Ačkoliv v zásadě s textem od Budoucnosti můžu souhlasit přece jen si neodpustím jednu poznámku. Ano,radíkální levici od stalinismu dělí potoky krve,ale stejně tak by si trockisté měli připomenout,že i Lev Trockij do těchto "potoků" nemalou měrou přispěl. Trockisté většinou vidí Trockého pouze v emigraci kdy už byl "anti" a kritizoval stalinistickou byrokracii a teror,ale nezapomínejme na jeho skutky a myšlení dokud byl u moci. Kromě toho,že se pomalu choval jako novodobý car /viz.např.Orlando Figes,Lidská tragédie-Ruská revoluce 1891-1924/ a často to dával okázale najevo /zřejmě v rámci třídní solidarity.../,měl taktéž prsty třeba v perzekuci opozice a v poměrně známém potlačení Krondštadtu-tedy povstání pracujících proti stranické diktatuře,kteří žádali skutečný socialismus. Sám se podílel na stranické moci,která dusila autonomní organizaci pracující třídy a osobně si myslím,že kdyby ho Stalin nevypráskal od koryta,museli by to udělat dřív nebo později pracující sami,stejně tak jako to měli udělat ze Stalinem. Chceme-li tedy kritizovat pseudosocialismus,musíme kritizovat i Trockého. Socialismus a stranická hierarchie jsou neslučitelné a je jedno jestli tam sedí Stalin,Trockij nebo Gottwald.

S anarchokomunistickým pozdravem
Zdeňa Molotov

Možná by bylo vhodné zobecnit předchozí poznámku - je smutné, že Trockého nevedla k odmítnutí násilných praktik stalinismu (a předchozího vývoje v sovětském Rusku) jeho touha po prosazení tolerance, ale až jeho podlehnutí v souboji s těmito praktikami. Otázkou ovšem je, nakolik to platilo i o "anarchistické" složce ruských událostí 1917-1925.
Myslím, že není vhodné se dějinami ani navzájem "mydlit po hlavách", ani si v nich hledat "idoly" (podle mne jimi nejsou ani Trockij, ani "kronštadtští"). Co NAOPAK JE nutné, je hledat v historických zkušenostech poučení, kudy cesta nevede.

Komunismus a socialismus zvítězí nad pravdou a láskou !!!!!!!!!

Milan Neubert - předseda SDS

Ubohý anonyme!

Když už se nedokážete podepsat, aspoň se za nikoho nevydávejte. Ukazujete tím dostatečně jasně, jak vážně to s tou "pravdou" (lásku teď nechme stranou) myslíte. Kdybyste sem chodil častěji, věděl byste, že M. Neubert je - samozřejmě - registrovaný uživatel, takže Váš ubožácký pokus se hned prozradí.

Smysl dnešní akce je především v odmítnutí elitě vyhovujícího klišé: odpor proti stalinismu byl jen odporem proti "zrůdnému komunismu". Toto klišé záměrně zamlčuje nebo z něj jen občas "povyskočí" jako "doplněk" dělnická a levicová opozice.
Například v souvislosti s nedávným výročím měnové reformy 1953 jsem pouze v internetové verzi Práva nalezl informaci, že protesty proběhly v řadě měst (nejen v Plzni) a že se jich celkem účastnilo kolem 30000 dělníků. Petr Uhl minulý týden znovu zopakoval, co napsal už v doslovu k vydání Trockého Zrazené revoluce v roce 1995, totiž, že Kalandra a levicoví kritici marxismu se znovu stali jaksi nepohodlnými - tentokrát ne pro své "trockistické úchylky", ale proto, že zůstali protikapitalističtí.
Je ale zajímavé, jak na dnešní akci reaguje levice - jakoby nevěděla, co si s ní počít. Pan Hudeček neříká nic o podstatě Trockého kritiky, přitom Levou opozici (o Trockého osobně tu nejde!) rozhodně nevedly morální aspekty a touha po "toleranci". Drtivá většina Levé opozice zůstala revolucionáři a revolucionářkami až do své popravy. Debata o násilí v revoluci následující světové válce je neuvěřitelně naivní a zbytečná - i Leninova kritička Rosa Luxemburgová ještě z vězení napsala, že teror je projevem slabosti revoluce v Rusku, který bude odstraněn po vítězství ve vyspělých zemích. Nedávno jsem se bavil s jedním katolíkem, který vcelku bez dlouhého přemýšlení pronesl, že COKOLIV muselo být v té době lepší, než předchozí carský režim. A je zřejmé, že Kerenského režim byl v tehdejší situaci neudržitelný: mohlo dojít jen ke krvavému potlačení jakékoliv revoluce nebo k jejímu dokončení. Naivitu pana Kautského, stesky na předčasnost revoluce na nevhodném místě nemůže nikdo kloudně uvažující sdílet.
Dnes samozřejmě - alespoň v "našem prostoru" - nemusí být debata o revoluci debatou "o krvi". Je to ale jen otázkou historického okamžiku, ve kterém se nacházíme: naprosto jinéh

