Svedsko melo za poslednich 15 let prumerny rust asi 1,5% a nezamestnanost maji asi 15-20%. Takze o nejake prehnane konkurenceschopnosti Svedska nemuze byt prilis rec (i kdyz je mnohem konkurenceschopnejsi nez zeme typu Francie, Italie apod.).

Váš příspěvek je zajímavý jednou věcí : protože se zabývám politickou ekonomií, nechci reagovat způsobem jako to za chvíli asi už někdo na tomto levicovém - i když poměrně neideologickém, kritickorealistickém a voltariánském - vebsajtu, udělá.

Co mám na mysli ?

Hlavně Váš údaj o švédské nezaměstnanosti. Nějakou 15 % nezaměstnanost Švédské království skutečně mělo - někdy kolem roku 1990. Teď ji má zhruba 6%. Takže klasický socan /já jsem ovšem taky člen ČSSD, dokonce zakládající pokud jde o domácí stranu v roce 1989/ by Vás asi obvinil ze lži.
Myslím ale, že vím, odkud čerpáte svůj údaj o té 15-20% nezaměstnanosti. Něco podobného říká rád Pavel Kohout, ekonom /když ekonom, tak pravicový by se dalo říct/.
Ten dokonce tvrdí, že bez ohledu na úřední údaj o nezaměstnanosti (asi 5,5 %), je nezaměstnanost asi 25%.
Jak přišel na až tak vysoké procento nevím, ale chápu, že člověk může - zvlášť když je pravičákem, který švédský systém upřímně nenávidí - dospět k tomu, že nezaměstnanost ve Švédsku považuje za 17-18%.
Důvod je prostý : tato severská monarchie zaměstnává skoro dvakrát tolik procent lidí na účet veřejných zdrojů než je evropský standard. Vzniká tedy cosi jako komparativní přezaměstnanost, takže když by si člověk řekl, kolik by bylo nezaměstných, kdyby tento nadstandardní počet zaměstnaneckých míst za veřejné peníze prostě nebyl a byl by tu jen onen evropský standard, tak by místo 6 % bylo asi opravdu těch 17 %.

Testovní otázka pro čtenáře fór tohoto vebsajtu : je korektní říkat z tohoto důvodu /vysoce nadprůměrná zaměstnanost placená z veřejných prostředků/, že nezaměstnanost není vlastně úředních 6%, ale skoro třikrát tolik ? Je korektní nepočítat s pracovními místy ve veřejném sektoru, kterých je víc než je evropský průměr ?

Tož zadumejte, přátelé ...

Už jsem něco napsal hnědce, není mi úplně jasné, odkud ta čísla nezaměstnanosti oba berete. Do pádu železné opony byla nezaměstnanost pod 2%. Pak prudce rostla až na 8,2% v roce 1993 a od té doby pomalu klesá. Posledních 6 let je vidět na serveru švédského staťáku http://www.scb.se/. To už souladu s Vámi stále mezi 4 a 6%.

Z mého pohledu je podstatné, že přes tu "přezaměstnanost" už má rozpočet Švédska zase přebytky (v tom roce 1993 měl deficit 12% HDP, v roce 2001 už to bylo plus 8% HDP).

Veřejný sektor tvoří asi jen 10% HDP, takže pokud je opravdu schopen zlikvidovat (25-6)%=19% nezaměstnanosti, tak bych doporučoval okamžité znárodnění :-)))

Investice do zaměstnanosti (i umělé) znamená podržení schopnosti pracovní sílu pohotově nasadit. Je to něco podobného, jako když Německo udržuje přes 10 let v pohotovosti své černouhelné doly.

Mno, prectete si tohle:
http://www.johannorberg.net/?page=displayb log&month=1&year=2006#1486

Ten pan vychazi primo z cisel svedskeho statistickeho uradu. Problem je v tom, ze tento mezi nezamestnane pocita nektere skupiny lidi, ktere mezi ne zjevne patri - a tim umele snizuje nezamestnanost. Nejedna se o nic, co by bylo neznameho.

Strachy astreama jsou neoprávněné. Já Vás pošlu možná neočekávaně na stránky americké vlády h ttp://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/2880.htm nebo na The World Factbook americké CIA http://www.odci.gov/.

Tam o svůj pesimismus týkající se Švédska nepochybně přijdete. Hezký den

Já pesimista ani skeptik ve věci Švédska nejsem - jenom jsem naznačil odkud asi mohl přijít ten šokující údaj o nezaměstnanosti, který je v rozporu s oficiálními hodnotami. No a pak jsem učinil dotaz, jestli to je korektní takto věc vysvětlovat.
Já naopak sám sdílím stejně jako Miloš Pick ke Švédsku obdiv, protože na rozdíl od nefunkčních modelů v Německu či ve Francii, je švédský sociální stát zdravější a více založený na expanzi znalostní ekonomiky než dýchavičné sociální obludy kolem nás řešící kvadratury kruhu na úseku přerozdělování ...
Takže se hlavně omlouvám za jedno : jak koukám tak těch i mnou citovaných 15 % po pádu reálsocu není podloženo jinak než tvrzením, které jsem převzal s pocitem, že mu mohu důvěřovat - a ejhle - ono je to podle americké administrativy kolem 8% začátkem 90. let.
Je mně líto, že si ekonomové neručí za své údaje - dovedu pochopit, že na ně pohlížejí jiným úhlem, ale lhát ohledně tvrdých dat by se nemělo
Jinak Kohout se s těmi "jakoby 25 %" odvolává i na švédské odboráře, ale je nějak stručný a nedůvěryhodný. Kdo ví, jaká skutečná prohlášení tradeunionů překroutil - tito mládenci nemají zábrany a realitu ohýbají podle toho, co chtějí aby bylo.
Ale co - hnědka mu věřit chce a tak mu prostě věří.
Teď z hlavy nevím adresy vebsajtů, ale googlový portál Seznam toho Kohouta vybere u klíčového spojení "švédská nezaměstnanost" hned na prvních stranách nalezených stránek a to i víckrát (Reflex ?, kdysi jsem to od něj myslím četl i v Respektu ...)

Myslím, že jsou to od české pravice úplně zbytečné a hloupé tanečky. Pochopil bych, kdyby říkali, že je ve Švédsku umělá zaměstnanost. To by bylo košér a já bych ji hájil, jako hájím umělé hmoty.

Druhá možnost (rozumná) pravice by byla v tom, kdyby se pokusil podnikání státu označit za neefektivní, ekonomicky neúnosné. Jenže to zřejmě v případě Švédska neplatí. Ostatně ani v Čechách není pravda, že z povahy věci jsou všechny státní podniky méně efektivní než soukromé.

Já myslím, že

a) jsou věci, kde je zbytečné mluvit o nějaké efektivnosti -
prostě investice nebo majetkový výnos nebo loterie atd.

b) bytové družstevnictví je jednoznačně nejlepší kombinace - "produkt výstup" dělám pro sebe a v nákladech se zisk
netočí, alébrž je zbytečný. Soukromý činžák není
efektivnější

c) investovat do kvartéru a kvintéru může na rozdíl od
sekundéru, priméru a terciéru jednou znamenat, že
notorická téze o neefektivnosti veřejného podnikání bude
vyvrácena i výslovně