místo neustálého zaklínání se krocením trhu záplavou zásahù v desítkách odvétví (což často levice vzývá jako jakousi poznanou nutnost - jinak to nejde nebo k nám nepatříš), když tedy nékdo řekne zhruba néco v tomto smyslu :

"Buòky jsou potřeba, zasahovat do jejich jednotlivých "životù" nemíním, ale co potřeba NENÍ, to je zhoubné bujení téchto bunék"

Z tohoto hlediska vzorné parametrické řešení.

Jinak se to pochopitelné jeví na první pohled dost utopicky, ale tak to bývá se vším.

Takže než budou technické připomínky, néco na úvod :

Nejvíc mné na tom zajímá ten systém slábnutí hodnoty penéz. Když byl občan weimarské republiky obklopen rùznými bankovkami a státovkami, nouzovými penézi, vše papír, tak se hodnota papírového penízu každý mésíc obnovila nalepením kolku, který stál např. 1%, výnosy se využily, vyjednávací pozice človéka s penézi už byla úplné jiná, než předtím než se "rezivéní", "stárnutí", "slábnutí" penéz zavedlo, cirkulace, roztočte kola, atd. celkem chápu.

Kdyby to mélo být všeobecné, dnes tak to by se asi néjak zdaòovala penéžní zásoba třeba na účtech a to podle rùzných segmentù M1, M2. M3 atd.
Např. moje peníze na účtu, stát by si z nich strhnul daò, no a papírový prachy v peřiòáku by čekal starý prozkoušený osud kolkování.
Jaký bych mél únik ?
Asi bych nakoupil zlato atd., ale takových by bylo.
Pokud jde o sám zlom od starého k novému, z informačních insiderù, včasné reagujících s předstihem by se stali lidé velmi bohatí.
No budiž - vždycky nékdo na néčem vydélá, pokud by to přinášelo pak efekty ať si zbohatne, kdo chce.

Takže místo majetkové dané, kterou noční mùra néjakých odborných odhadù ceny (hodnoty) hmotného a nehmotného majetku odsouvá do nekonečna, bychom tu asi méli penéžní daò dopadající na - a to je otázka -

a) část segmentù Mx ?
b) všechny segmenty M1 .....Mx ?

A další otázka - néjaké dané by se rušily ?
A parafiskály (povinné pojistky, soc.zdrav.)

Ad utopie:
Zkusme si na úvod říct (třeba jako takovou malou filozofickou rozcvičku) - myšlenku "každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb" považujeme také za utopii? Mám pár argumentù, proč jsem přesvédčen, že právé takovéto uspořádání svéta nejlépe odpovídá přirozenosti človéka.

Ad slábnutí hodnoty penéz:
Konkrétní technické řešení je jedna z téch vécí, které je potřeba domyslet. Základní princip spočívá v tom, že peníze by mély být znehodnocovány (pozor, nejde o znehodnocování ve smyslu ztráty jejich kupní síly, jak to známe z inflačního prostředí!!) zhruba ve 3 skupinách:
- nejvíc peníze "ve slamníku" (ale i to méné než bude míra deflace)
- středné peníze uložené na béžných účtech
- nejméné peníze na "spořících" (dlouhodobých) účtech

Příklad: Při míře deflace 10% by mohly být "slamníkové" peníze znehodnoceny řeknéme o 8%, béžné účty o 5% a spořivé o 3% (ta čísla neberte vážné, jde o tu relaci).

Nezbytnost tohoto mechanismu vyplývá z protideflačních argumentù: V okamžiku, kdy klesají ceny a úroky se nebezpečné blíží nule, ztrácejí lidé motivaci utrácet a investovat, radéji odkládají spotřebu a nechávají si peníze doma, protože díky poklesu cen se jim zhodnocují "samy od sebe". Uvedený mechanismus zachovává "zdravou" relaci, že přebývající peníze je výhodnéjší investovat (uložit v bance) než držet v bance, čímž udržuje peníze v obéhu.

ad kolkování:
To je jisté technika, kterou si všichni umíme představit a víme, že by daný úkol splnila. Nicméné je to technika pomérné pracná a nákladná, proto se navrhuje spíše periodická obména bankovek v určitém poméru. Nejlepší asi bude citát z Kennedyové:
"Elegantnejším riešením než lepenie kolkov na zadnú stranu bankovky by bolo vytlačenie novej, farebne odlíšenej bankovky tak, aby jednotlivé série mohli byť sťahované raz či dvakrát do roka bez predchádzajúceho upozornenia. Toto by nebolo drahšie pre štát než výmena starých opot

