gaulle si pri h¾adaní cesty k väčšej ekonomickej objektivite si lámal hlavu nad tým, čo by malo tvoriť základ peòazí.
3. V posledných rokoch sa ve¾a hovorí o úmysle vytvoriť globálnu menu. MMF uvažuje o mene "bankor". (http://theeconomiccollapseblog.com/archives/banco r-the-name-of-the-global-currency-a-shocking-imf-r eport-urges-the-world-to-adopt/comment-page-1#comm ents)
Uvedené fakty sú v podstate apolitické, čisto ekonomické až technické a naviac zapadajú do „kšeftu” vrchnosti GFESu. Tak čo Vy nato?

Ježišmarja, to jsou zase kydy. Pan Sablič snad nikdy nepochopí, že je úplné mimo a že by bylo .lepší, kdyby si zašel na pivo. a pak šel spát. Dobré taky je zahradničit nebo být u hasičù. Na nékteré nutkavé projevy grqfománie jsou i prášky.
Ale ony jsou prvky téch kydù i u Tebe Milane a u pana Astreama. Když mluvíte o sociálu, domnívám se, že máte na mysli jakýsi základní vlastnický vztah socialistické společnosti. Nebo odmítáte z marxismu jako scholastiku i to, že určující je základní vlastnický vztah? V tom případé by nebylo o čem hovořit - každý samozřejmé mùže, jak říkal Chruščov, svoje bláto chválit, ale védecká komunikace není možná - jsou to rùzné metodologie a jednu nelze převést na druhou - Milane, jestli si myslíš, že to přemostíš néjakou obecným konsensem sjednaným védeckým postupem, tak jsi vedle jak jedle.
Kapitál byl vztah, kde se vlastné společnost dohodla (nucené), že vlastníci výrobních prostředkù budou zadarmo brát nadhodnotu vytvořenou nevlastníky. Z toho pak vyplynulo všechno.
V protosocialismu to byl takový kompromis -jako nebyli nevlastníci a všichni byli vlastníky, ale ve skutečnosti méli výrobní prostředky a distribuci spotřebních předmétù a služeb v rukou příslušníci hierarchicky organizovaného řídícího aparátu a ti tu společenskou hodnotu i nadhodnotu spravovali, ale podle svých omezených lokálních zájmù, přičemž chybél mechanismus, který by ty lokální zájmy propojil a srovnal. Takhle by to fungovalo i při případné recidivé protosocialismu formou jakéhosi zestátnéní. Vedlejší doplnéní soukromým sektorem a trhem by to nevyřešilo - bylo by jen dočasné - buï by aparát zlikvidoval soukromý sektor a celé to svinstvo by začalo znovu (Marx) a nebo by se jako v Říné aparát kapitalizoval.
V samosprávném socialismu vstupuje řadový výrobce nejen do pracovního procesu, ale přes určitou organizovanost podloženou trhem i do vlastnického rozhodování - jak na stupni podniku, tak na stupni celé společnosti (rozhodovací orgány vedené zvoleným

2.část
zvolenými zástupci výrobcù, jímž je podřízen vlastnicky řídící aparát vykonávající odborné řídící a plánovací funkce). Postupné se celý samosprávný systém stále více propojuje, celá společnost se stává velkým samosprávným podnikem, lidé jsou placeni za práci i za podíl na rozhodování a mají zájem na společenské optimalizaci. Odtud demokracie mimo ekonomiku.
O čem je třeba ješté mluvit? V atmosféře, kdy lidé cítí, že jsou subjektem, jsou také více schopni korigovat excesy v nadstavbé, včetné védecké práce. V této obecné pro pravdivé poznání příznivé atmosféře pak klidné mùžete zkvalitòovat formu - védecké postupy, budete mít za sebou zájem vétšiny společnosti. Jestli to už existuje nebo ne, na tom nezáleží, mùže být, třeba jen v roviné védecké hypotézy, néco lepšího? Jestli to vidíte, tak to konečné řeknéte a nedélejte tanečky s poznatelností či pluralitou pravd, abyste se snad nedejbože nékoho nedotkli. A néjaké pitomosti o veřejných rozpočtech jsou až ta další rovina, se kterou je třeba se zabývat.
Je se s hrùzou dívám, jak s Milan pokouší obsah vtésnét do néjako formy, metody védeckého postupu, a nechápe, že už v tom zas má obsah - néjakou metodologii, ideologii (viz jeho představa o kapitálu apod.). Přiznám se, že mne ty tanečky kolem metody připadají samoúčelné a zbytečné svazujáící pravdivé poznání. Ale přírodovédci halt mají své mouchy. Ale i u nich občas nékdo úplné postavil na hlavu všechny dohodnuté postupy a mél pravdu.

Vážený pán Heller,
v tomto samostatnom diskusnom vstupe som z neho vylúčil politiku i politickú ekonómiu tak neviem prečo tu mútite vodu?!...

Pane Sablič, Vy zdá se asi nerozumíte tomu, co jsem Vám psal. Ve Vašem případé nejde o žádnou politiku, ale o to, že tomu všemu vùbec nerozumíte, že nejste a nikdy nebudete žádný védec a jen tady zbytečné zabíráte místo a čas (já vím Milane, že je to Tvoje místo a já do toho nemám co kafrat, ale já myslím vùbec jakékoli místo).Délejte néco co umíte, třeba účetnictví nebo astrologii, ale nepleťte se mezi velké kluky. Je to jasné?

Milan položil týmto článkom otázku "Na jakou védu se bude muset levice obrátit?" Odpovedal som jednoznačne už v prvom vstupe na ekonómiu a v tomto vstupe som upresnil a vylúčil politológiu a politickú ekonómiu. Predpokladám, že Vám slovenčina nerobí problémy ale pravdepodobne Vaša snaha za každú cenu politizovať a vždy mať navrch, typický to jav v spoločenských vedách.
Nuž a pokia¾ mi doporučujete venovať sa účtovníctvu tak to beriem lebo účtovníctvo je súčasťou ekonómie a je jeho jedinou časťou ktorá spåòa kritéria skutočnej vedeckej disciplíny.
Astrológiu tu prenechám Vám, vynikajúco sa hodí ku Vašej politológii.

Nejprve k myšlence stavby mostu: je sice formálné pékná, ale myslím, že je to koncepce nerálná, protože ten most by mél spojovat véže, které sice stojí na jedné strané barikády, ale každá používá jiný typ materiálu, každá má jiná pravidla výstavby. Navíc za situace, kdy jsou nékteří přesvédčeni, že ty druhé véže jsou zcela nesmyslné a zbytečné.

Takže podle mne je správnéjší pokusit se nejprve pomoci stavét jednotlivé véže (všechny) pomocí prostředkù, na nichž byla jejich stavba založena. V prùbéhu společné stavby (a znovu říkám, že pomoc druhých mùže být třeba jen kritikou, která hlavnímu staviteli pomùže posílit konstrukci na slabých místech) se mùže ukázat, že danou véž už nemá smysl dál stavét, že je vnitřné rozporná.

Takové je moje východisko, taková je podle mne logika védy obecné. A to říkám za situace, kdy je mi hypotéza, tedy "rozestavéná véž" Pepy Hellera asi nejbližší, rozuméjte mi, přisuzuji jí nejvétší procento, že bude časem označena za pravdivou.

Problém ale je, že Pepa říká, že se už cítí starý a že už nemá čas, který by investoval do jiných staveb. V tomto smyslu mu taky já nevyčítám néjaký mesianismus, spíš bych mu připomnél, že by si mohl časem vyčítat, že připíval k vytváření vérouky, a ne védy. Véda nikdy nepostupuje tak, že deklasuje autory hypotéz, ale ukazuje rozpory v hypotézách. Proto jsem psal svém o rozhovoru s příslušníkem Antify, ale Pepa mi asi nerozumél, tak to řeknu natvrdo: Pepa musel strávit tak dlouhý čas s bojem se stalinisty, že si sice uchoval svùj názor, ale nakazil se jejich zpùsobem argumentace a deklasování protivníkù. V tom vidím nejvétší problém.

Já nedélám tanečky s poznatelností či pluralitou pravd, abych se nedejmarx nékoho nedotkl. Jenom mne právé véda naučila, že je třeba být velmi opatrný. Právé proto, že občas nékdo úplné véci postaví nahlavu, třeba jako Koperník. Což je mimochodem docela dobrý příklad, protože je dnes jasné, že neméli pravdu ani on, ano Ptolemaios, Zemé i Slunce se točí kolem

Zemé i Slunce se točí kolem společného téžišté, ne jedno kolem druhého. Zkrátka úplnou pravdu nemél ani jeden z nich.

Proto se mi na védé - oproti náboženstvím - líbí respekt vùči stavitelùm jiných véží, pocit jisté pokory smérem navenek, o némž jsem se zmiòoval. Naproti náboženství všeho druhu (stalinismus nevyjímaje) znají jediný respekt, totiž vùči sobé samému.

A pokud jde o mne, já taky cítím, že s tím časem na tom nejsem dobře. Právé proto se ale na stavbé néjakého nového, byť mné blízkého náboženství podílet nechci.

Víte, Andreji, když jsem psal článek o védé, kterou levice potřebuje, myslel jsem při tom právé na Vás a na Josefa, kteří jste v minulých letech vénovali spoustu času boji na stejné strané barikády. Pepa je kousek ode mne, tak toho vím dost napřímo, zatímco o Vás vím jen z mailù a kusých zpráv, jak bušíte do slovenských úřadù, ale vnímám jako negativum, že přes boj na stejné strané barikády nejste schopni dát síly dohromady.

