Tak, co Egone a spol. ?

Obsah předchozího textu MN se v obsahu tehdejšího vlákna skoro nepromítal

Nebo snad v tomto článku nacházíte néco utopicko-hystericko-anarcho-marginálné-adamitského , případné zelenofašisoidního ?
To doufám ne - na tyto úchylky má zde monopol astream.

Takže pokud ne - nic nebrání - chuté do toho ...

Hic Rhodus, hic salta ...


Sami jste již ostatné nékolikrát vyzývali obecenstvo ...

jestli máte na mne už néjaký podmínéný reflex, prosím (doufám, že ne negativní), ale při nejlepší vùli si nevzpomínám, že bych o článícch pana Neberta řekl, že néjak hystericky inklinují k méštáckým utopiím. Vlákno nevlákno.
Tenhle druh debaty jsme vedli o vašich Proudhodnovsko- gesselovských inspiracích a ten dojem (tj. že jde o nazíravé méštácké utopie zneužívané fašisickými uskupeními) z nich mám i nadále.
Snad tohle přežijete - nejde mi ale o néjaké subjektivní rozeznání úchylek a kreativity, uniká mi prosté systém o který své nadšení opíráte.
Co však nechápu je to, že v tomhle formalizovaém popisu fluktuací cen zlata vidíte potvrzení néjakých vašich úvah o rušení penéžního kapitálu jako kámen mudrcù pro dneší poruchy svétové ekonomiky.
Možná pan Neubert testuje definitivnost zániku zlatého standardu, ale sám tenhle test nevyhodnotil. Takže se alespoò shodnéme, který ostrov Rhodos máme na mysli.

Já nic nespojuji s ničím.

Prosté mé zajímal jenom Váš názor ne na néjaké moje názory, ale právé jen na TENTO článek a závéry, kteríé z ného lze udélat.
A připomél jsem, že na vlákné za tím předchozím článkem MN není nic, co by se obsahem toho předchozího zabývalo.
A to holt pravda jest.

Se mnou to nemá nic společného - pouze tady nékdo (jiný)uvažuje nad příčinami a k čemu dojde já přece nevím ...

Tak uvažujte také - po svém samozřejmé.
Nikoli poastreamovsku ...
Samozřejmé ...

som ozaj volaaký zmätený... že by došlo ke komunikaci s mimozemštany nebo opravdu nic nelze spojit s ničím ?
Nikdo přeci nechce být osobní, pouze nerozumím jaké závéry a z čeho ? Já tady opravdu jen čtu formální popis cen zlata... možná že se jak říkáte néco od néčeho liší. Ale proboha od čeho ?
Asi se vám tady při četbé néco asociuje z vašich úvah, ale opravdu téžko hádat co. Asi bude třeba sestoupit na zem a přiblížit své astreamovské úvahy nám obyčejným pozemštanùm.

Když jsme tu spolu na webu začali hovořit o zlatém standardu, myslel jsem si (spolu s částí rigorózní liberální pravice), že opušténí zlatého standardu (ve smyslu sménitelnosti centrálné či komerčné emitovaných penéz za zlato - tedy za všeobecné uznávané zboží) vedlo k jednosmérnému odtržení penéz, tedy finančního trhu od zbožního trhu, a to rozhodnutím lidí, nebo alespoò rozhodnutím určité části lidí.

Pod tíhou historických údajù jsem dospél k závéru, že z dlouhodobého hlediska k ničemu takovému nedochází, že hodnota penéz jakkoli zavádéných, používají-li se na zbožním trhu, se zřejmé automaticky (asi zprostředkované přes trh) vrací k hodnoté určované zlatem, knížecím zbožím.

Zánik zlatého standardu je jen zrušením okamžité sménitelnosti penéz za zlato. Tu vem čert, pokud budou dočasné (a jiné patrné nejsou) odchylky sménné hodnoty zlata od sménné hodnoty pokladních poukázek provádény ku prospéchu lidí.

Tahle prospéšnost zrušení zlatého standardu by méla být prokázána, ne jeho zrušení, o jeho definitivité asi diskutovat netřeba.

Average čára 10 je skutečné odspodu pozvolna dosažena a potom po dosažení limity, rosného bodu, jak já tomu poeticky říkám, prudký pád.

To ano - ale od chvíle, kdy se k čáře 10 (tedy 9,5, já vím) příslušná trajektorie dohrabe, tak fáze od překročení této čáry až k rosnému limitnímu bodu je stejné prudké stoupání jako to následné padání

jakoby se při překročení dlouhodobého prùméru pohyb odehrával v néjakém jiném prostředí

To ani ne.
Ale i ta Marxova hodnota je dualistická - ricardovské reproducible zboží (včetné pracovní síly) ji má danou prací, ale kapitál (včetné vlastnéného otroka) a statky, které se aplikací nespotřebovávají (reálné kapitály, superkapitály - viz pùda), mají hodnotu danou výnosovou mírou takového statku či kapitálu ...

Proč vlastné ta hodnota DJ vždycky najednou spadne ?

Protože peníze lze sice dodat - ale jejich výnosová míra závisí na reálné ekonomice, na prodeji. Dùvéra a očekávání mohou trvat dlouho, ale ...

Každý ví, že ten známý příbéh o penci sv. Josefa a složeném úroku je podobenství - že to neznamená, že by se sv. Josef Péstoun stal majitelem 150 miliard zlatých zemékoulí, když na konci vlády prvního římského císaře Augusta uložil onu povéstnou penci. Ona je jaksi zapotřebí také néjaká realizace sménných procesù, které jsou podkladem pro úrokovou konstrukci.

A jaká je vùbec křivka s néčím podobným jako DJ-index v zemích, kde se místo úroku hodné používá soukromá úrokodaò (procentní podíl na výnosu dlužníka místo aby bylo procento odvozeno od hodnoty pùjčeného kapitálu) ?

Najít néjaký podobný index nékde u Arabù a prohlédnout si tvary téch jejich trajektorií ?

protože astream hledá v té analýze néjaké závéry a protože v tom článku tam nic takového explicitné není napsáno, dopustím se tedy úvahy, že možná jde
a) o metodu prognózování ceny zlata - to by bylo nepochybné zajímavé pro téžaře zlata (od Afriky až po Rusko) pro které je to významý kupní prostředek, nezávislý na vnéjších faktorech - přes komoditní trh je to i nástroj mezinárodní politiky, ale to je jiná otázka.
b) o néjaké systémové dùsledky odpoutání penéz od zlatého standardu - ale jaké ? Tady je třeba připomenout, že ke zrušení zlatého standardu došlo v dùsledku rozvoje mezinárodních platebních vztahù, které vytvořili takový tlak na zlaté rezervy, že se nedalo čelit odlivu zlata.
Zlato je samozřejmé i nadále významná komodita, pouze penéžní známky nejsou za zlato konvertibilní jako za ménový kov. A mezinárodní platební pravidla pak už jenom váží výkyvy v ménových relacích v určitých mezích aby vyrovnávání tržních nerovnováh nebyl příliš drastické. Takže co to vlastné řešíme ?