...sakra, to jsem se rozepsal...
Dnes samozřejmě - alespoň v "našem prostoru" - nemusí být debata o revoluci debatou "o krvi". Je to ale jen otázkou historického okamžiku, ve kterém se nacházíme: naprosto jiného poměru společenských sil, faktu, že společnost nereaguje na něco dnes tak nepředstavitelného, jako je světová válka atd. To ale neznamená, že úplně jiná debata o revoluci se nevede např. v Nigérii nebo Uzbekistánu, kde se střílí i dnes. Chtěl by pan Hudeček doporučit v takových podmínkách - ne nepodobných těm v Rusku 1917 - tamní opozici "toleranci"? Toleranci vůči hlavni u čela? Na realitu nelze navléct ani romantické ani humanistické klišé.
A ke Kronštadtu: chápu "Zdeňu Molotova" (pozdrav do Zlína?:-) a na propagandu spojenou s potlačením kronštadtského povstání jsem se vždy (i jako trockista:-) díval se skepsí, protože případný podíl provokatérů ve prospěch bílých sám o sobě nevysvětluje fakt, že se do takového vystoupení zapojí významná část obyvatelstva města. Skutečné důvody si ale vysvětluji především jako výraz zoufalství v tehdejší sociální a ekonomické mizérii občanské války, rozvráceného hospodářství a hladu. Domnívám se ale také, že revoluční vláda povstání nepotlačila dokonce ani tak pro heslo "sověty bez bolševiků" jako především pro vcelku viditelné a reálné nebezpečí, že oslabený Kronštadt bude dobyt bílými, kterým se tak otevře cesta do Petrohradu. Zkrátka si myslím, že převážilo akutní vojenské hledisko před politickým. O co všechno šlo a jak uvažovali ti kteří činitelé se ale zřejmě dozvíme teprve po konečném otevření ruských archívů, které jsou podle mých informací zase značně uzamčeny (viz peripetie zesnulého historika Rogovina).
ALE ještě jednou: smysl dnešní akce není v této debatě (fakt, že ji vyvolala), ale v demonstraci proti antikomunismu vyvolávanému elitami, aby zastavil nikoliv KSČM, jak oficiálně deklaruje, ale všechno, co momentálně způsobuje růst jejích volebních pr

'Domnívám se ale také, že revoluční vláda povstání nepotlačila dokonce ani tak pro heslo "sověty bez bolševiků" jako především pro vcelku viditelné a reálné nebezpečí, že oslabený Kronštadt bude dobyt bílými, kterým se tak otevře cesta do Petrohradu.'

To je nejnovější, co jste k tomu vymysleli? Neměli by v takovém případě spíše revoluční Kronštadt bránit (a myslím, že není důvod nevěřit, že by se k takové obraně obyvatelé Krondštadtu rádi přidali) než střílet do revolučních řad?

...ježiš, to je dlouhé...
ALE ještě jednou: smysl dnešní akce není v této debatě (fakt, že ji vyvolala), ale v demonstraci proti antikomunismu vyvolávanému elitami, aby zastavil nikoliv KSČM, jak oficiálně deklaruje, ale všechno, co momentálně způsobuje růst jejích volebních preferencí a co se (už nejspíš bez KSČM) obrátí v růst sociálního odporu proti současnému systému, ve kterém budou hrát socialistické myšlenky znovu rostoucí roli. Znovu a znovu se nám všem tento antikomunismus bude pokoušet házet stalinistické zločiny na bedra, protože má elita ze "strašidla komunismu" stále stejný strach jako před téměř 160 lety.
S pozdravem
Petr Jindra
Socialistická alternativa "Budoucnost"
http://budoucno st.misto.cz/

Myslím, že dnešní článek Martina Hekrdly - Orientace a perspektivy v Právu vám to natřel všem. Pěkně po vzoru Záviše Kalandry, shrnul dnešní situaci. Jsem ochoten se pod ten článek bez zásadnějších výhrad podepsat. Nehte mrtvé spát a dohodněte raději jak se vzájemně nepozabíjet a řešit ten průser všude kolem.

Omlouvám se za otřesnou gramatickou úroveň. Mám sklon odesílat příspěvky dříve, než si je po sobě přečtu.

Díky. Úroveň gramatická je vždy nepodstatná proti úrovni myšlenkové. Úkolem dneška je jednoznačně nechat mrtvé spát, nehrabat se už v tom, jestli byl Záviš Kalandra trockistou nebo nebyl, a najít rychle společnou platformu pro řešení dnešních průserů BEZ cizelace teoretických postojů a vymezování se navzájem.