Asi jste to pochopil, když jste přišel s myšlenkou stavby mostu. Já zkouším vytvořit védecké prostředí, v némž nebude mít nikdo pocit, že je á priori vyloučen, a kde naopak dostane přátelskou podporu, byť kritickou. Za jediné podmínky - že nebude á priori sám vylučovat druhé.

SDS se snaží - zatím bezvýsledné - o totéž i na strané politiky. Tam je to ale objektivné složitéjší, úspéchy máme minimální, tak jsem si říkal, jestli to na védeckém poli nepùjde snáž.

Milane, já jsem Tvùj přímér pochopil hned, ale on nesedí. Když rubu pana Sabliče, není to kvùli jeho názoru, ale kvùli tomu, že on prosté je mimo soutéž, nemá ani tu úroveò, kterou má i nevédecký účastník diskuse vybavený prostým zdravým selským rozumem. Proto jeho kydy jen odvádéji diskusi od její podstaty. Je zajímavé, že jsem mu to napsal velmi brutálné, ale když si přečtete zpátkyx jeho odpovédi, on délá, že mu to nedochází a že ho pronásleduji za néjaký názor. Ano, jisté vládne názorová pluralita ve společnosti a občas i mimořádné slepé kuře mùže najít zrno, ale masové se to nestává. Ve védecké diskusi ale musí mít účastníci určitou úroveò, a tu pan Sablič nemá. Vžyť on ani nerozumí textu. Přitom klidné mùže néco dobrého udélat i v praktické politice, jak naznačuješ - ale do védy prosté nesmí.
Proč se na to nevykašleme a proč třeba - když ne Dolejš E.T tak ty, neotestujete tu moji hypotézu (pokud ji znáte) a neřeknete mi, co se Vám nezdá, co potřebujete vysvétlit, případné proč nemám pravdu? Nebo jestli myslíš, tak néjakou jinou? Zaručuji Ti, že proti vécným argumentùm štékat nebudu.

Pod slovkom most možno rozumieť všeličo. Ja som mal na mysli most ktorý by ¾udstvu umožnil prejsť z neúrodného brehu na žírne pole, konkrétne umožniť ekonómii stať sa skutočnou, exaktnou vedou. Politici, osobitne ¾avica, stoja už pridlho pred prekážkou a preš¾apujú na mieste a s nimi aj ¾udské poznanie zvané ekonómia. Je zrejme, z doterajších skúsenosti, že politici ten most nepostavia. Zástancom kapitalizmu súčasný stav vyhovuje a ¾avica sa zmieta, keï budem parafrázovať Marxa v špinavej vode v ktorej je síce zárodok novej budúcnosti ale ten nemôžu vidieť keï ju sami vyprodukovali, topia sa v nej a túto vodu mútia (to je aj to čo Ste povedal na adresu Jozefa). ¼udstvo potrebuje z tejto špiny vytiahnuť zdravé jadro a v tom mu môžu pomôcť "znalci" z oblasti exaktných disciplín so svojimi metodologickými postupmi a kontrolnými mechanizmami. Práve preto som privítal Váš článok.
Ja som z širokého priestoru ktorý Ste stanovil svojím článkom vybral oblasť kde treba h¾adať zdravý zárodok, alebo ako Vy hovoríte stavať pilier a tou je pod¾a mòa ekonómia. Ja nebránim nikomu aby h¾adal niekde inde či len tak behal po pobreží, ale prosím buï bude hovoriť k veci o ktorej je reč, teda v danom prípade k ekonómii alebo nech do toho nekafre!
Nie som zvyknutý kecať "pri pive o ničom". Som pôvodom techník ktorý je zvyknutý isť na koreò veci a nepobiehať len tak pre nič za nič.
Pokia¾ bude (trebárs ako jedná vetva) pokračovať diskusia o ekonómii tak budem pracovať do "roztrhania tela", ináč sa budem venovať nie teoretickej činnosti ale inému koníčku, praktickému "bušemiu" do slovenských úradov.

Pokrač.: Pokia¾ sa týka samotárstva, uznávam ale prosím povedzte mi kto sa pohybuje teoretický v spoločnosti ktorá nastúpi po reálnom socializme. Už v roku 1979 som prehlásil na ASV-ÚV KSSZ, že socializmus treba odstrániť revolučnou cestou a odvtedy moje teoretické úvahy sa pohybujú v rovine čo malo nasledovať po socializme a nie čo prišlo – krok späť. Diskutujem na tejto www preto lebo tu občas takéto záblesky sú a rovnako komunikujem aj s inými ktorý sa snažia prekročiť prah medzi socializmom a možnou budúcnosťou. Nie je toho ve¾a ale prvo lezcov nikdy nebolo mnoho a naviac väčšina z nich mala „svoju hlavu” a metódy. Samozrejme tak ako ja aj Jozef môže skončiť na smetisku dejín a prvo lezcom ktorý zvládne „socialistický” vrchol bude úplne niekto iný ale s tým ja počítam a mal by aj Jozef. Ja Jozefa kritizujem aby som mu ukázal jeho názor aj z iného zorného uhla, on mi nadáva. Slova, „Délejte néco co umíte, třeba účetnictví nebo astrologii, ale nepleťte se mezi velké kluky. Je to jasné?” a o vstupe o 14:04:04 ani nehovorím, sa v odborných kruhoch nepoužívajú. Naviac už náš „Protokol” ukázal, že naša spolupráca nie je možná, Jozef sa pohybuje v priestore medzi kapitalizmom a socializmom ja medzi socializmom a novou spoločensko ekonomickou formáciou. Jozef sa opiera o Marxa „en bloc”, ja uznávam Marxove metodologické postupy (metóda základnej bunky, aplikácia základných zákonitosti z prírody odpozorovaných Heglom na spoločnosť a pod.) a výsledok „zospoločenštenie” ( podmienene vo vzťahu ku kapitalizmu). „Kapitál” som už dávnejšie vyhodil zo svojho portfólia. Myslím si, že naša vzájomná komunikácia je neproduktívna a preto sa jej budem vyhýbať.
Vaším slovám „... jestli to na védeckém poli nepùjde snáž” dávam 1+ a naviac konštatujem, že je to jediná cesta. ¼avica nepotrebuje teraz taktiku (politiku, kvantitu) ale stratégiu (kvalitu, presne definovaný cie¾ ktorý bude vidite¾ný a uznávaný od južného polu až po severný). Nuž a pre ¾udstvo dokáže vypracovať takýto cie

Pokrač. II. Nuž a pre ¾udstvo dokáže vypracovať takýto cie¾ len veda a aby som nezabudol na Marxa, tak metódou základnej bunky. Už sme o tom diskutovali tuším pri spracovávaní akéhosi programu v minulosti.

No a máme to - to jsou moudra, ale já na né reagovat nebudu.Už jsem to jednou délal, a bylo to marné.Sablič tomu prosté nerozumél. Takže toho mám dost a k velké radosti Milana Neuberta skončím, protože délat terapii grafomanovi nemíním. Zùstanu leda by E.T. Dolejš opravdu uvedl néjaké argumenty proti mé hypotézy.
Jedno se ale Sabličovi musí nechat - on ty své kydy opravdu vykládá, nemanévruje kolem jako E.T.Dolejš.
Jen na jedno neslyší - předstírá, že s ním nechci polemizovat kvùli jeho názorùm a neraguje na mùj argument, že je svými znalostmi a schopnostmi prosté mimo soutéž, pod úrovní ostatních, jako kdyby se díté pletlo do diskusí dospélých. To je pro grafomany či vynálezce perpetuum mobile typické.

Milan, ak myslite svoje slova vážne tak si precitajte http://www.sds.cz/view.php?cisloclanku=2006022701; http://www.sds.cz/view.php?cisloclanku=2006032101; http://www.sds.cz/view.php?cisloclanku=2008042803; http://www.sds.cz/view.php?cisloclanku=2008050602 a pozvite do diskusie nie politikov ale matematickú obec. Tých článkov bolo v samizdate viac (môžem dodať) ale teraz uvediem tiež jeden dôkaz.
Ekonómia nie je nič iné ako jedná ve¾ká pyramídová hra ktorú založili Peržania a ktorú hrajeme doposia¾ bez toho aby sme si to uvedomili. Matematici si s tým ¾ahko poradia ak zoberú v úvahu nasledovné ekonomické skutočnosti. Exaktné vedy experimenty robia v hraničných polohách (vákuum, uzavretý priestor, deštrukcia a pod.) a preto teoretický uzatvorme ekonomický priestor teda podobne ako ho uzatvárame ak dokazujeme, že pyramídová hra nie je nič iné ako podvod. Celosvetovú ekonomiku si tak predstavme ako hologram, teda ako uzatvorenú ekonomiku počnúc základnou účtovnou jednotkou cez celoštátnu až po celosvetovú. V každej takejto jednotke musí potom platiť, že suma aktív sa musí rovnať sume pasív z čoho následne plynie že suma všetkých ziskov sa musí rovnať sume všetkých strát alebo sú tieto rovné nule. Z povedaného potom jednoznačne vyplýva, že nech spoločnosť vytvorí ¾ubovo¾né množstvo reálnej nadhodnoty súčasná ekonomická veda nie je v stave túto zachytiť a ekonomický vyjadriť. Naviac pri dialektickom poh¾ade na tento stav zistíme, že reálna nadhodnota znamená finančnú stratu a finančný zisk naopak stratu reálnej nadhodnoty, teda matematický dôkaz, že kapitalista okráda pracujúceho. Problémom je skutočnosť, že súčasná ekonómia je monoteistická a nie dialektická. Ekonómia v terajšej podobe sa zaoberá len finančnými prostriedkami, teda akýmisi deformovanými obrázkami reálnych hodnôt ale absolútne sa nezaoberá reálnymi ekonomickými hodnotami (práca, produkt a pod.). Počas socializmu sme sa dostali ïalej a ekonómia sa zaoberala aj reálnymi hodnotami (plánovali sa počty bytov