Lokomotivou vývoje, kdy už nemohl zùstat zlatý standard, byly války.
Ano, zlato už nemohlo posloužit - protože nemohlo ani obsloužit.
Tak například - stará vilémovská Druhá Øíše némecká méla ve Špandavé zlatý poklad. Néjakých 120 milionù říšských marek ve zlatých mincích - od Francouzù, když prohráli válku v r. 1870.
V roce 1913 byl už konflikt na spadnutí - tak shromáždili Némci ješté asi 80 dalších milionù RM ve zlaté.
A tak tam ve špandavských kasematech méli Némci pékné uskladnénu a krytu - zhruba jednu a pùl tisícinu zdrojù, které je pak válka stála.
Přesto válka probíhala, financování taky, lidi kromé keťasù a vyšších vrstev méli skutečný hlad (kterému némecký délník už odvykl), ale výslovné jenom hladem a hromadnéji se neumíralo - to spíš na nemoci oslabených organismù ...
Připomínám, že před první svétovou válkou nikdo vùbec netušil rozméry toho, co se ve financích nakonec stane - všichni odborníci na finance a vojenství tipovali, že válka bude stát tak asi dvacetinu (nejprozíravéjší z nich tipoval šestinu) toho, co pak stála - jenže i oni tedy tušili, že je to víc než néjaká tisícina, takže byli asi srozuméni, že dojde ke zménám ...
Ale nebyli schopni připustit, že velkým zménám : chudáci bláhovci si tehdá skutečné mysleli, že válka po pár mésících z dùvodù finacování musí skončit.
Krásná naivní představa "belle epoque" ...
Rád bych ješté upozornil, že naše představy o Velkých předélech (např. zlaté krytí a pak ne) neodpovídají skutečnému prùbéhu zmén, které jsou jakoby rozmazány v čase - tak třeba bankovky na říšské marky, které obíhaly za "zlaté éry" císaře Viléma do r. 1914 musely být kryty zlatem jen z jedné třetiny - ten zbytek byly kvalitní krátkodobé sménky - skutečná "krev" volného trhu Marxovy éry ...

souhlasím, že pád zlatého standardu souvsí s rùstovou expanzí kapitalismu. Financování této expanze prosté potřebovalo více využívat dluhopisù. Konverze téchto pohledávek za zlato prsté nebyla možná, byť zásoby devizového i nedevizového zlata postupné narostly až k desítkám tisícù tun zlata (navíc byly nerovnomérné rozmísténé).
Ale rovnítko mezi problémy se zlatem a válkami bych nedélal. nešlo jen o náklady na války. Obecnéji se rozvojem tržních finačních vztahù určitý nesoulad mezi zlatem a cenami vytvořil - jistá soubéžnost dlouhodobých trendù ješté neznamená tésnéjší funkční korelaci, tak aby se se zlatem dalo prakticky zacházet jako dříve..
Obnovování tohoto souladu, aby zlato mohlo sloužit jako mezinárodní platidlo už přestalo být prosté bezbolestné možné. A upřímné ... dnes to nikoho nepálí (možná kromé téžařù zlata... obecné jde o snahu téch, kteří kontrolují určité suroviny.).
Ménové krize by to nevyřešilo... jen by byly jiného charakteru.

Mne samozřejmé zajímají dùsledky zrušení zlatého standardu, ale za daleko podstatnéjší považuji jeho příčiny.

Odbýt celou véc "odlivem zlata" sice mohu, ale k té přece došlo až po faktickém zrušení zlatého standardu UVNITØ USA. A sluší se povédét, že ten odliv zlata byl Z USA. A mezinárodné pak byl zrušen poté, co francouzské válečné loïstvo doprovodilo do USA ke sméné za zlato velkou várku dolarù a když i Angličané požádali, aby se část amerického zlata přestéhovala z Fort Knox do jiného sejfu pod správou Británie.

Kdyby méla reálná cena zlata néjakou dlouhodobou tendenci, dokázal bych to přijmout, že už prosté zlato z néjakého dùvodu nestačí potřebám mezinárodního obchodu, ale tak to přece prokazatelné není.

Takže tu máme jen krátkodobé (v desetiletích dlouhé) odchylky, které bychom třeba mohli samozřejmé prezentovat jako dùsledky pokusù o vyhlazení nerovnomérností hospodářského vývoje. Jenomže se mi zdá, že opušténí zlatého stadardu (nebo radéji lépe vùlí podložených činù, které k nému vedly) mélo za následek daleko vétší rozkmity finančních trhù než byly ty z 19. století.

Já nijak nepléduji za návrat zlatého standardu, já jen chci opravdu védét, komu sloužily všechny ty regulace včetné držení inflace na 2 procentech. A to mi tady opravdu zatím nikdo nevysvétlil.

Já kašlu na téžaře zlata i na téžaře ropy. Ale musím se ptát, jak by asi vypadaly ony ménové krize bez vzdání se zlatého standardu. Jaký jiný charakter by mély, koho by především zasáhly. To bych chtél slyšet.

Dovolím si kacířskou myšlenku - to, co by tu jinak bylo, by už možná byl néjaký postkapitalismus.

To, čemu se Egon a spol. klaní jako společenské nutnosti, jako néčemu nezbytnému, bez čeho nemùžeme existovat, je v podstaté nástroj na udržení statu quo - ne "my", ale určitá společenská soustava je ztotožòována s nezbytností

Pokud jde o tu kacířskou myšlenku - nerad bych se dostal na pozice dogmatikù, kteří vyznávají heslo "čím hùř, tím líp", na pozice, které Řapek kdysi přisoudil všem komunistùm. Pravda ale je, že regulační aktivity federální rezervní a potažmo dalších centrálních bank patrné otupily ostří konfliktu buržoazie-proletariát. A taky je pravda, že tuto politiku aktivné programové podporuje sociální demokracie kdykoliv, kdy je u moci.

Nebýt toho, opravdu by tu už mohl být jiný systém, néjaký ten postkapík - možná by se dalo ukázat, že v nezregulovaných podmínkách by se daleko více dařilo participativním modelùm produkce, ale to je nad mé možnosti to prokázat. Proto třeba taky, astreame, mùžete Hellerùv model argumentačné snadno zavrhovat.

Takže otázka dne podle mne zní - pro KOHO je současná regulace centrálních bank a nastavený mechanismus produkce fiat penéz komerčními bankami výhodná?

Já odpovéï neznám a nezmiòují ji ani učebnice makroekonomie, kromé všeobecných žvástù, že se na tom ekonomické elity shodly. Tím ale stále připouštím, že je to systém optimální i pro prùmérného človéka práce.

Mné je Hellerova představa sympatická, ale chápu jí jako výsledek, ne jako předpoklad vývoje.

Na konci 19. století (v období smének) a v první poloviné 20. století bylo na svété zjevné více družstev než teï.

Ostatné revoluce obvykle nastoluje tak trochu to, co existovalo před tím, co mají svrhnout (viz "antická, řecko-římská terminologie i instituce v dobé Velké francouzské revoluce - samozřejmé minus otrokářství)

Vážený pán Neubert,
Nerobíte dobre ak predstavujete čitate¾ovi exponenciálny vývoj ako lineárny. Řitate¾ovi nepekne klamete (nevedomky) a zavadzáte ho do omylu. Zatajujete pred ním exponent ktorý je v skutočnosti kritickým nábojom (rozbuškou) predstavovaného vývoja a jeho konca. Robíte to isté ako by Ste čitate¾ovi tvrdili, že je jedno či má 5 dkg kameò položený na hlave alebo mu na òu padne z 5 cm alebo 5 m výšky a preto Vám má dovoliť aby Ste mu ho pustili na hlavu z 5m výšky.
Kapitalistický politekonómovia radi vymýš¾ajú rôzne matematické hry aby skreslili škaredú realitu a ja verím, že nechcete patriť medzi nich.
Svet potrebuje pochopiť podstatu tejto krízi a nie uspokojenie, že nič sa nedeje!
Ïakujem za pochopenie

Vážený pane Sabliči, rád bych vám připomnél, že vétšina lidských vjemù se déje přes "čidla", která mají od přírody logaritmický charakter. Bez toho bychom nebyli schopni vnímat realitu v širším rozsahu.