A na jiném místé (str. 34):
"Zhromažïovanie hotovosti v novom systéme bude ove¾a ¾ahšie eliminovate¾né než lepenie kolkov na zadnú stranu bankoviek, ako sa to robilo vo Wörgli. Bolo predložených
nieko¾ko návrhov: Jedným je systém lotérie, ktorý zaistí cirkuláciu hotovosti sťahovaním bankovky niektorej nominálnej hodnoty, podobne ako sa to robí v lotérii. Na základe dnešných ôsmich skupín (nominálne hodnoty 5/10/50/100/200/500/1000/5000), napr. osem farebných loptičiek reprezentujúcich rozličné nominálne hodnoty bankoviek by sa zmiešalo s bielymi loptičkami reprezentujúcimi nijakú konverziu tak, aby v štatistickom priemere konverzia jednej hodnoty sa vyskytla raz či dvakrát ročne. Losovalo by sa napríklad prvú sobotu každého mesiaca. Po vytiahnutí určitej denominácie by doba konverzie trvala až do konca mesiaca. Vytiahnuté bankovky by zostali legálnym platidlom a mohlo by sa nimi platiť vo všetkých obchodoch, avšak odpočítaval by sa z nich príslušný poplatok. Ïalšou možnosťou by bola výmena neplatných bankoviek s nutnosťou zaplatiť poplatok v banke alebo na pošte. Pretože však poplatky nik neplatí s radosťou, každý by sa usiloval obmedzovať množstvo hotovosti na najnutnejšiu mieru a zvyšné peniaze by sa ukladali na bankové účty. Výmena by bola u¾ahčovaná zmenou
farby a ve¾kosti novej bankovky. Nová žltá bankovka by takto nahradila starú modrú, ktorá by bola stiahnutá z obehu. Skrytiu neplatných bankoviek by sa predišlo tak, žeby nové boli o niečo dlhšie alebo širšie, takže každá neplatná by vytàčala zo zväzku bez oh¾adu na to, aký by bol hrubý.
Na rozdiel od nálepiek či kolkovaných peòazí losovanie nominálnych hodnôt má tú výhodu, že nie je potrebné tlačiť nové peniaze. Mohli by sme si ponechať peniaze, ktoré máme a súčasné náklady systému by neboli vyššie, než je dnes výmena opotrebovaných bankoviek za nové."

Rùzných zpùsobù a jejich variant lze asi vymyslet spoustu, já bych pro tuto chvíli zùstal u konstatování, že néjak se to určité udélat dá. Véř

Véřím, že je u nás dost chytrých hlav na to, aby vymyslely nejelegantnéjší a nejefektivnéjší řešení. Prvek nahodilosti (losování konkrétní nominální hodnoty) by tam asi mél být právé kvùli Vámi zmiòovaným insiderùm.

ad nákup zlata (cizích mén apod.):
Předpokládá se, že ména deflační ekonomiky by méla vùči ostatním začít výrazné „tvrdnout” (o tom lze také široce diskutovat, ale zatím vše nasvédčuje tomu, že by to tak logicky mélo být). Řili já si mùžu třeba nakoupit dolary a kochat se tím, jak se mi za rok o pár procent zhodnotí, jenže když si pak budu chtít koupit chleba, budu si je muset sménit zpátky na koruny a najednou zjistím, že díky jejich „ztvrdnutí” je už kurs úplné jinde a já jsem na celé transakci prodélal daleko víc, než kdybych si nechal domácí „rezivéjící” koruny.
Mám pocit, že u toho zlata by to fungovalo obdobné – jeho cena na svétových burzách je néjaká (vyjádřená v dolarech) a jelikož kurs koruny vùči dolaru se bude zvedat, hodnota mnou drženého zlata vyjádřená v korunách bude klesat.

ad dané a parafiskály:
Toto bych vidél zhruba ve dvou rovinách: jedné čisté matematické a druhé řeknéme „nevypočitatelné lidské”. Tu matematickou jsem naznačil už v článku – s klesajícími cenami mohou klesat i výdaje státu, tudíž i dané. Problém trochu je, že jedno podmiòuje druhé, takže kdyby nebylo nic dalšího, tato spirála (viz 4. obrázek v souboru „Koncept deflační spirály” na konci stránky http://testrast.org/tikiwiki/tiki-index.php?page=P enize) by se mohla roztáčet velice pomalu.