pokračovanie
Počas socializmu sme sa dostali ïalej a ekonómia sa zaoberala aj reálnymi hodnotami (plánovali sa počty bytov, potravinovú sebestačnosť a pod.) avšak naïalej toto plánovanie reálnych hodnôt nebolo zosúladené s plánovaním finančným čo spôsobovalo rozpory a degeneráciu socialistickej ekonomiky. Presnejšie zisk sa dosahoval byrokratickými metódami a nie mapovaním reálnych hodnôt na pracoviskách.
Perspektíva ekonómie
Základnou premisou vedeckej ekonómie musí byť, že suma reálnych hodnôt na trhu vyjadrených v peniazoch sa musí rovnať objemu peòazí určených na obchodovanie. Ak dovedieme túto myšlienku k logickému záveru tak potom sa dostaneme k otázke ktorú si položil Charles de Gaulle a ktorú by som sformuloval takto: „čo má tvoriť základ peòazí aby predstavovali nie deformovaný ale objektívny obraz reálnych ekonomických hodnôt”. Ak matematici potvrdia moje dôkazy, že ekonómia nie je nič iné ako jedná ve¾ká celosvetová pyramídová hra tak potom vznikne potreba aby som odpovedal Charles de Gaullovi.
Ešte poznámka pre tých ktorý požadujú praktické dôkazy uvediem, že pyramídová hra zvaná ekonómia dosiahla nasledovných hodnôt (antagonizmus sveta – priepasť medzi najbohatšim a najchudobnejším štátom sveta) v roku 1820 hodnotu 3,4; v roku 1900 hodnotu 9,9; v roku 71,9 a v roku 2003 absurdných 583,3.

Pre tých ktorý sa dožadujú dôkazu praxou. Monoteizmus a teda nevedeckosť ekonómie je aj príčinou opakujúcich sa ekonomických kríz v kapitalistickej spoločnosti. Ako som uviedol peniaze sú iba deformovaným zrkadlovým obrazom reálnych ekonomických hodnôt, podčiarkujem zrkadlovým kde ¾avá ruka sa javí ako pravá, nedostatok ako prebytok a prebytok ako nedostatok a podobne. Väčšina kríz sa prejavuje ako nedostatok peòazí na trhu a kvôli tomu sa buï likvidujú reálne hodnoty (pracovné miesta i celé odvetvia, predávajú reálne hodnoty vrátane práce pod cenu či dokonca likvidujú aby neklesla ich cena) alebo sa tlačia peniaze. Nie je to nič iné ako celosvetový nesúlad ekonomického vzorca, že suma aktív (reálnych hodnôt) sa musí na halier rovnať sume pasív (peòazí) na trhu a jeho liečenie.
Toto radový občan teoretický nevie ale dokonale pociťuje na svojej koži a preto sa pýtam politikov prečo mu neverite?! 88 percent Nemcov v Der Spiegel tvrdí, že Kapitalizmus "nezachádza zodpovedne so zdrojmi" a preto si praje "nový ekonomický poriadok". Toto nie je názor nejakej skupiny, triedy či chudobných toto je názor absolútnej väčšiny občanov jednej z najbohatších krajín sveta!!!
Ak niekto chce ešte ïalší dôkaz praxou tak prosím. Prečo sa krízy neobjavovali v socializme? Socialistická ekonómia bola síce vzh¾adom na historické poznanie „kostrbatá a nedokonalá” ale bola dialektická ktorá si súlad medzi sumou aktív (objemom majetku v správe štátu) a sumou pasív (peòazí) strážila a tak pravidelne zosúladila! Tento základný vzorec znalostnej ekonómie bol vytlačený na každej bankovke.
Ak politici ani teraz nepochopia čo hovorím tak už nemám v svojom portfóliu žiadne slušné slova.

Řlánok kladie otázku: Na jakou védu se bude muset levice obrátit?
Na otázku prišli dve odpovede:
1.JH: Neznáma veda (konglomerát vied?) a jeho produkt samosprávny socializmus. K tomu sa nebudem vyjadrovať.
2.AS: Ekonómia. Prečo? Ekonómia nie je vedou ale len bojovým umením.
Doterajšia verifikácia spoločenská: Der Spiegel: 88 procent Némcù si přeje "nový ekonomický pořádek". Kapitalismus podle nich nezajišťuje ani "sociální rovnost ve společnosti", ani "ochranu životního prostředí", ani "nezachází odpovédné se zdroji".
Vo vlastnej diskusii: mimo JH (nie k veci) zásadné námietky neboli vznesené, napriek tomu som predložil súhrn dôkazov ktoré sú zatia¾ bez pripomienok. Doporučil som aby do diskusie boli prizvaný matematici.
Návrh ïalších verifikačných krokov:
Ak názor „ekonómia nie je vedou” nebude v diskusii jednoznačne zamietnutý tak by mala SDS zorganizovať konzílium zástupcov „Ekonómie”, ktoré by názor potvrdilo alebo zamietlo. V prípade zamietnutia konzílium by delegovalo svojich zástupcov (obhajcov) na konzílium vyššieho stupòa – zástupcov exaktných vied. Toto konzílium by na názor odpovedalo niektorou z týchto odpovedí”
1. názor je mylný a problémom sa netreba zaoberať
2. názor sa podmienene schva¾uje a definitívne rozhodnutie bude vynesené po predložení návrhu či návrhov na koncepciu novej ekonómie.
3. názor sa prijíma bez výhrad ako upozornenie spoločnosti, že ekonomické zásahy v spoločnosti musia podliehať mimoriadne prísnej spoločenskej kontrole
V prípade, že konzílium odpovie 2. či 3. bude možné začať verejne diskutovať (projektovať) čím nahradiť súčasnú ekonómiu.
Ide o bežný postup v exaktných vedách ak spoločnosť prejaví obavy zo stávajúceho stavu veci či veci navrhovaných a takýchto indícii v článku, diskusii i uvedené z Nemecka je skutočne dostatok.

obávám se že se mýlíte, pane S.
Dotaz M.N. podle mne sméřoval k tomu co udélat proto abychom si na védu jen nehráli (nejde o to zda má pravdu samosprávce Heller nebo ekonom Sablič).
Místo tohoto tématu se tu mává psychiatrií a vynášejí se uzardéní absolutní odsudky ne z pohledu objektivity, ale z pohledu hlídačù své Pravdy.
Z toho bohužl plyne spíš závér, že zatimní diskuse nenabídla žádné odpovédi. Potvrzuje to jen fakt, že emotivní zátéž zaslepuje, nékdy až tragikomickým zpùsobem.
Nezbývá než vášné odplynou a snaha o rozum se zase navrátí.

No, jirko, teï jsi se předvedl. Nemluvím o tom že samozřejmé odmítáš možnost, že by se dalo provéřit, kdo má pravdu. Tohle je Tvé ústřední téma, kterým si potvrzuješ svou pragmatickou orientaci v politice a neschopnost se rozhodnout pro to, že néco pravda je a hlavné - jít za tím přes všechny překážky. Ale porovnávat grafomana bez vzdélání a s utkvélou představou s odborníkem, který celý život vytvářel hypotézu, která se plné potvrdila realitou - no to už musíš být opravdu mimo.
A mimochodem - v této diskusi padla celá řada podnétných myšlenek, nikoli ovšem od Tebe, ty tu jediné psychologickými fígly, žádnými argumenty, zneužíváš nepoučenosti účastníkù diskuse a tvrdošíjné odmítáš se bavit o néčem konkrétním. Je jasné, že se toho bojíš, že na to nemáš.
Odpoledne jsem Ti napsal smířlivý text, kde jsem zopakoval to, co jsi zalhal - že totiž dávám odpovédi, že netrvám pouze na ovéření logikou mé vlastní hypotézy, že mne bude velmi zajímat i konfrontace s jinou hypotézou a nastínil jsem tezi - zda je induktivní a a deduktivní metoda totéž co historická a teoreticko-logická, a že si myslím, že teoreticko-logická metoda je u společenských véd určující. Technika to zase néjak zlikvidovala, mùže být, že je to moje skleróza. Ale nemá cenu Ti néco psát, ty stejné zalžeš, překroutíš, jen abys nemusel otevřené polemizovat. Kdo skutečné porovná moje a Tvoje odpovédi, tak je mu to jasné, ty jen počítáš s tím, že jsou lidé líni a manipulovatelní. Už po Tobé peníze na knížku nechci.