Dále bych rád poznamenal, že "správné" méřítko (rozuméj méřítko poskytující čtenáři maximum informací) je takové, při némž mají odchylky sledované veličiny od dlouhodobého trendu v celém rozsahu sledování co nejstabilnéjší velikost.

Dovolím si v rozporu s vámi tvrdit, že právé oni "kapitalističtí politekonomové" volí vétšinou lineární méřítko, které vám umožòuje rozumné vyhodnovat jen velmi malý úsek historie a které vám nedopřeje možnost pochopit historicé analogie a souvislosti.

Rád bych vám připomnél, že i Vy s úspéchem využíváte faktické logaritmizace tím, že pracujete s poméry mezi jednotlivými zemémi v konkrétních letech.

Ujišťuji Vás, že se snažím pracovat s logaritmickým méřítkem právé proto, abych podstatu dnešní krize pochopil na pozadí dlouhé minulosti.

I já dékuji za pochopení.

pane MN, tejkl vidí ve vašem popisu naivitu belle epoque, sablič vás doknce viní z ukrývání rozbušky. Já se přiznám že v tom nevidím ani naivitu, ani drama. Možná by se dal vyvozovat poltický úmysl Ony ty naftové zemé stejné jako zemé téžící zlato by rádi přes své zdroje rády eliminovali vliv US dolaru, který v mezinárodním paltebním systémzu hraje vùdčí roli.
Ale souhlasím s témi, kteří tvrdí, že zlatý ménový systém se už nevrátí. Využívání onéch "neplnohodnotných" penéz s stalo pevným náístrojem ekonomiky A jestli washingtonský výkendový summit naznačil reformu brettonwoodu, tak asi ne smérem zpét. Možná že apoštolové skázy budou radši za énco jiného ale vývoj pùjde spíš dopředu.
Poznámka - brettonwood v roce 1944 zavedl zlatý dolarový standard - tj. stáženo bylo zlato z obéhu, ale zlaté rezevry hrály i nadále svou roli a jádrem byl US dolar. Až když se ukázal dolar jako neschcpný nahradit zlato, tak bylo vytvořeno SDFR (1970) vázané na volné kursy a ménový koš. Obdobné vznikla fiktivní evropská ména ECU (1979), která s epak za 20 let přeménila v reálné euro.

"Ale nebyli schopni připustit, že velkým zménám : chudáci bláhovci si tehdá skutečné mysleli, že válka po pár mésících z dùvodù finacování musí skončit.
Krásná naivní představa "belle epoque" ...

Co to má společného s MN, Alfe ?

když se budu držet tématu ménmového systému (nikoliv toho zda na nás padá trauma fin de siecle či euforie belle epoque), tak vidím reformu brettonwoodu v tom, že svétový obchod by nemél být spoután okovy protekcionismu a současné by klíčové instituce jako skupina Svétové banky či Mezinárodní ménový fond mély narovnat asymetrii své správy.
Néjaká volná konkurence národních mén bez ingerenci téchto globálních institucí je libertariánská iluze. Podoba reformy brettonwoodu ale zase souvisí s dohodou klíčových zemí. Ješté více než ménový systém je asi naléhavéjší otázka mezinráodního platebního systému. SDR nikdy plné dolar nenahradila, za to euro se mezi mezinárodní platidla docela úspéšné dere.
Jestli má nékdo zájem platit naturálné zlatem či ropou, pak nakonec se stejné do toho promítne situace na komoditních trzích a struktura devizových rezev. Ale úplné mi z téchto úvah vypadá název onoho Neubertova článku. Néjak mám pcoti, že si tu akždý povídá to své a nikde se to neprotíná.

"Néjak mám pocit, že si tu každý povídá to své a nikde se to neprotíná."

hm, na tom néco bude

třeba je to tím, že prokládání DJ indexu néjakou křivkou na saturaci trhu mobilními telefony neříká nic ani o regulaci ve finačnictví ani o smyslu trendu výnosové míry v této oblasti. Takže o čem se to vlastné bavíme ?

Nesnažil jsem se Egone vymyslet néjakou novou teorii a křivku, vzal jsem tu, která se béžné používá u procesù, které mají exponenciální počátek a které pak jdou do saturace. Možná jsem nemusel psát o mobilních telefonech, ten příklad s nádorem v lidském téle by byl možná pro dokreslení stačil.

Máte ale pravdu - ze zjišténí existence saturace nevím nic o mechanismu, která ji zpùsobuje. Přiznávám, že trend výnosové míry je jen mùj model. Proto jsem dal také do názvu článku otazník. Ale z dùvodù, které jsem dal podobné i panu Sabličovi, si myslím, že správné stanovený trend je takový, od néjž se odchylky (reziduum) chovají co nejvíce jako bílý šum.

Takže mám reziduum, ale to má na první pohled jiný charakter než bílý šum - nejde tu o náhodnou procházku, ale jak správné podotkl astream 16. 11., ty "procházky" mají specifický charakter. Ten podle mne patrné souvisí s regulací ve finančnictví. A tomu bych rád porozumél.

Dvé véci: Zaprvé, používat sménnou hodnotu zlata jako míru hodnot je sice pùvabné, ovšem ponékud anachronické. Dohledat cenu prùmérné pracovní hodiny v rùzných historických epochách sice mùže stát trochu času, ovšem výsledek - méření hodnoty časem - objektivné - by stál za to.
Zadruhé, kapitálové trhy se přežily a ve funkci kapitálového trhu už stejné nepùsobí. Pokud nékdo pomocí ovací či skleslosti "investorù" na kapitálových trzích méřených jakýmisi bezrozmérnými indexy méří stav ekonomiky, tak je to to samé, jakoby prosperitu restaurace posuzoval podle hlasitosti hudby, která se z ní ozývá.

od doby, co vyšší mzda nezvyšuje natalitu, jak si myslel ješté Ricardo, existuje pracovní renta a pak nastoupil i fenomén lidského kapitálu.
Nevím, co by se dalo zjistit z dvousložkového příjmu zaméstnance - jedna složka reprodukční, druhá výnos z kvalifikačního potenciálu - v dobé, kdy je porodnost v podstaté autonomní faktor - žádná nabídka pracovní síly

S TÍM PRVNÍM BYCH BYL SROZUMÌN S TÍM DRUHÝM MÁM PROBLÉM V TOM, ŽE NEVÍM CO SI PØEDSTAVUJETE POD POJMEM FUNGOVÁNÍ TRHU KAPITÁLU.
TRH EXISTUJE A KAPITÁL TAKY, ŽE TENHLE TRH FUNGUJE OBŘAS ŠPATNÌ JE FAKT. ALE CO DÁL ?

aha ... už je to tady.

S ohledem na to, že o trhu kapitálu jsem nemluvil, reakce E.T. probudila starou valenčíkovskou bolest.
K néčemu se Vám přiznám - slovo lidský kapitál je používané už zcela konvenčné a hromadné, asi se s tím nedá nic délat, ale je otázka, jestli je to ten nejsprávnéjší termín.

Svét obsahuje rùzné reálné potenciály, reálné kapitály chcete-li - nékteré se spotřebovávají a vynucují si reprodukci, nékteré ne (pùda, znalostní potenciál).
Peníze je néco trochu jiného ...

