A pak se nemají psát petice...:-)

Buïte klidné konkrétnéjší :-)))
Ale přečtéte si nejdřív pohled Štépána Kotrby http://www.blisty.cz/2005/4/26/art23086.html a Haló novin http://www.halonoviny.cz/index.php?id=59989.


Za "revizionisty" MN

Hezký článek v Hano:-)
Pár postřehù, které mé vskutku zaujaly...
"...poslanec NR SR Karol Ondriáš, který citoval správu OSN Transition 1999, Human Development Report for Central and Eastern Europe and the CIS, podle níž vinou kapitalismu zemřelo mezi roky 1989 až 1999 v zemích bývalého východního bloku 9,7 milionu lidí, kteří by v drtivé vétšiné bezpochyby žili, kdyby nedošlo ke zméné systému!"

"Podle Romanova byl socialismus takový, jaké mél ve svété podmínky k existenci."

"Vozòjak také volal po návratu ke klasickému marxismu a zdùraznil, že KS musí stát v čele boje za demokracii! Nabéhl si ale svou kritikou údajných diktátorských metod béloruského prezidenta Lukašenka, kterou je menší ze dvou béloruských KS známá. Odpovédél mu Alfréds Rubiks, předseda Socialistické strany Lotyšska, či druhý den opét Rus Romanov, když se Lukašenka zastali a zdùraznili, že hlava Béloruska je alespoò napùl komunistou, že pokud nebude Lukašenka, Bélorusko přestane být alespoò z poloviny socialistické a vychýlí se smérem k (v současnosti) tradičnímu proamerickému bezohlednému kapitalismu."

Lucie, možná bude problém udélat si obrázek o diskusi mezi komunisty z článkù v Haló novinách. Autoři jsou zřejmé srdcem přitahováni k tém, kteří se odávaly krasořečem vskutku normalizačního stylu. Nevím, ale třeba ale 70. a 80. léta nedýchala ze všech diskusních příspévkù. Soudím tak z nékterých drobných informací, které byly bohužel spíše okrajové.
Kdyby redaktor vénoval více místa diskusi např. na téma teorie a praxe revolucí - postřehl jsme úvahy M. Ransdorfa o revolucích nízké intenzity (Šmeralovská tradice převzatá spíše sociální demokracií umožòuje pojetí revoluce i jako radikálního sociálního vývoje atp.). Jisté tyto myšlenky nebyly bez odezvy.
Stejné tak by bylo lepší, kdyby více prostoru dostaly např. čínské zkušenosti z jejich ekonomických reforem, než úvahy ruských komunistù o Stalinovi a obnové SSSR (provázené tradiční obřadností jako např. předávání četných medailí).
V mezinárodním táboře komunistù se jisté néco déje (koneckoncù i spor o Lukašenka naznačuje že nékdejší nerozbornost už nepùsobí), ale informace z této konference to dokonale odclonily.

Určité bych nechtéla tuto konferenci odsoudit jako celek, to v žádném případé - jen je škoda, že díky oném úvahám ruských a korejských komunistù dostává celá akce jakýsi punc nevérohodnosti. Neumím si dost dobře představit, že např. na konferenci historikù by dnes nékdo obhajoval pravost Hankových "rukopisù" a ostatní by k tomu mlčeli:-)...Nebo se snad strhla po úvahách o Stalinovi néjaká bouřlivá diskuse?

Máte pravdu, že pokud jde o oficiální reakce KSŘM tak ty jsou velmi "diplomatické".
Grebeníček po té v Kotli naznačoval, že ho ispiruje spíše ekonomika Říny než severokorejské účení. Dokonce i Exner jako jeho náméstek pro zahraniční vztahy přiznal (tuším v Lidových novinách), že Korejci jsou výjmka, kterou nikdo nemá chuť následovat. A pak už jenom osobní distance individualit jako Dolejš nebo Ransdorf. Advokát Filip radéji mlčí.
Doufám ale, že mezi levicové orientovanou iteligencí, která se pohybuje i kolem KSŘM je ta záležitost jednoznačnéjší než mezi stranickými funkcionáři a stranickým aparátem. Dérohodnost stran ale především určují jejich viditelní představitelé - tentorkát spíše bohužel.

Já mél sice chřipku, ale z docela dobrého popisu situace musím konstatovat, že bouřlivá diskuse nebyla.