Poslední příspévek opravdu nebyl na JH ale pro AS - taky spolu nesouhlasíme, ale nevede to k nepříčetným útokùm. Takovýhle ideologický wrestling mne vážné nebaví a smířlivé přístupy o kterých JH mluví, si představuji jinak.
Ale mám hlavné za absurdní ze mne délat neustále néjakého manipulativního bésa, který JH straší a brání mu konečné vyhnat svatokrádežníky z marxova chrámu.
Proto pokud ve mne budete vidét i nadále néjaké své strašidlo, tak i nadále JH oslovovat nebudu - nechci mu dávat záminku k rozbíjení debaty ostatních. Ti si udélají vlastní představu i bez téhle popletených útokù.

Stále stejná taktika, jen ne vécná diskuse o problémech.

Do určité míry souhlasím s reakcí pana E.T. na Váš návrh, i když si nemyslím, že si na védu Vy nebo Josef Heller védomé hrajete.

Rozhodné se nemusíme navzájem přesvédčovat o tom, že je mainstreamová ekonomie pro levici nepřijatelná. I já mám problém o ní prohlásit, že je to véda a ne pouze služka režimu.

Nemá ale moc smysl přemýšlet o tom, "čím ji nahradit", my jí nedisponujeme, ona existuje nezávisle na nás. Otázka zní, zda existuje néjaký progresivní smér např. v ekonomické komunité nebo jestli alespoò existuje kondenzační jádro takové potenciální komunity. A zatím jsem tady v diskusi dostal PRAKTICKOU odpovéï, že ne.

Toto fórum samozřejmé není absolutné obrazem o celkové situaci, myslím, že ho nijak nepřeceòuji, ale jistým vodítkem pro mne je.

Vaši představu, že by SDS zorganizovala néco jako svatou inkvizici, tu musím odmítnout. To musí provádét védecká komunita sama. Jiný postup bych považoval osobné za nevédecký. Zajímavé názory JEDNOTLIVCÙ mùžeme tak maximálné podpořit tím, že jim dáme prostor na našich stránkách nebo že autora pozveme na néjaký ze seminářù, které se občas pořádají. Ale na budování komunity prosté prostředky nemáme. A znovu opakuji, bylo by to dokonce i špatné.

Na závér Vám položím podobnou otázku jako Josefu Hellerovi. Co považujete za svou práci, která nejlépe popisuje Vaše přístupy k ekonomii včetné východisek?

Co považujete za svou práci, která nejlépe popisuje Vaše přístupy k ekonomii včetné východisek? K odpovedi na túto otázku si tvorila cestu moja kritika súčasnej ekonómie a odpoveïou je NEOEKONÓMIA, nová vedná disciplína ktorej základ tvorí pevná, presne definovaná jednotka na meranie "spoločenskej práce" (základ peòažnej sústavy) ktorou sa stanovuje nielen cena práce pre pracujúceho ale aj cena produktu na trhu. Týmto návrhom likvidujem Marxovu základnú bunku problémov ekonomickej podstaty spoločnosti ktorú definoval ako TOVAR - hieroglyf (kategória).Toto nie je heslo ale ucelená teória vrátane matematického modelu základnej bunky ekonomickej štruktúry celosvetovej ekonómie a je obsiahnutá v knihe mojej ktorú vydal Ekokonzut.
K základu linku: možno som mal použiť termín seminár na ktorý by boli pozvaní atï. S tou inkvizíciou Ste to prehnal, ¾avica chce túto spoločnosť zmeniť tak musí nájsť civilizovaný spôsob ako tejto spoločnosti povedať "čo je zlé a čo chce spraviť"! od vedeckých inštitúcii to nečakajte tie tak ako za socializmu aj dnes sú platené za to aby sa zachoval status quo

pokračovanie ráno:
To neznamená, že nemajú čo do toho hovoriť naopak oni máju právo i povinnosť brániť status quo. Zoberte dôchodkovu reformu na Slovensku, sformovali ju politici bez akejko¾vek verifikácie zo strany verejnosti či vedeckej obce a dnes každý občan na òu dopláca ročne 150 EUR a bude ešte viac a to nehovorím o likvidácii socializmu a reštaurácii kapitalizmu. Dnešná politika je ako neriadená strela, nikto nevie kam bude po vo¾bách smerovať čo vyvoláva potrebu nielen novej ekonomickej podstaty spoločnosti ale aj jej politickej nadstavby a jej verifikovate¾nosti zo strany laickej verejnosti v súčinnosti s vedeckou obcou. Ale toto je už môj iný program ktorý s tým čo som otvoril v tejto diskusii nemá vecnú súvislosť.
V prípade, že môj názor by bol predmetom širšej diskusie ako tu (napríklad seminár) určite by som na nej požadoval účasť odborných zástupcov súčasného status quo. Toto považujem za civilizovaný (možno aj vedecký) prístup ku kritike súčasnosti a návrhu zmeny.

ale ldié, kteří si na internetu řeší néjaké své osobní problémy jsozu častý jev. Přít se s nimi není řešení, jen se to zhoršuje a doslova pak debaty o ničem zavirují celý chat - buï z toho jejicj ventilu od néjakéjho komplexu vytáhnu néco vécného a nebo je prosté přehlížím a když se nemají s kým hádat, odejdou jinam. Faktem je že u tématu o védé bych je nehledal, ale ono to nutkiání je asi neodbytné....

Vo vedeckej práci, povedané filozofický či metodologický platí, že obsah a forma musia tvoriť jednotný celok. Z toho možno odvodiť následovné: Nie každý musel pochopiť obsah článku ale jeho forma je jednoznačná a tou je otázka. V diskusii sa teda očakávali odpovede. Každá odpoveï mala mať vlastný link na ktorom by sa rozvinula diskusia k obsahu odpovede. Odpovede (linky) si stráži a moderuje, teda prijíma (aj mlčaním) alebo vyradí po zdôvodnení autor článku ktorý dal článku obsah a teda stanovil a preto pozná jeho entitu (meritum). Link si moderuje autor linku (autor entity odpovede) pričom autorovi článku ostáva pravo veta.
Pokia¾ by sa tieto alebo podobné pravidla dodržiavali tak by tu nemohol vzniknúť chaos a zbierka invektív ktoré do vedeckej diskusie nepatria. Nuž a tento článok nie je politické rodeo ale snaha o vedeckú prácu.
Považujte to za podnet na zamyslenie sa pred vstupom do diskusie prípadne pre jej moderovanie.

Ke: "Komentář ze dne: 13.09.2010 13:14:54 Reagovat
Autor: neregistrovaný - josef Heller (heller47@seznam.cz)!

"No teï promluvil mudrc - jestliže propaguji samosprávu, tak je to proto, aby človék jako jednotlivec, ...,nejen jako třřída či velké skupina, dostal prostor nejen v práci, ale taky k spolu -rozhodování, minulý systém dojel na to, že mu tento prostor nedal a současný systém zase ten prostor dává jen malé elité, u téch malých živnostníkù, kteří s takovým nadšením volí pravici ..., jen péstuje iluzi, že mají néjakou samostatnost a .... Ale promiò Milane, ono je to všude, i na mých stránkách to tak bylo, zejména když tam vstoupil standa a lucie."(J.H.)
Zajímavý odstavec. Máme tu spolurozhodování kontra samostatné rozhodování a ideovou úroveò malých podnikatelù.
Otázky: Pane Hellere, co znamená samospráva ve firmé v prostředí trhu? Znamená to, že takovou firmu bude řídit néjaká samospráva, např. volená zaméstnanci? Kdo bude majitelem té firmy? Pane Hellere, myslíte, že samostatný podnikatel připustí, aby ješté nékdo další, kromé ného, rozhodoval v jeho firmé? Co nabízí Vaše vize oném malým živnostníkùm, kteří tak nadšené volí pravici, za jiné možnosti? Chcete jim dopřát aspoò rovnocennou soutéž, kde by nebyli protéžovány velké mezinárodní firmy, jak to zhusta zavádéla i soc dem? Chcete pro né také daòové prázdniny, levné pozemky apod., na co neméli nárok ti zdejší podnikatelé? Myslíte "védecky", že jejich nedùvéra k levici nemá racionální základ? Umél byste určitou myšlenku nejen přijmout, ale také opustit?
Líbil se mi kdysi popévek:...hej pane králi nebuï líný, vem hadry a jdi mezi lid...