I ten Marx má dualistickou teorii hodnoty (jak prozrazuje na mnoha místech Kapitálu - zejména na počátku 2. části III. dílu), takže situace je taková, že na počátku není ani tak Slovo, Logos .... ale na počátku

1. držím peníze v nadkritické výši, třebas vypùjčené - nadkritické množství z nich potenciálné délá zhodnocující se hodnotu, tedy kapitál.
Peníze se v nadkritické výši stávají kapitálem - ve společnosti, kde je trh kapitálu, mohou být jakékoli peníze kapitálem

2. za peníze si koupím produktivní kapitál složený ze statkù, které jsou hodnotové definovány klasickou pracovní teorií hodnoty (množství práce potřebné na jejich výrobu).
Ale ty statky nepřestaly mít PRO MÌ kapitálovou hodnotu

3. i zbožní kapitál má PRO MÌ tento charakter

4. teprve P+, tedy penéžní závér obéhu kapitálu má opét ryze jen kapitálovou hodnotu - pokud je nechápu jako sménné nářadí, ale jako nositele hodnoty

Co to je vlastné lidský kapitál ?
Produktivní kapitál, tedy dvojaká véc - statek, zboží, ale také pochopitelné aktivum

ad tejkl - já nemyslel váš "lidský kapitál" - nemám s tím pojmem (sice nesouvisejícím s Marxem) problém. Jeho užívání je v celku čitelné. Já reagoval na nick Pytel, který kritizoval nebohé kapitálové trhy vùbec.

Jasné, už jsem si taky všiml - ale ono je néco i na té Pytlové skepsi.
Vždyť si to vezméte - celá léta se aspoò zkoumaly ratingové kanceláře realizovaný zisk a podle toho určovaly hodnotu aktiva.
Pár let se stalo převažujícím zvykem to, co říká Pytel - hodnota je odvozena jen od spontánní poptávky - hodnota se odpoutala od poslední objektivní kotvy.

Nejenže statek není méřen nákladem, prací, výkonem, ale už ani tím skutečným ziskem ne.

Jak se stav vécí liší od Pytlova přirovnání s tím hlukem jako méřítkem ... ?

Tohle se asi nebude muset opravovat zámérné - to se snad asi stane spontánné ... - ratingové agentury zacouvají zpét k pùvodní lepší praxi ... aspoò si to myslím ...

Já studoval jsem védecky, na Marsu lidi jsou-li,
však zakopl jsem o necky a na hlavé mám bouli.

Co to je vlastné lidský kapitál ?

Lidský kapitál, pokud bych mél na mysli plné auto policajtù spících ve službé nékde schováni za křovím místo smysluplné činnosti, za kterou jsou placeni, mùže být i pro zlost.
Pro kočku mùže být i diskuse o nesmrtelnosti chrousta rok před volbami. Stranu SDS zatím vùbec nepálí sestavování rozumného programu a stará se o asi podružné véci. Možná se mýlím, ale řekl bych, že krize nekrize, penéz obecné je dost, jen kdyby se dostali tam, kde jsou potřeba a ne na platy rùzných povídálkù, jejichž názory je možno řešit i po volbách.
Takovéhle krize vzniknou, když rùzní "manažeři" nemají dostatečnou kontrolu ze strany veřejnosti, obce a rozežerou finance, které by jinde mohly nadélat mnoho dobrého. Svrbí mne jazyk, abych řekl: pokud nebude kvalitní obecní politika, a levice ji zatím neumí a střed je nulový, potud si bude velkokapitál délat co uzná za vhodné. Varuji před názorem, že volební vítézství socdem je vítézství levice nebo rozumu. Je to projev zoufalství z bídných reforem odéesky, kterou si táž obec před pouhými dvéma lety zvolila.
Myslím že by SDS méla se zajímat o to, co zaprvé obec potřebuje a to co je zadruhé odložit po volbách.
M. Gándhi se nestaral o kapitál, ale mají-li lidé obyčejnou sùl.

Velkokapitál si bude délat, co uzná za vhodné, vždy - pokud bude existovat.

Představa, že je třeba, aby nastoupil nékdo lepší a morálnéjší a že je potřeba néjak kvalitné a dobře regulovat kapitál patří do stejné naivní havloidní přihrádky jako na pravoboku všechny ty Unie svobody, Dékujeme odejdéte a jiné iniciativy morálky, co jich jen bylo.

Žádný dozor nad kapitálem nepomùže, pokud by míra zisku klesala jako zákon. Výsledkem budou rok od roku vynalézavéjší, zoufalejší a riskantnéjší triky. Nikdo nikdy, žádná regulace, žádný dozor nezabrání kapitálu, aby se do nich pouštél znovu a znovu, aby vynalézal stále nové zpùsoby, jak se jakékoli kontrole a regulaci vyhnout ...
Válčit s tím je rozhodné třeba, ale považovat to za řešení je neodpustitelná pošetilost ...

Jediný subjekt, který není závislý na zhodnocování kapitálu, je společnost jako celek, jejíž úrokovou mírou je daòový výnos.
Jediný subjekt, jehož hodnota nemusí záviset na kasínu poptávky a nabídky, který tedy není sám rukojmím kapitálových trhù, je zase společnost jako celek (samozřejmé - ješté je tu ména).

Společnost se musí zmocnit zdrojù tvorby penéz - musí bezpodmínečné získat emisní suverenitu - nespoléhat, že by kdy vyřešila kvadraturu kruhu té správné regulace, ale zmocnit se zdroje.
Mít nejmocnéjší zdroj moci, který patří dnes privátu - to je to, oč tu béží ...
Pak snad pùjde ledacos - možná i participativní ekonomika se začne zvolna, velmi zvolna rozvíjet ...

s tím prvním bych víceméné souhlasil. Vztah etických systémù s ekonomikou je zprostředkovaný a politickou ekonomii bych opravdu nemoralizoval. "Vrazi z Wallstreetu" patří do literatury.
S tím druhým mám problém jakse to myslí - ménový monopol stát samozřejmé má, ale finační trhy s konkurencí finačních institucí podnikajíc v oblasti pùjčování penéz bych nerušil.
Tady stačí nalézat čas od času néjakou relativné efektivní regulaci. A jestli se zde chytnou néjaké participativní, samosprávné prvky... to ukáže čas. Tradiční kampeličkářství má jenom lokální funkci, ale mutuální fondy se mohou chytit v néjaké nové oblasti.

a co byste reguloval ?
nebo snad dokonce "efektivné" reguloval ?

ono téch frustrací už nestačilo ?

takže byste místo finačních trhù nasadil byrokracii ? Mezi tím všechno postátnit a všechno nechat trhu je přeci právé ta regulace... a jde jenom o to jaká, ani nadmérná ani asymetrická či jaká, prosté efektivní.
Možná, že by to bylo na poltickou agitaci moc odborné, ale co nadéláte. O principech by se snad dalo polticky dohodnout ... ostatné o takových se tu už před týdny diskutovalo.

Regulace existuje vždy - néjaká.
Nežijeme v džungli.

Já témi slovy shora chtél říci, že néjaká nová, jinak vykoumaná regulace téžko bude v podstatným řešením, které by postačovalo ...
Pochopitelné vylepšovat regulaci je třeba stále - v rámci védeckého poznání.

Ale v uzlových momentech to nestačí.
Osobné jsem přesvédčen, že základem bude nyní už "mocenské" řešení na úseku penéz.
To je to moje - zmocnit se zdrojù.


