Ve stejných Haló novinách z 20. 6. (tento článek s Dolejšem jsem tam ale neobjevil) je ale bohužel i jiný článek veterána Industriála Bourbonoviče de Věrteláře. Bourbonoviče proto, že i o něm platí, co o Bourbonech po Velké francouzské revoluci - "nic nezapomněl, nic se nenaučil".

Článek tohoto bývalého pracovníka Státní plánovací komise nese sebevědomý název "Socialistická ekonomika byla a je schopna rychlejšího růstu než ekonomika kapitalistická" - jako kdyby se zrovna o této věci někdo přel. Mezititulek dokonce zní "Dlouhodobě rostla socialistická ekonomika rychleji".
Pokud by Věrtelář nebyl plačtivým obranářem minulého, položil by si otázku, proč přes číselně vyšší růst "tábor míru a socialismu" dopadl jak dopadl anebo - pokud patří k těm dutým hlavám, které řeknou "to Gorby" - potom ať si aspoň položí otázku nezávislou na zrádci démonovi Gorbymu, který zavinil kolaps : a sice otázku, jaká byla technologická úroveň a životní úroveň po válce mnohem chudšího Rakouska, proč měl náš občan televizi a tranzistorák zhruba ve stejné době jako Západoevropan (Severoameričan už před válkou, ale to je vyjímka), ale v 80. letech už bylo naše technologické zpoždění v řádu 10-15 let ...

Rozhovor s Dolejšem je na halonoviny.cz/index.php?id=77621, ten Věrtelářův jsem zase neobjevil já, a to jsem přitom taky "ama" :-)))

Ekonomičtí komentátoři HaNo jsou různí - Věrtelář, Vinklárek jako bývalí pracovníci SPK píší stereotypní apologetiky, Obdivovatel dnešní Číny O. Schwarz zase jihne nad spojením vedoucí úlohy KS Číny s prvky kapitalismu. O ekonomické "stabilitě" Běloruska píší zahraniční komentátoři. O ekonomické alternativě KSČM to ale mnoho nevypovídá.
Věrtelář se schovává za Samuelsona, z kterého mimo kontext cituje "socialistická příkazová ekonomika může vzkvétat". To řízené válečné hospodářství za Hitlera také. To, že technologický gap starého režimu posledních 10-15 let narůstal je ale fakt, stejně jako ten, že socialistickému Československu ujelo např. kapitalistické Rakousko, které na tom před válkou bylo obdobně.
V rozhovoru s ekonomem Dolejšem se naproti tomu píše, že plánovitost v ekonomice má mít koordinační, nebyrokratický charakter, socialistická ekonomika je spojena s trhem a konkurečním prostředím a že integrující úloha společenského přivlastňování nevylučuje existenci soukromého vlastnictví a státní vlastnictví má oprávnění jen ve strikně definovaných oblastech. Tedy žádná oslava příkazní ekonomiky.

P.S. v tištěné podobě vyšel rozhovor už 19.6. pod názvem "Socialistická perspektiva nám nespadne do klína"

Samuelsonovu učebnici ekonomie vlastním možná 13 let.
Věrtelář vyjmul z textu hodnotícího reálný socialismus (v podstatě SSSR) snad jen těch několik vět, které jsou asi tak jedinou pochvalou příkazní soustavě v celém textu.

O kontextu se už vůbec mluvit nedá.

Shovívavý vlídně chápající nesouhlas Samuelsona ohledně sovětského hospodářského systému je založen v zásadě na tom, že tento význačný a obecně respektovaný západní mainstreamový ekonom od bolševického experimentátora apriori nečeká nic nebo jen to nejhorší a proto skutečnost, že sovětský systém tak odlišný od kapitalismu vůbec nějak dlouhodobě fungoval, nutně vyvolává vlídné a uznalé pokyvování hlavou.