Spojil jste dohromady více problémù, je to na delší výklad, ale:
Samospráva mùže mít rùzné formy. Podstatná je samospráva ve velkých podnicích a sítích, ať už vznikne jakkoli (např. jako americké ESSOPY z iniciativy státu nebo i soukromého majitele - to se předpokládá jako tendence do budoucnosti, kdy ti nejchytřejší kapitalisté začnou využívat samospráývy k zefektivnéní výroby a překonání negativních tendencí u řídícího aparátu, nebo třeba i útékem majitele za krize a obsazením fabriky jako v Argentiné, zakládáním nových podnikù od začátku jako v Mondragonu apod. Velmi vhodnou formou budou u sofistikované výroby - nedávno mi zemřel známý, který v počítačové firmé tuhle samosprávu zavedl a byl s ní velmi spokojený - ačkoli to byl antikomunista a v teorii moji koncepci odmítal, přitom mi ale dal řadu praktických podnétù. V malých podnicích a živnostech ta samospráva nemusí být potřeba - třeba proto, že tam je stejné rodinný vztah mezi majitelem a zaméstnanci (PODOTÝKÁM, ŽE MALOVÝROBCE NEVYKOØISUJE, ON I JEHO ZAMÌSTNANCI JSOU PØES TRH VYKOØISOVÁNI VELKÝM KAPITÁLEM) nebo to prosté technicky nevyhovuje je-li to one man show zkrátka formy jsou rùzné.
Připomínám Vám, že moje koncepce je projektem budoucnosti a v teorii se nezabývám politickým programem pro živnostníky dnes, ale na druhou stranu jsem byl u všech programù KSŘM a néco o tom vím taky - ano, mohou tu být rùzné úlevy, které by vyrovnávaly znevýhodnéní malých a středních podniktelù, KSŘM je bere jako skupiny, jejichž zájmy chce hájit, jiná véc je, jestli to umí a co mùže prosadit. Nejsem si jist, kdo mají být ti zdejší podnikatelé, kteří neméli na rùzné véci nárok - myslíte před listopadem nebo v minulých dvaceti letech? Pokud po listopadu - tak to je přece přirozený stav, že kapitál okrádá maloburžoasii, zneužívá vùči ní monopolu ekonomického (levná výroba, dnes už nejen masová, ale i kusová) a samozřejmé politického vlivu atd.
Nevím, proč by nedùvéra malých podnikatelù v levici méla mít néjaký velk

2.část
velký racionální základ? Myslíte-li zestátòování ševcù za první formy socialismu tak ano - ale tady pùsobí i hodné iluzí téch zestátnéných ševcù - kým mohli být, co mohli dosáhnout apod. - přitom je to blbost, vétšinu z nich by kapitál pohltil, zadlužili by se apod., naopak v socialismu z části z nich vyrostla vrstva pracovníkù služeb, která byla pány oproti řdovým zaméstnancùm odjinud (melouchářství, podpultismus,korupce apod.). Řás bývalých socialistických zaméstnancù se vrhla na podnikání a zklamala se - ale proč? Z jedné strany se mezi nimi prosadili Ti, kteří k tomu méli v minulém systému náskok svým postavením, kontakty apod., často se prosadili zlodéjnou a lumpárnami - ale to přece patří ke kapitalismu - ale co s tím má společného levice? Pokud byli komunisti, tak jimi v listopadu být přestali, ve strané máme spíše ty malé (připouštím že nejenom), ze začátku stalinisté bránili tomu, abychom si dali do programu podporu středních a malých podnikatelù, ale už v r. 1995 to naše parta tvùrcù programu do programu dala, no a od téch dob se néjak snažíme. Sem tam se spleteme, jako s pokladnami, ale já opravdu nechápu, co levice středním podnikatelùm udélala?
Spíše se na to vymlouvají, protože pořád v+éří ve svùj americký baťovský sen a proto se třou k pravici, která jim dává do huby a bude ješté víc.
Ale vraťme se k projektu budoucnosti -tam moje koncepce předpokládá nejprve pluralitu rovnoprávných vlastnických sektorù, včetné samiosprávného, který se ve svobodné demokratické ekonomické soutéži prosadí jako nejefektivnéjší, protože uvolní tu aktivitu a iniciativu lidí. Postupné odumírá a je vykupován kapitalismus. Malí mohou existovat jak chtéjí, ale bude pro né výhodnéjší kooperovat s velkými samosprávnými podniky, které jim poskytnou za tuto kooperaci rùzné výhody a práva (třeba možnost podílet se na rozhodování o celém komplexu a na jeho zisku). Předpokládám, že vétšina téch obyčejných malých podnikù přirozené vplyne do samosprávných komplexù a sít

3.část - promiòte, včera večer jsem přehlédl, že mi to ješté nevzalo celý text.
tedy - předpokloádá se, že normální malé podniky soukromého vlastnictví se propojí se samosprávnými a vplynou do nich - přitom pochopitelné získají širší možnosti - mluvit do velkého hospodaření a podílet se na zisku samosprávných komplexù. Tam, kde malovýrobní vlastnictví bude tésné souviset s výjimečnou prací majitele, příp. zaméstnancù - např. umélecký ateliér - nebude dùvod s ním dnéco délat - ale celkové - soukromé nevykořisťující vlastnictví bude moci existovat neomezené, ale tahle forma prost+é nebude dost efektivní a přítažlivá.
Jinak ten popévek z Balady z hadrù sedí na rùzné papaláše, které znám, ale ne na mne - já jsem musel být vždy v kontaktu s dolejškem, nedovédél bych se nikdy na védeckém ústavu to, co např. na politické škole od nejrùznéjších kategorií posluchačù - straníkù i nestraníkù, no a dnes tím spíše. Jiná véc je, že když se specializujete na operace mozku, tak už do detailu neřešíte nékteré véci třeba odborníka na urologii nebo chirurga první pomoci.Léta marné sháním spolupracovníky, kteří by vyšli z obecné teorie a dotáhli ji do konce v podobé projektu třeba podnikové samosprávné ekonomiky - lidé nemají čas, musí vydélávat peníze a ty jim dát nemohu.
Nevím, co jste chtél případné slyšet, ale neváhejte se zeptat, počád z Vás cítím ten podvédomý strach maloburžoy (to není nadávka, jen sociologická kategorie) ze ztráty podniku a právé proto je maloburžoasie tak manipulovatelná, zejména zprava (nékdy se samozřejmé urve i zleva - např. za francouzské revoluce).
Jo - ješté jste se ptal, jestli bych umél opustit myšlenku - no samozřejmé - všechny mé názory se vyvíjely, jak jsem získával poznatky a zkušenosti - jenže k opušténí základní koncepce zkrátka nemám dùvod - slouží, vysvétluje - že se samospráva ješté masové nerealizuje v praxi - je škoda, rád bych to zažil - ale to už je údélem védce zkoumajícího ty neojobecnéjší procesy ve společnosti.

vida - jedno pozitivní zjišténí. Téma védy a raplovství se do té míry nesnáší, že všichni toto koblišté opustili a zbyl tu jen samozvaný lektor boje s úchylkáři. Takové malé VUMLovské deja vú.

A nejste tím raplem náhodou vy? ápl jste doprostřed diskuse, kterou jste zjevné nepochopil a asi ani nečetl, jakýmisi zmatenými výtkami a protismysluplnou poznámkou o samosprávé, na moje vysvétlení jste neřekl ani bú, mezi tím bylo řečeno mnoho podstatného, na což zase nereagujete a zase néco plácnete, To má být úroveò Vašeho myšlení? Dost slabá.
Mimochodem,ono je dost béžné ve védé,že ten, kdo má co říci, to říká a kritizuje ty,kdo jsou prosté vedle - Pasteur taky kritizoval ty porodníky, kteří si odmítali mít ruce a jejich blbost stála životy rodiček. Nehlídám úchylkáře, ale prosazuji pravdu, to je nedílná stránka védy. Kolbišté opustil možná poslanec Dolejš a bohuže nikoliv laický grafoman Sablič -DALŠÍ ASI NEMAJÍ TOLIK ŘASU NEBO NEMAJÍ CO ØÍCI,JAKO VY.

Abeceda SDS - - Vydáno dne 11. 09. 2007 (1574 přečtení)

Diskuse na červnovém sjezdu SDS a následné na srpnovém zasedání Celostátního výboru (CV) SDS dala jasné najevo, že by SDS méla udržovat a rozvíjet svou schopnost vstupovat do reálné praktické politiky včetné volební. Absence aktuálního volebního programu SDS je pociťována jak při kontaktech s ostatními politickými subjekty, tak při rozhovorech s béžnými příslušníky české populace.

Vedle vytváření prostoru pro spolupráci všech levicových sil jak v ŘR, tak v rámci celé Evropy a vedle snahy přispét k teoretickému hledání levicových východisek oslovováním intelektuálních vrstev české společnosti je proto zapotřebí, aby SDS jasné a přehledné zformulovala své přístupy k praktickým otázkám české a mezinárodní politiky, jimiž by byla schopna oslovit českého voliče i mimoparlamentní politické struktury.

Po zvážení možností a potřeb SDS dospél minulý CV SDS k rozhodnutí zahájit práce na přípravé volebné orientované Abecedy SDS, na jejíž tvorbé by se mélo podílet co nejvíce členù i nečlenù SDS. Podíl české veřejnosti na přípravé Abecedy považuje SDS za klíčový, a to jak při výbéru hesel, tak zejména při naplòování jejich obsahu.

Při práci na Abecedé SDS chceme experimentálné využít i prostředí webových stránek SDS, které umožòují adresné i anonymní vkládání komentářù jak ve fázi přípravy seznamu a obsahu hesel Abecedy, tak ve fázi její konečné redakce.

To je úryvek z článku na zdejším webu - datum vidno.
Ješté bych k tomu dodal, že zmínky o nedostatečné systematičnosti zde byly také časté. I jsem se ptal, zda správné rozlišujeme slova jako levota, levice, levičáctví, levárna. Byly tu i úvahy o potřebé nové levic. strany(pan Zdének). Nic z toho není - proč? Není polit. vùle? A asi je to stejné u sds či ksčm.

Komentáře: ke článku: Abeceda SDS - Média
(ze dne 10.09.2007, autor článku: administrator)
Přidat nový komentář

Komentář ze dne: 21.11.2007 20:51:05 Reagovat
Autor: neregistrovaný - hranol (hranol@centrum.cz)
Titulek: Osvojit si mediální politiku
Levice v ŘR prohrává neustále souboj s pravicí, protože naprostou vétšinu medií, a všechny masová média v ŘR ovládá pravice, která denné, cílevédomé formuje veřejné mínéní ve svùj prospéch. A zároveò cupuje levici, její kádry, její ideologii.