A v této véci, když dovolíte, bych si svùj názor ponechal.

Jinak specialista bude pracovat pro jakýkoli subjekt - slovo byrokracie patří všem strukturám - nejen veřejnému sektoru.

o čem tu vlastné debatujete - zmocnit se "penéžních" zdrojù přímou mocí ? Tak řeknéte rovnou že navrhujete znárodnit či ješté lépe zestátnit všechny banky a fondy.
Když doje na lámání chleba, tak levice nic jiného nemyslela. A rozlišování práce expertù v néjakém pluralitním systému a tuhého monopolu řídících struktur jí taky nikdy moc nešlo.

Ale to jste na omylu - já nechci nikoho znárodòovat, já nechci nikomu nic brát - moji vrstevníci z hlediska véku a to i na levici jsou spíše liberálné orientováni. Kdo nepotřebuje pomocnou ruku, ať si pokračuje. Pouze moje maximalistická představa je spojená s představou, že privát by smél pùjčovat jen do výše vkladù a výroba money out of air by byla společenským monopolem.
Øíkejme tomu převzetí, Janusi. Ten nékdo potřebuje pomocnou ruku - no a teï poprve by si to společnost méla nechat pékné zaplatit - kapitalizací.
Já nejsem socialista - naopak já chci aby konečné už skončil ten arogantní socialismus pro bohaté ...
To, čeho Vy se hrozíte, by nebylo nic jiného než první ponékud hromadnéjší zména dosavadní praxe privatizace zisku a znárodòování ztrát.
Prosté, čisté, téméř liberální řešení - mocenské jen co do formy - nékdo (společnost) platí, má zrovna navrch a tak tuto moc využije - společnost, která už není moulou, jakým byla dříve.
Nic jiného.
Doktor Neubert tu uveřejnil článek jedné východonémecké komunistky - její názory Vám nevnucuji, pouze skromné připomínám, že článek obsahuje kromé názorù i určitá fakta či data.
Nezdá se Vám trochu zvláštní, že nejvétší podíl zisku celého monstra General Motors zajišťovala po léta malá divize určená pro spekulace v onom proslulém globálním kasínu ?
Proč ? Jak je to možné ? To je normální ?
A s tím udélá néco néjaká regulace ?
Co si tak položit otázku, jestli vùbec EXISTUJE taková regulace, která by byla řešením. Jestli spíš nejsme na konci určité cesty. Nejeví se Vám současné zhodnocování ponékud zvláštní až zvrácené ?

já mám za to, že řeč je o existenci finančních trhù, kde se v konkurenci utkávají poskytovatelé finačních služeb. Opakem by bylo uvalení státního monopolu na tuto oblast. A myslím, že je to snad rozlišitelné.
S regulací samozřejmé mùže souviset dùraz na kapitálovou přiméřenost, pravidla likvidity, stejné jako reglementace lichvy. To je zásah do tvorby zisku, ale není to přeci žádné znárodòování.
U pana tejkla ale nerozumím co myslí tím "mocenským převzetím zdrojù" a proč mu vadí slovo "regulace" jako zmékčilé. Zahrnuje to jak např. otázky bankovního dohledu a kontrolingu, tak dodatečného zdanéní určitých, třreba spekulativních výnosù.

Co myslím mocenským převzetím zdrojù ?

Kapitalizovat tu pomoc, ke které společnost je a byla (stát, cedulové banky) donucena - a nevracet to privátu ani pozdéji a udélat z toho další zdroj pro veřejný sektor, kterému snižování daní snižuje zdroje dosavadní.

To je ale naprosté minimum.

Jsou totiž tvrdší názory - dříve zcela konformní politikové vyhrožují, že znárodní banky, když tyto sníží objem poskytovaných pùjček - i kdyby z dùvodù pochopitelných pro banky samotné.

To si nékdy před rokem nedovedu představit.

Kapitalismus je v jistém smyslu feťák - a potřebuje čím dál vétší dávky (dluhu).

Pokud je nedostane - sáhne k administrativnímu transcendentálnímu násilí - jako kdysi Josef II. vùči šlechté

obecné tu zjevné vládne neporozuméní v termínech ... od tejkla přes januse až po sabliče. Asi by to chtélo nejdříve ujasnit co má kdo na mysli.
Např. jestliže dám do bank peníze, tak sanuji jejich provoz, jestliže nakupuji jejich nové akcie navyšuji jejich jméní a jestližer získám klíčový podíl, tak znárodòuji... v tomhle by přeci mohlo být jasno, ne ?i

Vždycky jsem si myslel, že znárodnéní je zákonem stanovené převzetí podniku státem ať už podnik potřebuje pomoc nebo ne.
Pokud ministr prùmysl Laušmann nechal v roce 1945 na základé příslušné legislativy znárodnit (mimo jiné) Baťovy závody v ŘSR, tak to jisté nebylo proto, že by se bez tohoto znárodnéní tyto závody položily.
Baťa n.p. v roce 1945 vznikl (pozdéji byl přejmenován), protože společnost se rozhodla, že podnik této velikosti má být v rukou státu. Šlo o čisté ideologické politikum.
A to je balada stará, velice stará.
Dobrá, tak tedy : sanovat technicky jakýmkoli vhodným a účelným zpùsobem, abych při této sanaci zároveò získal vlastnický podíl adekvátní vynaloženým prostředkùm, díky čemuž tyto subjekty budu napříšté ovládat anebo budou alespoò novým zdrojem příjmù pro veřejný sektor.
Pohledávka - pokud to nebývá dar, potom tím spíš - by se méla stát kapitálem.

Ano, tak postupovat.
Co je tu nesrozumitelného ?
Myslím, že nejsem ani příliš radikální - jsou také (a nikoli marginální) politici, kteří chtéjí znárodòovat každý velký penéžní ústav, který se brání poskytovat dostatečné vysoký objem nových pùjček.
Mimochodem - do bank se sype likvidita - ne néjaké peníze obecné. Likvidita - fundament, základ obrovské - a obrácené -pyramidy rùzných nadstavbových agregátù všezahrnujícího pojmu peníze.
Peníze jako takové jsou velmi široký pojem - dalo by se říci, že v tom nejobecnéjším smyslu je to pohledávka a stvrzenky o pohledávce mohou i obíhat.
A kdesi na dné této pyramidy nalezneme skutečné - dnes ovšem "fiat" - peníze, tak, jak je chápe veřejnost.
Likvidita znamená, že nesmíte odmítnout plnéní v bankovce nebo převodem, kdy banka vám ty bankovky musí vydat.
Zmrzlinář vám asi v USA mùže odmítnout kartu - ale nikoli dolarové bankovky a mince.
Jen to zkuste - odmítnout v USA plnéní v dolarových bankovkách nebo dokonce možná i o level výše (dolary na béžném účtu) !
A navždy jste přišel o právo vymoci dluh soudné.
Zùstává Vám jenom tzv. na

Zùstává Vám jenom tzv. naturální obligace - soudné nevymahatelné právo na plnéní jako je třeba v naší zemi právo na tisícovku vyhranou v kartách ...
To je pro mne jako pro právníka néco neskutečného neuvéřitelného.
Přesto je to tak.

