skepticky a kriticky, ale to neznamená, že vše je tak fatální, jak to tady naznačuje paní Bartošíková.
Je sice fakt, že organizační revoluce a samospráva jako princip není nic, co by hnalo vpřed výrobní síly ve srovnání s vlastnictvím typickým pro dnešní dobu.
Ale jde spíš o neutrální faktor - ta negativa, která autorka (a v komunistickém hnutí jistě i jiní spíš pávníci a technokraté, třeba pan Schwarz, známý propagátor socialismu s čínskou tváří) u samosprávy vidí, zřejmě nemohou být tak strašná a fatální, protože jinak by se její prvky ve světě neudržovaly a odešly by pěkně na smeťák dějin. To se však nestalo a přece jen neděje.
Od samosprávy sice zřejmě nemůžeme čekat řešení dalšího pohybu společnosti vpřed, ale nejde o utopii, která by nemohla než končit krachem ...

mne přešel během posledních 3 let, kdy jsem se bez svého přičinění stal předsedou bytového družstva. Určitě to není všelék a jako všelék to fungovat nikdy nemůže a nebude - např. prostě proto, že lidé jsou nejraději, když mají "svůj klid" a nemuí se o nic starat. PRVKY samosporávy, resp. mechanismy, které by umožnily těm, kdo se starat chtějí, účinněji zasahovat i do řízení ekonomických věcí, které se jich ve skutečnosti velmi týkají - to je ovšem velmi potřeba, a je dobře o to usilovat.