Ať už je to mlčením o akcích a postojích levice, zkreslováním, bagatelizováním jevù, vyzdvihováním jen negativ levice apod.

A pravici to neustále prochází i v situaci, kdy už nyní významné omezuje sociální jistoty lidí. Kdy doslova útočí na jejich penéženky.

Pokud si toto vedení levicových stran neuvédomí co nejdříve, je levice na dlouhá léta v této zemi odepsaná. Žijeme prosté v mediální dobé a né v dobé pouličních mítinkù V. I. Lenina. (I když je nazavrhuji).

Vedení KSŘM, kdy KSŘM je jediná v ŘR z levicových stran, která má potřebnou ekonomickou sílu a kádrové možnosti, je bohužel v této otázce dlouhodobé naprosto impotentní, což je katastrofa pro tuto společnost.

Je to naprosto zásadní úkol každé levicové strany, od poslancù v Parlamentu, přes aparát strany až po základní organizace.

Tento úkol má 4 fáze:
1) Øíci si jaké jsou naše výchozí pozice, co máme k dispozici, co chceme docílit a co ješté budeme potřebovat. A zároveò jaké kroky učiníme okamžité, až získáme néjaké pozice ke zlepšení naší další pozice (A tak pořád pokračovat).

2) Vytvořit infrastrukturu medií ovládaných levicí, kooperující

3) Připravit (ovat) kádry pro mediální práci (a systematicky se prùbéžné vénovat jejich výchové).

4) Zvládat prùbéžné a systematicky mediální prezentace, informační, obranné i útočné.

Jde také o to, naučit obyčejné členy strany myslet tak, že chápou mediální politiku jako nezbytnou činnost pro politickou práci. A to musí chápat každá základní orga

Ale já to čtu -iku, čtu to, ale občas tomu nerozumím. Teï například nevím, proč jste zkopíroval hranolùv příspévek, který podle mne nepřichází s žádným východiskem. Všimnéte si, že říká zhruba toto (zjednodušuji):

a) KSŘM je jediná levicová strana, která má dostatečnou sílu pro vedení správné mediální politiky, ale je impotentní

b) mediální politika je zásadní úkol každé levicové strany

Nemáte pocit, že je tam logická slabina? Co si z toho má podle Vás vzít SDS?

Dobrý den,
náhodou jsem na internetu narazil na tuto knihu: Antonio Negri - Books for Burning: Between Civil War and Democracy in 1970s Italy (http://depositfiles.com/en/files/fhwf789wy). Mám dojem, že nékteré metody v knize popsané jsou pro dnešní podmínky v ŘR celkem dobře použitelné (ač po jisté modernizaci). V knize se ale nejedná o pohled straníka (ač byl její autor kdys členem Socialistické strany Itálie). Jde spíše o pohled radikálního sociologa a aktivisty kombinujícího Marxùv přístup s metodami klasické i moderní sociologie. Mnoho naznačených metod bylo odzkoušeno v praxi stávek ve Fiatu, Alfé Romeo i v protestech komunit obyvatel méstských čtvrtí. Myslím, že jako znalec Marxe jisté oceníte jeho využití jako filosofa praxe, jehož teorie se tam, kde je stále nosná, dá omladit.

Ano, pane Řerný, díky, néco o tom už vím, i z jiných prací. Já nikdy neodmítám Marxe vylepšit, jenom ho považuji za prostředek, který s dílčími úpravami je dnes ješté pořád nejlepší zlobí mne ty povrchní kecy o tom, že je starý a v jiné dobé apod. Øíkají to lidé, kteří ho nikdy pořádné nepochopili, dnes to bohužel říkají mladí, kteří nepopírají, že o ném nic nevédí, ale nechce se jim se s ním seznamovat (TO MI JEDEN MLADÝ VYSOKOŠKOLSKÝ UŘITEL OTEVØENÌ PØIZNAL)

Ospravedlòujem sa, že som v diskusii zabudol na časť ekonómie ktorá sa stala tak dokonalou vedeckou disciplínou, že v nej niet čo objavovať a premenila sa tak na každodennú rutinnú činnosť špecializovaných pracovníkov (čiek – klaniam sa). Jej dokonalosť je taká, akou je základná matematika a nepripúšťa chybovosť ani jedného centa, teda najmenšej peòažnej jednotky akú ¾udstvo vymyslelo či vymyslí. Touto vednou disciplínou sa riadi ekonómia od toho najmenšieho podnikate¾ského subjektu – jedinca až po tie najväčšie nadnárodné spoločnosti ktoré svojím ekonomickým objemom nieko¾ko násobne prevyšujú ekonomický objem bežného štátneho útvaru.
Prestaòme vymýš¾ať a politizovať, premeòme štátne útvary na samostatné účtové jednotky delené na vertikálne (rezortné) s odmeòovaním pod¾a zásluh a horizontálne (územné) s rozde¾ovaním na princípoch solidarity a celospoločenských potrieb. Prispôsobme politickú nadstavbu tak aby demokracia platila územne i rezortne čo umožni každému občanovi si obhájiť svoju pravdu a spravodlivosť a zlikvidujeme tým akéko¾vek ekonomické príčiny medzi¾udských, medzitriednych či medzištátnych sporov.
Základnou jednotkou takejto ekonómie by sa stal takto človek pri svojom narodení so svojím osobným účtovníctvom z ktorého by vedel presne čo zarobil a čo dostal z princípu solidarity a pri jeho úmrtí by sa účet uzatvoril so zúčtovaním medzi dedičmi a spoločnosťou. Toto ponúkam ja a moja NEOEKONÓMIA. Punktum!

Navrhuji, Andreji, abyste své pojetí ješté jednou v jednoduché formé sepsal bez zbytečných nových termínù a s jasným vymezením nástrojù a případné béžné přijímaných vývodù "ekonomie". A pak se o ném pojïme pobavit. Pepa Heller asi o tuto diskusi už nebude mít zájem, tak ho u Vašeho příspévku budeme postrádat.

A jestli mohu poprosit, zkuste se vyvarovat idealizace budoucnosti typu "základní jednotkou by se stal človék...", pokud pro to nebudou opravdu pádné védecké dùvody.

PS: Vaše předchozí poznámku o tom, že bychom méli diskusi moderovat, neberu. Na to prosté nemáme síly. Když na dva dny nebo na týden odjedu do zahraničí, tak prosté moderovat nemohu. Co mùžeme, je tak maximálné volba témat obecné, jak ale činíme výbérem a zveřejòováním příspévkù. Tak hezký den.

Súčasné peniaze nemajú pevný charakter (pevný základ ani poslanie). Hmlistý základ a hmlisté poslanie peòazí vytvárajú živnú pôdu pre okrádanie človeka človekom a teda umožòujú pretrvávanie lúpežnej fázy rozvoja spoločnosti.
Poslanie peòazí v budúcnosti: Vývoj peòažných sústav a meny smeruje k tomu aby, ak získajú pevný základ, sa stali základnou, medzinárodne uznanou jednotkou na meranie ¾udskej (spoločenskej) práce s rovnakým charakterom, ako majú napríklad fyzikálne jednotky (meter, volt a pod.).
Jednotka pre meranie ¾udskej práce.
Řo používame na meranie množstva práce, ktorú pracujúci odovzdal spoločnosti, aby sa mu spätne vrátil produkt v tej istej hodnote? Peniaze, ktoré sú odvodené od zlata a všetkého možného či najnovšie „od ničoho”. Nájdite takúto absurditu, aby jednotka pre meranie čohoko¾vek bola odvodená od inej podstaty, ako od tej, ktorú má merať. Už Charles de Gaulle si pri h¾adaní cesty k väčšej spravodlivosti lámal hlavu nad tým, čo by malo tvoriť základ peòazí. To, že nenašiel iný základ, než zlato nič nemení na tom, že udrel položenou otázkou klinec po hlavičke.
Je načase za základ peòazí postaviť ¾udský život, teda to najcennejšie, čo ¾udstvo má. Je to základ ove¾a
cennejší a dnes môže byť aj ove¾a pevnejší. Naviac tento základ bude plne korešpondovať s podstatou toho, čo chceme merať týmito peniazmi a to - ¾udskú prácu. Neriešite¾ná rovnica o troch neznámych človek - produkt – peniaze (odvodené od zlata, respektíve dnes už od ničoho!), teda ten nešťastný hieroglyf (kategória) s ktorým si nevedel rady ani K. Marx, (a preto zrejme osobne ani nedokončil Kapitál) sa rozpadne, pretože ak peniaze budú odvodené od človeka (človek = peniaze), potom nebude problém stanoviť aj objektívnu cenu produktu (aspoò z celoštátneho poh¾adu – uzavretej účtovnej jednotky a teda aj jej zložky).
Ako by potom mali vyzerať peniaze? Nech sa 1 koruna /napr./ rovná 1 hodine ¾udského života! Takto vieme presne odmerať a následne rozdeliť napr. celoštátnu produkciu v

Takto vieme presne odmerať a následne rozdeliť napr. celoštátnu produkciu v rámci roka: počet občanov x 24 hodín x 365 dní = xxx mil. korún
Takto formulovaná presná jednotka môže tvoriť jednotku na meranie ¾udskej (spoločenskej) práce, ktorá bude rovnocenná s jednotkami v technických disciplínach. Ak sa postupne dosiahne celosvetová platnosť takejto jednotky, potom bude možné hovoriť o celosvetovom revolučnom kroku (komunistickej revolúcii – systémovej zmene v ¾udskom konaní a poznaní zhrnutom pod pojem ekonómia) k sociálne spravodlivej spoločnosti.
Na tomto základe mám spracovaný aj matematický model účtovnej jednotky napríklad na úrovni štátneho útvaru ale toto je už nad rámec diskusného vstupu.

