Je-li toto oficiální stanovisko KPO, tak je inteligentní a je dobře, že zaznělo na akci KKE. Hlas velící k rozumu a varující před stupňováním denunciací SEL je potřebný. Skeptik a germanofob by možná řekl že Vídeň ustupuje Berlínu, ale mám za to, že příspěvek má obecnější platnost.
Podepsal bych zejm. tu pasáž o potřebném strukturálním rámci pro debatum a překonaných představách o mezinárodní spolupráci. Skutečně jsme ve stadiu sbírání zkušeností a s tradicemi (navíc jen jednoho proudu) nevystačíme.
Problém trochu mám s reálným významem SEL jako referenčního bodu pro levici. Už vymezení se nalevo od sociální demokracie a zelených je sporné. Důraz na alternativnost je zatínm příliš apriorní propagandou a chybí tomu systematičtější grund. To samozřejmě ale není chybou KPO, to je víceméně objektivní věc a výzva do budoucna.
Odkaz na heterogenní konglomerát GUE/NGL je tak trochu z nouze ctnost - např. Wahlalternative se přece neodpoutala od svých sociálně demokratických kořenů a celá řada zelených je levicovější než levicoví konzervativci z východní Evropy (o exotickém začlenění Irů ani nemluvě). Tyto přesahy a otevřenost jsou nutné, ale dělítko je spíše v logice opozičnosti z leva, než v logice programové.
Dobře zná např. i naše KSČM, jejíž kritika ČSSD zleva je někdy také více tahem na voliče, než programovým postojem.

Myslím, že volba W.S. k přednesení stanoviska KPÖ nebyla náhodná. Mohla mít šanci některé účastníky konference v Athénách oslovit.

Pokud jde o ten "referenční bod", mám pro jisté pochybnosti pochopení. Zakládající sjezd nemohl udělat víc, než jen najít určitý minimální program, který byl přijatelný pro většinu zúčastněných a mohl navíc získat v následujícím období další přívržence. Místo o referenčním bodu mluvím třeba já raději o názorovém těžišti naleno od soc. dem.

Důraz na "alternativnost" může být sice chápán taky jako propaganda, ale skrývá se za ním i skutečnost, že SEL tím fakticky prohlásila, že považuje evropskou sociální demokracii TAKÉ za levici. To sice není žádný "objev", ale fakticky to znamená silné zúžení názorového pole potenciálních členských stran.

Druhá věc je, že před SEL leží nevyhnutelná potřeba přijít s "modelem socialismu", jak se o to snaží i KSČM. Oproti čistě teoretickému přístupu to SEL zkouší praktickými kroky - fakticky experimentováním v národních "laboratořích" a následným zevšeobecněním výsledků. Tento postup je asi i vhodnější s ohledem na to, že SEL jde spíše o "model cesty k socialismu", což není zcela totéž.

Odkaz na GUE-NGL měl u W.S. zcela jiný smysl - "nevytýkejte nám něco, co sami děláte".

A konečně pokud jde o WASG, proč by se ta měla odpoutat od svých sociálně demokratických kořenů? Spíš jde jen o ten později navalený balast.

WASG má sice socdem kořeny, ale její fůze s PDS (člen SEL) není až tak jednoznačná. Toto spojenectví vzniklo kvůli volbám do Bundestagu a není zdaleka definitivní.
Dnešní "Neues Deutschland" přineslo zprávu z víkendového jednání berlínské WASG. Tam podle ND zazněla určitá distance vůči smlouvě o další spolupráci s Die Linke, zejména vůči představám o fůzi obou subjektů. Do zemských voleb půjdou zřejmě samopstatě.
Takže se může stát, že vzájemný přesah PDS a odtrženého levého křídlas SPD se může ještě zkomplikovat ne-li být tímto postojem zablokován.

Že ten proces vůbec není jednoznačný, s tím se dá jistě souhlasit. Volby do Bundestagu bych ale nepovažoval za příčinu spojení, ale jen za mediátor, který ten proces umožnil. Vědomí omezenosti však většinově existovalo na obou stranách.