To mné trochu překvapuje, že to tahle chápete - právní forma je jenom jevová záležitost ... podstatné je zda přivlastòování podmínek výroby kontroluje stát jako vlastník a nebo nékdo jiný.
Nejde mi o radikalismus, z toho se viviòovat nemusíte, ale o přiznání barvy - navrhujete znárodnit banky a nebo ne ? čím platíte nebo hradíte své závazky je jiná véc.
Jestli vám jde o nacionalizační akt a nebo manévry navýšením jméní a postupné převzetí kontroly mùže být taktika, právnická chytristika, ale na té podstaté to nic neméní.
Nejde ani o ideologii ale o grunt výrobních vztahù. A já bych tady princip komerčního bankovnictví nerušil, stát ať se drží doprasvní inftrastruktruy, energetiky, cedulové banky, ale tady by monopol mít nemusel - čímž se obloukem vracíme k té tolikrát už tady skloòované regulaci.

Prosté bych využil příležitosti, že se NÌKTERÝ kapitál dostal do problémù - rozšířil bych vliv státu na volném trhu.

Ostatné nemusí docházet k monopolu - společnost by přerce mohla pùsobit na trhu (s pomocí toho, čeho se popsaným zpùsobem zmocnila) spolu s ostními tržními subjekty - až na to, že nyní s mnohem významnéjší rolí, než v "dobách neoliberálních".

Formálné vzato ani maximalistická varianta není monopolní - ani maximalistická varianta nezná zrušení komerčního bankovnictví - až na to, že smí pùjčovat jen do výše vkladù.
I když fakticky uznávám, že kromé takových projektù jako je zelená banka JAK by to asi všichni zabalili.

Ale "nemusejí", že ...

o.k. .... to ovšem otevírá debatu, které ano a které ne.
a) ty, které zrovna krachují a ohrožují klienty a partnery (trochu dočasné kriterium),
b) ty, které mají zvl. úlohu v délbé práce na finančním trhu (např. podpora infrastrukturních projektù, municipální projekty či co ?)
P.S. komerční banky že by nemohli pùjčovat víc než mají vklady ? A k čemu by pak byl mezibankovní trh a trh státních cenných papírù ?

Myslím, že stát by mél mít malý (hrozící) podíl ve všech komerčních bankách, které jsou VEØEJNÌ obchodovatelné - třeba 10%, aby získal néjaké místo v dozorčích radách. A mélo by to být pravidlo už při registraci nových bank na trhu.

Současnou krizi bych využil pouze k tomu, aby se tohle částečné postátnéní hladce podařilo.

Přesné tak.

minoritní vlastník ale neovlivní rozhodování, nmaximálné že má přístup k infomacím (a to ješté s výhtradou, že mnozí úředníci s touto kompetencí moc aktivné nezacházejí).
Pak by vám zbylo jenom to obchodní porfolio - stát jako hráč na akcionvém trhu. Tohle má tedy být tou funkcí částečného postátnéní ?

i když budou ostatní vlastníci silné rozptýleni ?

a co stát jako příjemce výnosu ?

Proč by stát mél být jedním z rozptýlených minoritních vlastníkù ? Jenom kvùli dividendám, jejichž tvorbu a rozdélování také moc neolvivní ?
Nevrací se nám tady iluze "lidového kapitalismus" - iluize v tom, že soustřeïuje prostředky, ale nedává vliv. Dividendy jsou příjmem do kasy, ale u minoritních podílù je to zjevné dost okrajová véc.
Stát bez vlivu se pak dostává do role řadového rentiéra a uopřímné řečeno by bylo možné (nékdy i záhodné) ho třeba i vyhnat squeezingem..

To máte Alfe samozřejmé pravdu, minoritní vlastník, pokud nemá 34%, má opravdu standardné jen přístup k informacím - to opravdu nestačí pro ovlivnéní penézotvorby, ale je to základ možné informační soustavy. Takže teï shrnu celý model:

1) Každá komerční banka funguje na území státu s tím, že 10% akcií získá stát - zdarma nebo za 1 Kč. To je cena za bankovní licenci. Při každé další emisi získává stát 10% za stejných podmínek.

Téchto 10% zajišťuje přísun informací a je současné mimořádnou daní uvalenou na subjekty komerčních bank. Stát používá tento příjem k nákupùm dalších podílù v bankách.

2) Státu se ukládá povinnost mít vétšinové vlastnictví v bankách, které dohromady spravují alespoò XX% všech vkladù. Možná by bylo lepší učit hranici přes objemy úvérù nebo néjakou kombinací obojího, ale to už je jen technický problém.

3) Oproti ostatním subjektùm na trhu používají komerční banky peníze nezatížené inflací, mají v tomto monopolní postavení - každý další subjekt už přece pracuje s penézi, které jsou inflací znehodnoceny. Myslím, že by bylo současné žádoucí zavést do činnosti komerčních bank zápornou zpétnou vazbu, například roční sazbu dané navýšit o část odvozenou z roční inflace (z deflátoru či CPI).

takže ad 2 přeci jen znárodnéní... a to podle velikostního klíče. No je to v každém případé slovo do pranice - malé banky totiž už ten finační trh tolik nerozhýbají, takže nám zlùstane takový mrzáček.

O mrzáčkovi bych nemluvil. Možná jsem to, alfe, špatné napsal - chci jen, aby významnou část fiat penéz (XX%) produkovaly státem kontrolované banky. XX nemusí být ani 50, možná by stačilo 30-40%, to by chtélo hlubší analýzu. Jen požaduji, aby existovala konkurence ve formé státních komerčních bank, chci ROZBÍT faktický monopol komerčních bank, které od roku 1913 ukazují, že se dokážou dohodnout.

Takže při 40%-ech bank s 50%-ní a vyšší účastí mám podíl státu na jejich základním kapitálu ve výši 20% + onéch 10% informačních, takže bych se asi spojkojil s tím, že stát bude mít 30% podílu na komerčních bankách vùbec. To by soukromokapitalistické inovaci komerčních bank nemélo nijak bránit.

to by mohl být ten správný pomér.

Občas mi je líto, že naše velká privatizace nebyla jen dvoutřetinová - kdyby ta zbývající třetina vrstvila rok co rok fondový (ale státní) pilíř dùchodového zabezpečení, který by doplòoval ten prùbéžný, ničemu by to nebránilo - ani skutečným (dvoutřetinovým) vlastníkùm v plnokrevném podnikání ...

A v rukou státu bylo v roce 1990 (kromé role družstev) skoro všechno, co mélo charakter výrobních prostředkù ... leccos by možná zkrachovalo, ale ta třetina by nebyla zanedbatelná ...

chci-li překonat výhradní monopol na bankovnictví, musím říci v jaké systémové logice - kvantitativní hledisko (jak velké banky, či jak velký podíl) mi nepřijde systémové.
A že by mél stát konkurovat v béžném podnikání ? Jasná je strategická kontrola určitých oblastí, ale jinak se vétšinou státní úředník nepotrdil jako lepší podnikatel. Z toho pramení obavy že to postátòování bankonictvímje jaksi nedomyšlené.
Jinak souhlasím s tím, že regulace je často řešení - proč je zde v diskusi chápána jako zmékčilost nevím. Zkuste říci, že byste néco v bakonictví víc regulovali a uslyšíte ten křik. Ono bankéři dobře védí, že je to velevýznamné.

Abych si dovolil navrhnout néjaký model, potřeboval bych k tomu ostrá data bank za néjakou dobu. Mimochodem, co byste považoval za systémové?

Pokud jde o konkurenci státu v podnikání, nebyl bych zase tak pesimistický. Nemá smysl extrapolovat zkušenosti z dob reálného socialismu. Spíš bych přemýšlel nad tím, jak fungují při podnikání takové dùchodové fondy v USA. Zas tak horší než jiné fondy nebyly, i když i je teï pékné krize spláchla.