V rámci jednoho diskusního vstupu samozřejmé celou představu a hlavné logiku jejího odvození představit nelze. Proto jsem vyzýval k přehlednému příspévku.

Z tohoto krátkého expozé spíš vyvstávají otázky, např. jak by se délil výtéžek celoroční produkce mezi jednotlivé komodity. Ale to si nechme na potom.

Nemusíme čakať, ráno som mal nápad ako vysvetiť matematický model v praxi:
- vertikálnej (odmeòovanie pod¾a zásluh):
Riadite¾ podniku zvolal pracujúcich a oznámil: GR nám pridelilo koeficient (K) 0,9. Naši ekonómovia boli v sesterskej firme a konštatovali, že právom. Ja pride¾ujem dielni A koeficient 0,85, dielni B 1,15, diskusia ... ïalšie námietky podať do .... potom rozhodnem!
Vedúci dielne na schôdzi dielne A, po overení rozhodnutie riadite¾a prijímame, Eugenovi ktorý len vymýš¾al a flákal sa pride¾ujem K=0,6, zrážku za nepodarky ...EUR, a mimoriadnu odmenu za ZN 5000.- EUR, Ivanovi K=1,8, Janovi K=0,9, námietky teraz alebo do ..., pozajtra budete mať výplaty na účtoch, punktum.
- obchodnej: obchod obdàžal tovary v spoločenský objektívnych cenách (suma cien tovarov na trhu = sume peòazí) a rozhodol: od zajtra preceniť tovary na predajòach takto: staré zásoby K=0,9, tovary A (II. trieda) K=0,6, tovary B K=1, tovary C K=1,2 a tovary D (módne vzory) K=3,5. Ekonóm do PC zapísal K a ráno na všetkých predajniach boli už nové ceny. Samozrejme aj predajòa vzh¾adom znalosť svojej klientely a tovarov na sklade môže pod¾a určitých kritérií modifikovať takto stanovené ceny.
Všeobecne platí, že všetci pracujúci v štáte a účtovnej jednotke spolu K=1 a všetky tovary na trhu či predajnej jednotke K=1. Rozhodnutia riadiacich zložiek na základe znalosti na pracoviskách po verifikácii pracujúcimi a trhu trhom sú vykonate¾né na sieti v priebehu nieko¾kých sekúnd.
Technický je dnešný svet na to pripravený a tak už mu chýba iba priznanie, že dnešná prax je pre ¾udstvo škodlivá a ako tvrdia v občania Nemecku a ja, treba ju zmeniť.

Dochází vám, Andreji, že tenhle model se podobá realizaci samosprávného vlastnictví Pepy Hellera? A že myšlenka 1Kč = 1 hodina života človéka se blíží myšlence občanské renty, kterou jsem tu asi před rokem rozvíjel s astreamem?

Ale jsou tam skutečné nedořešené problémy, které se sice mohou jevit jako detaily, ale při bližším zkoumání to není zanedbatelná vada.

V obecné roviné bych ješté rád připomnél, že bychom méli (podle mne) chtít prosazovat takovou zménu, která je stejné dlouhodobé nezbytná a která se z objektivních dùvodù stane neodmyslitelným atributem společenské praxe.

Ma adresu JH som napísal že rieši vnútropodnikový problém, teda problém ktorý z h¾adiska účtovníctva neexistuje pretože v òom suma ziskov a strát sa rovná nule! Neoekonómia rieší problém celospoločenský teda aj medzi podnikový (ktorému sa on nevenuje) a pokrýva s presnosťou na cent celoštátnu ekonomiku vo vertikálnej (aj medzi podnikové ekonomické priestory ktorý dnes sú riešené TRHom) i horizontálnej polohe (dnes dane, odvody, dôchodky, spoločenská spotreba, solidarita a pod.). Horizontálnu rovinu neoekonómie som týmto príspevkom neriešil na to treba ve¾mi pozorne poznať matematický model, z čoho asi usudzujete, že to nie je „zanedbatelná vada”.
Možno viac objasni aj samostatný link Metodológia

Moje názory sa môžu mnohým javiť ve¾mi jednoducho až primitívne a tak považujem za potrebné vysvetliť prečo je tomu tak. Používam metodológiu základnej bunky ktorú do spoločenských vied vniesol Marx a možno právom ju považujeme za marxizmus. Marx touto metódou sa dopracoval k jednoduchému a jednoznačnému výsledku – základnou bunkou kapitalizmu (väčšiny jeho problémov) je súkromné vlastníctvo a riešením zospoločenštenie. Toto možno považovať v podstate za jediný produkt spracovovaný Marxom touto metódou. Všetko ostatné vrátané Kapitálu je len obalením toho to výsledku metódou systémovo sieťovou aby bunka i potreba aplikácie riešenia sa zvidite¾nila. Žia¾ práve toto zvidite¾nenie nakoniec spôsobilo jej zahmlenie a chaos v ¾udskom poznaní.
Marx za základnú bunku považoval vo svojich prácach aj TOVAR, ktorý sa snažil rozbiť v Kapitále ale bezvýsledne. V podstate Marx teoretický rozbil obal – súkromné vlastníctvo za ktorým sa skrýval TOVAR a tak sa nemožno čudovať, že bol a ostal preòho hieroglyfom. Moja práca začína práve v tomto bode.
TOVAR vlastne oficiálne stvorili Feničania keï dali svetu peniaze, virtuálny to obraz produktu určeného na predaj bez toho aby zabezpečili jeho verný obraz (v danom období neriešite¾ný problém). Takto vznikol TOVAR – HIEROGLYF a o jeho súlad sa staral a dodnes stará TRH.
Mojou úlohou keï som to zistil už ostala len „banálna úloha” nájsť cestu ako zabezpečiť aby peniaze tvorili verný obraz produktov na TRHu. Toto som spravil a je vecou politikov či túto historickú chybu Feničanov napravia alebo nie.

Dobrá, nemusíme nikam spéchat. Zùstaòme u základní buòky:

1) Co to je obecné "základní buòka", proč ji jako pojem potřebujeme?

2) Mùže mít néco dvé základní buòky?

Tedy Milane, ty jsi přímo andél. Prokázal jsi neobyčejnou kvalifikaci pro práci v jistých uzavřených zařízeních, kde se vyskytují Napoleoni a jiné významné osobnosti, zejména vynálezci. že máš tak mékké srdce jsem nevédél, ačkoliv - to bys nesnesl mne. Tak jen dál, přijdeš do nebe.

Jisté při svých šedinách již víš, že zkušenost je jen velmi málo sdélitelná. Vétšina matek je ovšem přesvédčena, že své potomky ochrání, když jim říká, co že říká, když na né řve: "nešahej na ta kamna, spálíš se". Podle mne je nejlepší nechat se díté spálit. A nebo přijít na to, že zas tak strašné to s témi kamny nebylo, že to bylo jen jejich falešné védomí. Ale to ukáže až praxe :-)

No jo Milane, co ale když to díté táhne na ty kamna další lidi, nebylo by pak lepší ho radši plácnout? V tomhle případé není třeba čekat na verdikt praxe, to jsou tak zjevné nesmysly,že bych radši plácal hned.

to je jak test pravdivosti podle Bohuša (z filmu Kurva hoši gutentag) když intelektuálce na téma dùkazu boží existence pravil : "Já sem vaši piču taky nevidél a vim že ju mate".
Takže z marxismem je to jako s tím ženským genitálem, netřeba čekat na empirické potvrzení ?

Pod novým nickem stále stejný Dolejš a stejná metoda překrucování - o ovéřování marxismu realitou jsem mluvil já a ty jsi to zpochybñoval, nejde o evidentnost pravdy marxismu, ale o naprostou evidentnost nevzdélanosti a hlouposti až paranoie pana Sabliče. Ale když je Vám s ním dobře....

Uvédomuješ si vùbec, Josefe, že nékteří jiní říkají přesné totéž o Tobé? Že by bylo správné Té nejen plácnout po hlavé, ale i hlavu Ti srazit? Že táhneš z jejich pohledu naprosto zbytečné lidi z toho správného sméru? Že je odrazuješ od "viery pravej"? (To nebola slovenčina :-)), říkám kvùli Andrejovi.)

Ani oni nečekali na "verdikt praxe", to přece dobře víš, Josefe, a přesto déláš totéž. Ale už jsem Ti o tom psal. Souboj s bestií končí vétšinou špatné. "Bestie musí zemřít, ale človék také".

Jestli Té mohu poprosit, zkus se osudu postavit.

nejde o to pasivné čekat na verdikt, hypotéza je přeci určitým odvážným skokem v myšlení. Ale povinností védce (!) je zabývat se její verifikací a pochybovat o ní. Bohušùv "dùkaz boží existence" je jaksi kategorie s prùsečíku védy a ideologie (viz debata jinde).
Při verifikaci nevystačí přitom jen s kumulovanými poznatky dřívéjších védcù, byť ty mají také svùj význam. Ale nékteré historické zkušenosti mohou být zavádéjící - viz ona historka z francouzké akademie véd, že kameny přece nemohou padat z nebe. A tak přichází ta empirie, která nékdy přinutí hypotézu i korigovat.