Ten Váš přímér s konferencí historikù ale není úplné v pořádku. To nebyla konference védcù :-))), ale politikù - diplomatù. A od téch snad takovou bouřlivou diskusi nečekáte - a je fuk, že šlo o komunisty.

"Základním programovým cílem politiky KSŘM je tedy socialismus, demokratická společnost svobodných, rovnoprávných občanù, společnost politicky a hospodářsky pluralitní. Je postavena na maximální občanské samosprávé, je prosperující a sociálné spravedlivá. Pečuje o zachování a zlepšování životního prostředí, zabezpečuje lidem dùstojnou životní úroveò a prosazuje bezpečnost a mír. V její ekonomice se prosazují přednosti a klíčová úloha společenského vlastnictví, které zaručí efektivní, celospolečensky provázané a usméròované hospodaření kolektivu zaméstnancù podnikù, družstev, obcí, regionù i dalších sdružení občanù. Jde o strategický cíl, který vychází z dlouholetých tradic marxistického myšlení. Jeho naplnéní chceme dosáhnout demokratickou cestou. KSŘM odmítala a odmítá takovou praxi, která připouští nebo ospravedlòuje omezování demokracie, diskriminaci nebo represi za názory a vytváří podmínky pro kult osobnosti."



Politická pluralita je podle Grebeníčka součásti definice jeho socialismu. A když nastoupí po dalších volbách vyslovená pravice a bude demontovat "klíčovou úlohu společenského vlastnictví", která je také (viz výše) součást definice Grebeníčkova socialismu, tak budou komunisté se srdcem přetékajícím hnévem a bolestí sledovat tuto "rozbíječskou" činnost ...

Nebuïte pokrytci, soudruzi. Øeknéte jasné, že socialismus si prosté nemùžete nechat rozvracet.

Nedá se nic délat : Váš socialismus - pokud si bude chtít dovolit pluralitu - nemùže být definován - samozřejmé mimo jiné - "klíčovou rolí společenského vlastnictví". Kapitalismus si taky nevytyčoval néjaké abstraktní volby, které by ho svazovaly. Vlastnictví bylo za feudalismu propletené lenními závazky, trh byl parciální, osobní svoboda se nevyskytovala jako obecný jev atd. .... moc rùzných znakù.

Aby se neodehrávala zamétřesení, když se prostřídají rùzné systémové odlišné formace u moci, tak asi to, co bude definovat socialismus z hlediska výrobních

vYMEZENÍ SOCIALISMU EXISTUJE SKUTEŘNÌ MNOHO A ZEJMÉNA V SOUŘASNÉ DOBÌ SE PØÍLIŠ NEPOTKÁVAJÍ. ŽE BY ALE VNITØNÍ PLURALITA SOCIALISMU BRÁNILA JEHO DEFINIŘNÍMU VYMEZENÍ ?
O BY ASI NEŠEL VYMEZIT ŽÁDNÝ VÝVOJESCHOPNÝ SYSTÉM. PLURALITA V KAŽDÉM SYSTÉMU UMOŽNUJE JEHO VNITØNÍ VARIABILITU, JE JEHO VNITØNÍ ZPÌTNOU VAZBOU. TO NEZNAMENÁ, ŽE PRO VYMEZENÍ SOCIALISMU NEMOHOU BÝT NÌKTERÉ FORMY DEMOKRACIE ŘI PODNIKÁNÍ CHÁPÁNY JAKO URŘUJÍCÍ.
jENOM POKUD TYTO CHARAKTERISTICKÉ PARAMETRY SYSTÉMU NEBUDOU SCHOPNY VÝVOJE A V SOUTÌŽI S OSTATNÝMI, MÉNÌ DOMINANTNÍMI PRVKY DEGRADUJÍ, DEGRADUJE I SYSTÉM JAKO CELEK.
ARTIKULACE SPOLEŘESNKOSTI NA JEDNOTLIVÝCH ÚROVNÍCH SPRÁVY ŘI VÝÀOBY MUSÍ PRO SOCIALISMUS BÝT KLÍŘOVÝM DEFINIŘNÍM ZNAKEM. TO ŽE TO ZATÍM ZASTÁNCI SOCIALISMU NEMUMÍ ZOBECNIT PRO HISTORICKY KONKRÉTNÍ FORMY Z POŘÁTKU 21 STOLETÍ JE VÌC JINÁ.