Jinak nic proti regulaci - jen mi přijde, že nástroje ŘNB jsou nedostatečné. A státní komerční banka, resp. její vedení nemusí mít ZISK jako hlavní faktor hodnocení, premie mohu slíbit za dosažení jakýchkoliv cílù.

asi jste narazli na mez vaší argumentace- aspoò tak vnímám váš spor zda znárodñovat či nikoliv. Njelépe tedy systémové (systémotvorné ?). Jinak pro ty empirické stromy nevidno abstraktního lesa, ne ?
Chuť mít svùj fond je subjektivné srozumitelná - leč objektivné je to jak ? Extrapolace U.S. dùchodových fondù či direktivní ekonomiky z dob totáče s tím nemá moc co společného. Asi je třeba říci jak by příslušná konstrukce fungovala,nebo proč ne.

P.S. banka, která nepotřebuje ZISK - no to je asi unikum. Tak na jakém principu funguje - že bude na lidi hodná ? Schováme to za požadavek multikriteriálního hodnocení ?

Jen telegraficky: 1) Jaká je kontravarianta zestátnéní, chci-li rozbít monopol? 2) Nechci extrapolovat fondy nebo direktivu. Øíkám, že management mùže být funkční nezávisle na tom, kdo je majitel. 3) Hodnocení managementu mùže být multikriteriální, ale vždy na základé méřitelných parametrù. Jak méřit "hodnost na lidi", toť otázka :-)))

Společnost potřebuje, aby firma snižovala vzácnost toho, po čem je nejvétší poptávka. Je-li néjakých statkù hodné, motivace slábne a zisk je menší.

Co vlastné potřebuje společnost od bank ?

Je finanční produkt totéž jako sprchový gel nebo nábytek ?

to jste ješté z té znárodñovací horečky nevychladli, vy nadšení etatisti ? Co je složitého na tom, že společnost potřebuje banky a finační trhy ? Zatím jste mi moc nevysvétlii proč by mél normální bankovní podnikání délat stát.
Jestli jsou kolaterály néco jiného než lednička nebo néjaký šúvix ? No jsou, proto se snad mají néjak regulovast. Ale proč by do to mél vstupovat stát jinak než přes dostupnost informací o takových transakcích a opatření k poviné lividité pro tento druh zboží ?

Jak vidét, není nad ten správný neoliberálné-svazácký tón.

Pomalu se tu vytrácí védomí, že i reálný socialismus mél nékteré vlastnosti pozitivní. Nepřevažovaly a tak je třeba si položit otázku, proč neuspél.

Dùvodem rozhodné nebyl nedostatek soukromých bank.

Dùvodem byla plánovitá produkce organizovaná v superdílné v superpodniku zahrnujícím všechny VHJ a ostatní články plánovitého řízení.

Socialismus pos..l reálnou výrobu statkù.

Ta shora uvedená otázka byla skutečné mínéna vážné ?

Je nebo není rozdíl mezi finančním produktem a automobilem ?

mezi ty vlastnosti totáče rozhodné nepatřila néjaká úžasná schopnost direktivné řízené ekonomiky ... když chcete zbožní výrobu, tak snad i ty pružné finační trhy.
Představa státních bank a soukromých firem nemá žádnou logiku. Proč sféry výroby a sféru fianncí takto oddélovat ? To néjakými řečmi o neoliberálních svazácícj neokecáte.
Prosté zjevné není jasno ve funkcích státu a kam už ho nepouštét, protože není lepší než soukromý sektor. cvšechny ty české inkasní a konsolidační atp. byly přechodné a banky typu ŘEB jsou zase specializované. Universální komerční banka je ale néco jiného.

"Představa státních bank a soukromých firem nemá žádnou logiku. Proč sféry výroby a sféru fianncí takto oddélovat ? To néjakými řečmi o neoliberálních svazácícj neokecáte."

Ruku na srdce, Janusi - lze tuto výseč Vašeho textu považovat za argumentaci ?


Proč ta představa nemá logiku ?

Proč, ptáte se, oddélovat sféru výroby a financí.

A proč ne ?
... mají-li obé sféry zásadné odlišný charakter.

A to mají ...
Mezi výrobou statkù a výrobou práv, závazkù a smluv je podle mne rozdíl skutečné zásadní ...

Podsouváte mi, janusi, néco, co jsem neřekl. Nechci, aby stát mél jednu superkomerční banku. Nechci státní monopol. Ovšem já odmítám ten monopol NE PROTO, že je to monopol státu, ale že je to MONOPOL VÙBEC. Takže zároveò odmítám monopol či kartel komerčních bank.

Nechci, aby "normální bankovní podnikání délal stát", ale chci aby skutečné ovlivòoval penézotvorbu. Vaše srovnání penézotvorby s produkcí ledniček musím odmítnout. Jestli bude více či méné ledniček nebo jestli budou horší nebo lepší, tak to BEZPROSTØEDNÌ neovlivní výrobu néjakého "šúvixu". Penézotvorba ano.

Je to právé tahle finanční krize, která podle mne ukázala, že státné zajistit "dostupnost informací o takových transakcích a opatření k poviné lividité", že to prosté nestačí.

Myslím, že dokáže akceptovat argumenty - ostatné jsem svùj pohled na tuhle sféru musel v posledních týdnech poopravit.

Státní úředník by nesoutéžil se soukromým podnikatelem ve výrobé aut nebo nádobí.

á - tak už se znárodòuje.... nebo že by nakonec ne ? A na jak dlouho ? Jenom pokud bude zle a pak se vše zase prodá a nebo jako trvale nastavený systém ?
Ale možná že se pořád mluví jen o té regulaci. Stát má v bankách sice jen třetinu (proč ?) ale nedovolí jim volné pùjčovat peníze na trhu - to je regulace, ne?

Nebojte, Janusi, ješté jsme nechali néco na znárodnéní pro vás.

Mít třetinu v bankách přece neznamená mít ve všech bankách třetinu, ale z třetiny ovlivòovat penézotvorbu. A pokud jde o regulaci - za vypjaté situace mùže státní komerční banka pùjčovat ostatním, i když očekávané riziko bude vysoké a soukromé banky pùjčovat nebudou nebo jen za ekonomicky nesmyslných podmínek. Vše závisí na tom, jaké prémiové instrukce bude mít management banky - už jsem psal Alfovi, že to nemusí být zisk.

Stanovisko dát možnost komerčním bankám pùjčovat jen do výše úložek by skutečné zlikvidovalo penézotvornou schopnost komerčních bank. Takovou cestou bych, tejkle, asi nešel.

Ale docela vážné bych uvažoval o zvláštní dani ze zisku pro komerční banky NAD rámec standardní dané z příjmù právnických osob. Tedy o néčem mimořádném třeba jako je Tobinova daò, která je ale zvlášní daní z obratu.

Vcelku bych souhlasil ... ona to byla ta maximalistická verze - je vždy určitý véjíř verzí.

Já se postupné přikláním čím dál víc k umírnénéjším verzím, které by hlavné byly zdrojem pro veřejný sektor, který je podfinancován - prosté boj s tou kellerovskou refeudalizací společnosti, kde vyjednávací pozice obyčejného človéka (jak Keller očekává) by mohly klesat tak, že bude nakonec jen rukojmím mocných osob, na jejíž milosti bude záviset ... společnost prosebníkù a osobních leníkù a jejich patronù mné jako liberálovi z nejrùznéjších ideových a v zásadé levicových příčin nevyhovuje ...

Přitom instinktivné tuším, že "pestrost forem" osvobozuje ...