Krásne otázky za tie ve¾mi pekne ïakujem.
1) Nako¾ko metodológia základnej bunky bola Marxom vnesená do spoločensko vednej zo všeobevnej vednej praxe spolu so základnými zakonitosťami prírody na vysvetlenie možno použiť ¾ubovo¾nú vednú disiplínu. Ja použijem lekársku vedu a bunku prirovnám k bacilom, virusom a pod.. Ak zistime aký vírus spôsobil chorobu a máme protilátku tak liečenie je hračkou. V inom prípade možno liečiť len následky ktoré vírus spôsobil systemovo sieťovou metodou (teploty, bolesti hlavy a pod.). Ak mate poruke Kapitál tak na túto tému piše Marx v jednom úvodnom slove asi toto: "väčšinou objaviť základnu bunku možno až keï ziská dostatočne ve¾ke telo (som v Blave a nemám poruke Kapitál)
2) Viem o čo Vám ide a na túto tému som už kdesi napísal a teraz ešte niečo naviac: súkromné vlastníctvo je makovica ktorú sme pod¾a návodu Marxa rozbili a mysleli sme si, že sme majstri sveta. Nevšimli sme si, že mak - TOVAR sa nám rozsýpal po celom národnom hospodástve a robí nám vážné problemy keï naše vecné a finančné plánovanie nie je kompaktibilné. Teda socializmus už neumožòuje koncetráciu kapitalu a tým bráni antagonistickému rozpadu spoločnosti čo sa v praxi dokazalo ale z poh¾adu ovladania ekonomických procesov to nie nič moc.

Pane Sabliči, mél bych dva dotazy:
1.Co je metodologie základní buòky?
2.Jaký je rozdíl mezi metodou základní buòky a metodologií základní buòky?

Pokia¾ Ste myslel tieto otázky provokačne tak moja odpoveï znie: Metodológia je vedou o metódach používaných vo vedeckej práci. Metóda základnej bunky pod¾a môjho názoru si zaslúži osobitnú pozornosť a mala by sa z nej vyvinúť rezortná metodológia ktorá by sa zaoberala jej aplikáciou v jednotlivých vedných disciplínach. Vzh¾adom na uvedené, obe slova metóda i metodológia z úcty k slovám "základnej bunky" považujem vo svojej práci za synonymum. Ak Vám toto „synonymum” robí naozaj problém (prepáčte) môžete si obe slova nahradiť slovkom vyššieho radu „veda” priradiť k nemu "marxizmus” a problém sa Vám stratí ale pri analýzach vám to nepomôže. Pokia¾ Vaša myse¾ však klesne pri skúmaní spoločnosti až na úroveò slova metóda zistíte, že ona si zaslúži vyššie ocenenie i skúmanie a dostanete sa k dileme v ktorej sa nachádza moja.

Dík za odpovéï, která mne vede k následujícím poznámkám:

1) Véda podle mne musí být velmi opatrná při používání analogií nebo básnických obrazù. Jde to při naší diskusi, jde to při psaní populárních článkù, jde to a délá se to ve fázi hledání té správné hypotézy, ale pak ty analogie a obrazy védu opouštéjí. Véda se buduje z výrokù, u nichž má smysl se ptát, zda jsou pravdivé nebo nepravdivé. Všechna slova ve výrocích tudíž musí být definována. A snad mi dáte zapravdu, že v sociologii nebo ekonomii pracovat s pojmem "makovice" je zbytečné.

2) I když pro naši diskusi tady přijmu analogii s makovicí a mákem, moc mi to nesedí. Když přijmu Vaši dikci, Marx předpokládal (a já s ním), že mák i makovice (neoddélitelné od sebe) vznikly jako (neplánovaný) produkt lidské činnosti, že jsou poplatné určité dobé a že nastane čas, kdy samovolné zaniknou. Marxova rada pak byla, že až tento čas nastane, pomùže se přechodu k JINÉ prùmyslové "plodiné" tím, že se staré makovice rozbijí a na polích, kde už PØEDTÍM nová plodina vegetovala jako plevel.
Ale tenhle básnický přístup nás podle mne moc daleko nedostane. Asi by to chtélo pustit se de celé véci "od podlahy". I proto jsem Vás, Andreji vyzýval, jestli nechcete své názory zrekapitulovat do nového článku a poskládat je do ucelené a kompaktní formy.

3) Mám stejnou otázku jako Vladimír P, on byl ale rychlejší.

ad 1 - souhlas, ale esejistický styl védecké publicistiky je přeci častý. Prosté se nebaví védci ale osvétáři.
Jde o užívání obraznosti jako kulturní formy sdélení. To samozřejmé nesouvisí s verifikací hypotéz.

Na začiatok len poznámky:
1) K analógii: pracujeme na rozhraní vedy a spoločenských názorov tak občas je potrebné klesnúť k analógii aby jej rozumeli viacerí. Vedec sa vždy spýta, laika či politika veda môže odradiť.
2) TOVAR vznikal v útrobách súkromného vlastníctva a tak Marx nemal možnosť ho skúmať ako pôsobí v praktickej ekonómii nechránený súkromným vlastníctvom. Pravdepodobne až do svojej smrti veril, že v Kapitále problém vyrieši. Nestalo sa, Marx v Kapitále problém peòazí ktoré menia produkt na TOVAR nedoriešil a tak celý Kapitál sa stal modlitebnou knižočkou ale nie praktickým návodom na budovanie socialistickej ekonómie a likvidáciu TOVARu. Lenin v podstate Kapitál pri formovaní NEPu nepoužil. Komunisti však verili, že problém TOVAR sa zospoločenštením doriešil. Skutočný účinok TOVARu v socializme tak mohli zistiť ¾udia až po čase „keï získal dostatočné telo” a stali pred dilemou plniť súčasne finančné i vecné ukazovatele plánu. Mal som s tým bohaté skúsenosti s teoretickou medzihrou čo bolo možno mojím šťastím.
Inač plne súhlasím s „své názory zrekapitulovat do nového článku”. Ráno som mal nutkanie uzatvoriť diskusiu k mojím linkom a zobrať si čas na vyhodnotenie diskusie k ním. Na mojich linkoch sa však riešili aj iné otázky a tak nechám rozhodnutie na Vás. Ja chví¾u porozmýš¾am a článok určite pripravím (cca tyždeò).

ad1)
Snad jsme se shodli. Když si povídají dva védci u piva, berou to jako brainstorming a analogiemi se to jen hemží. Pedagog nebo popularizátor je používají oprávnéné také. Ale to všechno vede k tomu, že v rámci celé struktury konkrétní védy je vybudována cestička odspodu až na vrchol, a to z kamínkù, které mají každý jednoznačný obsah. Při pokusu o falzifikaci jde stranou ten veškerý balast použitý v dobé budování stavby a bojuje se jen o tu hlavní stezku, a to prostředky, které jsou na stezce použity. Proto je dobré správné definovat jednotlivé kameny.

ad2) Ten problém vazby zboží na soukromé vlastnictví je zajímavý. Rozhodné je pravda, že zboží na trhu se sméòuje jen díky tomu, že zboží má své majitele, kteří přímo či nepřímo na místé rozhodují o určení sménné hodnoty. Jak píše sám Marx, "zboží nemohou sama chodit na trh a sméòovat se."
Chtél bych jen připomenout, že Marxovi nešlo o likvidaci soukromého vlastnictví vùbec, ale o zánik soukromého vlastnictví prostředkù produkce. Ale dobře, další kolo je na Vás.

Milane, to už není jen myšlenkový prùjem,ale přímo úplavice.I nesobecký ošetřovatel se mùže nakazit. Pomni i na autoritu webu SDS. Nech ho zajít na nedostatek odpovédí.

no, exaktné vzato se úplavice na netu detekuje hùře než paranoia, Tahle ne-debata ale už dávno vzala absurdní smér. Tak netřeba tomu dávat korunu slovní agresí...z léta je tu článek s názvem "Levice musí začít komunikovat", takže tohle byl zřejmé nezbytný prùzkum slepých cest.

Milane,chci korigovat svoji poslední reakci - blbost zřejm+ už nakazila,co délat.
K Tvému srovnání mne a Sabliče - ano,omezené béžné védomí mùže vidét podobnost s mým jednáním,ale tím se právé liší od védy -a když vezmu v úvahu,že Ty ani Dolejš jste nereagovali na řadu mých zcela vécných podnétù k diskusi (v rámci tématiky článku) a vénovali jste spíše filozofování, proč nemùžu mít pravdu, zatímco blivajzy pana Sabliče vás zřejmé hluboce zaujaly, tak se nabízejí zřejmé závéry. Tak se pékné poučte, nebudu rušit.

Tak tentokrát jsi mne Josefe už opravdu trošičku naštval: tak aby bylo jasno, nesrovnával jsem Té se Sabličem, ale - řečeno Tvou terminologií - se stalinistickými dogmatiky.

A pokud se vrátíš, začni prosím tím, že mi řekneš, kde jsem se JÁ vénoval "spíše filozofování, proč nemùžeš mít Ty pravdu".

Omluva se přijímá do konce října t.r.