Do hry proto bude vstupovat i jednání lidí. Otevřené říkám, že jsou mi blízké nékteré myšlenky z Modré šance, byť s nékolika zásadními výhradami, které pro mé činí tento program jako celek nepřijatelný. Jedna z téchto myšlenek je i ta, že povinné odvody na sociální zabezpečení by mély výrazné klesnout a část by se méla stát dobrovolná. Jednoduše podle principu – kolik odvedeš, úmérné tomu budeš pak mít vysoký dùchod. Nemám přitom na mysli spoření do penzijních fondù, které považuji jen za další vysavač penéz od chudých (a státu) k nejbohatším (viz http://www.blisty.cz/art/23576.html), ale odvody do státního systému sociálního zabezpečení.
A teï je otázka: kolik lidí tyto volné peníze dá třeba do klasických investičních fondù nebo do banky a kolik radéji do tohoto státního sytému, který mu neslíbí žádné konkrétní zhodnocování, ale „jen” to, že výše jeho budoucího dùchodu bude spravedlivé úmérná jeho odvodùm ve srovnání s ostatními? Myslím, že je to hodné o dùvéře v ideu, v politiky, kteří ji budou realizovat atd. atd.

Omlouvám se, ale teï budu asi týden mimo, takže na případné další diskusní příspévky budu reagovat až po návratu.

k teme:
http://www.prop.sk/diskusia/index.php?subpa ge=forum&s=posts&f=1&t=181

.pripadne mezery v odkaze odstranit.

Nechápu, proč se zde debatuje o zpùsobu, jak znehodnocovat peníze, když v současmné dobé se velká část operací déje bezhotovostné. Při neexistenci fyzického platidla je přece triviální zajistit libovolný zpùsob znehodnocování. Jediný problém, který vidím, je vztah k ostatním ménám, které takto nestárnou. Je tu nékdo, kdo mi pomùže s řešením tohoto problému?
Díky

http://www.inaekonomika.sk/list.stm?x=101327
(pripadne mezery v odkaze odstrante)
...
1. kvartál: 1 bod = 1 FREE 2004
2. kvartál: 1 bod = 1,25 FREE 2004
3. kvartál: 1 bod = 1,5 FREE 2004
4. kvartál: 1 bod = 1,75 FREE 2004
Rok 2005
1. kvartál: 1 bod = 1 FREE 2005 alebo 2 FREE 2004 atï. Kolobeh sa začína odznova.

Pokia¾ používame v obchodnom styku peniaze v hotovosti, vytlačí sa na ne každoročne ...

http://www.joytopia.net/
(pripadne mezery v odkaze odstrante)

Našťastie sa niečo deje. Sú už aj takéto firmy:

Toto som našiel! Kopec fotiek a hotových projektov vo fotogalérii
http://bwfin.eu/fotogalery

BW FIN - SK, s. r. o. http://bwfin.eu
Bezúročná ekonomika - alternatíva k súčasnému finančníctvu....

Túžite po vlastnom bývaní? Nechcete platiť vysoké úroky bankám? Máme riešenie! Výstavba rodinných domov a bytoviek na splátky s 0% navýšením! Výstavbu rodinných domov realizujeme striktne v našej vlastnej réžii. Výstavba rodinných domov a bytoviek na splátky s 0% úrokom!
Byty a domy, ich výstavba, alebo rekonštrukcia na splátky bez úrokov.

Splátkový predaj domov a bytov. Hypotéka na dom s 0% úrokom. Bezúročná, pôžička na dom. Pôžička na dom a byt. Výstavba domov, bytov a ich rekonštrukcia na k¾úč, pôžičkou a s 0% úrokom. Výstavbu realizujeme z vlastných finančných zdrojov.
Už máte pozemok a chcete začať výstavbu domu alebo sa len pustiť do rekonštrukcie? Bojíte sa hypotéky? Máme riešenie!

Postavíme alebo opravíme váš dom na k¾úč. Pôžičku vám poskytneme priamo my! Na splátky vám dáme dostatočne dlhý termín a 0% úroky!

peníze zadarmo ? proboha : blázni, kteří zkrachují, pokud jim jde o víc než o svépomoc a nebo loupežníci jako Kožený či H-system, kteří lákají dùvéřivce.