V diskusi s tejklem podle mne oba metodicky vyhranéné hájíte krajní stanoviska. Vždyť přece nemusím rušit komerční bankovnictví, ale mohu rušit VÝHRADNÌ komerční bankovnictví.

Podle mne je třeba bojovat proti monopolním praktikám. Ukazuje se podle mne, že komerční banky se v obdobích rozkvétu dokážou o délení kořisti snadno dohodnout a naopak v obdobích krizí až iracionálné nenávidét. A tak bych jim prosté VNUTIL státní konkurenci.

Takže moje stanovisko: zestátnit 50% komerčních bank.

Øekl bych, tejkle, že chápete znárodnéní zbytečné úzce. Podle mne to nemusí být zákonem dané, ale jen zákonem umožnéné převzetí podniku (nebo jeho části) státem. Zkrátka opak privatizace, která u nás probíhala a probíhá třeba prodejem (všech nebo části) akcií na burze.

Mimochodem - já osobné délám rozdíl mezi znárodòováním a zestátnéním. V tom přijímám nékteré třeba Sabličovy argumenty. Pro naši diskusi to ale teï nehraje moc roli.

Akciové společnosti emitující akcie se rozhodly používat VEØEJNÉ zdroje pomocí burzovních nákupù a prodejù akcií. Pokud se stát rozhodne kupovat tyto akcie (ať už na burze nebo třeba přímo od velkých akcionářù), nestojí mu v nic v cesté kromé politických rozhodnutí, popř. néjakých na nich postavených legislativních závor. Podle mne pak jde o postátòování - a nepotřebuji k tomu mít ani nadpoloviční vétšinu. Mnohdy stačí mít blokační třetinu nebu jedinou - "zlatou" akcii, s níž jsou spojena néjaká speciální práva.

Ak som MN upozornil na nevhodnosť transformácie exponenciálneho vývoja na lineárny, tak preto lebo o finančnom vývoji vo svete nám pravdu vypovedá vývoj dvoch rozdielnych veličín - miera zisku a ve¾kosť zisku. Stabilita miery, respektíve lineárny vývoj miery zisku nám v čase produkuje exponenciálny nárast objemu zisku, teda podobne ako ten príklad s kameòom, respektíve podobne ako všetky piramídové hry.
Kto má záujem hlbšie sa zamýš¾ať nad príčinou a následkami súčasnej krízy odporúčal by som mu vrátiť sa k môjmu článku http://www.sds.cz/view.php?cisloclanku=2006022701 (Genetický kód (základná formula) kapitalistickej spoločnosti).
Kapitalizmus vyčerpal možnosti tohoto sveta na exponenciálne zvyšovanie objemu zisku bez drastického obmedzovania "¾udovej spotreby". Preto vznikla finančná a investičná kríza ktorú sa G 20 rozhodla riešiť nadprodukciou "prázdnych peòazí" čím sa otvorí komplexná ekonomická kríza a po jej skončení pracujúci bude dostavať namiesto 1 hrste ryže na deò len 3/4 hrste ryže. Toto umožní zachovať absurdne sa zvyšujúci objem zisku a tým aj abnormálne sa prehåbujúcu priepasť medzi bohatstvom a chudobou.
Toto netají ani G 20 keï v protokole (pod¾a mojich informácii) vyhlásila: „Sme si vedomí dopadu terajšej krízy na rozvojové krajiny, hlavne na tie, ktoré sú najviac zranite¾né.”
Zabudli však dodať, že toto je už vysoká hra s otvoreným ohòom!
Táto kríza koniec kapitalizmu zrejme po jeho záchrane G20 neprinesie ale riešenie jej následkov bude kruté!

G20 se néco rozhodla teï řešit nadprodukcí "prázdných penéz" ?

Co to jsou ty "prázdné peníze" ?

"Kapitalizmus vyčerpal možnosti tohoto sveta na exponenciálne zvyšovanie objemu zisku bez drastického obmedzovania "¾udovej spotreby". "

Takže dřív to šlo bez omezování lidové spotřeby a teï je potřeba drasticky omezit lidovou spotřebu, aby se zvýšil zisk ?
On se dá produkovat zisk, aniž by se zboží prodávalo, realizovalo ?


Néjak panu Sabličovi nerozumím.

Néjak panu Sabličovi nerozumím.
Nečudujem sa, žiada si to trpezlivosť a osvojenie si myšlienok z článku ktorý som doporučoval. Ïalej treba poznať formy kapitálu a ich premeny (v diskusii sa už na tento problém narazilo bez vysvetlenia).
Aké formy kapitálu existujú? A) Reálny kapitál (hodnoty) vo forme ¾udskej práce vkladný do produkcie vrátane tvorby jej nadhodnoty, B) virtuálny kapitál vo forme peòazí ktorý by mal objektívne oceniť produkty ¾udskej práce (tovar), C) produkty (tovary). Virtuálny kapitál (peniaze) by mal slúžiť na rozdelenie produkcie jej tvorcom bez zisku a straty.
Malo by platiť, že A=B=C. Ak peniaze produkujú peniaze, tak potom B=C sú väčšie ako A o zisk. Tvorca hodnôt dostane hrsť ryže ktorú vložil do produkcie len ak vyprodukoval nadhodnotu rovnajúcu sa zisku. Ak nadhodnota nepokryje objem zisku tak potom už nedostane ani vloženú celú hrsť ryže!!!
Ak miera zisku na 1 USD je stabilizovaná tak objem zisku bude rásť exponenciálne, ale tvorba nadhodnoty túto schopnosť nemá! Cca v 60 rokoch sa vyčerpala schopnosť pokrývať objem zisku vo svete z globalizácie tvorby nadhodnoty a jej odčerpávania. Ak mala miera zisku ostať zachovaná bolo nutné odpútať B od zlata a reálnej produkcie na skladoch. Aby B=C tak za reálny kapitál sa začína naplno považovať aj tovar virtuálny ktorého tvorba je pohodlná a rozmnožite¾ná takmer bez nákladov. Nuž a tak v cene tovaru je čoraz viac reklamy, know how, finančných operácii bez peòazí v podobe viacstupòových derivátov, zmeniek vznik hazardných nepostihnute¾ných inštitúcii a pod.
„Prázdne peniaze” sú peniaze ktoré sa pokryjú virtuálnym tovarom a tak sa B vyrovná s C a po vyrovnaní klesne hodnota A teda cena práce tvorcov reálnych hodnôt.
Praktický príklad: Bývala IRB Slovensko v zmysle rozhodnutia súdu (r.2003) bola povinná vyplatiť „reklamnému mágovi” 104 mil. Sk za to, že pre òu nemohol nič vykonať, teda 104 mil. zisku bez toho aby bol krytý čo i len pohybom prsta či vyrobil špendlík! Rekla

pokračovanie
Reklamný mág však nepotrebuje peniaze ani virtuálne hodnoty, ale luxusný tovar za výrobu ktorého zaplatí prázdnymi peniazmi, teda do A sa vráti o túto čiastku menej reálneho tovaru.
Ïalší konkretný príklad: Priemerný Slovák v roku 1989 spotreboval 455 kg základných reálných hodnôt (mäsa, mlieka, ovocia a zeleniny) za rok. Dnes zarába nieko¾ko násobne viac ale na svoju obživu mu ostane len 350 kg, zbytok tvoria prevažne virtuálne hodnoty ktoré musí platiť ale sú mu k ničomu.
Dúfam, že sa mi podarilo to vysvetliť.